Zo železničných nešťastí
Radenie je chronologické:
18. ledna 1915 (Mexiko) - Guadalajara; více než 600 obětí.
22. května 1915 (Skotsko) - Ve městě Gretna; 227 obětí.
12. prosince 1917 (Francie) - Modane; 543 obětí.
14. března 1926 (Kostarika) - Colima; na 300 obětí.
24. prosince 1933 (Francie) - Lagny; 230 obětí.
16. ledna 1944 (Španělsko) - Provincie León; přes 500 obětí.
2. března 1944 (Itálie) - Salermo; 521 obětí.
22. října 1949 (Polsko) - Dwór; přes 200 obětí.
3. dubna 1955 (Mexiko) - Guadalajara; 300 obětí.
3. května 1962 (Japonsko) - Tokio; 160 obětí.
9. listopadu 1963 (Japonsko) - Namamugi; 161 obětí.
1. února 1970 (Argentina) - Buenos Aires; 236 obětí.
6. října 1972 (Mexiko) - Saltillo; 208 obětí.
30. srpna 1974 (Jugoslávie) - Záhřeb; 153 obětí.
15. listopadu 1974 (Benin) - Cotonou; na 200 obětí.
29. listopadu 1976 (Keňa) - Mombasa; 900 obětí.
6. června 1977 (Bangladéš) - Manikgandžo; 200 obětí.
5. června 1981 (Indie) - Řeka Bagmati; přes 800 obětí.
13. ledna 1985 (Etiopie) - Trať Dire Dawa-Awaš; 500 obětí.
3. června 1989 (SSSR) - Transsibiřská magistrála; 575 obětí.
22. září 1994 (Angola) - Lubango; 300 obětí.
20. srpna 1995 (Indie) - Fírúzabád; na 350 obětí.
3. června 1998 (Německo) - Eschede; 101 obětí.
26. listopadu 1998 (Indie) - Džammú; 209 obětí.
2. srpna 1999 (Indie) - Gaisal; více než 285 obětí.
10. srpna 2001 (Angola) - Provincie Cuanza Norte; 150 obětí.
20. února 2002 (Egypt) - Luxor; 361 obětí.
25. května 2002 (Mosambik) - Maputo; 193 obětí.
24. června 2002 (Tanzanie) - Igandu; 288 obětí.
18. února 2004 (Írán) - Nejšapúr; nejméně 300 obětí.
22. dubna 2004 (KLDR) - Jongčchon; na 170 obětí.
26. prosince 2004 (Srí Lanka) - Gálla; až 2000 obětí.
25. dubna 2005 (Japonsko) - Amagasaki; 107 obětí.
Největší neštěstí na železnici v Pákistánu:
29. září 1957 - Montgomery; 250 obětí.
4. ledna 1990 - Sagní; více než 300 obětí.
8. června 1991 - Ghotki; více než 100 obětí.
3. března 1997 - Khánevál; na 120 obětí.
13. července 2005 - Ghotki; nejméně 150 obětí.
Podradené diskusné témy
Zdroj: https://ostrava.idnes.cz/studenka-deset-let-vyroci-nestesti-d60-/ostrava-zpravy.aspx?c=A180807_153213_ostrava-zpravy_woj
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/472136-cyklista-nemal-sancu-rusen-brzdil-130-metrov/
Přesně před dvaceti lety si havárie rychlovlaku ICE 884 u německého Eschede vyžádala 101 obětí. Do dneška se jedná o největší železniční neštěstí v poválečném Německu. Zatímco první dva vagony dojely bez problému až do stanice, zbylé vozy vykolejily a na některé se zřítil most.
Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/eschede-zeleznicni-nestesti-havarie-nemecko-fmb-/zahranicni.aspx?c=A180601_121255_zahranicni_mko
Zdroj: http://pardubice.idnes.cz/dvacet-let-po-nestesti-na-zeleznici-u-krouny-zada-zena-odskodneni-p9d-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150622_2172016_pardubice-zpravy_jah
20.výročie veľmi tragickej zrážky nákl.vozňov s motorovým os.vlakom.


- výkaz vozidiel nebol v poriadku. Tranzitérka nemala predpísanú skúšku a spisovanie výkazu neovládala. Údaje zapísala nesprávne, podľa svojho odhadu a značne nečitateľne, takže po nehode sa musel komisionálne robiť výkaz nový.
- Po privesení rušňa na vlak 7113 bola niekedy medzi 1. a 3. hodinou vykonaná úplná skúška brzdy.
- Odchod vlaku sa niekoľkokrát odkladal, až okolo 6. hodiny, vzhľadom na teploty okolo 0°C, bola nariadená opätovná úplná skúška brzdy. Pri nej sa skutočne zistilo, že vlak je „zamrznutý“.
- Vlakvedúci, ktorý za 15 hodín služby absolvoval iba 5 km (!) mal aj napriek prekročeniu pracovnej doby snahu odviezť vlak 7113. Keď sa však dozvedel o jeho „zamrznutí“, službu ukončil.
- Dozorca prevádzky rozhodol, že vlak pôjde s čatou 0/1 a že návestníka bude robiť posunovač, hoci ten nemal potrebnú skúšku, nepoznal trať a nemal so sebou návestné pomôcky.
- Rozmrazenie vlaku 7113 potom vykonával starší vozmajster s dvoma ďalšími zamestnancami a prebehla nová skúška brzdy. Skúšku tesnosti vozmajster nevykonal, ako by tomu pri jazde vlaku s čatou 0/1 správne malo byť.
- Vlak 7113 bol z Kladna-Dubí vypravený o 10.10 h.
- Situácia v medziľahlých staniciach bola komplikovaná a stanice preplnené záťažou. V žst Brandýsek, Zákolany a Otvovice bola voľná iba jedna koľaj. Križovanie vlakov 7113 a Os 1506 vychádzalo časovo do Otvovic.
- Výpravca v Otvoviciach oznámil vlakovému dispečerovi, že miesto na prestavenie vlaku 1506 nemá. Preto dispečer rozhodol, že vlaky 7113 a 1506 budú križovať v Zákolanoch, a to prestavením vlaku 1506 na obsadenú 1. koľaj.
- Po odchode vlaku 7113 z Kladna-Dubí vyskúšal rušňovodič priebežnú brzdu, ale došlo k jeho úplnému zastaveniu na šírej trati a brzdičom sa nedal odbrzdiť. Zišiel preto z rušňa a v súprave ručne odbrzdil niekoľko vozňov. Ani potom sa ale nedalo s vlakom pohnúť, tak šiel znova ručne odbrzdiť ďalších asi 5 vozňov. Až potom sa vlak pohol ďalej.
- Cez Brandýsek prechodil o 10.52 h a vošiel na spád 12,4 ‰, ktorý s malými rozdielmi pokračuje až ku žst Zákolany.
- Rýchlosť vlaku začala rásť, rušňovodič použil priebežnú brzdu, ktorá však neúčinkovala. Po prejdení vchodového návestidla žst Zákolany v polohe „Stoj“, dosiahol vlak na zhlaví stanice rýchlosť asi 60 - 80 km/h.
- Dozorca výhybiek na St. I počul návesť „Stoj,...“ dávanú rušňom vlaku 7113, okamžite zastavil posunujúci Os 1506, ktorý sa išiel prestaviť z 3. koľaje na 1. koľaj (aby uvoľnil cestu nákladnému vlaku) a informoval rušňovodiča. Ten pohotovo odbrzdil, pretočil rozvod pre jazdu späť, a otvoril regulátor, ale na rušni začali prekĺzavať kolesá a zakrátko došlo ku zrážke.
- Návestník na konci vlaku 7113 síce počul rušňom dávanú návesť „Stoj, ...“, ale záchrannú brzdu vo vozni (osobný, radu Be) nepoužil. Podľa svojich slov netušil, že v prípade nebezpečenstva môže použiť záchrannú brzdu, aj keď je zaplombovaná.
Východziu tech. prehliadku prevádzal vozmajster, alebo vlakvedúci, prípadne tranzitér prípravár. A skúšku brzdy detto !
Okrem toho predpokladám, že tam došlo k zamrznutiu priebežného potrubia a hadíc priebežnej brzdy. V tom čase ešte boli nákl. vlaky sprevádzané vl. čatou aspoň 1/1. A určite mali v povinných znalostiach vykonanie úplnej alebo prinajmenšom jednoduchej skúšky brzdy. Tú zrejme nevykonal nikto, a ani rušňová čata túto skúšku brzdy nepožadovala, i keď oni boli prví na rade pri zrážke. Nič sa nepíše o tom, či sa dozvedela čata o poruch brzdy skôr a keď dával nákl. vlak partričné návesti, mali im postaviť núdzovo inú vlak cestu. A zmienka o plombách na nákl. vozňoch na záklopkách rýchločinnej brzdy, to je na úrovni amerického katastrofického filmu 3. kategórie, pre detičky nižšieho školského veku.



Dozorčí provozu připravoval ve stanici Kladno-Dubí k odjezdu nákladní vlak směrem do Kralup nad Vltavou. Pověřil vlakovou četu, aby provedla odmrazení jednotlivých vozů a přezkoušení tlaku v brzdách. Přestože pracovníci neměli potřebné zkoušky, vlak byl "zkontrolován" a vypraven na trať. S osobním vlakem se měl křižovat v Zákolanech. Již cestou se ale zjistilo, že soupravu nelze ovládat. Jeho rychlost se stále zvyšovala a nešlo jej přibrzdit. Ve všech stanicích dostával strojvůdce příkaz: "Stůj, zastavte všemi prostředky!" Chybějící zkoušky i zkušenosti měly za následek, že železničáři nepoužili všechny způsoby, jak nákladní vlak zastavit. "Záchrannou brzdu, jelikož byla zaplombovaná, nepoužili. Když strojvedoucí zpozoroval před sebou lokomotivu osobního vlaku, z lokomotivy vyskočil," píše se v policejním protokolu. Hned nato se vlaky střetly. První vagon osobního vlaku byl zcela rozdrcen. Stalo se to přímo na nádraží, blízko tehdejší továrny na piana. Vlakvedoucí stačil vyskočit. Místní tehdy vzpomínali na velkou ránu a houkání. A taky na roztrhaná těla. Bylo to ošklivé. Ten nákladní vlak od Kladna byl přetížený. Byl plný ingotů a železa. Prostě si nechal naložit víc, než souprava snesla. Škoda činila více než dva miliony korun, přičemž zcela rozbito bylo 36 vozů, částečně poškozeno osm, silně byly poškozeny dvě lokomotivy, zničena byla výhybka, 100 metrů kolejí a zabezpečovací zařízení. Doprava byla na trati obnovena 27. ledna 1964.
Zajímavostí je, že sedmou největší železniční tragédii z hlediska obětí na českém území nepřipomíná v místech žádná pamětní deska, žádný památník. Dokonce ji v Zákolanech nezaznamenal ani obecní kronikář. V místní kronice není o tragédii ani slovo. Nejtragičtější srážkou dvou vlaků v českých zemích zůstává srážka osobního a motorového vlaku v listopadu 1960 u obce Stéblová na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí. Druhým nejtragičtějším neštěstím byla srážka rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav v prosinci 1953, kdy zahynulo 103 lidí.
iDnes 25.1.´14 Autoři: Vítězslav Bureš, ČTK
Zdroj a celý článok: http://praha.idnes.cz/vyroci-zeleznicni-tragedie-v-zakolanech-fd7-/praha-zpravy.aspx?c=A140124_115706_praha-zpravy_bur

--------------------------------------------------------------------------------
Pozůstalé ze Studénky zlobí dlouhý soud. Protáhne ho i dotazování znalců
16. září 2013 7:49, aktualizováno 13:45
Po takřka dvouleté přestávce začala v Novém Jičíně další fáze soudního projednávání vlakové tragédie ve Studénce. V srpnu 2008 při ní zemřelo osm lidí a přes devadesát se jich zranilo. V případu je deset obžalovaných. Vynesení rozsudku je v nedohlednu, což pozůstalým i přeživším značně vadí.
Zdroj: http://ostrava.idnes.cz/po-dvou-letech-se-soud-vraci-k-zeleznicnimu-nestesti-ve-studence-px5-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130916_073817_ostrava-zpravy_jog
https://brno.idnes.cz/nehoda-zeleznice-zajeci-90-let-pohreb-dby-/brno-zpravy.aspx?c=A180918_427677_brno-zpravy_krut