Naše téma: Rychleji, rychleji ...

» Návrat

Pridané: 7.8.2017 8:00
Autor: Luděk Šimek, nick: » maxipes

Naše téma: Rychleji, rychleji ... Upozorňuji, že se tu hodlám dopustit těžkého kacířství: Zatímco se konstruktéři od dob George Stephensona snaží postavit rychlejší a výkonnější lokomotivu, rychlejší než ekvipáž, než automobil, než všechny dosavadní lokomotivy, a stavitelé tratí je staví tak, aby se po nich dalo jezdit vyšší a vyšší rychlostí, já se hodlám ptát po limitech této snahy a budu zpochybňovat její účelnost.

 

 

 

Rychlost jízdy po silnici je limitována především schopností člověka za volantem – v jaké rychlosti je schopen ještě ten vůz bezpečně ovládat. Neptejte se mne na konkrétní údaj v km/h, ono je to značně individuální, závisí to na schopnostech člověka i jeho momentální dispozici, na hustotě provozu, kvalitě, směrovém profilu vozovky, dohlednosti... (není účelem tohoto článku rozebírat výhody – že osobní auto nás doveze od dveří ke dveřím a můžeme vyjet v tu minutu a sekundu, kdy si vzpomeneme, že do dálkového autobusu nastoupíme na náměstí a vystoupíme na náměstí, že nákladní auto dodá zboží rovnou a bez překládky od haly k hale...). Tento limit však platí zatím, dokud za volantem sedí pouhý smrtelník. Třesme se však, dráhomilové, už se pracuje na autopilotáži...

Vlak takovýto limit, daný schopností člověka, nemá. Volnost cesty už dávno nezávisí na lidském faktoru. Co se týče technických možností, tak Japonský maglev už dosahuje rychlosti 600 km/h, ale on i adhezní vlak na klasických kolejích o rozchodu 1435 mm už mu dýchá na záda – francouzské TGV dosáhlo 574,8 km/h. Což je polovina rychlosti zvuku. Letecká doprava s velkou slávou překonala Macha už v šedesátých letech, pak zas od něj v tichosti odcouvala z důvodu hlučnosti a hlavně vysoké spotřeby. Čili když k tomu připočteme, že na vlak nemusíme tak daleko na nádraží jako na letiště za městem, nebo spíš – napřed dojet do té metropole, kde je letiště, že na nádraží nás nezdržuje odbavování a také vlaky mívají hustší takt než letadla, můžeme se směle pustit do konkurence s leteckou dopravou. Zvláště výrazný je rozdíl ve spotřebě – letadlo potřebuje mnohem víc energie na vytváření vztlaku na křídla, který jej nese, než na dopředný pohyb. Jenže konkurovat můžeme bohužel jen na pevnině. Přes moře nepřejede vlak, ale přeletí éro.

Jenže – teď jsme u toho Jenže: Rychlost stojí peníze. Lze si někde najít, kolik stojí kilometr VRT, kolik stojí jedna vysokorychlostní vlaková jednotka. Čím vyšší rychlost, tím i náročnější údržba, protože jsou vyšší nároky na spolehlivost vozidla i kolejí. Přehlíží se, že široké mohutné náspy a zářezy VRT hyzdí krajinu, narušují její vodní režim i přirozenou migraci živočichů. A především – čím vyšší rychlost, tím vyšší spotřeba energie, přičemž zájmena čím – tím neznamenají přímou úměru, protože závislost spotřeby na rychlosti rozhodně není lineární. Tak se ptám: je účelné hnát se za vyšší a vyšší rychlostí? A proč vlastně?

Řeknete možná, no přece – abychom se rychleji dostali z A do B, mohli později vstávat na vlak do práce a dříve se vrátili z práce, máme tam a tam neodkladné obchodní jednání, jedeme v sobotu na hory a chceme si hlavně zalyžovat, ne jet půl dne tam a půl dne zpátky...

Ano, denní dojíždění. Domnívám se, že při ideálním fungování společnosti by měl manuálně pracující nalézt vhodnou práci ne dál než 30 km od domova (nebo nalézt domov 30 km od své práce), a to i kvalifikovaný dělník. Takže i při současných rychlostech a intervalech HD by mu dojíždění tam i domů zabralo nanejvýš hodinu. Samozřejmě – nechytejte mne za slovo. Pracovníky na montáži do toho nepočítám – ti bydlí od pondělí do pátku na pracovišti; pracovník servisní služby pochopitelně nejezdí vlakem, mají servisní vozidlo.

Práce duševní spěje, doufám, k tomu, že se nebude nikam jezdit, ale vše se zpracuje doma na počítači, vyřídí, vyjedná i písemně ztvrdí pomocí internetu. Čímž zase nemyslím specielní případy, jako je koupě nemovitosti, kolaudace nebo schvalování nového typu stroje – tam to bez kontroly vlastníma očima nejde, ale to jsou právě ty případy, kdy se uplatní auto.

I konference a porady lze snadno udělat s pomocí webkamer. A komu není shůry dána schopnost pracovat rukama ani hlavou, tomu ani nejrychlejší vlak nepomůže. On bohužel nepomůže ani v době hospodářské krize dojížděním někam dál, když tam taky práce není.

Spěchat za zábavou a rekreací? Honem honem rychleji, ať tam máme dost času si od toho spěchu a shonu odpočinout? Na hory, ať máme čas stát frontu na vlek? Tak tohle člověk, pro něhož je cesta vlakem součástí té zábavy a rekreace, těžko pochopí.


Centrální dispečink SŽDC na Balabence. Takováto zařízení jsou možná řešením, jak zrychlit
dopravu a neplýtvat energií; zdroj:
SŽDC/Metrostav

Odlišné jsou důvody zvyšování rychlosti nákladní dopravy. Tady většinou nejde o to, aby se tovar dostal co nejrychleji z místa A do místa B, snad s výjimkou živých zvířat a netrvanlivých potravin, ty ale z vlaků už zcela zmizely. Dám příklad: Elektrárna stojí 100 km od uhelných dolů. Těžební společnosti i elektrárně je srdečně jedno, jak rychle to uhlí vzdálenost 100 km projede. Oni hlavně chtějí, aby přísun uhlí byl pravidelný, aby nepotřebovali kvůli rezervě velké skladovací plochy v nákladišti ani v elektrárně. A podobně je to i s většinou ostatního tovaru. To zvyšování rychlosti nákladních vlaků potřebuje především sama dráha, protože jezdí po stejných kolejích jako vlaky osobní. Pokud by jezdily odlišnou rychlostí, znamenalo by to komplikace, čekání ve stanicích na předjíždění a křižování, zaplňování kolejí ve stanicích, zpožďování, které utrhne lavinu dalších zpoždění... Vždyť to dobře pamatujeme z dob, kdy nákladní doprava železnicí byla několikanásobně objemnější než dnes. Důvodem zvyšování rychlosti nákladních vlaků je tedy snaha o plynulost, o srovnání s rychlostmi osobních vlaků. Jenže rozhýbat takové tonáže vyšší a vyšší rychlostí znamená hltat víc a víc megawathodin.

Co ovšem zaručeně roztáčí kola rychlosti, a nejen v dopravě, je konkurenční boj. Už jsem tu naťukl konkurenci mezi různými druhy dopravy, větší boj ale zuří mezi jednotlivými dopravci na témže médiu, kteří chtějí dokázat zákazníkovi, že ho na místo dovezou dříve než konkurent a že on, zákazník, tam prostě nutně a nezbytně musí být dřív a kdo nejede rychle, ten jako by nebyl. Tak jako výrobce kosmetiky nás musí přesvědčit o tom, že se právě bez jeho zubní pasty (kterou jsme ještě včera neznali) neobejdeme, a kdo ji nepoužívá, vypadají mu všechny zuby.

Kdo nás tedy přesvědčuje a uvádí do představy, že musíme jezdit rychleji a rychleji? Je to systém, v kterém konkurenční boj určuje, co se nám má a nemá líbit, co nutně potřebujeme a bez čeho se neobejdeme, dokonce snad i – aniž si to uvědomujeme - jak máme myslet. My už považujeme za naprostou samozřejmost, že musíme spěchat a chceme jezdit stále rychleji a rychleji, ale je to opravdu přirozená lidská touha, nebo nám byla do našeho podvědomí infiltrována životním stylem?

Já vím, že právě bojuji s větrným mlýnem – bohužel, roztáčeným rychleji a rychleji. A taky vím, že to není záležitost pouhých ŽSSK a ČD. Vždyť Vlaky.net se také nezabývá jen dopravou v našem středoevropském plácku. Se světem nás spojují koleje i ekonomické vazby. Otázka, zda společnost, kde hlavním kritériem je zisk, má perspektivu, zda se nežene rychleji a rychleji do záhuby, je otázkou globální. A ten neustálý nárůst spotřeby energie mě děsí. Doufám však, že v internetovém magazínu, který je amatérský, bez nároku na honorář, tudíž nezatížený konkurenčním bojem, si mohu dovolit neopěvovat vedoucí úlohu tržního mechanismu a že za tu herezi vůči vlakoslovectví – za to zpochybnění účelnosti bezmezného zvyšování rychlosti – na mne nebude uvalen interdikt.

Komu se chce, nechť se zamyslí nad tím,

  • kam až je účelné zvyšovat rychlost kolejové dopravy,
  • u kterých druhů vlaků a na kterých tratích, je účelné a užitečné ji zvyšovat,
  • jak by bylo možno namísto maximální technické rychlosti zvýšit cestovní rychlost, plynulost a takt promyšlenější organizací a použitím lepší zabezpečovací a řídicí techniky,
  • jak vybavit vlaky, aby nám dlouhá cesta nebyla tak dlouhá,
  • jak si uspořádat život, aby nebyl tolik závislý na rychlosti dopravních prostředků.

Úvodní ilustrační snímek: TGV; zdroj: www.corsair.fr

Luděk Šimek




Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 152     Stránky: / 8     Výpis:    
» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 103 17.8.2017 12:50
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Jeden priklad od kolegu. Staval dom. Mal partiu chlapov z Oravy.
Dostali peniaze na kupu prekladov a pracu. Jeden den nebol skontrolovat, co robia. Na druhy den zistil, ze namiesto prekladov tam zamurovali len akesi droty. Vraj je to dobre.
Nastastie mal dobry stavebny dozor. Takze chlapi museli vyburat tie droty, kupit preklady a spravit to poriadne. Aj ked to uz nie je uplne ono.

Kolega sa nastastie nenechal a kupovat a opravovat to museli uz vo vlastnej rezii.

Nakopat tych chlapov do zadku odpredu a vyhnat ich kade lahsie.

O takejto robote hovorim. A kolko ludi na Slovensku tak funguje?

Nehovorim o tom, ake skusenosti mam s kupou bytu. Takych podnikatelov nadosmrti zbavit moznosti podnikat. Ale nie, u nas firma skrachuje a zalozi sa nova, ktora bude okradat.

Este stale je to o peniazoch? Alebo len o tom, ze sa chce niekto obohatit na ukor druheho?

A to su len malickosti oproti dialniciam, zelezniciam.

Apropos, ako je mozne, ze mosty stavia firma, ktorej 2x spadla podporna konstrukcia s viacnasobnymi nasledkami smrti? To je tiez o peniazoch?

Tak sa zamysli nad tymi hruskami a jablkami.

» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 103 17.8.2017 12:42
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Cmelak: V 1000 pripadoch to nie je o peniazoch, ale v pristupe. Ale to zas nechces pochopit ty. Neocakavam zazraky, ocakavam v tych 1000 pripadoch obycajnu snahu spravit daco tak, ako sa ma. Alebo iba uplne obycajnu slusnost.
Ak je niekto slusny a ochotny len za peniaze, tak to nie je clovek, s ktorym je hodno utratit slovo.

Takze neporovnavam hrusky s jablkami, ale spravanie sa obycajnych ludi.
Aj chudobny clovek moze byt slusny, mily, ochotny a napriek vsetkemu moze svoju robotu robit poriadne a nemusi ju flakat.

A nezabudaj, ak sme teda krajina, kde je malo penazi, preco v mnohych pripadoch pytaju nase obchody viac penazi za ten isty tovar. Preco je v nasej chudobnej krajine benzin a nafta uz pomaly 2 desatrocia drahsia ako v okolitych statoch? Dokonca je to priblizne to iste ako v tom Svajciarsku, kde zarabaju X-nasobne viac?

Kde je teda chyba?
Ak sme teda chudobna krajina, tak mi vysvetli, preco platime viac.

Prva CS republika mala za Masaaryka heslo: "Nebat se a nekrast."
Slovenska republika vznikla podla slov jedneho neboheho klasika HZDS "pre 10 rodin". Asi aj preto sme tam, kde sme. Ludia to v svojej zaslepenosti nechcu pocut ani vidiet.

Este raz. Mna zaujima realne, co tato republika za nemale peniaze, co som do nej napchal, robi pre mna. Zatial som nic nenasiel. Len mam pocit, ze moje peniaze niekto stale kradne a vysmieva sa mi do ksichtu.
A to ma neskutocne vytaca.


» Cmelak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 896 17.8.2017 11:34
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Problem je v potom len v tej malickosti, ze porovnavas jablka s hruskami..... iank to robia takmer vsetky bulvarne zdroje.

» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 103 17.8.2017 9:20
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Len na okraj....

Cmelak: Ak ta zle priklady nezaujimaju, preco vytahujes ich zo slovenskeho prostredia???

Mam 1000 dovodov, preco budem kritizovat krajinu, v ktorej zijem, minam svoje zarobene peniaze, v ktorej mam rodinu, v ktorej mi dieta chodi do skoly, v ktorej som odkazany na zhumplovane skolstvo, zdravotnictvo a obcas aj na zhumplovanu dopravu, nefunkcnu policiu a ...... A pravdepodobne, ak dozijem, tak v tej krajine stravim aj dochodok.

Preco by som mal kritizovat podla teba napr. skorumpovane Rakusko (nepochybne je), ak aj napriek vsetkej tej korupcii tu spominane institucie funguju daleko lepsie? .... A viac menej s nimi nic nemam....

» TEE Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 31 17.8.2017 1:22
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

A kam až je účelné zvyšovať rýchlosť? To asi záleží od konkrétnej relácie, teda od konkurencie na trase. Ak by do takej Prievidze jazdil rýchlik čo i len 120-kou, tak by bol vzhľadom na katastrofálnu cestnú infrašuktúru a teda slabú konkurenciu veľmi atraktívny (žiaľ štreka 140 je ešte o dve triedy väčšia katastrofa ako súbežná cesta, takže autá vyhrávajú). Naopak tam, kde je konkurenciou diaľnica, musí vlak jazdiť podstatne rýchlejšie, tým skôr, ak tie diaľnice tvoria dobre fungujúcu sieť. A pokiaľ ide o spojenie medzi metropolami, kde je konkurencia leteckej dopravy, môže (ale nemusí) byť zmysluplné aj konkurovať tým lietadlám, ako sa snaží napr. DB. Síce je lietadlo omnoho rýchlejšie, ale rovnako platí, to čom píšem v predchádzajúcom príspevku o efektívnej cestovnej rýchlosti a tam má lietadlo značné overheady a tiež sotva bude lietať v hodinovom takte.
Ďalším limitujúcim faktorom je potreba kvalitne "zosieťovať" vlaky, teda vytvoriť integrovaný taktfahrplan. Ten si medzi uzlami vyžaduje dodržanie systémových časov, čo znamená, že ďalšie zvyšovanie rýchlosti už nie je po dosiahnutí potrebného cestového času nijako účelné, resp. účelné by bolo len ak by ten čas skrátil o pol taktu. Napríklad medzi Bernom a Zürichom (vzdialenosť cca ako Bratislava - Brno) jazdia IC za 0:56, pričom technický čas je v skutočnosti o 6 minút kratší. Ale nemá zmysel, aby tie IC jazdili za 0:50, lebo by sa akurát tak predĺžilo státie v stanici (plus ešte kapacitný problém na trati), čo mimochodom cestujúci vraj nemajú v láske a menej im vadí pomalšie jazdiaci dopravný prostriedok ako rýchlejšie jazdiaci a potom dlho stojaci. Čiže, zrýchlenie na uvedenej trati by malo zmysel iba ak by sa dosiahol čas tesne pod pol hodinu, čo by ale znamenalo trať na nejakých 370 km/h, čo je úplne nereálne. Čokoľvek medzi aktuálnymi 200 a tými 370 nemá zmysel realizovať (a takto má aspoň spoj slušnú rezervu na dobiehanie meškaní, čo je mimochodom vo Švajčiarsku dobrým zvykom - tam nepoznajú vetu "vlak nečaká na žiadne prípoje").
No a okrem toho existuje ešte jeden limit, a to je cena, ktorú je cestujúci ochotný zaplatiť. Čim sme prinajmenšom na Slovensku kapitolu VRT uzatvorili;)

» TEE Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 31 17.8.2017 1:20
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Celkom pekne to vidieť aj v českých krajoch na koridore PRG-OSR: hoci to aj nie je žiadna skutočná high speed štreka, tak v porovnaní s diaľnicou vedúcou naookolo cez Brno a po večne rozkopanej a upchatej D1 je tých cca 3:20 (a pendolinom ešte menej) naozaj konkurenčný čas a teda vlaky sú pre zákazníkov atraktívne a jazdia ich tam mraky. To sme pravdaže v našich východoeurópskych pomeroch - ak sa presunieme o kúsok na západ trebárs do Nemecka, kde diaľnice vzájomne spájajú všetky trochu väčšie mestá, tak to by DB s nejakým 160 kmh koridorom moc vody nenamútili (také čísla riešili v 1960-70s). Preto potrebujú rýchlosti vlakov tlačiť vyššie, preto majú ICE.
Čo je na tomto porovnaní podstatné je fakt, že rýchlosť auta je fyzikálne a (aspoň zatiaľ) aj biologicky pomerne obmedzená, preto majú rýchlostné limity, ktoré končia na 130 km/h na diaľnici. Vlak však môže v praxi jazdiť dvojnásobnou či ešte vyššou rýchlosťou, a to je jeho nezmazateľná konkurenčná výhoda.
Ovšem pozor - súčasťou "rýchlosti" je aj dostupnosť spojov, teda ako rýchlo viem nastúpiť na cestu, pretože efektívna cestovná rýchlosť je "od dverí k dverám" a to od toho momentu, kedy som schopný vyraziť na cestu. U auta je tento čas virtuálne nulový, u hromadnej dopravy závisí od grafikonu ergo od dĺžky taktu. Najviac je tento faktor síce zaujímavý v lokálnej resp. regionálnej doprave (množstvo spontánnych ciest), ale dosť podstatný je aj pri cestách na otočku na dlhšie vzdialenosti, kedy často vopred neviem, ako dlho sa v cieľovej destinácii zdržím - to totiž záleží od toho, ako mi pôjde od ruky robota, ako sa bude vyvíjať rokovanie atď. Čim dlhší je takt, tým väčšie je riziko, že pri ceste späť strávim kopec času čakaním na stanici. Z tohto pohľadu teda pre cestujúceho môže byť atraktívnejší vlak jazdiaci každú hodinu hoc aj "iba" 200 km/h ako vlak jazdiaci každé dve hodiny trebárs 300 km/h. Analogicky je to potom s nadväznosťou spojov pri prestupoch a tiež so spoľahlivosťou operátora: ak vlaky často meškajú a ja kvôli tomu nestihnem prípoj na ktorý som mal 3 minúty a budem následne kdesi čakať ďalšiu hodinu alebo dve, tak ma to ako zákazníka pekne naštve a nabudúce pôjdem radšej autom, ktoré je síce pomalšie, ale ľahko to vykompenzuje spoľahlivosťou.


» TEE Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 31 17.8.2017 1:19
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Podľa mňa, rýchlosť je dobrá. Ak si totiž vezmeme do úvahy, čím môže železnica konkurovať IAD, tak je to najvýznamnejší - ak nechcem rovno povedať, že jediný - atribút, kde železnica môže vyhrať. Potenciálneho cestujúceho môžete presviedčať, aké je to ekologickejšie, pohodlnejšie, či dokonca lacnejšie (teda aspoň v našich končinách), jeho rozhodovanie sa jasne skončí v momente, keď zistí, že vlak je na jeho trase o hodinu (dve, tri, iks) pomalší. A naopak, ak ho vlak odvezie rýchlejšie ako auto, dá najskôr prednosť vlaku (ak teda zároveň nepotrebuje odviezť pol obývačky).

» tratovak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 8 020 16.8.2017 6:37
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

viete uz pomaly tyzden..
To vieme už niekoľko rokov.
Ale schvaľovať to, čo kritizujeme, nás učíš v posledných týždňoch až ty.
A dobre vedieť, že to máme brať iba ako skúšku bdelosti

» Cmelak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 896 15.8.2017 21:26
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

Vies srandu mozes robit kedykolvek, aj kopat do vajiec mozes - ze to nezmeni nic na situacii je tiez jasne. Ja som presne chápal tvoje slova, a vidim, ze si naletel na moju odpoved.
Takze stale sa caka na navrh ako dalej. Na to zrejme nikto nema ani len nápad, ale kritizovat, kopat a pseudo mudrosti vypravat viete uz pomaly tyzden..

» tratovak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 8 020 15.8.2017 14:43
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Rychleji, rychleji ...

ktiry sa priznal ze by si robil v ich mieste presne to iste
Nuž keď takto chápeš písaný text, tak sa nečudujem, že máš názory aké máš...

nasledujúce príspevky »