Železničářská profesionalita
Mnozí, možná většina, návštěvníků těchto stránek jsou železničáři. Já jsem „jen“ železniční fanda, příslušník „cestující veřejnosti“ a z hlediska znalosti drážní problematiky „poučený laik“. To předesílám pro zdůraznění, že takovéto „kontroverzní“ téma nenastoluji ze zlé vůle vůči železničářům.
Stalo se dne 13.11.2004 na Os 5611 Hradec Králové – Pardubice: Vlak má odjezd v 01:00 hod., hradecké nádraží má noční pauzu, jízdenky se vydávají ve vlaku. Požádal jsem průvodčího (resp. vlakvedoucího) o jízdenku SoNe+ za 360,- Kč, které jsem měl přesně připravené. On mi pravil, že tuto jízdenku ještě nevypisoval, ptal se mne, zda nemám nějakou starou, ujistil se, že je to „ta jízdenka, co se na ni dá jezdit všude“ – a pak mne požádal, abych si ji koupil při přestupu v Pardubicích. To jsem akceptoval, protože na diskuse už nebyl stejně čas. Je to vůbec možné? Onen průvodčí totiž příslušnou jízdenku nejen neuměl vypsat, on ji dokonce - logicky - neuměl ani řádně zkontrolovat! (A nešlo o žádného mladíčka, nýbrž o muže zralého věku.)
Podotýkám, že toho dne jsem použil celkem 13 vlaků a na zbývajících 12 průvodčích nemám nejmenší důvod si stěžovat, všichni byli skutečně profesionální, slušní, většinou i milí a srdeční. A také to, že to nebylo poprvé, co jsem si kupoval zmíněnou jízdenku ve vlaku – a nikdy jsem se ještě s takovým „odborníkem“ nesetkal.
Člen vlakového doprovodu je jednou z mnoha železničářských profesí, všechny jsou důležité a všchny mají své problémy.
Pred x rokmi v Ba hl.st.: Na 2. nást. vchádza EC z berlína, v tom okamihu sa pohne IC do Košíc z vedľajšej koľaje (1. nást.).
Teraz sa nájde tisíc oponentov, že čo chcem, vlaky vyššej kvality predsa nečakajú na žiadne prípoje. Ale nechať cestujúceho aby videl, že jeho prípojny vlak stojí na vedľajšej koľaji a skor ako stihne prebehnúť do podchodu mu ten vlak pred nosom vypravím... To je teda profesionalita! Vážené dámy a páni v červených čapiciach, v týchto situáciach ku vám neviem priradiť pekné prídavne meno...
1)Znalost komerčních předpisů u ČD není asi nejlepší,trochu tomu pomáhá mnohdy zbytečná složitost předpisů a časté změny. Jinak ( do příští opravy) nám zrušili periodické přezkoušky,ovšem při hrubé neznalosti, či oprávněné stížnosti cestujího,jde viník na mimořádné přezkoušky.
2) Chybou je,že i dobré komerční pomůcky jako je pokladna UNIPOK ve stanicích a POP u průvodčího dokáží takové nesmysly,jako trasovat cestu přes trať,kde byla zrušena osobní přeprava.
3) Rozdělení správce dopravní cesty a dopravce je problém. Jak na Slovensku tak v Čechách existuje více dopravců a pokud jeden z dopravců (ČD) bude zajištovat zárověň řízení dopravní cesty,vždy se ze strany ostatních bude vyskytovat názor,že je zvýhodňován. Takže nevím,zda česká nebo slovenská varianta je lepší.
4)Jinak se domnívám,že skutečně mezi námi nemají být arogantní, hulvátští a profesionálně chybující kolegové. Konečně jak jiní dopravci,tak i silniční konkurence je silná. Ale to bude asi ještě chvíli problém železnic obou republik
add tratovak
Vzhľadom k tomu, že v tom čase ako si napísal,tak sa tieto prípady stávali častejšie .Spomínam si asi na tento prípad a pokiaľ viem,tak išli tieto deti z Čiech a na základe telefonického hovoru od výpravcu v Žiline a rad ochotných ľudí od dozorcu prevádzky cez vlakového dispečera, prevádzkového a ústredného dispčera sa to podarilo. Tento prípad v mojej praxi na železnici nebol jediný,kedy sa našla partia ochotných železničiarov a pomohla cestujúcim.
Takže ja by som poďakoval všetkým,ktorí robia na železnici a pomohli zákazníkom, či už v nákladnej ,alebo osobnej preprave. Okrem toho by som im odporúčal,aby sa nedali znechutiť jednotlivcami, ktorým je to jedno.
tak jsem vcera zazil "vysokou zeleznicarskou profesionalitu" pri ceste R937 z Brna do Olomouce. z Nezamyslic do Olomouce R937 zastavoval ve vsech stanicich a zastavkach jako nahrada za porouchanou pantografickou jednotku 451. vlakova ceta domovske stanice Olomouc hl.n. se ani neobtezovala oznamit cestujicim ve vlaku tuto zmenu. hlaseni stanicnich rozhlasu v Nezamyslicich a v Prostejove nebylo slyset. proste bezva cestovani s peknym zpozdenim.
Tymto bysom chcel pochvalit p. sprievodkynu Agnesu Casnochovu z rychlika ZA-BA, prijemna, profesionalna, taki by mali byt vsetci (napisem to samozrejme aj do toho anketneho listocka).
Inak vsimam si, ze pomalicky, ale postupne sa zacina zvysovat uroven sprievodcov. Napr. v v situacii, ked uz vypravca piska a nejaki ludia sa este bavia vo dverach vlaku, uz ich neokrikol "Nastupte!", ale "Nastupte si, PROSIM!". Hned to inak vyznie. Na druhu stranu niektori ma vedia vytocit tym, ze otvoria dvere kupe a jedine co z nich vypadne je "Pristupil?". CD to maju myslim vo svojom internom predpise KC1 exaktne zakazane sa takymto sposobom pytat.
Ale klobúk dolu pred následujúcim prípadom: bolo to ešte v čase, keď jazdila Slovakia do Moskvy a zo Žiliny pred ňou do Košíc len IC, ktoré samozrejme nečaká na prípoj ("východniari" určite vedia o čom píšem) a potom nič. Z akejsi akcie sa vracala skupina s malými deťmi, prípoj v ... a na Košice vlak až ráno. Netrvalo to až tak dlho, pár telefonátov a na Slovakiu v Žiline privesili B-čko a deťúrence dorazili. V motoristickej relácii pozor zákruta vtedy hrali železničiarom skladbu cti.
V ostatnom čísle časopisu Železničář ma zaujal tento príspevok. Nedalo mi, aby som ho nesprostredkoval aj vám. Na zamyslenie stojí, či by sa aj Slovensku mohol cestujúci dočkať podobného.
Pochvala – tentokrát vlakového revizora
Vlakoví revizoři se obvykle netěší obecné přízni cestující veřejnosti. O to víc potěší dopis cestujícího, který se podepsal jako pan Vlasatý a který dostala redakce k dispozici hned od dvou odborů generálního ředitelství ČD: 17 (kontrola) a 16 (osobní přeprava). Otiskujeme jej ve zkráceném znění.
Dne 17. dubna 2005 jsem si vyjel s rodinou na vylet do Prahy. Z Chomutova nám cesta celkem příjemně utíkala. Někde za Duchcovem přišel k nám do kupé mladý muž se štítkem REVIZOR (s číslem 1120), slušn
ad DIS:
Tvůj příspěvek je plný pravdy. Jen si dovolím poznamenat, že ne všichni železničáři jsou dnes na "zajištěných" postech u "státních drah" (ostatně ani tam už dávno nikdo nemá žádnou definitívu). Přibývá železničářů u "soukromých" dopravců, kteří jsou v trochu jiné pozici. V těchto souvislostech je zajímavé sledovat zda a jak se chování všech železničářů mění, jestli aspoň hrozba případného propuštění je dostatečnou pobídkou k tomu, aby ti méně "profesionální" měnili svůj přístup k práci.
Ťažko je v dnešnej dobe sa vyznať v rôznych profesiách na železnici.Dosť veľa záleží od nadriadeného a od človeka.Ak nadriadený trpí takéhoto človeka,tak ja si myslím,že by si mal dať rady s ním.Ak si s ním nedokáže dať rady,tak by nemal robiť vedúceho.Máš pravdu,že niektorí železničiari sa hrdia tým,že je železničiar,ale súčasne aj nadávajú na všetko čo je na železnici. Ak im poviem,že nech teda odíde od železnice, keď sa mu tu nepáči,tak povie, že kde by ho zobrali.Totiž na žleznici má istotu zatiaľ,že dostane načas výplatu,kdežto u súkromníkov to nie je.Okrem toho sa dosť železničiarov hrdí aj tým,že koľko odrobili rokov na železnici,ale ja im poviem,že nech ukáže ,čo urobil pre túto železničiarsku firmu.Mám takú skúsenosť, že výpravca,ktorý má odrobených 25 rokov na železnici,tak stále robí striedača,lebo nikto ho nechce do partie a pritom on vykrikuje,aký je skúsený železničiar.Keď som mu položil otázku,že ak je taký skúsený a dobrý, že prečo ho nikto nechce do partie,tak zostal ticho a nech nemám hlúpe otázky.Poznám aj železničiarov,ktorý bez ohľadu na svoj čas a financie boli vždy ochotní pre tento podnik niečo urobiť a takých ľudí si treba vážiť a patrične ohodnotiť.
Uvedený text nie je namierený proti železničiarom,ktorí ku svojej práci pristupujú zodpovedne, iniciatívne,so záujmom a predpokladám,že sem chodia len takíto železničiari a fanúšikovia železníc.
Mal šťastie, že nebol. Ale poznám ho už roky, ale od roboty sa nikdy nepretrhol. Musíš si uvedomiť, že na železnici sa pohybuje viac spoločností. A mimochodom zhodou okolností mal tam svojho šéfa, ktorý sa k tomu postavil len tak so suchým komentárom. Mne by sa to stalo len raz.
