Naše téma: Cestujete vlakem raději na Západ, nebo na Východ?

12.2.2018 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Naše téma: Cestujete vlakem raději na Západ, nebo na Východ?

Řada našich čtenářů ráda cestuje vlakem a využívá ho při svých výletech. Každý však máme různé preference. Někdo má rád pohodlí a vozí se v první třídě, dobrodružný duch si naopak lebedí i na dřevěných lavicích přecpaného vlaku. Na toto téma se blíže podíváme v dnešním tématu.

 

 

 

 

Někteří cestovatelé nedají dopustit na návštěvu "západních" zemí. Švýcarsko je pro ně rájem s perfektně fungující hromadnou dopravou. Čistými a udržovanými vozy se můžete povozit po nádherných horských tratích, kde se naskýtají překrásné výhledy, a unikátními zubačkami vyjedete drahou nejstrmější nebo nejvyšší. Vše působí až příliš dokonale, sterilně a trochu neosobně, ani chladní Švýcaři se s vámi často do řeči nepustí, všude navíc zakopáváte o množství turistů. Nezanedbatelné nejsou ani enormní náklady na takový výlet.


Světoznámý Landwasserviadukt na Albulabahn, která patří k nejkrásnějším švýcarským tratím © Jiří Mazal

Zážitkem je i svezení se rychlostí až 300 km/h po vysokorychlostních tratích zvučných evropských značek, jakými jsou ICE, TGV, Eurostar či AVE. Ne každá „západní“ země ovšem působí stejně, např. v chaotičtěji působící Francii sice zjistíte, že by se s vámi místní i rádi bavili, ale jen pokud umíte francouzsky, v Německu si díky přílivu migrantů někdy nejste jistí, jestli jste se náhodou neocitli v Turecku či jiné blízkovýchodní zemi.


Symbolem vysokorychlostní dopravy se staly též „kachní zobáky“, španělské jednotky ř. 112 © Jiří Mazal

Oproti tomu nemálo cestovatelů míří směrem opačným. Nenechaje se odradit řečmi "běžného" člověka o tom, jak že ho zamordují, se vydávají na Ukrajinu, do Běloruska či Ruska nebo dalších postsovětských republik. Železnice zde připomíná vojenskou organizaci s pevným řádem, vlaky jezdí načas a v relativně dostatečném počtu, i když na komfort si příliš nepotrpí - jízda "na dřevě" tu stále není výjimkou. Lidé jsou však přátelští, po několika hodinách strávených společně v kupé již debatujete o všem možném a jste překvapeni velkou pohostinností, kdy se s vámi ostatní cestující podělují o své početné zásoby. Dlouhá cesta tak uteče neuvěřitelně rychle a ani se vám nechce vlak opustit. Z nádraží, které mnohdy připomíná palác, se vydáváte do města, často působícího nevšedně, s nádechem exotiky a za zajímavost jste u místních považováni mnohdy vy sami.


Ošuntělé „električky“, stejně jako dlouhé soupravy „stodol“, jsou typickým obrazem ukrajinských nádraží © Jiří Mazal

A pak tu máme Balkán, který je světem sám pro sebe. Na relativně malém prostoru nabízí neskutečný mix různých kultur, náboženství, a to se odráží jak třeba v architektuře, tak i v dopravě. Bohužel společným znakem je spíše stagnace železniční dopravy a její zanedbávání. Vojenský pořádek východu zcela chybí, ve vlacích se kouří, umí být neskutečně špinavé, jízdní řády jsou jak noty na buben a o zpoždění není nouze. Letitý vozový park ani nespasí příležitostně nakoupená nová vozidla, neboť vlivem mizerné údržby rychle chátrají. Odměnou je však jízda po čarokrásných tratích v divoké a nespoutané přírodě a zejména pohostinnost a přátelskost místních lidí. Ceny jsou často lidové, vždyť málokde jako v Sarajevu si můžete v klidu posedět přímo v centru starého města a dobře se najíst, aniž byste se přitom strachovali o objem své peněženky.


Bradinska osmica v Bosně patří k nejkrásnějším balkánským tratím © Jiří Mazal

V současnosti se také stává trendem dostat se do cílové země letadlem, a teprve tam se pustit do "šotoušení". Je přeci jen rozdíl, jestli letíte dvě hodiny letadlem, nebo trávíte téměř dva dny na cestě. Jednoduše to vyplývá z razantního zlevnění letenek a nárůstu spojů, nikoliv úbytku dálkové železniční dopravy, jak mnozí mylně vykládají. Pokles počtu nočních spojů je na druhé straně vykompenzován stavbou vysokorychlostních tratí a zkrácením jízdních dob.


Pozvání do kabiny se vám na „západě“ obvykle nedostane, v Turecku jsou naopak strojvedoucí velmi přátelští © Jiří Mazal

Zcela jiná dimenze cestování nastává v případě, kdy se vypravíte do "pravé" exotiky v podobě Srí Lanky, Indie, Číny či Japonska, kde není nouze o extrémní kontrasty, nebo se vydáte do Ameriky či Afriky, kde však mnohde železnice jen degradovala na turistickou atrakci.


Exoticky vyhlížející nádraží v turecké Adaně © Jiří Mazal

Přispějte nám do diskuse odpovědí na otázku stejnou jako v úvodu: Cestujete vlakem raději na Západ, nebo na Východ?

Na závěr vyzýváme naše čtenáře, aby sami navrhli témata do rubriky "Naše téma". Témata můžete psát do diskuse nebo na e-mail jiri.mazal@vlaky.net

Úvodní snímek: motorové jednotky řady DR1A stále brázdí koleje většiny postsovětských republik © Jiří Mazal