Ázia - Čína a Mongolsko
Cina je jednym z vaznych dodavatelov zel. vozidiel vo svete. Okrem doteraz dominujicich trhov mimo Europy us sa obajvili prvy objednavky na cinske lokomotivy aj z Turecka. Cina dodala v poslednych rokov rozhodujuce mnozstvo lokomotiv aj do Pakistanu. Prve skusenosti boli vsak dost vselijake, niektore sa museli vratit do vyroby kvoli zlomom v hlavnom ráme. Turci veria, ze ich stroje take detske nemoci nebudu mat.
Nove cinske stroje vo Vietname patria medzi tie najsilnejsie na 1000 mm-vom rozchode na svete.
Naopak Cina, (zrejme kvoli zadlzenosti USA voci Cine) podpisala 2 zmluvy s GE a EMD (americke lokomotivky) na dodávku 300 lokomotive pre cinske zeleznice.
ODKAZ 1
ODKAZ 2
Nie je zatial jednoznacne ci nakoniec ide o 300 a 300 lokomotiv, alebo Cinanom sa podarilo spojit (co sa zatial nepodarilo nikomu 
) GE s EMD a spolu dodaju 300 strojov.
V kazdom pripade is o dieselove stroje okolo 6000 HP (konskych sil) s max. rychlostou okolo 120 km/h a napravovymi tlakmi cez 30 t !!!!
Podla sprav EMD stroje budu vyrábane v licencii v fabrike DLoco v Daliane, v Cine.
GE masiny by sa mali vyrábat v licencii vo fabrike: Qishuyan Locomotive and Rolling Stock Works.
Cinska dieselektricka lokomotiva vo Vietname:
Jedenkrát ročně, těsně před čínským lunárním Novým rokem, se největší nádraží v kantonském hlavním městě Kuang-čou promění v obrovský trychtýř na lidi. Z celé provincie se tady sjedou miliony dělníků, aby se na jeden až dva týdny vypravily po roce domů slavit nejdůležitější svátky čínského kalendáře. Přibližně před rokem jsem tady točil dav více než milionu lidí, kteří v Kuang-čou uvázli během katastrofální zimní bouře, která ochromila jižní Čínu a její železnice. Tisíce se domů tehdy vůbec nedostaly.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/blogy/43477-cinsky-rok-bu-vola-ii-ve-vlaku/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/blogy/43477-cinsky-rok-bu-vola-ii-ve-vlaku/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326348/
V souvislosti s nárůstem plánovaných investičních projektů v tomto roce plánuje Čína téměř dvojnásobek investic do rozvoje železnic - celková částka bude okolo 600 miliard juanů (USD 88 miliard). Tyto peníze jsou součástí stimulačního balíčku ve výši 4 trilionů juanů. V roce 2008 Čína investovala 330 miliard juanů do rozvoje železniční sítě. Část z plánovaných investic bude využita na výstavbu 5148 km nových železničních tratí. Další část bude investována do vysokorychlostních tratí z centrální Číny (Wuhan) do jižní Číny (Guangzhou), z Henan provincie (Zhengzhou) do Shaanxi provincie (Xian), z Nigba do Wenzhou v Zhejiang provincii, z Wenzhou do Fuzhou (provincie Fuajian) a z Fuzhou do Xiamenu (province Fujian). Další část těchto peněz bude využita na 70 nových projektů v oblasti železnic.
Cílem těchto investic je zpřístupnit a zlepšit železniční síť v Číně do roku 2012. V současnosti není dostatek míst k sezení pro všechny lidi, kteří chtějí cestovat vlakem, speciálně během čínského nového roku, kdy se přesouvají miliony lidí. Do roku 2012 by mělo být v Číně celkem 110 000 km železnic, z toho 13 000 km vysokorychlostních tratí (200-350 km/h).
(Prosperita)
Cílem těchto investic je zpřístupnit a zlepšit železniční síť v Číně do roku 2012. V současnosti není dostatek míst k sezení pro všechny lidi, kteří chtějí cestovat vlakem, speciálně během čínského nového roku, kdy se přesouvají miliony lidí. Do roku 2012 by mělo být v Číně celkem 110 000 km železnic, z toho 13 000 km vysokorychlostních tratí (200-350 km/h).
(Prosperita)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/323645/
Miliöny čínských pracujících jako každoročně řeší letos problém, jak se na svátky dostat domů. Jízdenky na vlak shánějí nejen u pokladen, ale hlavně u překupníků, pro něž je toto období velice výnosným kšeftem. Cestovní období vypuklo v neděli a potrvá měsíc.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/321009/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317334/
Vysokorychlostní vlaková jednotka CRH 3 od společnosti Siemens, která vozila cestující na olympijských hrách, dosáhla čínského rychlostního rekordu, který má hodnotu 394,3 km/h.
Vysokorychlostní jednotka CRH 3, která překonala dosavadní čínský rychlostní rekord, patří do skupiny vysokorychlostních vlaků Velaro. 115 kilometrů dlouhá trať mezi městy Tianjin a Beijing trvala jen 25 minut a 10 vteřin. Vysokorychlostní jednotka CRH 3 byla na platformě Velaro CN společnosti Siemens zhotovena v čínském městě Tangshan.
Vlak opustil zastávku ve městě Beijing v 8.55 h ráno 24. června a o 20 minut později byl již za přítomnosti čínského ministra železnic, pana Liu Zhijuna, překonán starý rekord. Vlak dosáhl nového rychlostního rekordu v hodnotě 394,3 km/h na zpáteční cestě.
Jelikož je Tjanjin přístavní město, vlak cestoval prakticky na úrovni hladiny moře, což s sebou přináší větší odpor vzduchu. Hodnota rekordu má velký význam také proto, že Velaro pro Čínu jsou širší a těžší než Velaro pro Španělsko, které dosáhlo rychlosti 404 km/h.
Pět vysokorychlostních vlakových jednotek CRH 3 bylo nasazeno na přepravu mezi oběma olympijskými sportovišti od 1. srpna. Čínské železnice si celkem objednaly 60 vysokorychlostních vlakových jednotek Velaro. První tři byly zhotoveny ve výrobním závodě společnosti Siemens v Krefeldu v Německu, zatímco ostatních 57 jednotek vyrobí závod Tangshan Locomotive & Rolling Stock Works v čínském městě Tangshan.
(Železničář)
Vysokorychlostní jednotka CRH 3, která překonala dosavadní čínský rychlostní rekord, patří do skupiny vysokorychlostních vlaků Velaro. 115 kilometrů dlouhá trať mezi městy Tianjin a Beijing trvala jen 25 minut a 10 vteřin. Vysokorychlostní jednotka CRH 3 byla na platformě Velaro CN společnosti Siemens zhotovena v čínském městě Tangshan.
Vlak opustil zastávku ve městě Beijing v 8.55 h ráno 24. června a o 20 minut později byl již za přítomnosti čínského ministra železnic, pana Liu Zhijuna, překonán starý rekord. Vlak dosáhl nového rychlostního rekordu v hodnotě 394,3 km/h na zpáteční cestě.
Jelikož je Tjanjin přístavní město, vlak cestoval prakticky na úrovni hladiny moře, což s sebou přináší větší odpor vzduchu. Hodnota rekordu má velký význam také proto, že Velaro pro Čínu jsou širší a těžší než Velaro pro Španělsko, které dosáhlo rychlosti 404 km/h.
Pět vysokorychlostních vlakových jednotek CRH 3 bylo nasazeno na přepravu mezi oběma olympijskými sportovišti od 1. srpna. Čínské železnice si celkem objednaly 60 vysokorychlostních vlakových jednotek Velaro. První tři byly zhotoveny ve výrobním závodě společnosti Siemens v Krefeldu v Německu, zatímco ostatních 57 jednotek vyrobí závod Tangshan Locomotive & Rolling Stock Works v čínském městě Tangshan.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308197/
Podle zpráv z tisku rozpočet na výstavbu železnic v Číně nyní dosahuje výše 182 miliard dolarů. Uvažuje se však o jeho dalším navýšení asi o polovinu. Koncem devadesátých let minulého století se čínská vláda soustřeďovala hlavně na výstavbu dálnic a silnic. Nyní jdou investice do železničních spojů. V roce 1949 měla Čína jen 21 000 km železničních tratí. Koncem roku 2005 to bylo už 75 000 km. Vpříštích dvou letech by výstavba železničních tratí měla vzrůst o 17 000 km,z nichž 7000 km bude určeno pro osobní dopravu, 10 000 km pak pro přepravu nákladu. Elektrifikace,zdvojení všech tratí kolejnic a jejich modernizace mají být provedeny tak,aby byly schopny transportu podle vzoru japonských rychlovlakových souprav. To je otázkou příštích dvou let.
Tato informace o modernizaci železniční sítě má samozřejmě veliký význam pro všechny zahraniční investory,od specializovaných výrobců v Kanadě přes firmy evropské, hlavně pak v Německu a ve Francii.
Pokud jde o naše exportéry,jejich pole působnosti se otevírá zvláště tam,kde mohou nabídnout technické zázemí stanic a různé navazující služby. Potvrzuje se v plném rozsahu,jak důležité je plánovat a realizovat joint-venture se specializovanými čínskými firmami. Investice pak musí být řádně propočítané a finančně výhodné. Na železniční dopravu navazuje i výstavba metra,která v Pekingu probíhala zvláště v době přípravy olympiády. Avšak v Číně jsou už desítky měst s více jak dvěma miliony obyvatel,která plánují a dokonce už i realizují výstavbu metra.
(Haló noviny)
Tato informace o modernizaci železniční sítě má samozřejmě veliký význam pro všechny zahraniční investory,od specializovaných výrobců v Kanadě přes firmy evropské, hlavně pak v Německu a ve Francii.
Pokud jde o naše exportéry,jejich pole působnosti se otevírá zvláště tam,kde mohou nabídnout technické zázemí stanic a různé navazující služby. Potvrzuje se v plném rozsahu,jak důležité je plánovat a realizovat joint-venture se specializovanými čínskými firmami. Investice pak musí být řádně propočítané a finančně výhodné. Na železniční dopravu navazuje i výstavba metra,která v Pekingu probíhala zvláště v době přípravy olympiády. Avšak v Číně jsou už desítky měst s více jak dvěma miliony obyvatel,která plánují a dokonce už i realizují výstavbu metra.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307895/
Najmenej 50 robotníkov zahynulo !
http://dnes.atlas.sk/svet/azia/251621/cina-pri-nehode-na-stavbe-tunela-zasypalo-asi-50-robotnikov
http://dnes.atlas.sk/svet/azia/251621/cina-pri-nehode-na-stavbe-tunela-zasypalo-asi-50-robotnikov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/306741/
Peking chce postavit přes 120 000 kilometrů nových tratí. Přiláká to investory?
Společný podnik firmy Cargill na výrobu umělých hnojiv v odlehlé čínské provincii Jün-nan musí dvakrát nebo třikrát ročně přerušit provoz, obvykle na celé týdny. K tomu dochází tehdy, když nejsou k dispozici žádné železniční vozy na přepravu hnojiv zákazníkům v celé Číně. Bez vagonů se skladiště továrny naplní až k prasknutí a výroba se musí zastavit. „O dopravu je obrovský zájem, ale železnice jsou schopny uspokojit jen 30 procent poptávky,„ říká Čang Chung, ředitel prodeje podniku, který musel v říjnu opět přerušit provoz.
Čína celá desetiletí zanedbávala investice do železnic ve prospěch výstavby dálnic. S méně než 80 000 kilometry železnic má Čína oproti Americe zhruba třetinu tratí na území podobné velikosti. Čínské železnice převážejí čtvrtinu celosvětového železničního nákladu a osobní dopravy na pouhých šesti procentech světových tratí, následkem čehož je čínská síť tou nejvytíženější na světě. „Přetížené čínské dráhy se už staly slabinou ekonomiky,„ prohlašuje Jü Tcheng-čchün, tajemník představenstva státní společnosti China Railway Group, která od roku 1949 vybudovala dvě třetiny čínské železniční sítě.
KŘÍŽEMKRÁŽEM PO MAPĚ
Čína v současnosti podniká největší expanzi železnic na světě od doby, kdy Spojené státy postavily v 60. letech 19. století svou transkontinentální trať. Peking plánuje, že do roku 2020 vynaloží 248 miliard dolarů na více než 120 000 kilometrů nových tratí jak pro nákladní, tak pro vysokorychlostní osobní dopravu. V té době bude čínská vysokorychlostní síť osobní dopravy patrně největší na světě.
Přes tyto obrovské ambice zůstává neodbytná otázka: může na tom všem někdo vydělat? Dodavatelé zařízení jako China South Locomotive & Rolling Stock Corporation a nadnárodní společnosti jako Siemens určitě ano. Avšak z provozování železnice na území Číny je obtížné dosahovat zisku. Analytici banky UBS odhadují, že čínské ministerstvo drah, které spravuje železnice, má čistou ziskovou marži méně než jedno procento při tržbách v přibližné výši 35 miliard dolarů. Ministerstvo si udržuje většinovou kontrolu nad všemi železničními tratěmi, stanovuje sazby za přepravu zemědělských výrobků a ceny jízdenek pro migrující dělníky na uměle nízkých úrovních. Pro tento článek nechtělo poskytnout vyjádření.
Tato cenová taktika je politicky prozíravá, ale obchodně ničivá. Jen 16 z 26 společných čínských železničních podniků – v každém z nich má účast ministerstvo a často i orgány místní správy – dosahuje podle UBS minimálního zisku. Zbytek se potácí v červených číslech. První čínská soukromá firma, která investuje do výstavby železnice, čínská společnost Guangyu Group, se v červnu rozhodla snížit svůj podíl na projektu železnice Čchü-čchang z 34 na 19 procent. Společnost nebyla ochotna se vyjádřit.
Tlak na ministerstvo drah, aby nalezlo miliardy nutné k celé této expanzi, ho může nakonec přinutit, aby uvolnilo kontrolu tvorby cen a vzdalo se řízení alespoň některých tratí. „V současnosti je hodně kapitálu, který má velký zájem o výstavbu železnic,„ říká Čao Ťien, profesor na Univerzitě Ťiao-tchung v Pekingu, který zkoumá železniční reformy.
Než se tak stane, čínský železniční průmysl bude dál přitahovat více obchodu, než může zvládnout, a méně investorů, než potřebuje.
(Euro)
Společný podnik firmy Cargill na výrobu umělých hnojiv v odlehlé čínské provincii Jün-nan musí dvakrát nebo třikrát ročně přerušit provoz, obvykle na celé týdny. K tomu dochází tehdy, když nejsou k dispozici žádné železniční vozy na přepravu hnojiv zákazníkům v celé Číně. Bez vagonů se skladiště továrny naplní až k prasknutí a výroba se musí zastavit. „O dopravu je obrovský zájem, ale železnice jsou schopny uspokojit jen 30 procent poptávky,„ říká Čang Chung, ředitel prodeje podniku, který musel v říjnu opět přerušit provoz.
Čína celá desetiletí zanedbávala investice do železnic ve prospěch výstavby dálnic. S méně než 80 000 kilometry železnic má Čína oproti Americe zhruba třetinu tratí na území podobné velikosti. Čínské železnice převážejí čtvrtinu celosvětového železničního nákladu a osobní dopravy na pouhých šesti procentech světových tratí, následkem čehož je čínská síť tou nejvytíženější na světě. „Přetížené čínské dráhy se už staly slabinou ekonomiky,„ prohlašuje Jü Tcheng-čchün, tajemník představenstva státní společnosti China Railway Group, která od roku 1949 vybudovala dvě třetiny čínské železniční sítě.
KŘÍŽEMKRÁŽEM PO MAPĚ
Čína v současnosti podniká největší expanzi železnic na světě od doby, kdy Spojené státy postavily v 60. letech 19. století svou transkontinentální trať. Peking plánuje, že do roku 2020 vynaloží 248 miliard dolarů na více než 120 000 kilometrů nových tratí jak pro nákladní, tak pro vysokorychlostní osobní dopravu. V té době bude čínská vysokorychlostní síť osobní dopravy patrně největší na světě.
Přes tyto obrovské ambice zůstává neodbytná otázka: může na tom všem někdo vydělat? Dodavatelé zařízení jako China South Locomotive & Rolling Stock Corporation a nadnárodní společnosti jako Siemens určitě ano. Avšak z provozování železnice na území Číny je obtížné dosahovat zisku. Analytici banky UBS odhadují, že čínské ministerstvo drah, které spravuje železnice, má čistou ziskovou marži méně než jedno procento při tržbách v přibližné výši 35 miliard dolarů. Ministerstvo si udržuje většinovou kontrolu nad všemi železničními tratěmi, stanovuje sazby za přepravu zemědělských výrobků a ceny jízdenek pro migrující dělníky na uměle nízkých úrovních. Pro tento článek nechtělo poskytnout vyjádření.
Tato cenová taktika je politicky prozíravá, ale obchodně ničivá. Jen 16 z 26 společných čínských železničních podniků – v každém z nich má účast ministerstvo a často i orgány místní správy – dosahuje podle UBS minimálního zisku. Zbytek se potácí v červených číslech. První čínská soukromá firma, která investuje do výstavby železnice, čínská společnost Guangyu Group, se v červnu rozhodla snížit svůj podíl na projektu železnice Čchü-čchang z 34 na 19 procent. Společnost nebyla ochotna se vyjádřit.
Tlak na ministerstvo drah, aby nalezlo miliardy nutné k celé této expanzi, ho může nakonec přinutit, aby uvolnilo kontrolu tvorby cen a vzdalo se řízení alespoň některých tratí. „V současnosti je hodně kapitálu, který má velký zájem o výstavbu železnic,„ říká Čao Ťien, profesor na Univerzitě Ťiao-tchung v Pekingu, který zkoumá železniční reformy.
Než se tak stane, čínský železniční průmysl bude dál přitahovat více obchodu, než může zvládnout, a méně investorů, než potřebuje.
(Euro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304120/
Naložen 50 kontejnery pro Fujitsu Siemens (FSC) se koncem září vydal na cestu vlak z Xiangtangu do Hamburku. Za projektem jsou DB Schenker ve spolupráci s Ruskými železnicemi RŽD a čínskými drahami. Cesta do Hamburku má trvat 17 dní. Odtud se budou dopravovat naložené monitory do evropského rozdělovacího střediska FSC ve Wormsu; chasis jsou určena pro továrnu u Augsburgu, kde se vyrábějí PC a servery. Vlak je první „Company Train„, který zorganizovala Trans Eurasia Logistics GmbH; jde o joint venture mezi DB AG a RŽD. Současně jde o počátek pravidelné železniční dopravy mezi Čínou a Německem, která poběží od příštího roku. Company Trains se budou dále rozšiřovat pro veliký zájem zákazníků. Vlak je lacinější než letadlo a rychlejší než námořní loď.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303973/
Tak vlastne akou technologiou budu tie vlaky robene??? Klasicke kolaje alebo transrapid? Asi to zas ti novinari doplietli... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290383/
O tomtéž trochu jinak:
Rychlostí téměř 400 kilometrů se mají už za čtyři roky hnát vlaky po železnici z Pekingu do Šanghaje. Lokomotivy, které mají být o 30 kilometrů rychlejší než ty současné, se budou vyrábět v Číně.
„Je možné, že je začneme vyrábět za dva roky a uvedeme je do provozu na vysokorychlostní železnici mezi městy Peking a Šanghaj,„ řekl místním médiím představitel čínského ministerstva železnic, kterého citoval britský deník The Daily Telegraph.
Vysokorychlostní trať spojí hlavní město Číny s jejím ekonomickým centrem. Obě města dělí vzdálenost přibližně 1320 kilometrů.
S novými vlaky se doba cesty zkrátí z nynějších deseti až dvanácti hodin na pouhé čtyři hodiny. Číňané využívají technologii německých transrapidů, tvrdí ale, že ji dále rozvinuli, což jim umožní překročit běžnou dopravní rychlost 350 kilometrů za hodinu a dosahovat rychlosti 380 km/h.
(Právo)
Rychlostí téměř 400 kilometrů se mají už za čtyři roky hnát vlaky po železnici z Pekingu do Šanghaje. Lokomotivy, které mají být o 30 kilometrů rychlejší než ty současné, se budou vyrábět v Číně.
„Je možné, že je začneme vyrábět za dva roky a uvedeme je do provozu na vysokorychlostní železnici mezi městy Peking a Šanghaj,„ řekl místním médiím představitel čínského ministerstva železnic, kterého citoval britský deník The Daily Telegraph.
Vysokorychlostní trať spojí hlavní město Číny s jejím ekonomickým centrem. Obě města dělí vzdálenost přibližně 1320 kilometrů.
S novými vlaky se doba cesty zkrátí z nynějších deseti až dvanácti hodin na pouhé čtyři hodiny. Číňané využívají technologii německých transrapidů, tvrdí ale, že ji dále rozvinuli, což jim umožní překročit běžnou dopravní rychlost 350 kilometrů za hodinu a dosahovat rychlosti 380 km/h.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290057/
Vlak na trase Peking - Šanghaj bude najrýchlejší na svete
ŠANGHAJ Čína má v úmysle, aby rýchlovlak spájajúci Peking a Šanghaj, ktorý má začať premávať od roku 2012, bol najrýchlejším na svete. V pondelok o tom informovali čínske štátne médiá.
V Číne vyrobené vlaky, ktoré majú byť schopné dosiahnuť rýchlosť až 380 kilometrov za hodinu, prejdú 1 300-kilometrovú trasu za približne štyri hodiny, napísal denník China Daily, ktorý citoval Čanga Šu-kuanga, zástupcu hlavného inžiniera ministerstva železníc. Pôvodne sa plánovalo, že vlaky budú trasu Peking-Šanghaj prechádzať za päť hodín rýchlosťou do 350 kilometrov za hodinu.
Železničná trasa pre nový rýchlovlak sa už začala budovať a mala by byť dokončená za štyri roky, uviedol denník. Táto trasa je súčasťou ambiciózneho čínskeho plánu vybudovať viac ako 12 tisíc kilometrov železníc pre rýchlovlaky, ktoré spoja najväčšie mestá.
1. 9. 2008 11:04:00 | Copyright © SITA 2008
zdroj:http://www.sme.sk/c/4055118/vlak-na-trase-peking-sanghaj-bude-najrychlejsi-na-svete.html
ŠANGHAJ Čína má v úmysle, aby rýchlovlak spájajúci Peking a Šanghaj, ktorý má začať premávať od roku 2012, bol najrýchlejším na svete. V pondelok o tom informovali čínske štátne médiá.
V Číne vyrobené vlaky, ktoré majú byť schopné dosiahnuť rýchlosť až 380 kilometrov za hodinu, prejdú 1 300-kilometrovú trasu za približne štyri hodiny, napísal denník China Daily, ktorý citoval Čanga Šu-kuanga, zástupcu hlavného inžiniera ministerstva železníc. Pôvodne sa plánovalo, že vlaky budú trasu Peking-Šanghaj prechádzať za päť hodín rýchlosťou do 350 kilometrov za hodinu.
Železničná trasa pre nový rýchlovlak sa už začala budovať a mala by byť dokončená za štyri roky, uviedol denník. Táto trasa je súčasťou ambiciózneho čínskeho plánu vybudovať viac ako 12 tisíc kilometrov železníc pre rýchlovlaky, ktoré spoja najväčšie mestá.
1. 9. 2008 11:04:00 | Copyright © SITA 2008
zdroj:http://www.sme.sk/c/4055118/vlak-na-trase-peking-sanghaj-bude-najrychlejsi-na-svete.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/289866/
Takto poeticky byla nazvána lokomotiva určená pro provoz na trati Čching-chaj – Tibet. Plavidlo je vylepšenou verzí čínské dieselové lokomotivy DF8B, která dává v nadmořské výšce 5 100 m výkon 2 700 kW. Ve 2 800 metrech je to však o třetinu více (3 400 kW). Čína se pokusila o vývoj vlastního dieselového motoru, ale nakonec museli zaskočit dodavatelé ze západu. Turbodmychadlo dodalo Švýcarské ABB a úpravy na motoru zařídili inženýři z americké General Electric. Díky tomu může čtveřice 86 tun těžkých lokomotiv zvládnout trasu z Golmudu do Lhasy za 12 hodin, namísto původně plánovaných 18 hodin.
Pro potřeby železnice do Tibetu si čínská vláda vyžádala 224 osobních vagónů u výrobce vlaků Bombardier Transportation. A nejsou to ledajaké vozy. Musí být připraveny pro výlet do míst, kam se zatím žádná jiná železnice na světě nevyšplhala.
Ze speciálních konstrukčních prvků znázorněných na obrázku patří k nejdůležitějším vybavení vagónů systémem pro obohacování vzduchu kyslíkem. To bylo největší technologickou výzvou, se kterou se konstruktéři museli potýkat. Už od začátku bylo jasné, že nedostatek kyslíku nelze řešit přetlakovými hermetickými kabinami známými například z letadel. To by bylo velmi drahé a hlavně nepraktické. Tlak by se musel obnovovat po každé zastávce, kde nastoupí nebo vystoupí pasažéři. Řešením se stalo zvýšení podílu kyslíku ve vzduchu (podobně jako v amerických kosmických lodích). Pro zamezení výškové nemoci obsahuje vzduch ve vlaku 23 % kyslíku namísto obvyklých 21 %. Stále je to, jako byste byli v nadmořské výšce 3 000 m n.m., ale tento nepatrný rozdíl už může rozhodnout o životě a smrti.
Každý pasažér je navíc vybaven osobní kyslíkovou maskou. Pokud cítí příznaky výškové nemoci, může se připojit ke vstupům kdekoli ve vlaku. V každém vlaku je také lékař a veškerý palubní personál proškolen v rozpoznávání příznaků a poskytování první pomoci při výškové nemoci. Přesto se po příjezdu do Lhasy bolesti hlavy nevyhnete. Změna podmínek je prostě příliš velká a náhlá.
(Svět)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/288309/
6 nových žel. tratí v Tibete :
18. augusta 2008 09:13
Čína plánuje vybudovať šesť nových železničných tratí v Tibete a okolo neho, čím sa rozšíria služby, ktoré podľa vlády zlepšujú ekonomiku himalájskeho regiónu. Kritici projektu však tvrdia, že ohrozuje tibetskú kultúru.
Ministerstvo pre železničnú dopravu informovalo na svojej webovej stránke, že dve z nových železníc budú viesť z hlavného tibetského mesta Lhasa do ďalších oblastí Tibetu, ostatné štyri trate vybudujú v susedných provinciách na Tibetskej náhornej plošine.
Správa sa na webovej stránke ministerstva objavila už v sobotu, médiá ju zverejnili v nedeľu.
Nové železničné trate, ktoré by mali byť v prevádzke ešte pred rokom 2020, zlepšia prepojenie Tibetskej náhornej plošiny s ekonomikou a kultúrou Číny, vysvetlilo ministerstvo.
Čína v roku 2006 otvorila poslednú etapu železničnej trate z Pekingu do Lhasy. Išlo o projekt za mnoho miliónov dolárov. Podľa Pekingu je to najvyššie položená železničná trať na svete.
Väčšina poslednej tretiny trate dlhej 1140 kilometrov bola navrhnutá tak, aby chránila krehkú zamrznutú zem. Po dokončení tejto železničnej trate sa posilnil turizmus a Peking povzbudzoval aj väčšinových Číňanov, aby cestovali do regiónu a usídlili sa tam.
Zahraniční aktivisti tvrdia, že železničná trať umožňuje vláde ťažiť prírodné bohatstvo Tibetu a zároveň ohrozuje budhistickú kultúru i tradičný spôsob života v regióne.
Čína bráni svoju politiku v Tibete tvrdeniami, že zlepšenia v infraštruktúre a zdravotníckej starostlivosti spolu s kampaňami zameranými na usadenie kočovných pastierov v stálych komunitách skvalitňujú život.
atlas.sk
18. augusta 2008 09:13
Čína plánuje vybudovať šesť nových železničných tratí v Tibete a okolo neho, čím sa rozšíria služby, ktoré podľa vlády zlepšujú ekonomiku himalájskeho regiónu. Kritici projektu však tvrdia, že ohrozuje tibetskú kultúru.
Ministerstvo pre železničnú dopravu informovalo na svojej webovej stránke, že dve z nových železníc budú viesť z hlavného tibetského mesta Lhasa do ďalších oblastí Tibetu, ostatné štyri trate vybudujú v susedných provinciách na Tibetskej náhornej plošine.
Správa sa na webovej stránke ministerstva objavila už v sobotu, médiá ju zverejnili v nedeľu.
Nové železničné trate, ktoré by mali byť v prevádzke ešte pred rokom 2020, zlepšia prepojenie Tibetskej náhornej plošiny s ekonomikou a kultúrou Číny, vysvetlilo ministerstvo.
Čína v roku 2006 otvorila poslednú etapu železničnej trate z Pekingu do Lhasy. Išlo o projekt za mnoho miliónov dolárov. Podľa Pekingu je to najvyššie položená železničná trať na svete.
Väčšina poslednej tretiny trate dlhej 1140 kilometrov bola navrhnutá tak, aby chránila krehkú zamrznutú zem. Po dokončení tejto železničnej trate sa posilnil turizmus a Peking povzbudzoval aj väčšinových Číňanov, aby cestovali do regiónu a usídlili sa tam.
Zahraniční aktivisti tvrdia, že železničná trať umožňuje vláde ťažiť prírodné bohatstvo Tibetu a zároveň ohrozuje budhistickú kultúru i tradičný spôsob života v regióne.
Čína bráni svoju politiku v Tibete tvrdeniami, že zlepšenia v infraštruktúre a zdravotníckej starostlivosti spolu s kampaňami zameranými na usadenie kočovných pastierov v stálych komunitách skvalitňujú život.
atlas.sk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286561/
Peking 1. srpna - Čína dnes zahájila provoz rychlostní železniční trati spojující Peking s nedalekým městem Tchien-ťin, kde se budou hrát olympijské fotbalové zápasy. Oznámily to dnes čínské sdělovací prostředky.
Vlak dosahující rychlosti až 350 kilometrů za hodinu zkrátí jízdu na 120 kilometrů dlouhé trati ze 70 minut na zhruba půl hodiny. Jízdenka do vozů první třídy stojí 69 jüanů (asi 155 korun), do druhé třídy je za 58 jüanů (130 korun).
Železnice je součástí masivních čínských investic do olympijské infrastruktury, v jejichž rámci byl v Pekingu postaven nový letištní terminál či nové trasy metra.Olympijské hry v Pekingu začínají 8. srpna a potrvají do 24. srpna. Po nich se budou konat paralympijské hry.
(Zpravodajství ČTK)
Vlak dosahující rychlosti až 350 kilometrů za hodinu zkrátí jízdu na 120 kilometrů dlouhé trati ze 70 minut na zhruba půl hodiny. Jízdenka do vozů první třídy stojí 69 jüanů (asi 155 korun), do druhé třídy je za 58 jüanů (130 korun).
Železnice je součástí masivních čínských investic do olympijské infrastruktury, v jejichž rámci byl v Pekingu postaven nový letištní terminál či nové trasy metra.Olympijské hry v Pekingu začínají 8. srpna a potrvají do 24. srpna. Po nich se budou konat paralympijské hry.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283096/
VRT : 394,3 km / h
http://technet.idnes.cz/novy-cinsky-zeleznicni-rekord-pred-oh-394-3-km-h-fag-/tec_technika.asp?c=A080704_213551_tec_denik_rja
http://technet.idnes.cz/novy-cinsky-zeleznicni-rekord-pred-oh-394-3-km-h-fag-/tec_technika.asp?c=A080704_213551_tec_denik_rja
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276697/
koko :
Toto nie je len cinska specialita. V Japonsku to vyzera podobne - a je to pomerne bezna situacia v spicke napr. u primestskych vlakov iducich z Tokia. Sam som to niekolkokrat zazil, ked som pred 16 rokmi nejaky cas v Tokiu pobyval.
Su tam drobne rozdiely - "natlacaci" nastupuju az ked su ludia viac-menej vo vlaku, iba z nich este kde tu trcia nejake kusy
A Japonci su skor ochotni pockat na dalsi spoj ( iduci maximalne o 2-3 minuty ), nez by sa tlacili az tak zufalo ako ti Cinania.
Toto nie je len cinska specialita. V Japonsku to vyzera podobne - a je to pomerne bezna situacia v spicke napr. u primestskych vlakov iducich z Tokia. Sam som to niekolkokrat zazil, ked som pred 16 rokmi nejaky cas v Tokiu pobyval.
Su tam drobne rozdiely - "natlacaci" nastupuju az ked su ludia viac-menej vo vlaku, iba z nich este kde tu trcia nejake kusy
A Japonci su skor ochotni pockat na dalsi spoj ( iduci maximalne o 2-3 minuty ), nez by sa tlacili az tak zufalo ako ti Cinania.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276173/
Jedna z ukazka cestovania vlakom v Cine: http://ceknito.sk/video/175627
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276149/
na trať ! Zasiahol nákl. vlak .
Dnes 09:00
PEKING - Padajúce balvany zasiahli dnes nákladný vlak v zemetrasením postihnutej provincii S'-čchuan.
Spôsobili pri tom jeho vykoľajenie, informovala tlačová agentúra Sinchua. Pri nešťastí prišiel o život jeden človek a ďalší utrpel zranenia. Nehoda viedla k uzatvoreniu železničnej trate vedúcej do provinčného hlavného mesta Čeng-tu, uviedli miestne úrady. Rušňovodiča hospitalizovali s ťažkými zraneniami a prípad je v štádiu vyšetrovania.
Provinciu S'-čchuan zasiahlo 12. mája ničivé zemetrasenie, ktoré pripravilo o život najmenej 69.000 ľudí. Ďalších 18.000 je naďalej nezvestných a vyše päť miliónov obyvateľov prišlo o strechu nad hlavou. Správu priniesla agentúra Reuters.
Autor: TASR
cas.sk
Dnes 09:00
PEKING - Padajúce balvany zasiahli dnes nákladný vlak v zemetrasením postihnutej provincii S'-čchuan.
Spôsobili pri tom jeho vykoľajenie, informovala tlačová agentúra Sinchua. Pri nešťastí prišiel o život jeden človek a ďalší utrpel zranenia. Nehoda viedla k uzatvoreniu železničnej trate vedúcej do provinčného hlavného mesta Čeng-tu, uviedli miestne úrady. Rušňovodiča hospitalizovali s ťažkými zraneniami a prípad je v štádiu vyšetrovania.
Provinciu S'-čchuan zasiahlo 12. mája ničivé zemetrasenie, ktoré pripravilo o život najmenej 69.000 ľudí. Ďalších 18.000 je naďalej nezvestných a vyše päť miliónov obyvateľov prišlo o strechu nad hlavou. Správu priniesla agentúra Reuters.
Autor: TASR
cas.sk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270887/
ttp://spravy.pravda.sk/cina-postavi-v-mekke-dve-zeleznice-d5d-/sk_svet.asp?c=A090211_221841_sk_svet_p12