„Třincem“ do Třince, v němž se naplnil dávný sen

 

 

 

 

Konkrétně na zastávku Třinec centrum (Trzyniec Centrum), která byla uvedena do provozu právě před pěti měsíci: 20. červen se stal pro Třinečáky významným dnem. Na nově otevřené vlakové zastávce s názvem „Třinec centrum“ zastavil první vlak. Zastávka „Třinec centrum“ leží mezi železniční stanicí Třinec a železniční zastávkou Vendryně na III. tranzitním železničním koridoru na trati č. 320 Bohumín – Čadca, Dětmarovice a Petrovice u Karviné, píše se ve zprávě na ČD TV. Byť jsme tento slavnostní okamžik (nejsa pozváni) přímo nezaznamenali, zmíněný náš reportér podobu zastávky zachytil a zveřejnil ve svém příspěvku z fotografických toulek.

 

Nově otevřená zastávka Třinec centrum dne 20.6.2013 © Karel Furiš

 

Hlavním důvodem toho poněkud atypického cestování ve vyhrazeném oddílu 1. třídy konkrétně určené jednotky CityElefant bylo ukončení poslední fáze naplňování snu obyvatel Třince ve vztahu k železnici, zprovoznění podjezdu pod tratí, která po léta oddělovala centrum města od čtvrti Lyžbice a bránila tak její rychlé obsluze (hlavně složkami záchranného systému) a konec konců i rozvoji. Podjezd je nedílnou součástí a zároveň vyvrcholením tří staveb na území Lyžbic, mezi něž patří výstavba třetího rychlostního koridoru, včetně železničního mostu, a vybudování nové železniční zastávky Třinec centrum, uvádí jedna z mnoha zpráv v médiích.

 

Podjezd „Via Lyžbice“ ve stavu ze dne 20.6.2013 © Karel Furiš

 

Jestliže zbudování mimoúrovňového křížení silnice a železnice nepochybně odpovídá současnému trendu, druhá příčina jízdy „Třincem“ do Třince šla spíš proti němu. Zatímco na jiných zastávkách se výdejny jízdenek z úsporných důvodů šmahem ruší, v Třinci se radnice a České dráhy dohodly na postupu právě opačném: Od pátku 1. listopadu funguje u vlakové zastávky Třinec centrum výdejna jízdenek. (...) Ve stejné budově jsou v době provozních hodin pokladny nově k dispozici i toalety pro veřejnost, informovala aktualita na webu města, jež budovu vlastní. Účastníci jízdy zhlédli, jak ve výdejně fungují služby cestujícím, a uvedli ji oficiálně do provozu.

 

Výdejna jízdenek po oficiálním uvedení do provozu © Karel Furiš

 

Dlužno dodat, že to oficiální zprovoznění se obešlo bez oficialit v podobě proslovů či podobných dějů, a to zejména z prostorových důvodů - účastníků akce bylo příliš mnoho. Ostatně také její druhý bod slibovaný v pozvánce, „otevření úrovňového příchodu na zastávku“, proběhl podobně, spíš jen za pochodu na místo konání bodu hlavního. Tím bylo otevření samotného podjezdu, kterého se měli zhostit představitelé dotčených institucí, jmenovitě starostka města Třince RNDr. Věra Palkovská, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje JUDr. Josef Babka, mluvčí ROP Moravskoslezsko Michal Sobek a generální ředitel ČD Ing. Dalibor Zelený.

 

Zástup hostů podjezdem vedou starostka Třince a šéf Českých drah © Karel Furiš

 

Jmenovaní (a také nejmenovaný zástupce zhotovitele) se nejprve vystřídali u mikrofonu, aby přítomné seznámili, každý ze svého pohledu, s hotovým stavebním dílem a jeho významem pro současnost i budoucnost města. Význam podjezdu Via Lyžbice je pro Třinec mnohem větší, než se může zdát. Je před námi další etapa rozvoje lokality „za tratí“ s řadou nových možností a vizí. Jednou z nich je do budoucna propojit centrum se Sosnou, pravila starostka podle zveřejněné zprávy, v níž najdete i výpovědi další. Méně se už hovořilo o technických parametrech stavby, které však měl každý účastník slavnosti k dispozici v tištěné formě:

 

Informace o stavbě na jejím prospektu © Karel Furiš

 

A kdo si potrpí na plány a mapy, může si prohlédnout také celkovou situaci díla. Někoho zase třeba zaujme v roce 2007 zveřejněná vize záměru stavby „Via Lyžbice“ s výčtem důvodů k jeho naplnění; na konci dokumentu pozorný čtenář navíc objeví fotografii původního úrovňového křížení silnice a trati. Důležité je, že doba naplnění této vize přála: Zjednodušeně řečeno, kdyby se nyní nevybudoval třetí rychlostní koridor, nebyl by železniční most. Kdyby nebyl most, nebyl by podjezd, a kdyby nebyl podjezd, nebyla by zastávka, zdůraznila třinecká starostka podle už citované zprávy. A netajila se spokojeností nad skutečností, že vše nakonec vyšlo.

 

Starostka Třince RNDr. Věra Palkovská při projevu © Karel Furiš

 

Věřme (a jistě nemáme důvod o tom pochybovat), že stejně spokojeni budou občané i návštěvníci města, které doktorka Palkovská vede. Ať už v roli cestujících po železnici či uživatelů nebo „koncových spotřebitelů“ silniční dopravy. Nakonec tato oku vcelku lahodící stavba může potěšit také docela náhodného pozorovatele. Tedy zatím, dokud ji, jak je v naší společnosti neblahým pravidlem, nepřevezmou do své „péče“ spoluobčané s osobitým vnímáním estetických hodnot a prazvláštním vztahem k veřejnému majetku. Buďme však optimisty a věřme, že si Třinečáci materiální podobu svého naplněného snu před takovými konci ohlídají.

 

Cestující na zastávce Třinec centrum (Trzyniec Centrum) © Karel Furiš

 

Jiným poněkud problematickým aspektem nové zastávky může být její název. Většině lidí je asi jedno, že se v onom kraji s polskou menšinou začaly relativně nedávno objevovat tabule dvojí, ale jsou občané, kteří v tomto procesu spatřují cosi neblahého. Jedu vlakem do Třince a rozhlas v kupé oznamuje, že brzy bude moje stanice – nově mi to ale nezapomene zopakovat v polštině - przystanek Trzyniec. Nemyslím si, že je to šťastný nápad, začíná úvaha jednoho bloggera, který svou úvodní myšlenku rozvíjí docela zajímavým způsobem. Nemusíme s ním souhlasit ani nesouhlasit, ale určitě se od něj dovíme, proč nese nová zastávka dvojí název.

 

Název dvojjazyčný, ostatní informace už ne ... © Karel Furiš

 

Ale zanechme planých úvah, aby tato reportáž dospěla ke zdárnému konci, stejně jako stavba, která ji motivovala. Nakonec více slov už snad netřeba, komu se přesto některých informací nedostává, najde je jistě do textu zapracovaných či pod ním uvedených odkazech. A jak probíhalo celé to slavnostní dění krok za krokem, lépe ukáží fotografie v připojené galerii. Záměrně jsem v textu pominul zmínku o nezbytném stíhání pásky, neboť na to se můžete podívat jak na zmíněných snímcích statických, tak na závěrečném pohyblivém. A v jeho úvodu si můžete poslechnout, co říká generální ředitel Českých drah o další třinecké železniční vizi: