Má první cesta na Ukrajinu (2)

18.8.2019 8:00 Václav Vyskočil

Má první cesta na Ukrajinu (2)

V závěru první části této reportážní minisérie jsme se 25.2.2018 rozloučili na kyjevském hlavním nádraží po nástupu do nočního spoje směr Lvov. Ráno přesně načas zastavujeme pod monumentální klenbou lvovského nádraží. Po vystoupení z vlaku zjišťujeme, že je ještě větší zima než předchozí dny. Proto se přesunujeme do nonstop otevřeného bufetu uprostřed tramvajové smyčky přímo před nádražím. Po snídani složené z kávy a boršče vyrážíme poznávat městskou dopravu.

Městskou drážní dopravu zajišťují ve Lvově tramvaje a trolejbusy, přičemž velká část vozového parku byla vyrobena v Československu. Mezi tramvajemi dominují vozy KT4 dodané do Lvova jak přímo z výroby, tak coby „second-hand“ dovezený z Německa, naposled v loňském roce z Berlína. Dále je zde devět tramvají Electron dodávaných domácím výrobcem ze Lvova. Jedná se o jednu pětivozovou typu T5L64 z roku 2013 a devět třívozových T3L44 z let 2014 (1 vozidlo) a 2016 (7 vozidel). Lvovské tramvaje mají metrový rozchod a jejich historie sahá do roku 1880, kdy se rozjela koňka, v roce 1906 elektrizovaná. Největší rozmach tramvajové dopravy zažil Lvov mezi válkami. Poslední tramvajová trať byla otevřena v roce v roce 2017 na největší lvovské sídliště Sychiv, kde žije asi 100 000 obyvatel.


Setkání tramvají Electron T3L44 v centru města © Václav Vyskočil

Délka nové trati je necelých šest kilometrů a je vedena většinou na samostatném středovém pásu vozovky. Pro provoz na této lince jsou přednostně určeny vozy Elektron T3L44. Celá tramvajová doprava však bohužel trpí přetížením silničních komunikací v celém městě. Úzké ulice jsou nepřetržitě ucpané a i tramvaje stojí v dlouhých kolonách. Tramvajové tratě jsou navíc také ve velmi špatném stavu. Kromě tratě přes Rynek, která byla opravena v roce 2006 za pomocí BKV panelů. Nyní právě probíhá rekonstrukce ulice na severním konci linek 4 a 5, a to již déle než rok. V současné době jezdí ve Lvově 9 linek a ve všední dny by mělo být do provozu vystavováno 83 pořadí tramvají, o víkendech 60 pořadí.


Tramvaj KT4D číslo 1153 pochází z Erfurtu © Václav Vyskočil

První trolejbusy vyjely do ulic Lvova dne 27. listopadu1952. V současné době by mělo ve městě fungovat 11 linek. Provoz na nich zajišťují především československé trolejbusy Škoda 14Tr, jak dodané přímo z výroby, tak i pořízené z druhé ruky, stejně jako několik výhradně ojetých vozů Škoda 15Tr. Dále tvoří vozový park vysokopodlažní trolejbusy LAZ typů 52522 a E183D1. Toto vše doplňují nízkopodlažní vozy Bogdan T60111 a Elektron T19101 resp. T19102. Bohužel také trolejbusová doprava velmi trpí už výše zmíněnými kolonami v centru města. V současnosti má údajně Lvov objednáno 60 kusů nových trolejbusů Elektron, které mají doplnit vozový park, z něhož budou moci být vyřazeny nejhorší vozy stávající.


Trolejbus Škoda 14Tr89/6 číslo 555 © Václav Vyskočil

My jsme vyrazili nejdříve dokumentovat tramvaje. Nejprve jsme projeli linku 6 od nádraží až do smyčky Ul. Mikolajčuka. Smyčka má společnou výstupní a nástupní zastávku. Vracíme se zpět směrem do centra, vystupujeme na zastávce Hnat Chotkevyč. Tam chceme přestoupit na linku 5, ale zjišťujeme. že má dlouhodobou výluku. Proto zde chvíli fotíme a pak se přesunujeme pěšky směrem do centra. Jelikož stále není žádné teplo, zapadáme do bistra Cisar, kde vaří ukrajinskou kuchyni. Po rozmrznutí a naplnění žaludků míříme do centra města na Rynek a poté na prospekt Svobody. Cestou prohlížíme jak památky, tak fotíme trolejbusy a tramvaje. V centru máme zajištěno ubytování, a to kousek od divadla. Máme bydlet v soukromí, ve starém pavlačovém domě, ale byt byl celý opraven a nově vkusně zařízen.


Lvovské divadlo © Václav Vyskočil

Byť je i po poledni stále velká zima, rozhodujeme se povozit trolejbusy a tramvajemi. Míříme pěšky k univerzitě a pokračujeme vysokopodlažním autobusem LAZ-52552 směrem na jedno z místních sídlišť. Na zastávce Stryjska–Naukova fotíme jak trolejbusy Škoda 14Tr a 15Tr, tak několik nízkopodlažních vozů místní výroby. Při fotografování u této zastávky zachytíme „čirou náhodou“ také přesunující se konvoj ukrajinské armády. Po asi dvou hodinách dokumentační činnosti se vracíme zpět do centra. Tam jdeme do pivovaru Pravda (Pivní divadlo) na místní pivo a na večeři. Piva jsou dobrá, ale na ukrajinské poměry dost drahá. Jídla jsou slušná, ale na Ukrajině jsme jedli lepší. Po celodenním chození a mrznutí jdeme dost brzo spát.


„Náš“ pavlačový dům © Václav Vyskočil

Druhý den, tedy 27.2.2018, ráno opět mrzne, tak odcházíme z našeho ubytování celkem pozdě. Nejprve jedeme na nádraží uložit bagáž do úschovny. Jdeme se podívat i na nástupiště, ale bohužel tam zrovna nebylo co fotit. Poté se přesunujeme na tržnici, která je na nádražním náměstí. Tam nám přecházely oči z nabízeného zboží. Koupili jsme výborné klobásy a šli dále do města podél chrámu Svaté Alžběty k pomníku Stepana Bandery. Po cestě opět fotíme jak tramvaje, tak trolejbusy. Ve starém městě se nachází mnoho kostelů a historických domů. Centrum bohužel není ještě moc upravené, ale již je zde k vidění dost turistů. Na každém rohu jsou kavárny a skvělé restaurace. Procházíme celé centrum a rozhodujeme si ještě projet novou tramvajovou trať na sídliště Sychiv.


Tramvaj KT4SU na sídlišti Sychiv © Václav Vyskočil

Na ní, jak už jsem psal výše, jezdí přednostně nové tramvaje Elektron. Vozy jsou velice slušně vytížené. Po návratu do centra jdeme ještě na večeři a poté již míříme tramvají na nádraží. Čeká nás přesun nočním rychlíkem do Koroleva. Jedná se o přímý vlak Lvov – Užhorod – Čop – Solotvino. Vlak je při odjezdu ze Lvova docela zaplněn, ale většina cestujících pak vystoupila v Užhorodě a dál jela souprava téměř prázdná. Do Koroleva přijíždíme ještě za tmy, tak si jen zdokumentujeme sergeje v čele „našeho“ vlaku a v čekárně očekáváme rozednění. Když se konečně dostaví, vyfotíme si ve stanici ganze D1 na vlaku z Batěva a pak se jdeme podívat do centra městečka. Tam však nic zajímavého neobjevujeme, a tak se přesunujeme k místnímu depu.


Korolevské zátiší se „čmelákem“ © Václav Vyskočil

Tam fotíme dva odstavené místní čmeláky a vracíme se na nádraží. Vyčkáváme na příjezd vlaku ze Solotvina do Batěva. Ganzem jedeme až na konečnou do Batěva. Tam čekáme další dvě hodiny na osobní vlak do Mukačeva. Fotíme čmeláka na místní záloze a nákladní vlak z Maďarska. Náš osobní vlak do Mukačeva je tvořen jednotkou Er2, s dřevěnými lavicemi a silně prohnilou kastlí. V Mukačevu si jdeme dát do centra poslední ukrajinské skvělé jídlo a po šestnácté hodině jedeme osobním vlakem, vedeným opět jednotkou Er2, do Čopu. Tam utrácíme poslední hřivny a osobním vlakem tvořeným peršinkem a jediným osobním vozem řady Bymee se vracíme zpět na Slovensku. První návštěva Ukrajiny proběhla k naší plné spokojenosti a po návratu domů jsme začali plánovat další výlet.

Úvodní snímek: ER2-510 a VL10-1486 v Mukačevu © Václav Vyskočil

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy