Železniční sběratelství
Zdravím, chci se zeptat jestli někdo neruší doma sbírku jízdních řádu, nebo neodprodá staré JŘ (CP) beru vše, ČD, PKP, MÁV, bývalá Jugoslávie , DB, DR , ČSD, ŽSR a předchozí správy .....
___________________________________________
Sbírají se i mnohé jiné artefakty, související s železnicí a provozem na ní.
Turistické vizitky sa vydávajú v ČR-t.č.asi 2800 roznych vizitiek,v Nemecku,Slovensku,Poľsku a v Nórsku-v týchto krajinách pod názvom Wander cards.Vizitky so železnič.tematikou predávajú aj pokladne ČD : Praha hl.n.,Praha Masaryk.nádr.,Praha Braník.Ja som objavil Wander card SK č.231-Tatranská Kométa na stanici v Žiline.Kúpite ju na informáciách za 0,60 EUR.Nové Múzeum dopravy v Rajeckých Tepliciach má tiež svoju vizitku / wander card č.195.A na facebook.stránke Turistické vizitky pridávajú zberatelia fotky svojich nazbieraných vizitiek
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/740196/
V Českej republike sa v r.2014 stalo hitom zbieranie turistických vizitiek,ktoré si zberatelia lepia do Turistického denníku.Čiarové kódy z vizitiek si lepia na zvláštne stránky a keď ich majú minimálne 100,tak pošlú do Liberca.Za túto zberateľskú aktivitu získajú odznaky.Napr.znalec církev.pamiatok-bronzový odznak za 50 vizitiek,znalec železnič.zaujímavostí,znalec turist.chát,múzeí a podobne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/740194/
Chtěl bych se zeptat jestli někdo neví kde sehnat, nebo kde jsou nějaké stavěcí dvojstavné a trojstavné páky? děkuji. Přednosta stanice 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/564894/
Mám predpis D3/S predpis pre zjednodušenú dopravu z roku 1954 pošlem zadarmo.... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/524001/
ad vojta.dockal: měl bych nějaké české (zdarma) V případě zájmu je jediným problémem přeprava 
V případě zájmu je jediným problémem přeprava
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/507888/
Chcel by som sa spýtať na to či niekto nemá nejaké staré cestovné poriadky z predchádzajúcich najmenej piatich rokov. Ďakujem. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/506685/
Este podotykam ze mam na mysli capicovy odznak k uniforme zelezniciara SŠ.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501899/
Nema nahodou niekto z vas origo alebo aspon na fotke čapicový odznak ktory sa pouzival na sluzobnych ciapkach za slovenskeho statu?
Ak niekto nahodou ma poslite mi prosim foto , dakujem.
dexter69@azet.sk
Ak niekto nahodou ma poslite mi prosim foto , dakujem.
dexter69@azet.sk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501898/
vlačik0: raz som ju dával do zberu bolo pred výplatou dostal som za nu 250sk , poodtýkam že je to hliník
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501526/
No tak tabulku z masiny by som do obyvacky na stenu namontoval asi len raz...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501517/
887: ako majiteľ zberných surovín by si sa z niekoľko gramových evidenčnych čísel tešil?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501514/
metal 779: v zberných suorvinách to je jedno odkial to je
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501351/
to určite nie je žehličkove. Ste si ešte nevšimli, že väčšina fotiek čo sem dá je z netu? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501343/
žehlička56.v zberni druhotných surovín by sa tomu potešili
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501337/
a potom, že kto kradne tabuľky z ľudoopov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501325/
Pekná zbierka .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/501323/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/496205/
V minulosti som si často vystrihoval z časopisov rôzne články týkajúce sa železnice a tak vám jeden prinášam. Pochádza z nejakého týždenníka (už neviem akého) asi spred pätnástich rokov.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/495111/
Jízdní řády nám neumožňují pouze vyhledávat pro nás nejpohodlnější spojení po železné dráze do kýženého místa. Nenabízejí totiž jenom kusé informace s daty, čísly, grafy a fakty, jak se na první pohled může zdát. Ve skutečnosti jde o víc. Informace sebrané do úhledné knížky se totiž mohou stát také dobrým artiklem sběratelů jízdních řádů.
V dnešní přetechnizované době však již klasické jízdní řády v knižní podobě pomalu mizí. Nahrazují je totiž nejrůznější elektronické verze a vyhledávače. Pro vyhledání spojení je to možná pohodlnější, leč kouzlo romantiky tím mizí. Ruku na srdce – nebylo přece jen zábavnější listovat ve stránkách potištěných nejrůznějšími čísly vlaků, symboly, ba se občas ztrácet ve vysvětlivkách odjezdů a příjezdů? To vše nám nynější elektronické verze nenabízejí.
Měl jsem tu výhodu, že jsem jízdní řády začal sbírat v 80. letech. V té době bývaly klasické jízdní řády ještě pestřejší, než tomu bývalo dnes. Mohli jsme se například dozvědět informace, jež už dnes nenalezneme. Tak třeba v hlavičce vlaku nás informovali, že jde o motorový osobní vlak, to když se objevil symbol motoráku. Jindy nám průvodci jízdního řádu na stránce s určitou tratí dokonce uvedli, že ona trať je provozována trakcí elektrickou. A když se za názvem stanice objevil symbol vidličky a nože, cestující se mohl těšit na nádražní restauraci!
Pro sběratele bylo bezesporu lákavé, že jízdní řády každoročně nabízely jinou barvu či motiv na svém obalu. Jednou se na nás usmívala elektrická lokomotiva, podruhé to byla půvabná železničářka, a ondy zase moderní rychlíkový vůz. Vybavuji si rovněž obal s potiskem vybraným ze spojení na určité trati. Ten, kdo nepotřeboval celostátní jízdní řád (v té době doplněný ještě o Slovenskou republiku), si mohl zvolit z několika stejně líbivých oblastních jízdních řádů.
Možná se teď někteří z vás podívají na půdu či do sklepa, zda se tam ještě nějaký ten »kousek« (použitý jízdní řád) nepovaluje. Vždyť jako předmět sběratelské činnosti by se do začátku jistě hodil. Na různých burzách železničních nadšenců však můžete sehnat nejrůznější jízdní řády i v dnešní době. A ještě něco na závěr. Podívejte se do historického jízdního řádu, kolik jen vlaků kdysi na našich tratích jezdívalo. Uvidíte, že ještě před pětadvaceti lety nebyl problém se vlakem dostat nejen ráno i večer do práce, ale i do škol. Doprava totiž lidem vycházela maximálně vstříc. Nemluvě o tratích, kde byla železniční doprava zcela zastavena! Ale to jen na okraj, neboť koníček jménem sběratelství jízdních řádů vás přivede i k takovýmto úvahám.
(Haló noviny)
V dnešní přetechnizované době však již klasické jízdní řády v knižní podobě pomalu mizí. Nahrazují je totiž nejrůznější elektronické verze a vyhledávače. Pro vyhledání spojení je to možná pohodlnější, leč kouzlo romantiky tím mizí. Ruku na srdce – nebylo přece jen zábavnější listovat ve stránkách potištěných nejrůznějšími čísly vlaků, symboly, ba se občas ztrácet ve vysvětlivkách odjezdů a příjezdů? To vše nám nynější elektronické verze nenabízejí.
Měl jsem tu výhodu, že jsem jízdní řády začal sbírat v 80. letech. V té době bývaly klasické jízdní řády ještě pestřejší, než tomu bývalo dnes. Mohli jsme se například dozvědět informace, jež už dnes nenalezneme. Tak třeba v hlavičce vlaku nás informovali, že jde o motorový osobní vlak, to když se objevil symbol motoráku. Jindy nám průvodci jízdního řádu na stránce s určitou tratí dokonce uvedli, že ona trať je provozována trakcí elektrickou. A když se za názvem stanice objevil symbol vidličky a nože, cestující se mohl těšit na nádražní restauraci!
Pro sběratele bylo bezesporu lákavé, že jízdní řády každoročně nabízely jinou barvu či motiv na svém obalu. Jednou se na nás usmívala elektrická lokomotiva, podruhé to byla půvabná železničářka, a ondy zase moderní rychlíkový vůz. Vybavuji si rovněž obal s potiskem vybraným ze spojení na určité trati. Ten, kdo nepotřeboval celostátní jízdní řád (v té době doplněný ještě o Slovenskou republiku), si mohl zvolit z několika stejně líbivých oblastních jízdních řádů.
Možná se teď někteří z vás podívají na půdu či do sklepa, zda se tam ještě nějaký ten »kousek« (použitý jízdní řád) nepovaluje. Vždyť jako předmět sběratelské činnosti by se do začátku jistě hodil. Na různých burzách železničních nadšenců však můžete sehnat nejrůznější jízdní řády i v dnešní době. A ještě něco na závěr. Podívejte se do historického jízdního řádu, kolik jen vlaků kdysi na našich tratích jezdívalo. Uvidíte, že ještě před pětadvaceti lety nebyl problém se vlakem dostat nejen ráno i večer do práce, ale i do škol. Doprava totiž lidem vycházela maximálně vstříc. Nemluvě o tratích, kde byla železniční doprava zcela zastavena! Ale to jen na okraj, neboť koníček jménem sběratelství jízdních řádů vás přivede i k takovýmto úvahám.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448839/
Za socialismu kvůli sběratelství vedl čilou korespondenci s výrobci žvýkaček a sběrateli z celého světa. Po roce 1989 však ochotných zasilatelů v zahraničí ubylo. „ Já za totality dostal zpátky více dopisů než teď – je to asi tím, že nás v cizině už poznali. Nejprve nás považovali za utiskované, tak jsme byli sympatičtí, ale po otevření hranic poznali, jací jsme ve skutečnosti,„ lituje Brancuzský.
Rokenrol a žvýkačka A jeho další velká láska taky souvisí s minulými časy: starý dobrý rokenrol. „Žvýkačka stejně jako rokenrol se dostala z Ameriky do celého světa. A přežije,„ věří Brancuzský.
Zálibu ke sbírání zdědil po otci: ten jako vedoucí mimoškolského vzdělávání v jihlavském Domě odborů (z práce jej propustili po roce 1968 za protisovětské relace rozhlasu) shromáždil sbírku fotografií a podpisů osobností.
Jako unikát získal i fotografii barmského generálního tajemníka OSN tajemníka Maha Tray Situ U Tanta v Domě odborů. U Tant se v Jihlavě tehdy zastavil cestou do Prahy.
Brancuzský sbírá i vysloužilé kusy z vybavení milované železnice. „Když filmaři točili v Polné, potřebovali vybavit historickou čekárnu. Chtěli tam taky obraz Stalina. Čekárnu jsem vybavil, ale Stalina jsem neměl. Leninů se dochovalo dost, ale Stalinů málo, ti se ničili,„ usmívá se.
(Sedmička)
Rokenrol a žvýkačka A jeho další velká láska taky souvisí s minulými časy: starý dobrý rokenrol. „Žvýkačka stejně jako rokenrol se dostala z Ameriky do celého světa. A přežije,„ věří Brancuzský.
Zálibu ke sbírání zdědil po otci: ten jako vedoucí mimoškolského vzdělávání v jihlavském Domě odborů (z práce jej propustili po roce 1968 za protisovětské relace rozhlasu) shromáždil sbírku fotografií a podpisů osobností.
Jako unikát získal i fotografii barmského generálního tajemníka OSN tajemníka Maha Tray Situ U Tanta v Domě odborů. U Tant se v Jihlavě tehdy zastavil cestou do Prahy.
Brancuzský sbírá i vysloužilé kusy z vybavení milované železnice. „Když filmaři točili v Polné, potřebovali vybavit historickou čekárnu. Chtěli tam taky obraz Stalina. Čekárnu jsem vybavil, ale Stalina jsem neměl. Leninů se dochovalo dost, ale Stalinů málo, ti se ničili,„ usmívá se.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423235/
