Čtvrtá a poslední hrstka střípků z dovolené 2012

2.10.2012 8:00 Veronika Kluková

Čtvrtá a poslední hrstka střípků z dovolené 2012

Na mne zůstalo poslední povídaní. Radek byl po těch třech dílech už spisovatelsky vymačkaný jako citrón, tak jsem se rozhodla popsat náš výlet do Jaroměře, kde jsme kromě muzea s mašinkami navštívili také centrum města. Ale pojďme na začátek naše putování do východních Čech.

 

 

 


Bylo to ráno jako každé jiné, která jsme v tom našem období letních výletů zažili. Předposlední srpnový den jsme vydali do Jaroměře, abychom navštívili místní železniční muzeum. Z Olomouce jsme vyrazili Ex 560 Šohaj, kde místo jednoho z vozů Bmz ex ÖBB bylo řazeno klasické béčko, ale s polstrovaným interiérem místo klasické koženky. Přisedli jsme do kupé, kde cestoval chlapec s dědou.


Náš od domova přece jen vzdálený cíl © Radek Hořínek

Při odjezdu vlaku jsme byli svědky pokutování kuřáka na druhém nástupišti hlavního nádraží v Olomouci příslušníky policie ČR, kteří z našeho vlaku vystoupili. Při debatě s paní průvodčí si Radek neodpustil poznámku, že špatným příkladem kuřákům bývají občas i pracovníci ČD, kteří sami na zastřešené části nástupiště holdují této neřesti. Onomu hříšníkovi stačilo popojít kousek dál, kde zastřešená část nástupiště končí a kde mohl v klidu svoji cigaretu vykouřit. Tedy pokud měl platnou jízdenku.


Tabulka na 5. nástupišti olomouckého hlavního nádraží (4.4.2009) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Náš vlak se dal do pohybu a my mohli zamávat mému tátovi, který se vydal do Černovírského lesa hlavně kvůli Radce. Radka se předváděla a chlapec sedící proti ní se nechtěl nechat zahanbit. Když náš vlak zastavil na vjezdu do Ústí nad Orlicí, aby počkal na uvolnění úseku, neboť mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí se jezdí pouze po jedné koleji, nás dobře pobavil. Pronesl, že jsme zastavili, protože jsme někoho přejeli. V Pardubicích jsme se s ním a jeho dědou rozloučili. Oni dva pokračovali do Prahy, nás čekal osobní vlak do Jaroměře.


163.068 přivezla do Jaroměře Os 6204 a nás v něm © Radek Hořínek

Na náš výlet jsme lákali Zbyňka. Já osobně jsem se s ním chtěla po nějaké době potkat. Zdravotní důvody ho nepustily z domu, tak jsme to museli zvládnout sami. Po příjezdu do Jaroměře naše kroky směřovaly do železničního muzea. Zaplatili jsme vstupné a šli se kochat nejen parními kráskami, jimž po dokončení opravy bude vévodit Conrad Vorlauf. Radka se rozhodla podívat do boudy snad každé páry a pravidelně chodila prosit slečny v pokladně, aby jí pustili vláček na modelovém kolejišti. Dokonce nás ukecala, abychom ji koupili tričko mašinkou a vybrala si žluté s Mikádem. Moc se jí z prohlídky nechtělo, ale nakonec jsme ji dostali z muzea ven.


Radka na jedné z parních krásek © Radek Hořínek

Z muzea jsme se rozhodli vyrazit do centra města, abychom si ho prohlédli a zároveň něco pojedli. Po červené turistické značce jsme do centra došli a našli jídelnu, kde jídlo bylo mnohem lepší, než předešlý den v Mikulově. Po naplnění žaludků jsme v informačním centru, stejně jako před tím v muzeu, zakoupili turistickou známku a pomocí plánu města vykročili jinou cestou zpět na nádraží. Rychlík z Liberce do Pardubic jsme nestihli. Čekat se nám na osobní vlak nechtělo, tak jsme nasedli do spěšného vlaku jedoucího z Trutnova do Pardubic. Kmotřík měl radost, jelikož mohl tam něco málo nafotit.


162.119 v čele IC 1010 RegioJet © Radek Hořínek

Pak jsme nasedli do mírně opožděného Ex 129 Hradčany a vydali se z našeho posledního velkého výletu domů. Radka jako správná gurmánka si dala ve vlaku horkou čokoládu, kterou jsem jí pomáhala pít. Do Olomouce jsme přijeli s necelými deseti minutami zpoždění, což díky vyloučené koleji, o které jsem se zmiňovala na začátku, nebyla taková hrůza. Hlavně, že jsme se vrátili spokojeni se vším tím, co se nám podařilo zažít a vidět během i počasím vydařeného dne na našem výletě za poklady jaroměřské výtopny.


365.024 po zatím jen částečné renovaci čeká v Jaroměři na věci příští © Radek Hořínek

Ten úplně poslední výlet nás ještě teprve čekal, ale o něm už vlastně víte. Takže tady vlastně končí naše cestovatelské dobrodružství. Jak už Radek psal, doufáme, že i příští rok nabídnou ČD a.s. podobnou akci, abychom mohli pokračovat v poznávání zajímavých míst v ČR. A hned jsme si udělali plán na zářijový prodloužený víkend s přáním, že se snad povede jej zrealizovat.

Galéria

Súvisiace odkazy