ŠKODA VAGONKA: Nové začátky

18.7.2008 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

V našem seriálu článků o historii vagonářské výroby ve Studénce jsme v jeho minulém pokračování opustili předmět našeho zájmu v kvasu porevolučních ekonomicko-organizačních přeměn a dobrali se vzniku akciové společnosti ČKD Vagonka Studénka. Zatímco první část názvu nového subjektu vydržela až do letošního roku, část druhá, vyjadřující jeho sídlo, se už zanedlouho změnila.

Podívejme se tedy na to, za jakých okolností, jakým způsobem a s jakým výsledkem k tomu došlo. Vraťme se tedy do roku 1999 a načrtněme alespoň velice stručně tehdejší situaci podniku. Na počátku onoho roku se začala stahovat ekonomická mračna jak nad a.s. ČKD Praha Holding, tak také nad vagónkou ve Studénce. Vedení společností hledala východiska z tíživé situace, vyznačující se zejména nedostatkem peněz na financování (nejen) další výroby a zaměstnanci vyjadřovali svou nespokojenost protestními akcemi.

Dne 28.7.1999 přijala vláda ČR usnesení k návrhu opatření k situaci v akciové společnosti ČKD Vagónka Studénka, jímž uložila místopředsedovi vlády a ministru financí pověřit Konsolidační banku Praha, s.p.ú. jednat s potenciálními investory (Thrall Car Manufacturing Company, ADtranz, Alstom, Siemens a příp. dalšími) o vstupu do akciové společnosti ČKD Vagónka Studénka v rámci řešení stávajících pohledávek.

04.12.2007 - Studénka: osamělý vagón za plotem připomíná zašlou slávu vagónky © Karel Furiš

Výsledkem takto nastartovaného procesu vstupu strategického partnera do společnosti (jehož peripetie pro zjednodušení pomíjím) bylo vládní usnesení ze dne 28.2.2000 k návrhu restrukturalizace společnosti ČKD VAGONKA STUDÉNKA, a.s. a ke vstupu strategického investora. Tímto usnesením vláda schválila v konečném důsledku to, že oním investorem se stala americká společnost Thrall Car Manufacturing Company (resp. její dceřiná společnost Thrall Europa, s.r.o.), která však chtěla ve Studénce pokračovat ve výrobě jen železničních vozů nákladních.

Vláda proto současně uložila ministru průmyslu a obchodu a místopředsedovi vlády a ministru financí prověřit možnosti převodu výroby osobních železničních vagónů ze společnosti ČKD VAGONKA STUDÉNKA, a.s., na jiný subjekt. Dne 8.3.2000 byla podepsána příslušná smlouva o převodu akcií a Thrall Europa, s.r.o., získala 94 % akcií společnosti Thrall Vagonka Studénka, a.s., jak zněl posléze (od 8.6.2000) nový název podniku. Toto spojení potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým rozhodnutím ze dne 9.3.2001.

04.12.2007 - Studénka: pohled na budovy bývalé vagónky © Karel Furiš

Pokud jde o bod druhý onoho vládního usnesení, výroba kolejových vozidel pro osobní dopravu byla dne 8.3.2000 ze struktury ČKD Vagonka Studénka, a.s. vyčleněna a převedena do nového subjektu, zřízeného dne 28.1.2000 holdingem ČKD pod názvem ČKD Vagonka, s.r.o. Právě tato společnost se nadále stane předmětem našeho zájmu, takže další vývoj vagonářské výroby ve Studénce (vedoucí ostatně k velice neslavným koncům) přestaneme sledovat, neboť součástí uzavřené smlouvy bylo přenesení produkce vozidel pro osobní dopravu jinam.

Původně se měla stát sídlem společnosti ČKD Vagonka, s.r.o. nedaleká Kopřivnice, ostatně v historii se Studénkou ve vagonářské produkci už svázaná. Výroba měla být přenesena do areálu kopřivnické Tatry, což se zamlouvalo jak mateřskému holdingu, tak také italské společnosti Fiat Ferroviaria, s.p.a., s níž ČKD Vagonka podepsala dohodu o spolupráci.

04.12.2007 - Studénka: pohled na budovy a autobusové mininádraží bývalé vagónky © Karel Furiš

Ještě koncem 1. pololetí roku 2000 byl problém stěhování, jak psal tisk, pokládán za uspokojivě vyřešený. Nakonec ale bylo vše jinak a podnik, dnem 1.1.2001 transformovaný na akciovou společnost, se o tři měsíce později přestěhoval do modernizovaných objektů v areálu Vítkovických železáren v Ostravě.

ČKD Vagonka, a.s. Ostrava si do svého vítkovického sídla nepřinesla sice všechno potřebné strojní vybavení, ale zato důležitou zakázku. Jen jedinou, nicméně o to podstatnější, že tvoří její základní výrobní program až do současné doby. Šlo o dodávku sériových elektrických dvoupodlažních jednotek řady 471 pro České dráhy. Jejich montáž byla zahájena v Ostravě-Vítkovicích už dne 23.3.2001 a v červnu téhož roku zde byla dokončena první zde kompletně vyrobená skříň – šlo o vložený vůz 071.007-9.

23.10.2004 - Praha ONJ: vložený vůz 071.007-9, první kompletně postavený v Ostravě © PhDr. Zbyněk Zlinský

Výroba v nových prostorách se nerozbíhala bez obtíží, neboť řada potřebného vybavení ještě chyběla. Například vlastní lakovnu zpočátku suplovala kooperace s krnovskou firmou OLPAS Moravia, ale podobně musela vagónka postupovat i v případě některých jiných dílčích operací či komponentů.

Z hlediska železniční historie je jistě zajímavé i to, že s přestěhováním výroby začaly vozy těchto jednotek dostávat výrobní čísla v nově započaté číselné řadě – výrobní číslo 00001 nese hnací vůz 471.006-7. Změnu doznal také systém číslování. Vozy vyrobené ve Studénce dostávaly výrobní čísla v samostatných posloupnostech podle svých řad - např. poslední zde vyrobené vozy jednotky 005 měly výrobní čísla 95941 (hnací), 95961 (vložený) a 95951 (řídicí). Vozy z Ostravy jsou už číslovány průběžně.

19.05.2007 - Praha Masarykovo n.: výrobní štítek vozu 471.004-2 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Jestliže toto pokračování seriálu možná nebylo svým obsahem příliš záživné, pokusím se to napravit v dílech příštích, které budou věnovány nejen rozvoji vagónky v jejím novém sídle, ale především podrobnějšímu představení jejích výrobků.

Na úplný závěr musím poděkovat Karlu Furišovi, kterého jsem už před časem vyhnal do Studénky pořídit pár snímků areálu někdejší vagónky, abych měl vůbec nějaké ilustrační snímky k tomuto článku. Obrázky to jsou ve srovnání s ne tak ještě dávnou minulostí poněkud neveselé.