Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
De_De: Koľko je takých staníc, kde jedna lokomotíva vykonáva posun raz pre osobnú dopravu a o chvíľu pre nákladnú dopravu? A v tých pár staniciach nech sa Cargo so ZSSK dohodne, rovnako ako sa (dobrovoľne nasilu) dohodlo o údržbe rušňov v depách...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/110574/
29.8.2006 Šumperský a jesenický deník str. 1 Titulní strana
(ris)
Šumperk/Loučná nad Desnou - Přesedání do autobusu čeká až do pátečního odpoledne cestující na Železnici Desná. Vlak jezdí ze Šumperka pouze do Velkých Losin. Odtud do Koutů nad Desnou přepravuje cestující autobus. Zároveň je také před obcí Loučná nad Desnou uzavřená hlavní silnice směrem na Jeseník. Řidiči musejí odbočit na místní komunikaci.
„Děláme generálku přejezdu ve Filipové, abychom tam ještě do konce roku mohli instalovat závory. Opatřit všechny přejezdy na silnicích první třídy závorami je celorepublikový trend, protože nehod na nich přibývá,“ řekl přednosta stanice v Petrově nad Desnou Karel Mičunek. Ještě letos přibudou závory také na přejezdu u skláren v Rapotíně. Letošní investice představuje částku osmi milionů korun, z toho šest milionů dává majiteli tratě, Svazku obcí údolí Desné, stát, jeden milion poskytl kraj. V příštím roce přijdou na řadu přejezdy v Petrově a Koutech.
V prvním zářijovém víkendu budu vlaky jezdit až do Koutů, ale od pondělí 4. do pátku 8. září výluka na trati pokračuje – tentokrát kvůli rekonstrukci nástupiště v Rejhoticích. Přednosta Mičunek upozornil, že náhradní autobus nestaví v Rejhoticích u nádraží, ale na autobusové zastávce asi dvě stě metrů níž směrem na Šumperk.
(ris)
Šumperk/Loučná nad Desnou - Přesedání do autobusu čeká až do pátečního odpoledne cestující na Železnici Desná. Vlak jezdí ze Šumperka pouze do Velkých Losin. Odtud do Koutů nad Desnou přepravuje cestující autobus. Zároveň je také před obcí Loučná nad Desnou uzavřená hlavní silnice směrem na Jeseník. Řidiči musejí odbočit na místní komunikaci.
„Děláme generálku přejezdu ve Filipové, abychom tam ještě do konce roku mohli instalovat závory. Opatřit všechny přejezdy na silnicích první třídy závorami je celorepublikový trend, protože nehod na nich přibývá,“ řekl přednosta stanice v Petrově nad Desnou Karel Mičunek. Ještě letos přibudou závory také na přejezdu u skláren v Rapotíně. Letošní investice představuje částku osmi milionů korun, z toho šest milionů dává majiteli tratě, Svazku obcí údolí Desné, stát, jeden milion poskytl kraj. V příštím roce přijdou na řadu přejezdy v Petrově a Koutech.
V prvním zářijovém víkendu budu vlaky jezdit až do Koutů, ale od pondělí 4. do pátku 8. září výluka na trati pokračuje – tentokrát kvůli rekonstrukci nástupiště v Rejhoticích. Přednosta Mičunek upozornil, že náhradní autobus nestaví v Rejhoticích u nádraží, ale na autobusové zastávce asi dvě stě metrů níž směrem na Šumperk.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/96709/
zdravím, pořeboval bych vědět na jakem typu zabezbečení (autoblok atd) je trať č.270 (ostrava - přerov) a trať Přerov- Brno hl.n. dost to spěchá díký moc.
pro případnou odpověd mi pošlete na strniskojirka@seznam.cz
pro případnou odpověd mi pošlete na strniskojirka@seznam.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74851/
Železnice zvenčí viděná
Pro někoho každodenní dopravní prostředek; celkem fádní, ba zprofanovaná záležitost, kterou se snad ani nesluší vytáhnout v lepší společnosti jako konverzační téma. Jinému se naopak svět vlaků, kolejí a lidí okolo nich stal téměř životní posedlostí. Ta začíná třeba ranným věkem, kdy dítě, podporováno mužskými příbuznými všech generací, leze po kolenou okolo titěrných vláčků, prohánějících se na koberci obývacího pokoje. S přibývajícími léty se zájem stupňuje, aby nakonec přerostl v obstarávání specializovaných informací či ve sběratelství s nejrůznějším zaměřením. Železnice se tak stává svého druhu vášní.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_15zele.htm
Pro někoho každodenní dopravní prostředek; celkem fádní, ba zprofanovaná záležitost, kterou se snad ani nesluší vytáhnout v lepší společnosti jako konverzační téma. Jinému se naopak svět vlaků, kolejí a lidí okolo nich stal téměř životní posedlostí. Ta začíná třeba ranným věkem, kdy dítě, podporováno mužskými příbuznými všech generací, leze po kolenou okolo titěrných vláčků, prohánějících se na koberci obývacího pokoje. S přibývajícími léty se zájem stupňuje, aby nakonec přerostl v obstarávání specializovaných informací či ve sběratelství s nejrůznějším zaměřením. Železnice se tak stává svého druhu vášní.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_15zele.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70590/
barguzin:
Sucasna spojka Fiľakovo stavadlo 3 - výhybňa Urbanka bola cca do r. 1920 hlavnou tratovou kolajou trate Budapest - Hatvan - Filakovo - Jesenske - Banreve - Miskolc. Po vzniku CSR vsak boli pri jazde napr. Zvolen - Jesenske nutne uvrate vo Filakove, co bolo dlhodobo neudrzatelne, a tak sa postavil "objazd", ktory sa stal tratovou kolajou, a byvala tratova kolaj uz len spojkou, ktorej vyznam je v sucasnosti mizivy.
Sucasna spojka Fiľakovo stavadlo 3 - výhybňa Urbanka bola cca do r. 1920 hlavnou tratovou kolajou trate Budapest - Hatvan - Filakovo - Jesenske - Banreve - Miskolc. Po vzniku CSR vsak boli pri jazde napr. Zvolen - Jesenske nutne uvrate vo Filakove, co bolo dlhodobo neudrzatelne, a tak sa postavil "objazd", ktory sa stal tratovou kolajou, a byvala tratova kolaj uz len spojkou, ktorej vyznam je v sucasnosti mizivy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66263/
barguzin:
pozri: http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/histzsr.htm - su tam odkazy na zakladne udaje o tratiach a prip. aj dalsie odkazy, ktore som nasiel.
pozri: http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/histzsr.htm
- su tam odkazy na zakladne udaje o tratiach a prip. aj dalsie odkazy, ktore som nasiel.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66260/
barguzin: Na trati Brezno - Jesenske je usek Tisovec - Pohronska Polhra bez nakladnej dopravy, kedze je tam 50 promile sklon a nevyuzivana ozubnica. Ta spojka vo Filakove vznikla vraj kvoli tomu, ze bol problem predlzit stanicne kolaje v starej Filakovskej stanici, tak postavili tu spojku a na nej nakladnu stanicu s dlzkou kolaji, ktora vyhovovala vtedy zamyslanemu juznemu hlavnemu tahu. Spojka so stanicou sa pouziva.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66227/
V sobotu som cestoval južným ťahom v úseku Jesenské - Zvolen os.st. Za žst. Fiľakovo som si všimol obchádzku stanice (spojku). Využíva sa ešte? Aká nákladná prevádzka je na tejto trati (160) ? Premávajú nejké náklady aj na trati Jesenské - Brezno (súdiac podľa sklonových pomerov asi nie 
). Je nejaká stránka o trati Brezno - Jesenské?
). Je nejaká stránka o trati Brezno - Jesenské?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66224/
Železniční trať Červená Skala – Margecany patří mezi nejkrásnější na Slovensku. Najdeme zde i takzvanou Telgártskou smyčku: http://www.cd.cz/static/media/telegardska_smycka.wmv . 
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62237/
AD Rahmann
Najdlhší priamy úsek bez zákrut:
- medzi Dvormi nad Žitavou a Novou Vieskou (cca 17,5 km) na trati Bratislava - Štúrovo
zdroj www stránka ŽSR,je tam viacero zaujímovostí o slovenských tratiach
http://www.zsr.sk/generate_page.php?page_id=1038
Najdlhší priamy úsek bez zákrut:
- medzi Dvormi nad Žitavou a Novou Vieskou (cca 17,5 km) na trati Bratislava - Štúrovo
zdroj www stránka ŽSR,je tam viacero zaujímovostí o slovenských tratiach
http://www.zsr.sk/generate_page.php?page_id=1038
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/53842/
9.12.2005 Deník Lučan str. 15 Lučan
PETR KINŠT
Blatno - Železnice mezi stanicemi Plzeň a Žatec-západ patří mezi nejmoderněji zabezpečené tratě v České republice. Včera bylo ve stanici v Blatně na Podbořansku oficiálně otevřeno moderní pracoviště, odkud může dispečer sám ovládat celou trať - například nastavení výhybek a návěstidel, osvětlení a rozhlas ve stanicích, pod kontrolou má silniční přejezdy.
Od včerejška může dispečer z Blatna ovládat zatím jen střední část trati od Mladotic po Kryry, v příštím roce pak přibudou i další dva úseky na Plzeňsku a Žatecku. V polovině příštího roku tak bude mít pod kontrolou celou 103 kilometrů dlouhou trať, která spojuje Plzeňský a Ústecký kraj.
O trať se bude starat méně zaměstnanců
Většina z třinácti stanic na trati zůstane opuštěná. Zůstanou pouze podružná centra pro případ nenadálé události v Podbořanech a Kaznějově. Provoz na trati budou v jedné směně zajišťovat dva dispečeři v Blatně a po jednom pracovníkovi bude v Podbořanech a Kaznějově. Celkem se o provoz na trati bude starat 20 až 25 lidí, ušetří se tak 123 pracovníků. "Ze stanic mezi Žatcem a Blatnem ale dostalo výpověď jen deset lidí. Řadu našich pracovníků, například výpravčí, převedeme do jiných stanic. Lidem jsme v rámci našeho doprovodného sociálního programu také nabídli například odchod do předčasného důchodu a podobně," uvedl Milan Frič z ředitelství Českých drah v Ústí nad Labem. Výrazným snížením potřebných pracovních míst se zvýší ekonomické výsledky na trati -investice ve výši 280 milionů korun se vrátí do šesti let.
"Kromě toho dojde k výraznému zlepšení bezpečnosti na trati. A to včetně silničních přejezdů," sdělil Václav Šťastný, ředitel stavební správy Správy železniční dopravní cesty Plzeň. Ta byla investorem stavby, zhotovitelem je AŽD Praha. Modernizaci hradí Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). "Původní termín dokončení v roce 2007 se nám podařilo o rok zkrátit díky našemu navýšení rozpočtu na konci minulého roku. Letos jsme tak z místo plánovaných 50 milionů mohli na trať Plzeň - Žatec vyčlenit přes dvě stě milionů korun," řekl Jiří Novák, náměstek ředitele SFDI.
V rámci prací byl po celé délce trati položen nový kabel, 22 přejezdů bylo zrekonstruováno a 15 dostalo nové zabezpečení. Na trati jsou desítky dálkově ovládaných výhybek, řada z nich má elektrický ohřev, díky kterému ubude potřeba z nich v zimě odklízet sníh.
PETR KINŠT
Blatno - Železnice mezi stanicemi Plzeň a Žatec-západ patří mezi nejmoderněji zabezpečené tratě v České republice. Včera bylo ve stanici v Blatně na Podbořansku oficiálně otevřeno moderní pracoviště, odkud může dispečer sám ovládat celou trať - například nastavení výhybek a návěstidel, osvětlení a rozhlas ve stanicích, pod kontrolou má silniční přejezdy.
Od včerejška může dispečer z Blatna ovládat zatím jen střední část trati od Mladotic po Kryry, v příštím roce pak přibudou i další dva úseky na Plzeňsku a Žatecku. V polovině příštího roku tak bude mít pod kontrolou celou 103 kilometrů dlouhou trať, která spojuje Plzeňský a Ústecký kraj.
O trať se bude starat méně zaměstnanců
Většina z třinácti stanic na trati zůstane opuštěná. Zůstanou pouze podružná centra pro případ nenadálé události v Podbořanech a Kaznějově. Provoz na trati budou v jedné směně zajišťovat dva dispečeři v Blatně a po jednom pracovníkovi bude v Podbořanech a Kaznějově. Celkem se o provoz na trati bude starat 20 až 25 lidí, ušetří se tak 123 pracovníků. "Ze stanic mezi Žatcem a Blatnem ale dostalo výpověď jen deset lidí. Řadu našich pracovníků, například výpravčí, převedeme do jiných stanic. Lidem jsme v rámci našeho doprovodného sociálního programu také nabídli například odchod do předčasného důchodu a podobně," uvedl Milan Frič z ředitelství Českých drah v Ústí nad Labem. Výrazným snížením potřebných pracovních míst se zvýší ekonomické výsledky na trati -investice ve výši 280 milionů korun se vrátí do šesti let.
"Kromě toho dojde k výraznému zlepšení bezpečnosti na trati. A to včetně silničních přejezdů," sdělil Václav Šťastný, ředitel stavební správy Správy železniční dopravní cesty Plzeň. Ta byla investorem stavby, zhotovitelem je AŽD Praha. Modernizaci hradí Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). "Původní termín dokončení v roce 2007 se nám podařilo o rok zkrátit díky našemu navýšení rozpočtu na konci minulého roku. Letos jsme tak z místo plánovaných 50 milionů mohli na trať Plzeň - Žatec vyčlenit přes dvě stě milionů korun," řekl Jiří Novák, náměstek ředitele SFDI.
V rámci prací byl po celé délce trati položen nový kabel, 22 přejezdů bylo zrekonstruováno a 15 dostalo nové zabezpečení. Na trati jsou desítky dálkově ovládaných výhybek, řada z nich má elektrický ohřev, díky kterému ubude potřeba z nich v zimě odklízet sníh.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/46182/
Keď sa po rozpade monarchie stanovali hranice prvej ČSR, tak ČSR si nárokovala územie, na kt. ležala trať Lučenec - Balašské Ďarmoty - Šahy. A hranicu chcela stanoviť južne od tejto trate. Nakoniec sa pristúpilo k hranici stanovenej riekou Ipeľ s dodatkom, že československé vlaky môžu túto trať využiť peážnou dopravou.
K stavu trate Nógradszakál - Veľký Krtíš sa vyjadriť neviem, na maďarskom území bola trať nedávno čiastočne rekonštruovaná a došlo k výmene zvršku (v dôsledku povodní sa trať stala neprichodnou, tak ju museli rekonštruovať).