Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Aktualne foto z modernizacnych prac. Prva fotka zachytava aktualnu situaciu na prelozke pri Dolnom Hricove
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86984/
Rekonstrukcí za 300 miliónů korun prošel necelých 7 kilometrů dlouhý úsek mezi Staňkovem a Blížejovem na železniční trati spojující Plzeň přes Domažlice a Českou Kubici s Německem.
Nákladná modernizace umožní vlakovým soupravám zrychlit jen o 10 kilometrů v hodině - proti původním 90 km/h na 100 km/h. Cesta na hranice se zkrátí zhruba o minutu. „Zrychlení není výrazné, ale pomůže. Důležité je, že trať, která byla v hodně špatném stavu, dostala moderní evropské parametry a je bezpečnější,“ řekl Jiří Bureš ze státní Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která byla investorem rekonstrukce. „Pro nás je důležité také nové zabezpečení přejezdů a výstavba bezbariérového nástupiště v Osvračíně,“ doplnil za dopravce Václav Petrášek z Českých drah.
Rekonstrukce trvala sedm měsíců - první část proběhla loni na podzim, mezi Staňkovem a Osvračínem se pracovalo při 50tidenní výluce letos na jaře. V červnu trať prošla zkušebním provozem. Nové je kolejiště i železniční spodek včetně odvodnění, upraveny byly tři přejezdy, které dostaly světelnou signalizaci, 13 propustků a 3 mosty. Nové je zabezpečovací zařízení celého úseku a 170 metrů dlouhé moderní nástupiště v Osvračíně. „V okolí trati bylo umístěno 827 metrů protihlukových stěn, došlo i k výměně oken za protihluková ve vytypovaných obytných domech,“ doplnil Jaroslav Pešek z plzeňské pobočky SŽDC.
Investice si vyžádala 300 miliónů korun, 75 % poskytla Evropská unie z fondu pro regionální rozvoj, pět miliónů přidal státní fond dopravní infrastruktury.
Další úpravy v nedohlednu
Na rekonstrukci stále čeká zbytek 70kilometrové trasy z Plzně do České Kubice, kromě nového úseku tu vlaky dosahují rychlosti jen kolem 80 km/h. Celá trasa je zatím jednokolejná, není elektrifikována.
„Pro plzeňský kraj je to důležitá páteřní trať. S bavorskou vládou se snažíme prosadit modernizaci, naším cílem je elektrifikovaná dvoukolejná trať, která umožní rychlostní spojení z Plzně do Mnichova,“ řekl krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš.
Hned tak se ale kraj nedočká, přednost totiž dostala modernizace III. rychlostního koridoru, který vede do Německa z Plzně severní trasou přes Cheb na Norimberk. V květnu se rozjely velké úpravy prvního úseku mezi Plzní a Stříbrem, které si do roku 2009 vyžádají 5,2 miliardy korun.
„Součástí modernizace III. koridoru je i úprava železničního uzlu v Plzni, přestavba jeho západní části je podstatná i pro případnou elektrizaci tratě na Českou Kubici,“ řekl Jiří Bureš ze SŽDC.
K úpravám plzeňského uzlu ale dojde nejdříve v letech 2008 až 2009, navíc není jasné, jestli kvůli nákladnému norimberskému koridoru bude z čeho úpravy jižní trasy na Mnichov financovat.
(Právo)
Nákladná modernizace umožní vlakovým soupravám zrychlit jen o 10 kilometrů v hodině - proti původním 90 km/h na 100 km/h. Cesta na hranice se zkrátí zhruba o minutu. „Zrychlení není výrazné, ale pomůže. Důležité je, že trať, která byla v hodně špatném stavu, dostala moderní evropské parametry a je bezpečnější,“ řekl Jiří Bureš ze státní Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která byla investorem rekonstrukce. „Pro nás je důležité také nové zabezpečení přejezdů a výstavba bezbariérového nástupiště v Osvračíně,“ doplnil za dopravce Václav Petrášek z Českých drah.
Rekonstrukce trvala sedm měsíců - první část proběhla loni na podzim, mezi Staňkovem a Osvračínem se pracovalo při 50tidenní výluce letos na jaře. V červnu trať prošla zkušebním provozem. Nové je kolejiště i železniční spodek včetně odvodnění, upraveny byly tři přejezdy, které dostaly světelnou signalizaci, 13 propustků a 3 mosty. Nové je zabezpečovací zařízení celého úseku a 170 metrů dlouhé moderní nástupiště v Osvračíně. „V okolí trati bylo umístěno 827 metrů protihlukových stěn, došlo i k výměně oken za protihluková ve vytypovaných obytných domech,“ doplnil Jaroslav Pešek z plzeňské pobočky SŽDC.
Investice si vyžádala 300 miliónů korun, 75 % poskytla Evropská unie z fondu pro regionální rozvoj, pět miliónů přidal státní fond dopravní infrastruktury.
Další úpravy v nedohlednu
Na rekonstrukci stále čeká zbytek 70kilometrové trasy z Plzně do České Kubice, kromě nového úseku tu vlaky dosahují rychlosti jen kolem 80 km/h. Celá trasa je zatím jednokolejná, není elektrifikována.
„Pro plzeňský kraj je to důležitá páteřní trať. S bavorskou vládou se snažíme prosadit modernizaci, naším cílem je elektrifikovaná dvoukolejná trať, která umožní rychlostní spojení z Plzně do Mnichova,“ řekl krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš.
Hned tak se ale kraj nedočká, přednost totiž dostala modernizace III. rychlostního koridoru, který vede do Německa z Plzně severní trasou přes Cheb na Norimberk. V květnu se rozjely velké úpravy prvního úseku mezi Plzní a Stříbrem, které si do roku 2009 vyžádají 5,2 miliardy korun.
„Součástí modernizace III. koridoru je i úprava železničního uzlu v Plzni, přestavba jeho západní části je podstatná i pro případnou elektrizaci tratě na Českou Kubici,“ řekl Jiří Bureš ze SŽDC.
K úpravám plzeňského uzlu ale dojde nejdříve v letech 2008 až 2009, navíc není jasné, jestli kvůli nákladnému norimberskému koridoru bude z čeho úpravy jižní trasy na Mnichov financovat.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/85877/
Miro79 
J60 1:18,5 - 1200 na betonových podvaloch, čo v preklade znamená, že polomer v odbočnej vetve je 1200 m, čo umožňuje rýchlosť odbočkou 100 km/h. Sú to najštíhlejšie výhybky používané na SŽDC i ŽSR (niekde sú i v spojkach v staniciach), čomu je prisposobená i rýchlostná návestná sústava. Počul som ale, že DT Prostějov chystá výhybku 1:22 ale neviem s akým polomerom a teda ani rýchlosťou do odbočky a kedy by sa mali začať používať.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84814/
Miro79 opravim ta: v useku Zohor - Malacky je v oboch TK 140 km/h. V tomto useku od zst. Zohor po zastavku Plavecky Stvrtok (vratane) je koridorova trat. Rekonstrukcia sa robila jednej kolaje v roku 2002 a druhej TK v roku 2004. Druha TK ma kompletne vymenene aj trakcne vedenie, prva TK iba kolaj.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84756/
Bratislava hl.st - Bratislava Lamač 100km/h
Cez Lamač 90km/h a zhlavie smer Devínska Nová Ves 80km/h
Lamač - Devínska 120km/h
Cez Devínsku 100km/h
Devínska - Odb. Devínske jazero 120km/h
Odb. Devínske jazero - Zohor 140km/h (kvôli priepustom iba nejakých 5km)
Cez Zohor 120km/h
Zohor - Malacky po 2.kolaji 140km/h po 1.kolaji 120km/h
Cez Malacky 120km/h
Od Malaciek az po Kúty v kuse 140km/h, aj cez stanice, iba pred V.Levármi je jeden oblúk na 120km/h.
Cez Lamač 90km/h a zhlavie smer Devínska Nová Ves 80km/h
Lamač - Devínska 120km/h
Cez Devínsku 100km/h
Devínska - Odb. Devínske jazero 120km/h
Odb. Devínske jazero - Zohor 140km/h (kvôli priepustom iba nejakých 5km)
Cez Zohor 120km/h
Zohor - Malacky po 2.kolaji 140km/h po 1.kolaji 120km/h
Cez Malacky 120km/h
Od Malaciek az po Kúty v kuse 140km/h, aj cez stanice, iba pred V.Levármi je jeden oblúk na 120km/h.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84751/
Kubíček: Myslim, ze v ramci koridorizacie sa na trati 110 neurobili vobec ziadne upravy. U nas sa buduje prednostne a zatial jedine koridor v useku Bratislava - Zilina. Robili sa tam nejake rekonstrukcie, ale nie typicke koridorove. Vraj je v niektorych usekoch rychlost 140 km/h.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84734/
