Jak pandemie zastavila saské úzkokolejky

Nevím, který cvok začal křečkovat toaletní papír a co to má společně s koronavirem, že to každý napodobuje a stane z toho úzkoprofilové zboží. Ještě, že nám nepřikázali nosit roušky. Jednu výhodu to ale má: U mého domu nadále zastavují skoro prázdné vlaky a dokonce v předtím vždy přeplněném vlaku o 7:02 hod. má každý 4 sedadla pro sebe. Stará souprava Pressnitztalbahn se vrátila z tratě Kamenz – Dresden zpět do domovského Zwickau. Manželka taky sedí doma – mateřské školy jsou zavřené. Vnučka postrádá kamarádky a ani dcera nesmí ve své soukromé školce opatrovat děti. Tak mi jenom zbývá občas vyrazit na nákupy – anebo na výlet. Ty nám kupodivu nezakázali, ale třeba jízdu na Lößnitzgrundbahn a dalších saských úzkokolejkách od soboty 28. března zatrhli.

Oznámení o zastavení provozu

Když jsem se o tom v předstihu dozvěděl, sebral jsem v pátek 27. března jízdní kolo z garáže a vydal jsem se na autobusovou zastávku, odkud mne autobus dopravil do sousední vesnice obývané Marťany, kteří buď pilně pracovali na zahradě nebo si vyšli na procházku či vyvenčit psy.

Konec Marsdorfu neboli „Vesnice Marťanů“

Dál do Berbisdorfu jsem už musel kolmo, a kdo mi nejel vstříc taky tak – moje dcera, která tam má přítele. Řemeslník nám totiž právě renovuje obývák, a tak dostala od manželky pokyn, aby se k nám dostavila na domluvu, jaké tapety použít. Až do odjezdu úzkorozchodného vlaku jsem pak měl ještě dost času, tak jsem si prohlížel pamětihodnosti. Takový slavný zámek jak v sousedním Moritzburgu (známý z filmu Tři oříšky pro Popelku) sice nemají, zato vodní hrad s parkem.

Vodní hrad Berbisdorf

Místní občanská iniciativa láteří, že obec chce park přeměnit na průmyslovou zónu. Po přečtení informační tabule o vesnici jsem se vydal na zastávku.

Informační tabule a směrovka k zastávce

Ta je docela pěkná a po chvíli jsem se dočkal i kýženého parního vlaku.

Zastávka Berbisdorf

Byl sice dlouhý, ale velmi málo obsazený. Topič odpověděl na můj pozdrav rukou, já jsem nastoupil a vydali jsme se do další zastávky. Ta je sice na znamení, ale přesto jsme tam, docela zbytečně, zastavili.

Zastávka Berbisdorf Anbau (Přístavba)

Na konečné jsem si zdokumentoval výtopnu, zatímco lokomotiva dobrala vodu. Na nějakou dobu naposledy.

Výtopna Radeburg

Kromě několik fandů s dětmi nikdo necestoval nazpět. Vlak potom ještě jel dvě kola Radebeul Ost – Moritzburg a zpět, tak dlouho jsem tam ale nechtěl byt.

99.1768 nastupuje na zatím poslední vlak

Takže jsem nasedl na bicykl a vracel se domů, tentokrát ale bez použití autobusu, který od „Marťanů“ odjíždí v 15:12 hod. a potom až ve 21:53 hod. Jak jsem se už zmínil ve Fotoblogu, cestu vlakem jsem filmoval a fotografie z 27. března a z lepších časů v roce 2017 jsou na obvyklém portálu.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský