Železničářská profesionalita
Mnozí, možná většina, návštěvníků těchto stránek jsou železničáři. Já jsem „jen“ železniční fanda, příslušník „cestující veřejnosti“ a z hlediska znalosti drážní problematiky „poučený laik“. To předesílám pro zdůraznění, že takovéto „kontroverzní“ téma nenastoluji ze zlé vůle vůči železničářům.
Stalo se dne 13.11.2004 na Os 5611 Hradec Králové – Pardubice: Vlak má odjezd v 01:00 hod., hradecké nádraží má noční pauzu, jízdenky se vydávají ve vlaku. Požádal jsem průvodčího (resp. vlakvedoucího) o jízdenku SoNe+ za 360,- Kč, které jsem měl přesně připravené. On mi pravil, že tuto jízdenku ještě nevypisoval, ptal se mne, zda nemám nějakou starou, ujistil se, že je to „ta jízdenka, co se na ni dá jezdit všude“ – a pak mne požádal, abych si ji koupil při přestupu v Pardubicích. To jsem akceptoval, protože na diskuse už nebyl stejně čas. Je to vůbec možné? Onen průvodčí totiž příslušnou jízdenku nejen neuměl vypsat, on ji dokonce - logicky - neuměl ani řádně zkontrolovat! (A nešlo o žádného mladíčka, nýbrž o muže zralého věku.)
Podotýkám, že toho dne jsem použil celkem 13 vlaků a na zbývajících 12 průvodčích nemám nejmenší důvod si stěžovat, všichni byli skutečně profesionální, slušní, většinou i milí a srdeční. A také to, že to nebylo poprvé, co jsem si kupoval zmíněnou jízdenku ve vlaku – a nikdy jsem se ještě s takovým „odborníkem“ nesetkal.
Člen vlakového doprovodu je jednou z mnoha železničářských profesí, všechny jsou důležité a všchny mají své problémy.
Až když jsem úvodní příspěvek odeslal, tak jsem si uvědomil, že při kopírování z konceptu mi vypadla poslední věta úvodu:
Při svých cestách po železnici se občas setkávám s věcmi, které mne na drahách (v tomto případě Českých) štvou a nejde je přitom jednoduše jen zahrnout do sféry, která se dnes často odbývá (mnohdy všeobecným) nadáváním na jejich vedení.
Laskavý čtenář nechť si doplní! 
Milý Zbyňku,
som železničiar a konkretne fíra. Mám mnohých kolegov, ktorí nezapnú kúrenie vo vlaku, "lebo to škodí mašinke" a túto si chcú zobrať so sebou do hrobu. Veľmi sa za nich hanbím a keby som bol ich nadriadený, už by dávno nešpinili naše a aj moje mano. Rovnako stretneš podobných exotov vo vlaku. Nevedia ani len lístok vypísať. 
Skús si len všimnúť, koľko výpravcov vypravuje vlak pred stanoveným časom odchodu. Sám som sa neraz s takými exotmi pohádal na život a na smrť, lebo som odmietal odísť.
Je to smutné, žiaľ všade sú len ľudia. Ešte sa musíme veľa učiť. Za nás profíkov ti môžem povedať len "prepáč". Povznes sa nad tým jedným a maj dobrý pocit z tých ostatných dvanástich, čo to robili dobre. Tým nechcem ospravedlňovať lajdáctvo, nesúhlasím s ním. Sám sa cítim profík a služba cestujúcim je moja prvoradá povinosť.
Súhlasím s MAJSTROM.
Na železnici pracuje veľa ľudí ktorý majú lajdácky prístup k svojej práci a nevážia si ju. Ale pri prípadnom prepúšťaní sa bijú do pŕs koľko majú odrobených rokov a myslia si že si môžu dovoliť všetko. Ono doba sa zmenila, ale oni to ešte nepochopili že zákazník náš pán. Na druhej strane je veľa druhov cestovných dokladov a zliav atď. a pokiaľ sa s tým ten pracovník pravidelne nestrtáva tak to neovláda. Ja som tiež železničiar a mal som podobnú skúsenosť ale v osobnej pokladni, keď pokladníčka nedokázala ani prostrednícvom PC vydať potrebný cestovný doklad do zahraničia.