Z Letohradu do Polska elektricky

21.11.2008 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský Zdroj: SŽDC, s.o. a Viamont DSP, a.s.

Z Letohradu do Polska elektricky

Včera byl slavnostně zahájen provoz v elektrické trakci na traťovém úseku Letohrad – Lichkov. Příslušná tisková zpráva zdůrazňuje, že po celkovém dokončení rekonstrukce a elektrizace budou moci dálkové rychlíky a tranzitní nákladní vlaky jezdit z Polska přes Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, dále na jih Evropy v elektrické trakci a vyšší rychlostí. Oproti současnému stavu odpadne nutnost měnit lokomotivy v železniční stanici Letohrad.

 
 
 
 
 
Dochází tak k modernímu naplnění dávné myšlenky, která vedla ke zrodu této trati, i když v důsledku různých vlivů neprobíhalo všechno úplně tak, jak bylo původně zamýšleno. Samotná trať vznikala velice obtížně a její finální podoba byla nakonec trochu jiná, než výchozí koncept. Už v roce 1846 vzešly ze strany pruských podnikatelských kruhů první návrhy na trať spojující pruskou Breslau (dnešní Wrocław) přes Glatz (Kłodzko) s městem Grulich (Králíky) na českých hranicích a odtud se Sobotínem a Olomoucí po větvi jedné a Olomoucko-pražskou dráhou v Hoštejně po větvi druhé. S podobnými požadavky přicházeli i podnikatelé a města především ze severu Čech a z Moravy. 
 
Tyto i obdobné návrhy dlouho odolávaly zkostnatělé vídeňské byrokracii, až pak do toho všeho (paradoxně pozitivně) zasáhla prohraná prusko-rakouská válka. Podle jednoho z ustanovení „Pražského míru“ ze dne 23.8.1866 se totiž musela rakouská vláda podrobit pruským požadavkům na vybudování železničních spojnic mezi oběma státy. Jedním z nich byla trať vedoucím lichkovským sedlem do Ústí nad Orlicí. Ta se nakonec po mnoha peripetiích stala součástí doplňovací sítě Rakouské severozápadní dráhy (Österreichische Nordwestbahn - ÖNWB), kterou tato společnost nabídla státu vybudovat bez jeho přispění – ovšem výměnou za daňové a další výhody.
 
Tratě v okolí Letohradu © Mapy.cz - ZOBRAZ!
 
ÖNWB získala potřebné stavební a provozní koncese dne 25.6.1870 a neprodleně se dala do práce. Traťový úsek Letohrad - Lichkov byl vybudován jako součást tratě Chlumec nad Cidlinou - Hradec králové - Týniště nad Orlicí - Kyšperk (dnešní Letohrad) - Lichkov - Dolní Lipka, kde navazovala na trať Moravské pohraniční dráhy (MGB) ze Šternberka. Trať byla v celé své délce uvedena do provozu dne 14.1.1874 (úsek Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové byl otevřen dne 4.10.1873). Spojovací úsek z Kyšperka do Ústí nad Orlicí byl zprovozněn dne 5.10.1874 a přeshraniční úsek do dnešního polského Międzylesie, tehdy ovšem německého Mittelwalde, dne 15.10.1875. Jak vidno, ona spojnice mezi Pruskem a Čechami, která vlastně byla příčinou toho všeho. přišla na řadu až jako poslední.
 
Další osudy úseku, který nás zajímá, ukazuje tabulka:
 
Historie úseku v datech
datum
událost
poznámka
10.01.1874
slavnostní otevření tratě
vlastník: ÖNWB
14.01.1874
zahájení veškeré dopravy
provozovatel: ÖNWB
01.01.1908
změna vlastníka – zestátnění
ÖNWB → KkStB
15.10.1909
změna provozovatele
ÖNWB → KkStB
28.10.1918
změna vlastníka a provozovatele
KkStB → ČSD
09.08.1939
změna vlastníka a provozovatele
ČSD → ČMD/BMB
08.05.1945
změna vlastníka a provozovatele
ČMD/BMB → ČSD
01.01.1993
změna vlastníka a provozovatele
ČSD → ČD
01.01.2003
změna vlastníka
ČD → SŽDC
15.08.2007
zahájení elektrizace
 
20.11.2008
slavnostní zahájení provozu v elektrické trakci
 
14.12.2008
zahájení běžného provozu v elektrické trakci
se změnou GVD
31.07.2009
plánované ukončení stavby
podle veřejné zakázky
 
Mohl bych tady pochopitelně v historickém exkursu pokračovat, ale takováto pojednání už napsali povolanější, takže se zde omezím jen na několik poznámek, které se vztahují k právě dokončené elektrizaci. Celá trať, uváděná v jízdním řádu po druhé světové válce dlouhá léta pod číslem 2 a v trase (Praha - ) Velký Osek - Hradec Králové – Hanušovice a od 3.6.1984 jako trať 020 (Praha - ) Velký Osek - Hradec Králové - Lichkov (- Hanušovice/Międzylesie), během posledních desetiletí ztratila svou ucelenost.
 
19.11.2005 - Týniště n.O.: 130.010-2 v čele R 973  Hradec Králové - Brno (přes Choceň) © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Zprostředkujícím faktorem tady byla především elektrizace tratí mezi Týništěm nad Orlicí a Chocní a z Letohradu do Ústí nad Orlicí. Tyto počiny ve svém důsledku do značné míry provozně degradovaly úsek mezi Týništěm nad Orlicí a Letohradem, neboť vedly k přetrasování toků především osobní dopravy. To se projevilo i (v čase pozměňovaným) přečíslováním dotčených traťových úseků. V současné době je původní trať (se spojkou do Ústí nad Orlicí) rozdělena takto:
 
č. 020 (Praha – ) Velký Osek – Hradec Králové [- Týniště nad Orlicí] – Choceň
č. 021 Týniště nad Orlicí [- Letohrad – Dolní Lipka] - Štíty
č. 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad
č. 025 Dolní Lipka – Hanušovice 
Z uvedeného plyne, že během doby (v souladu s oním dávným záměrem) pro Letohrad (jak se od 1.5.1951 někdejší Kyšperk jmenuje) se i formálně stal hlavním železničním tahem nikoliv směr Praha – Hradec Králové - Hanušovice – Jeseník/Olomouc, jak tomu bylo kdysi, ale Ústí nad Orlicí - Międzylesie – Wrocław. Už v roce 1980 se začala připravovat elektrizace trati z Ústí nad Orlicí do Lichkova. Ministerstvo dopravy s cílem zlevnění a zrychlení provozu v pohraniční přechodové stanici Lichkov zadalo zpracování projektu Státnímu ústavu dopravního projektování. Jako první měl být elektrizován úsek do Letohradu, což umožňovala volná kapacita měnírny v Ústí nad Orlicí.
 
13.01.2007 - Ústí n.O.: staniční budova, letohradské nástupiště © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Práce na elektrizaci byly zahájeny v září 1981 a stavba s celkovými náklady přes 10 miliónů Kčs měla být hotova do konce roku 1983. Bylo při ní zatrolejováno celkem 21 km kolejí, upraveno zabezpečovací zařízení a hláska Lanšperk byla modernizována a trvale aktivována na výhybnu. Odpadla tak nutnost přepřahu lokomotiv v Ústí nad Orlicí - ovšem jen ve směru od Prahy, ve směru od České Třebové je totiž napojení úvraťové (což je limitující dodnes). Dne 22.12.1981 po trati bez problémů projela zkušebně lokomotiva E 479.0038 a o týden později mohl tentýž stroj odvézt protokolární vlak s představiteli tehdejší moci politické i železniční při slavnostním otevření trati.  
 
A včera se tedy podobná sláva, o 27 let později, už ve zcela jiných společenských poměrech, nicméně s lokomotivou pamatující počátky slavné éry naší nákladní železniční dopravy v elektrické trakci, v Letohradě opakovala. Tentokrát ovšem už na druhém, zbývajícím úseku, který si na elektrizaci musel počkat tak dlouho mj. také proto, že polská strana na své straně hranice se změnou trakce zpočátku (pak se ovšem situace obrátila) rovněž příliš nespěchala. Ono zdržení však patrně nikterak nevadilo příznivcům železnice, kteří tak mohli po celou tu dobu nadále pozorovat a zvěčňovat kdysi hlavně „Sergeje“, pak především dvojice „brejlovců“ a nakonec „zamračených“, tahající své náklady údolím Tiché Orlice.
 
13.01.2007 - Letohrad: 751.080-3 + 751.104-1 v čele nákladního vlaku z PPS Lichkov/Międzylesie © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Poslední fáze stavebních prací se neobešla bez dlouhodobé nepřetržité výluky, která komplikovala život cestujícím zejména z obcí na trati. Výluka byla ukončena dne 19.11.2008 ve 20:50 hod. Proti původnímu plánu došlo k jejímu prodloužení, což vysvětluje k tomu vydaná tisková zpráva takto: Podle původních předpokladů a harmonogramu stavby měly být výluky ukončeny o více než měsíc dříve, tedy 30.9.2008. K posunutí termínu ukončení došlo zejména z důvodu prodloužení zkoušek zabezpečovacího zařízení a také v důsledku výskytu skalnatých hornin v úrovni železničního spodku ve výrazně vyšším rozsahu, než předpokládala projektová dokumentace stavby. Přes rozsáhlé nasazení těžké techniky tato skutečnost ovlivnila rychlost postupu prací při realizaci železničního spodku, odvodnění a kabelových tras zabezpečovacího zařízení.

A pokračuje: Vlastní elektrizace trati byla postupně uváděna do provozu. Od 1.9.2008 je v plném provozu v elektrické trakci úsek mezi státní hranicí s Polskem a Lichkovem. Dále byla elektrická trakce postupně aktivována z důvodu napájení zdrojů zabezpečovacího zařízení a ve výše uvedeném termínu bude zcela v provozu od Lichkova po Letohrad. Celou tiskovou zprávu ze dne 14.11.2008 i s podrobnostmi o stavbě a jejím financování si můžete přečíst tady. Místní obyvatelé se s výlukami vcelku smířili, ale teď vítají jejich ukončení a hlavně obnovení železniční dopravy. Sice elektrizace přinese oživení dopravy především nákladní, ale podle slov starosty Jablonného nad Orlicí Miroslava Wágnera přeprava nákladů bude probíhat s o hodně kvalitnějšími stroji, doteď je táhly staré naftové lokomotivy. Teď by díky elektrifikaci mělo dojít ke zklidnění provozu, v čemž vidím přínos pro město.
 
20.11.2008 - Jablonné n.O.: trakční měnírna se šotouši i dělnými diváky (foto ze ZvlSp 33366)  © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Potíže stavbařům působily nejen zmíněné geologické anomálie, ale také třeba opožděné dodávky stavebních materiálů v období zahájení stavby či naopak „urychlený odběr“ už namontovaných komponentů z měděných či jiných přitažlivých materiálů, které přičinliví recyklátoři demontovali a odnášeli do výkupen. Pro pár set korun tak způsobili škody v odhadované celková výši téměř 1,8 miliónu Kč. Navíc šlo třeba o speciální lana, která bylo obtížné znovu obstarat. V médiích se dokonce objevila zpráva o tom, že hotové úseky trolejového vedení byly předčasně zapojovány, aby se tomuto kutilství předešlo.
 
A včera byla už zapojena trať celá, aby se na ni vydal jako vůbec první elektrické hnací vozidlo prototypový historický „šestikolák“ 180.001-0. Ocitl se poněkud historicky nevěrohodně v čele vlaku nikoliv nákladního, nýbrž osobního, ba přímo „osobnostního“ – tedy obsazeného osobnostmi politického, ale hlavně železničního života. A též nějakými těmi zástupci médií, mezi nimiž nemohly pochopitelně chybět ani VLAKY.NET. Bylo sice mnoho důvodů k radosti, že se dílo podařilo – ale nebe to vidělo jinak a upřímně se nad tou vší slávou rozplakalo. Což plánovaný program sice hrubě nenarušilo, ale přece jen z něj cestující zvláštního vlaku neměli takový požitek, jak bylo zamýšleno.
 
20.11.2008 - Jablonné n.O.: zmoklá zastávka zvláštního vlaku v Těchoníně © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Ale ani déšť a vítr nezabránili hrstce zanícených reportérů využít zastávek vlaku v Jablonném nad Orlicí a Těchoníně k pořízení nezbytných záběrů – byť většina ostatních účastníků té slávy dala přednost suchu a teplu salonního vozu a dvou "bétéček", které tvořily soupravu. Ačkoliv na zainteresovaných vedoucích pracovnících, kteří vlakem také jeli, byla znát jistá nervozita, zda testovací jízda trakčního vedení nevykáže nějakou závadu, vlak šťastně dorazil do Lichkova. V pohraniční stanici pak bylo proneseno něco velice krátkých projevů a přestřižena páska, kterou zlotřilý vítr nakonec přece jen nevytrhl z půvabných ruček poněkud zmáčených slečen. Zpáteční cesta v souladu s jízdním řádem mimořádného vlaku byla už bez zastávek a všichni se docela rádi přesunuli ke společenskému závěru ve vyhlášené letohradské muzejní restauraci.
 
Domnívám se, že toho textu je už až příliš, a proto přijměte mé pozvání na fotografickou procházku celým tím upršeným slavnostním děním. Začíná ovšem několika snímky staršími, které se dílem váží ke zmínce o provozu na úseku z Letohradu do Týniště nad Orlicí, dílem pak zachycují stav počátků elektrizace včera zprovozněného úseku navazujícího. Posledně zmíněné fotografie, pořízené tentokrát nikoliv „z rychlíku“, ale z okna spěšného vlaku, vznikly jako vedlejší produkt jedné mé cesty s úplně jiným cílem. No a těm, kdož baží spíše po technických podrobnostech, nabízím odkaz na podrobné informace o stavbě na stránce dodavatele a nahlédnutí do jejího prospektu:
 

Hlavní údaje o stavbě - ZOBRAZ!

Mapa a cíle projektu - ZOBRAZ!

Technický popis projektu - ZOBRAZ!
Prameny a odkazy:
  1. Správa železniční dopravní cesty, s.o.
  2. Státní fond dopravní infrastruktury
  3. VIAMONT DSP, a.s.
  4. Stavby silnic a železnic, a.s.
  5. SKANSKA DS, a.s.
  6. Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st.hr., 1. stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st.hr. (veřejná zakázka)
  7. Elektrizace trati Letohrad – Lichkov ovlivní regionální dopravu
  8. Historie železničních tratí ČR 2007
  9. „130 let železnice pod Orlickými horami“, A.Filip, K-Report, Praha 2004
  10. Orlický deník

Titulní snímek: Protokolární vlak po příjezdu do žst. Lichkov © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy