Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
Sochy nahých žen s okřídleným kolem, které se vypínají na budově brněnského Hlavního nádraží, zanedlouho sestoupí na zem. Projdou opravou, stejně jako fasáda nádražní budovy a její interiér.
Celý článek: http://zpravy.idnes.cz/hlavni-nadrazi-v-brne-cekaji-opravy-vrati-se-zmizela-vez-p2s-/brno.asp?c=A090430_1183008_brno_jag
Celý článek: http://zpravy.idnes.cz/hlavni-nadrazi-v-brne-cekaji-opravy-vrati-se-zmizela-vez-p2s-/brno.asp?c=A090430_1183008_brno_jag
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349216/
Radek Konečný je nenápadný, ale vlivný investor. Zdráhá se veřejně vystupovat, zůstává v zákulisí tak velkých brněnských projektů jako Trinity nebo pronájem hlavního nádraží. Nemá v zádech vlastní obří firmu, ale i tak přestavuje město. Redakci MF DNES poskytl exkluzivní rozhovor: http://zpravy.idnes.cz/brno-new-station-development-chce-ve-meste-stavet-za-miliardy-pu7-/brno.asp?c=A090502_1183953_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349214/
Kolem brněnského hlavního nádraží Českých drah projdou denně tisíce lidí. Jen málokdo pohlédne nahoru a prozkoumá podrobněji průčelí historické budovy. Přitom tato secesní stavba skrývá tajemství a pozoruhodnosti. Nádraží cestující využívají od roku 1839. O deset let později, kdy vznikla dráha do České Třebové, vyrostl vedle původní budovy nový objekt. Tu dobu připomínají štíty na fasádě průčelní budovy.
„Dva erby s iniciálami označují původní majitele brněnského nádraží. Písmena KFN znamenají Kaiser Ferdinand Nordbahn (Severní dráha císaře Ferdinanda), iniciály StEG zase Staats Eisenbahn Gesellschaft (Společnost státní dráhy),“ vysvětlil historik Viktor Slíva. Nádraží mělo dlouhá léta dvě spojené budovy, protože se zde křížily vlakové trasy s různými majiteli. Ke sjednocení a výstavbě dnešní secesní památky došlo v letech 1903 až 1904.
Ze stejné doby pochází dvě sousoší, ve kterých se tři téměř nahé ženy odvážně a vyzývavě vypínají k nebi, troubí na trumpety a jedna z nich drží pochodeň. „Je to alegorické dílo, typické pro tehdejší secesní dobu. Symbolické je okřídlené kolo a nástroje, které ženy třímají v rukou. Kolo s křídly je symbolem železnice, pochodeň představuje pokrok a slávu,“ popsal Mojmír Krejčiřík v dějepisné knize Česká nádraží. Sousoší navrhl autor celé secesní výzdoby Johann Oehm. Zhotovil jej z litého zinku.
„Tato výzdoba je jediná svého druhu v Brně,“ potvrdil kunsthistorik Miloš Stehlík. Na první pohled se může zdát, že v době, kdy sousoší vznikalo, mohlo způsobit morální pobouření. Opak byl pravdou. „Nahé ženy byly v kurzu už od dob antiky. S výjimkou středověku se objevovaly v uměleckých dílech často. Ani doba secese se nad těmito sousošími nepobuřovala,“ vysvětlil Stehlík.
V současnosti si lidé soch odhalených mladých žen moc nevšímají a nepozastavují se nad nimi. „Ani nevím, že jsou ty ženy nahé, je to dost vysoko,“ podotkla Marie Lánská, která kolem nádraží procházela. Dodala, že ji to nijak nepobuřuje, na billboardech prý bývají mnohem horší pornografické obrazy. „Abych pravdu řekl, uvědomil jsem si až teď, že nad průčelím tyto sochy jsou. Spíš než ženy mi přijde podivné to okřídlené kolo,“ uvedl student čekající na nádraží Jan Kučera.
Sochy jsou teď obehnané mříží z lešení. Restaurátoři je už podruhé v historii jejich života opravují. Poprvé zažily sochy rekonstrukci v roce 1984.
„Lešení instalovala firma Brno new station development, která si budovu nádraží pronajala, před šesti týdny. Zůstane tam ještě půl roku. Památkáři sochy snesou dolů, prozkoumají, opraví a opět vrátí na původní místo,“ uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
(Brněnský deník)
„Dva erby s iniciálami označují původní majitele brněnského nádraží. Písmena KFN znamenají Kaiser Ferdinand Nordbahn (Severní dráha císaře Ferdinanda), iniciály StEG zase Staats Eisenbahn Gesellschaft (Společnost státní dráhy),“ vysvětlil historik Viktor Slíva. Nádraží mělo dlouhá léta dvě spojené budovy, protože se zde křížily vlakové trasy s různými majiteli. Ke sjednocení a výstavbě dnešní secesní památky došlo v letech 1903 až 1904.
Ze stejné doby pochází dvě sousoší, ve kterých se tři téměř nahé ženy odvážně a vyzývavě vypínají k nebi, troubí na trumpety a jedna z nich drží pochodeň. „Je to alegorické dílo, typické pro tehdejší secesní dobu. Symbolické je okřídlené kolo a nástroje, které ženy třímají v rukou. Kolo s křídly je symbolem železnice, pochodeň představuje pokrok a slávu,“ popsal Mojmír Krejčiřík v dějepisné knize Česká nádraží. Sousoší navrhl autor celé secesní výzdoby Johann Oehm. Zhotovil jej z litého zinku.
„Tato výzdoba je jediná svého druhu v Brně,“ potvrdil kunsthistorik Miloš Stehlík. Na první pohled se může zdát, že v době, kdy sousoší vznikalo, mohlo způsobit morální pobouření. Opak byl pravdou. „Nahé ženy byly v kurzu už od dob antiky. S výjimkou středověku se objevovaly v uměleckých dílech často. Ani doba secese se nad těmito sousošími nepobuřovala,“ vysvětlil Stehlík.
V současnosti si lidé soch odhalených mladých žen moc nevšímají a nepozastavují se nad nimi. „Ani nevím, že jsou ty ženy nahé, je to dost vysoko,“ podotkla Marie Lánská, která kolem nádraží procházela. Dodala, že ji to nijak nepobuřuje, na billboardech prý bývají mnohem horší pornografické obrazy. „Abych pravdu řekl, uvědomil jsem si až teď, že nad průčelím tyto sochy jsou. Spíš než ženy mi přijde podivné to okřídlené kolo,“ uvedl student čekající na nádraží Jan Kučera.
Sochy jsou teď obehnané mříží z lešení. Restaurátoři je už podruhé v historii jejich života opravují. Poprvé zažily sochy rekonstrukci v roce 1984.
„Lešení instalovala firma Brno new station development, která si budovu nádraží pronajala, před šesti týdny. Zůstane tam ještě půl roku. Památkáři sochy snesou dolů, prozkoumají, opraví a opět vrátí na původní místo,“ uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346465/
Mezi Starým Lískovcem a Bohunicemi, na konci ulice Osové, vyroste za pár let nové malé nádraží. Velký přestupní terminál pro vlaky, regionální autobusy integrovaného systému i městskou hromadnou dopravu by se mohl začít stavět už příští rok. Záměr schválili brněnští radní. Měla by se tak zkvalitnit doprava v celé západní části města, celkem do čtyř městských částí. Investice přijde na 300 miliónů korun, město bude na stavbu žádat o peníze z evropských fondů. Zastávku pro vlaky postaví u trati mezi Brnem a Zastávkou, vedoucí vedle Starého Lískovce, Správa železniční a dopravní cesty. Brno pak přistaví zastávky pro městskou hromadnou dopravu, kde budou zastavovat i regionální autobusy, a také parkoviště.
Současná konečná stanice Osová se prodlouží o zhruba 840 metrů. Stavba terminálu pro všechny tři typy dopravy by mohla začít už příští rok, termín dokončení je v roce 2013.
(Brno Business)
Současná konečná stanice Osová se prodlouží o zhruba 840 metrů. Stavba terminálu pro všechny tři typy dopravy by mohla začít už příští rok, termín dokončení je v roce 2013.
(Brno Business)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343001/
V úterý 22. ledna byly zahájeny práce na přípravě projektu městské rychlodráhy. Ta propojí plánované nové železniční nádraží v jižním centru se stávajícím nádražím v blízkosti historického středu města a umožní tak zachovat provoz všech regionálních vlaků v podobě, jak je nyní známa. Důvodem pro pořízení podrobné technické studie městské rychlodráhy je prověření územních, technických a ekonomických podmínek realizace městské rychlodráhy a jejího začlenění do struktury města Brna a dopravního systému. Technickou studii, která se stane podkladem pro dokumentaci pro územní rozhodnutí, připraví pro město na základě výběrového řízení firma Metroprojekt. Termín dokončení prací na technické studii je červenec 2009.
(Brno Business)
(Brno Business)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343000/
Zastupitelé za Stranu zelených z radnice Brna-střed chtějí odvolat vedoucí stavebního úřadu městské části Vlastu Kiliánovou. Podle nich pochybila při vydání územního rozhodnutí na přestavbu Železničního uzlu Brno s odsunutým nádražím.
„Záleží nám na tom, aby na úřadě pracovali odborníci, jejichž výsledky odpovídají zastávaným pozicím. Pokud radní vedoucí stavebního úřadu Kiliánovou neodvolají, dají najevo, že jim rozsáhlé porušování zákonů nevadí,„ vysvětlila důvody výzvy Jasna Flamiková.
Zeleným vadí, že původní územní rozhodnutí na přesun nádraží Krajský soud v Brně na konci minulého roku zrušil právě kvůli špatnému postupu stavebního úřadu. Rozhodnutím tak dal za pravdu lidem, kteří si stěžovali na to, že se úřad špatně vypořádal s jejich námitkami proti stavbě. Starosta Brna-střed Libor Šťástka si o výzvě myslí, že má politický charakter. „Není to první pokus zelených, kdy chtějí někoho odvolat, ale úřad se nemůže řídit tím, co chce jedna strana. O vedoucí stavebního úřadu bude rozhodovat tajemník, který výzvu posoudí,„ podotkl Šťástka. Vyjádření tajemníka městské část Stanislava Pšeji se nepodařilo Brněnskému deníku Rovnost získat.
(Brněnský deník)
„Záleží nám na tom, aby na úřadě pracovali odborníci, jejichž výsledky odpovídají zastávaným pozicím. Pokud radní vedoucí stavebního úřadu Kiliánovou neodvolají, dají najevo, že jim rozsáhlé porušování zákonů nevadí,„ vysvětlila důvody výzvy Jasna Flamiková.
Zeleným vadí, že původní územní rozhodnutí na přesun nádraží Krajský soud v Brně na konci minulého roku zrušil právě kvůli špatnému postupu stavebního úřadu. Rozhodnutím tak dal za pravdu lidem, kteří si stěžovali na to, že se úřad špatně vypořádal s jejich námitkami proti stavbě. Starosta Brna-střed Libor Šťástka si o výzvě myslí, že má politický charakter. „Není to první pokus zelených, kdy chtějí někoho odvolat, ale úřad se nemůže řídit tím, co chce jedna strana. O vedoucí stavebního úřadu bude rozhodovat tajemník, který výzvu posoudí,„ podotkl Šťástka. Vyjádření tajemníka městské část Stanislava Pšeji se nepodařilo Brněnskému deníku Rovnost získat.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338862/
Brno chce zbavit podchod pod vlakovým nádražím stánků a udělat jej prostornějším. Zatím zavřelo devět tamních obchodů, zbývajících sedmatřicet to brzy čeká. Množství nevkusných obchodů v podchodu pod nádražím. To je první obrázek Brna, jenž si zapamatují cestující, kteří do města přijedou vlakem. Se zavazadly navíc musejí často kličkovat, protože někteří prodejci vystavují zboží i mimo pronajaté plochy. Vedení města to chce změnit a udělat podchod reprezentativnější. Už teď zmizelo z podchodu devět stánků a následovat budou desítky dalších.
O vyklizení se stará městská firma Brněnské komunikace, která podchod spravuje. „Z celkového počtu šestačtyřiceti obchodů jsme už první tři odstranili a dalších šest vyklidili a zavřeli. Konkrétně to bylo jedno rychlé občerstvení, čtyři prodejny oděvů, tři prodejny obuvi a také jedna prodejna hraček,„ vypočítal Marek Bena z Brněnských komunikací. Dalším osmadvaceti provozovatelům obchodů vypršela smlouva s posledním dnem minulého roku. Prodávají však dál. „Odvolávají se na některé články ve smlouvách a tvrdí, že mají místa ještě pronajatá. My si to nemyslíme, takže to bude muset vyřešit soud,„ dodal Bena.
I proto zatím není jasné, kdy tyto obchody z podchodu zmizí. To platí i o posledních devíti prodejnách, jejichž majitelům skončí nájemní smlouvy letos v prosinci.
Někteří zůstanou
Město tvrdí, že nechce zrušit všechny prodejny. Jde prý hlavně o to, aby obchody nebránily průchodu lidí. „Například kolem hlavního podchodu směrem k Tesku nás obchody zas tolik netrápí. Důležité je uvolnit prostory poblíž schodiště směrem k tramvajím a dalšímu východu k trolejbusové smyčce,„ dodal Bena.
Prodejci s rušením obchodů nesouhlasí. A shodují se na tom, že nebudou chybět jenom jim, ale i velkému počtu nakupujících. „Město nám dělá jen naschvály a pořád uděluje pokuty. Jako by nestačilo to, že za stánek platíme až sto tisíc korun měsíčně,„ stěžovala si jedna z prodavaček obuvi, která nechtěla uvést své jméno.
Názory Brňanů na vzhled podchodu se různí. „Obchody mi tu moc nevadí, ale určitě by to tu mohlo vypadat lépe,„ říká Brňanů Jiří Míček, který pasáží chodí téměř každý den.
Jak přesně bude pasáž vypadat, až z ní zmizí většina stánků, však zatím neví ani brněnští radní. „Je důležité vyřešit i pokračování průchodu směrem k Vaňkovce. Zatím ale počítáme jen s menšími opravami a žádné velké investice nechystáme,„ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Starosta Brna-střed Libor Šťástka by chtěl, aby i dál pasáž žila. „Podchod by neměl být prázdný, protože v tom případě by se tam nakupili bezdomovci. Dovedu si představit, že by tam dál bylo občerstvení, večerka i pár dalších prodejen. Určitě bych ale zakázal stánky přímo v trase procházejících lidí,„ podotkl Šťástka.
(Brněnský deník)
O vyklizení se stará městská firma Brněnské komunikace, která podchod spravuje. „Z celkového počtu šestačtyřiceti obchodů jsme už první tři odstranili a dalších šest vyklidili a zavřeli. Konkrétně to bylo jedno rychlé občerstvení, čtyři prodejny oděvů, tři prodejny obuvi a také jedna prodejna hraček,„ vypočítal Marek Bena z Brněnských komunikací. Dalším osmadvaceti provozovatelům obchodů vypršela smlouva s posledním dnem minulého roku. Prodávají však dál. „Odvolávají se na některé články ve smlouvách a tvrdí, že mají místa ještě pronajatá. My si to nemyslíme, takže to bude muset vyřešit soud,„ dodal Bena.
I proto zatím není jasné, kdy tyto obchody z podchodu zmizí. To platí i o posledních devíti prodejnách, jejichž majitelům skončí nájemní smlouvy letos v prosinci.
Někteří zůstanou
Město tvrdí, že nechce zrušit všechny prodejny. Jde prý hlavně o to, aby obchody nebránily průchodu lidí. „Například kolem hlavního podchodu směrem k Tesku nás obchody zas tolik netrápí. Důležité je uvolnit prostory poblíž schodiště směrem k tramvajím a dalšímu východu k trolejbusové smyčce,„ dodal Bena.
Prodejci s rušením obchodů nesouhlasí. A shodují se na tom, že nebudou chybět jenom jim, ale i velkému počtu nakupujících. „Město nám dělá jen naschvály a pořád uděluje pokuty. Jako by nestačilo to, že za stánek platíme až sto tisíc korun měsíčně,„ stěžovala si jedna z prodavaček obuvi, která nechtěla uvést své jméno.
Názory Brňanů na vzhled podchodu se různí. „Obchody mi tu moc nevadí, ale určitě by to tu mohlo vypadat lépe,„ říká Brňanů Jiří Míček, který pasáží chodí téměř každý den.
Jak přesně bude pasáž vypadat, až z ní zmizí většina stánků, však zatím neví ani brněnští radní. „Je důležité vyřešit i pokračování průchodu směrem k Vaňkovce. Zatím ale počítáme jen s menšími opravami a žádné velké investice nechystáme,„ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Starosta Brna-střed Libor Šťástka by chtěl, aby i dál pasáž žila. „Podchod by neměl být prázdný, protože v tom případě by se tam nakupili bezdomovci. Dovedu si představit, že by tam dál bylo občerstvení, večerka i pár dalších prodejen. Určitě bych ale zakázal stánky přímo v trase procházejících lidí,„ podotkl Šťástka.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332888/
Mezi Starým Lískovcem a Bohunicemi, na konci ulice Osové, vyroste za pár let nové malé nádraží. Velký přestupní terminál pro vlaky, regionální autobusy integrovaného systému i městskou hromadnou dopravu by se mohl začít stavět už příští rok. Záměr včera schválili brněnští radní.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-liskovci-vyroste-nove-male-nadrazi-pro-vlaky-i-autobusy-p3s-/brno.asp?c=A090218_1141681_brno_krc
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/v-liskovci-vyroste-nove-male-nadrazi-pro-vlaky-i-autobusy-p3s-/brno.asp?c=A090218_1141681_brno_krc
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331632/
Stavbu komerčního domu Scarabeus, který může stát nad novým nádražím v Brně, včera povolil odbor životního prostředí kraje. Nesmí tam však nikdo nastálo bydlet.
Nad novým vlakovým nádražím v brněnském Jižním centru by se mohl v budoucnu tyčit komerční sedmipatrový dům ve tvaru posvátného brouka skarabea. Jedna z možností podoby nádraží nyní udělala další krok k tomu, aby se stala skutečností. Včera totiž dostala povolení od odboru životního prostředí Krajského úřadu v Brně.
„Stavba nebude mít tak velký vliv na životní prostředí, aby bylo potřeba její stavbu dál posuzovat,„ píše ve zprávě Jiří Hájek z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu.
Odbor ale určil několik podmínek, které musí investor dodržet. „V dalších řízeních musí předložit vizualizace, aby bylo možné posoudit vliv stavby na památkovou rezervaci. V budově také nemůže být trvalé bydlení. Provozování hotelu nebo ubytovny ale možné je,„ doplnil Hájek.
Projekt předložil architektonický ateliér FA Parolli už na konci minulého roku. Kdo však bude investorem, stále tají. „Je to jistě pozitivní zpráva. Nemohu ale nic prozrazovat,„ uvedl jen stroze autor architektonického řešení Petr Parolek.
Sedm pater
Scarabeus má mít podle Parolka sedm pater, pět z nich nad úrovní vlakových kolejí. Zaplní ho obchody i kanceláře, restaurace s promenádou, hotel i téměř sedmnáct set parkovacích míst. Stavbu má krýt měděná střecha a má mít čtyři atria zakrytá prosklenými kopulemi. Investor by chtěl začít stavět v roce 2013 a skončit dva roky poté. Že bude stavba vypadat futuristicky a zvláštně, je patrné i z jiných projektů ateliéru, například nového terminálu brněnského letiště.
Proti projektu už od první chvíle vystoupili někteří aktivisté, kteří se bojí jeho vlivu na životní prostředí. „Dalo se ale předpokládat, že odbor stavbu pustí dál. Jsem ale rád, že určil alespoň nějaké podmínky, které musí stavba splnit,„ reagoval na výsledky posudku předseda sdružení Děti země Miroslav Patrik.
Dodal, že i dál chce být u případného územního řízení stavby. „Investor udělal první krok a nyní bude nejspíš připravovat dokumentaci pro územní řízení. Budeme určitě požadovat podrobnou studii hluku a koncentrace emisí,„ doplnil Patrik.
Projekt brněnského Scarabea je jednou z možností, jak by mohlo budoucí nádraží vypadat. „Stejně tak je možné, že nádraží bude mít jen klasické zastřešení nástupišť, jak je známe ve starší podobě například na současném hlavním nádraží,„ uvedl Karel Janků ze Správy železniční a dopravní cesty.
Podle něj je návrh firmy Parolli architektonicky zajímavý, ale musí splňovat všechny nutné podmínky pro výstavbu. „Jednou z nich je to, že ho musí zaplatit soukromý investor. Proto nelze jednoznačně odpovědět, kdy budeme konkrétní podobu nádraží znát,„ doplnil Janků.
Náměstek brněnského primátora Martin Ander navíc upozorňuje, že projekt nemusí být v souladu s územním plánem, protože tak velká stavba v původním záměru nebyla. „Projektem se budeme reálně zabývat, až jej investor předloží na magistrát,„ uvedl Ander.
(Brněnský deník)
Nad novým vlakovým nádražím v brněnském Jižním centru by se mohl v budoucnu tyčit komerční sedmipatrový dům ve tvaru posvátného brouka skarabea. Jedna z možností podoby nádraží nyní udělala další krok k tomu, aby se stala skutečností. Včera totiž dostala povolení od odboru životního prostředí Krajského úřadu v Brně.
„Stavba nebude mít tak velký vliv na životní prostředí, aby bylo potřeba její stavbu dál posuzovat,„ píše ve zprávě Jiří Hájek z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu.
Odbor ale určil několik podmínek, které musí investor dodržet. „V dalších řízeních musí předložit vizualizace, aby bylo možné posoudit vliv stavby na památkovou rezervaci. V budově také nemůže být trvalé bydlení. Provozování hotelu nebo ubytovny ale možné je,„ doplnil Hájek.
Projekt předložil architektonický ateliér FA Parolli už na konci minulého roku. Kdo však bude investorem, stále tají. „Je to jistě pozitivní zpráva. Nemohu ale nic prozrazovat,„ uvedl jen stroze autor architektonického řešení Petr Parolek.
Sedm pater
Scarabeus má mít podle Parolka sedm pater, pět z nich nad úrovní vlakových kolejí. Zaplní ho obchody i kanceláře, restaurace s promenádou, hotel i téměř sedmnáct set parkovacích míst. Stavbu má krýt měděná střecha a má mít čtyři atria zakrytá prosklenými kopulemi. Investor by chtěl začít stavět v roce 2013 a skončit dva roky poté. Že bude stavba vypadat futuristicky a zvláštně, je patrné i z jiných projektů ateliéru, například nového terminálu brněnského letiště.
Proti projektu už od první chvíle vystoupili někteří aktivisté, kteří se bojí jeho vlivu na životní prostředí. „Dalo se ale předpokládat, že odbor stavbu pustí dál. Jsem ale rád, že určil alespoň nějaké podmínky, které musí stavba splnit,„ reagoval na výsledky posudku předseda sdružení Děti země Miroslav Patrik.
Dodal, že i dál chce být u případného územního řízení stavby. „Investor udělal první krok a nyní bude nejspíš připravovat dokumentaci pro územní řízení. Budeme určitě požadovat podrobnou studii hluku a koncentrace emisí,„ doplnil Patrik.
Projekt brněnského Scarabea je jednou z možností, jak by mohlo budoucí nádraží vypadat. „Stejně tak je možné, že nádraží bude mít jen klasické zastřešení nástupišť, jak je známe ve starší podobě například na současném hlavním nádraží,„ uvedl Karel Janků ze Správy železniční a dopravní cesty.
Podle něj je návrh firmy Parolli architektonicky zajímavý, ale musí splňovat všechny nutné podmínky pro výstavbu. „Jednou z nich je to, že ho musí zaplatit soukromý investor. Proto nelze jednoznačně odpovědět, kdy budeme konkrétní podobu nádraží znát,„ doplnil Janků.
Náměstek brněnského primátora Martin Ander navíc upozorňuje, že projekt nemusí být v souladu s územním plánem, protože tak velká stavba v původním záměru nebyla. „Projektem se budeme reálně zabývat, až jej investor předloží na magistrát,„ uvedl Ander.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329858/
Necelé dva měsíce trvalo zjišťovací řízení krajského úřadu, v němž státní instituce a veřejnost mohly vznášet své pochybnosti ke stavbě komerčního zastřešení odsunovaného nádraží v Brně za pětadvacet miliard korun, přes které se mají údajně za šest let prohánět osobní a nákladní vlaky.
Cílem takového procesu je transparentně a za účasti občanů zjistit, zda předložená stavba může mít nějaké závažné vlivy na životní prostředí, a případně upozornit, na jaké z nich je nutné se více zaměřit.
Pokud takové negativní vlivy existují, pak se zpracovává podrobná dokumentace, která všechny problémy řeší. Občané tak nakonec dostanou ujištění, že příslušná stavba nemá žádné škodlivé vlivy na jejich zdraví. Dále pak probíhají povolovací řízení, neboť ekologické nejistoty byly odstraněny.
Pokud ovšem někdo na žádná závažná negativa neupozorní a ani je nelze očekávat, pak zjišťovací řízení končí a investor může ihned začít pracovat na dokumentaci pro územní řízení. A v tomto stadiu také úředníci krajského úřadu ukončili celý proces.
Hlavními problémy této stavby jsou podle nich jen to, jako že se neví, kolik nových aut stavba přitáhne, a tedy kolik emisí a hluku vyprodukuje, jak bude přesně vypadat a že v ní nelze mít hotel.
Dalších deset námitek, včetně kritiky kvality samotného podkladu, kterou předložila veřejnost, upadlo jaksi v zapomnění. Ale nechť, vše se použije prostě později...
Takže vše, co jsme chtěli vědět, víme, a co jsme nevěděli, to autor stavby úředníkům stačil dovyprávět na dvou interních sezeních. Transparentnosti se jistě meze nekladou, ale veřejnost by jen překážela.
Stále ale nevíme, který odvážlivý a schopný smrtelník se zřejmě z lásky k vláčkům rozhodl vylepšit pochybnou stavbu odsouvaného železničního nádraží a postavit nad nástupišti architektonicky jistě originální stavbu.
Jeho zájem o cestující a rozvoj této části Brna je zřejmě tak vysoce bohulibý, že se raději před námi skrývá. A je to tak správné, důležité je přece dílo a ne kdo ho platí a jeho motivace. Ovšem zajímavá je snaha dokazovat, že celý tento komerční podnik je nezávislým na výstavbě samotného nádraží za veřejné peníze. Lze však bez přesunu nádraží počítat s nějakým komerčním ziskem? Asi ne!
Přitom situace je jasná. Nádraží je bez územního rozhodnutí a nové může získat nejdříve na konci tohoto roku, legálně později. Pokud v něm budou zase chyby stavebního úřadu a magistrátu, tak lze očekávat, že soud ho opět za několik měsíců zruší. A komplikace budou pokračovat. Navíc je zřejmé, že Evropská komise jen těžko poskytne peníze na stavbu, která nemá podporu veřejnosti, schvaluje se nezákonně, a dokonce existuje lepší alternativa s novým nádražím vedle toho současného.
Jakýpak tedy byl vlastně důvod krajského úřadu, když mimo jiné odmítnul návrh Dětí Země posoudit zastřešení nádraží podrobně v dokumentaci a ještě ve variantách? Doufejme, že jen čistě odborný.
(Brněnský deník)
Cílem takového procesu je transparentně a za účasti občanů zjistit, zda předložená stavba může mít nějaké závažné vlivy na životní prostředí, a případně upozornit, na jaké z nich je nutné se více zaměřit.
Pokud takové negativní vlivy existují, pak se zpracovává podrobná dokumentace, která všechny problémy řeší. Občané tak nakonec dostanou ujištění, že příslušná stavba nemá žádné škodlivé vlivy na jejich zdraví. Dále pak probíhají povolovací řízení, neboť ekologické nejistoty byly odstraněny.
Pokud ovšem někdo na žádná závažná negativa neupozorní a ani je nelze očekávat, pak zjišťovací řízení končí a investor může ihned začít pracovat na dokumentaci pro územní řízení. A v tomto stadiu také úředníci krajského úřadu ukončili celý proces.
Hlavními problémy této stavby jsou podle nich jen to, jako že se neví, kolik nových aut stavba přitáhne, a tedy kolik emisí a hluku vyprodukuje, jak bude přesně vypadat a že v ní nelze mít hotel.
Dalších deset námitek, včetně kritiky kvality samotného podkladu, kterou předložila veřejnost, upadlo jaksi v zapomnění. Ale nechť, vše se použije prostě později...
Takže vše, co jsme chtěli vědět, víme, a co jsme nevěděli, to autor stavby úředníkům stačil dovyprávět na dvou interních sezeních. Transparentnosti se jistě meze nekladou, ale veřejnost by jen překážela.
Stále ale nevíme, který odvážlivý a schopný smrtelník se zřejmě z lásky k vláčkům rozhodl vylepšit pochybnou stavbu odsouvaného železničního nádraží a postavit nad nástupišti architektonicky jistě originální stavbu.
Jeho zájem o cestující a rozvoj této části Brna je zřejmě tak vysoce bohulibý, že se raději před námi skrývá. A je to tak správné, důležité je přece dílo a ne kdo ho platí a jeho motivace. Ovšem zajímavá je snaha dokazovat, že celý tento komerční podnik je nezávislým na výstavbě samotného nádraží za veřejné peníze. Lze však bez přesunu nádraží počítat s nějakým komerčním ziskem? Asi ne!
Přitom situace je jasná. Nádraží je bez územního rozhodnutí a nové může získat nejdříve na konci tohoto roku, legálně později. Pokud v něm budou zase chyby stavebního úřadu a magistrátu, tak lze očekávat, že soud ho opět za několik měsíců zruší. A komplikace budou pokračovat. Navíc je zřejmé, že Evropská komise jen těžko poskytne peníze na stavbu, která nemá podporu veřejnosti, schvaluje se nezákonně, a dokonce existuje lepší alternativa s novým nádražím vedle toho současného.
Jakýpak tedy byl vlastně důvod krajského úřadu, když mimo jiné odmítnul návrh Dětí Země posoudit zastřešení nádraží podrobně v dokumentaci a ještě ve variantách? Doufejme, že jen čistě odborný.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329857/
Dluh starý 63 let - Symbolická brána do Brna stále není úplná
Budovu hlavního nádraží v Brně čeká rozsáhlá oprava. A památkáři chtějí, aby se vrátila do původní podoby.
Obě věže odjezdové haly brněnského hlavního nádraží už lze najít jen v historických knihách. Památkáři ale chtějí, aby firma, která chystá rekonstrukci nádraží, zvážila obnovení věže, která chybí.
Zdůrazňují však, že jde o doporučení, ne pokyn. „Ta věž ale nemá jen estetický význam, není jen symetrickým doplněním. Je důležitá i z jiného důvodu: obě věže společně s halou vytvářely symbol jakési brány do města,„ řekl LN Martin Číhalík z brněnského památkového ústavu. Zásadní podle něj ale je, aby nešlo o současnou napodobeninu, ale zrcadlovou kopii levé věže. Tak, jak tomu bylo při dostavbě budovy nádraží před sto lety.
Druhá věž zmizela z budovy s koncem druhé světové války Věž vzala za své na konci druhé světové války, obnovy se nedočkala. „Z památkářského hlediska by bylo správné ji doplnit,„ míní Mojmír Krejčiřík, autor série knih o tuzemských nádražích. „Vlastně žádné z velkých historických nádraží poničených za války se nedostavovalo do původní podoby,„ dodal.
Budovu bude v rámci projektu Živá nádraží opravovat firma Brno New Station Development. Ta má zatím provozovat samu budovu tak, jak je. Po případném přesunu nádraží ji dostane do správy celou. Nyní připravuje projekt opravy fasád a výzdoby, o věži rozhodnutí zatím nepadlo. Pokud by se dostavěla, uvnitř by zřejmě stejně jako v té zachované byly kanceláře, ale nelze vyloučit i jiné využití.
Názory architektů se různí. „Na dostavbu repliky podle původních plánů, které jsou, bych se díval pozitivně. Kdyby se tak investor rozhodl, byl by to průlom,„ míní architekt Petr Hrůša. „S jednou věží je kompozice nedotažená,„ dodal. Vstup mezi dvěma věžemi by i lépe navodil kulturně-společenský charakter budovy. Naopak bývalý hlavní brněnský architekt Jaroslav Josífek by repliku za moudrou nepovažoval. „V kontextu celé přestavby budovy pro novou funkci bych byl pro vznik něčeho současného, pro inteligentní a zajímavý novotvar, který by vzešel ze soutěže,„ doplnil. Podobně jsou na tom „malé„ věže pavilonu G na výstavišti - jedna původní a druhá nová.
Historička Milena Flodrová patří k zastáncům obnovení věže v historické podobě. „Ať už tam ale vyroste či ne, mělo by se to náhodným kolemjdoucím vysvětlit. Ano, připomenout třeba i to, že tam třeba těch více než šedesát let nestála,„ dodala. A mohlo by se tak stát třeba hříčkou: na náměstí před nádraží nainstalovat skleněné průhledy a na ně nalepit obrázek tak, aby při správném úhlu pohledu překryl a změnil podobu budovy.
Hledají se i obrazy z nádražní haly
Kvůli rekonstrukci nádraží jednají památkáři i o podobě výzdoby nádražní haly. Nemohou ale najít dokument, který by zachytil podobu výzdoby stěn nad pokladnami. První tam byly už po postavení haly před sto lety, jiné za komunistického režimu. Pamětníci vzpomínají například na „kyprou venkovanku a železničáře„, Všechny zmizely během poslední opravy nádraží na konci 80. let. Ani tehdejší dokumentace ale neobsahuje žádné údaje a kvůli letitému zákazu fotografování na železnici chybí i snímky v oficiálních archivech. Ti, kteří by případně obrazy měli třeba na soukromém záběru, mohou památkářům zaslat informaci prostřednictvím internetové adresy LN: brno@lidovky.cz
(Lidové noviny)
Budovu hlavního nádraží v Brně čeká rozsáhlá oprava. A památkáři chtějí, aby se vrátila do původní podoby.
Obě věže odjezdové haly brněnského hlavního nádraží už lze najít jen v historických knihách. Památkáři ale chtějí, aby firma, která chystá rekonstrukci nádraží, zvážila obnovení věže, která chybí.
Zdůrazňují však, že jde o doporučení, ne pokyn. „Ta věž ale nemá jen estetický význam, není jen symetrickým doplněním. Je důležitá i z jiného důvodu: obě věže společně s halou vytvářely symbol jakési brány do města,„ řekl LN Martin Číhalík z brněnského památkového ústavu. Zásadní podle něj ale je, aby nešlo o současnou napodobeninu, ale zrcadlovou kopii levé věže. Tak, jak tomu bylo při dostavbě budovy nádraží před sto lety.
Druhá věž zmizela z budovy s koncem druhé světové války Věž vzala za své na konci druhé světové války, obnovy se nedočkala. „Z památkářského hlediska by bylo správné ji doplnit,„ míní Mojmír Krejčiřík, autor série knih o tuzemských nádražích. „Vlastně žádné z velkých historických nádraží poničených za války se nedostavovalo do původní podoby,„ dodal.
Budovu bude v rámci projektu Živá nádraží opravovat firma Brno New Station Development. Ta má zatím provozovat samu budovu tak, jak je. Po případném přesunu nádraží ji dostane do správy celou. Nyní připravuje projekt opravy fasád a výzdoby, o věži rozhodnutí zatím nepadlo. Pokud by se dostavěla, uvnitř by zřejmě stejně jako v té zachované byly kanceláře, ale nelze vyloučit i jiné využití.
Názory architektů se různí. „Na dostavbu repliky podle původních plánů, které jsou, bych se díval pozitivně. Kdyby se tak investor rozhodl, byl by to průlom,„ míní architekt Petr Hrůša. „S jednou věží je kompozice nedotažená,„ dodal. Vstup mezi dvěma věžemi by i lépe navodil kulturně-společenský charakter budovy. Naopak bývalý hlavní brněnský architekt Jaroslav Josífek by repliku za moudrou nepovažoval. „V kontextu celé přestavby budovy pro novou funkci bych byl pro vznik něčeho současného, pro inteligentní a zajímavý novotvar, který by vzešel ze soutěže,„ doplnil. Podobně jsou na tom „malé„ věže pavilonu G na výstavišti - jedna původní a druhá nová.
Historička Milena Flodrová patří k zastáncům obnovení věže v historické podobě. „Ať už tam ale vyroste či ne, mělo by se to náhodným kolemjdoucím vysvětlit. Ano, připomenout třeba i to, že tam třeba těch více než šedesát let nestála,„ dodala. A mohlo by se tak stát třeba hříčkou: na náměstí před nádraží nainstalovat skleněné průhledy a na ně nalepit obrázek tak, aby při správném úhlu pohledu překryl a změnil podobu budovy.
Hledají se i obrazy z nádražní haly
Kvůli rekonstrukci nádraží jednají památkáři i o podobě výzdoby nádražní haly. Nemohou ale najít dokument, který by zachytil podobu výzdoby stěn nad pokladnami. První tam byly už po postavení haly před sto lety, jiné za komunistického režimu. Pamětníci vzpomínají například na „kyprou venkovanku a železničáře„, Všechny zmizely během poslední opravy nádraží na konci 80. let. Ani tehdejší dokumentace ale neobsahuje žádné údaje a kvůli letitému zákazu fotografování na železnici chybí i snímky v oficiálních archivech. Ti, kteří by případně obrazy měli třeba na soukromém záběru, mohou památkářům zaslat informaci prostřednictvím internetové adresy LN: brno@lidovky.cz
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328547/
Zastřešení nádraží – V dílně designéra brněnského letiště vzniká nový projekt
Nad novým brněnským nádražím by se mohla klenout budova netradičního tvaru. Soukromý investor však její přesnou podobu zatím tají. Ještě není ta pravá chvíle, tvrdí tvůrci projektu.
BRNO Architekt Petr Parolek dal futuristickou tvář odbavovací hale brněnského i karlovarského letiště. Teď se svým ateliérem Parolli připravuje podobně odvážný návrh budovy zastřešující nové brněnské nádraží. A to doslova: nástupiště by měl překlenout několikapatrový objekt. Ekoaktivisté už ale požadují, aby úřady prověřily vliv stavby na životní prostředí.
Sám tvůrce čeká, že brzy dostane rozhodnutí, které se týká právě vlivu na životní prostředí. A že nebude potřeba zpracovávat další, hlubší studie, které požadují například aktivisté z hnutí Děti Země. Podrobně však zatím budovu popsat nechce. „Na zveřejnění jakýchkoli vizualizací je ještě brzy,„ řekl.
Parolek má rád oblé tvary či stavby jako ze sci-fiseriálů. Z dokumentů, které předložil krajskému úřadu, vyplývá, že budova by měla mít půdorys cukrářského piškotu. Ekoaktivisté ji se zohledněním povrchu a navazujících staveb označují za brouka skarabea.
Děti Země: Chceme podrobnou analýzu stavby Zástupci Dětí Země vytvořili prvních dvanáct bodů připomínek, proč by mělo vzniknout podrobné vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí. A žádají ho pro obě verze – pro variantu s odsunutým nádražím i s nádražím v centru. To proto, že investoři přestavby brněnského železničního uzlu musejí po rozhodnutí krajského soudu žádat o nové územní rozhodnutí. Miroslav Patrik z Dětí Země mimo jiné pro „skarabea„ žádá porovnání intenzit hluku a emisí výfukových plynů z dopravy či přesnější výpočty intenzit dopravy. Vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Anna Hubáčková LN potvrdila, že se projektem zabývají. Závěr by měli vydat v tomto týdnu. Železničáři: Je to také možné řešení nádraží Železničáři proti stavbě nejsou. Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek LN řekl, že zatím počítali se zastřešením nástupišť klasickými „vlaštovkami„ jako v jiných stanicích. V tuzemsku nádraží v přízemí několikapatrové budovy nikde nemají. „Ten objekt by se vlastně pnul nad všemi nástupišti. Pro nás je podstatný železniční provoz, a o tom musíme jednat. Budova vlastně zastupuje navazující infrastrukturu,„ řekl.
Zatím není jasná cena stavby, projektant nezveřejnil ani investora a úřady to, zda nějaká její část podléhá výběrovému řízení. Stavba by ale musela vyrůst současně s nádražím, tedy kolem roku 2013.
Jaká může být nová budova?
Nová budova by mohla mít půdorys cukrářského piškotu či, po započtení vstupní části, brouka skarabea. Sami tvůrci zatím užívají název Komerční zastřešení osobního nádraží v Brně. Má zabrat 77 500 metrů čtverečních a nad úrovní kolejí mít pět podlaží.
V nich má být 1650 parkovacích míst, ale má tam fungovat i obchodní pasáž, kanceláře, byty či hotel. Část pláště by měla být prosklená, většina ale z měděné krytiny.
Dole by mohly být dokonce autobusové zastávky.
(Lidové noviny)
Nad novým brněnským nádražím by se mohla klenout budova netradičního tvaru. Soukromý investor však její přesnou podobu zatím tají. Ještě není ta pravá chvíle, tvrdí tvůrci projektu.
BRNO Architekt Petr Parolek dal futuristickou tvář odbavovací hale brněnského i karlovarského letiště. Teď se svým ateliérem Parolli připravuje podobně odvážný návrh budovy zastřešující nové brněnské nádraží. A to doslova: nástupiště by měl překlenout několikapatrový objekt. Ekoaktivisté už ale požadují, aby úřady prověřily vliv stavby na životní prostředí.
Sám tvůrce čeká, že brzy dostane rozhodnutí, které se týká právě vlivu na životní prostředí. A že nebude potřeba zpracovávat další, hlubší studie, které požadují například aktivisté z hnutí Děti Země. Podrobně však zatím budovu popsat nechce. „Na zveřejnění jakýchkoli vizualizací je ještě brzy,„ řekl.
Parolek má rád oblé tvary či stavby jako ze sci-fiseriálů. Z dokumentů, které předložil krajskému úřadu, vyplývá, že budova by měla mít půdorys cukrářského piškotu. Ekoaktivisté ji se zohledněním povrchu a navazujících staveb označují za brouka skarabea.
Děti Země: Chceme podrobnou analýzu stavby Zástupci Dětí Země vytvořili prvních dvanáct bodů připomínek, proč by mělo vzniknout podrobné vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí. A žádají ho pro obě verze – pro variantu s odsunutým nádražím i s nádražím v centru. To proto, že investoři přestavby brněnského železničního uzlu musejí po rozhodnutí krajského soudu žádat o nové územní rozhodnutí. Miroslav Patrik z Dětí Země mimo jiné pro „skarabea„ žádá porovnání intenzit hluku a emisí výfukových plynů z dopravy či přesnější výpočty intenzit dopravy. Vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Anna Hubáčková LN potvrdila, že se projektem zabývají. Závěr by měli vydat v tomto týdnu. Železničáři: Je to také možné řešení nádraží Železničáři proti stavbě nejsou. Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek LN řekl, že zatím počítali se zastřešením nástupišť klasickými „vlaštovkami„ jako v jiných stanicích. V tuzemsku nádraží v přízemí několikapatrové budovy nikde nemají. „Ten objekt by se vlastně pnul nad všemi nástupišti. Pro nás je podstatný železniční provoz, a o tom musíme jednat. Budova vlastně zastupuje navazující infrastrukturu,„ řekl.
Zatím není jasná cena stavby, projektant nezveřejnil ani investora a úřady to, zda nějaká její část podléhá výběrovému řízení. Stavba by ale musela vyrůst současně s nádražím, tedy kolem roku 2013.
Jaká může být nová budova?
Nová budova by mohla mít půdorys cukrářského piškotu či, po započtení vstupní části, brouka skarabea. Sami tvůrci zatím užívají název Komerční zastřešení osobního nádraží v Brně. Má zabrat 77 500 metrů čtverečních a nad úrovní kolejí mít pět podlaží.
V nich má být 1650 parkovacích míst, ale má tam fungovat i obchodní pasáž, kanceláře, byty či hotel. Část pláště by měla být prosklená, většina ale z měděné krytiny.
Dole by mohly být dokonce autobusové zastávky.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328125/
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Přesun brněnského hlavního nádraží má od krajského soudu kvůli nedostatkům v územním řízení červenou. Jeho první fáze se ale rozhodnutí nedotklo, a tak výstavba odstavného nádraží pro osobní vlaky dál od centra je v plném proudu. V Heršpicích už se rýsuje zbrusu nový most pro vlaky mířící ve směru od Břeclavi a dlouho očekávaný podjezd pro auta, který znovu spojí městské části Bohunice a Heršpice.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Jediná část velkolepého projektu za dvacet miliard, která se nekomplikuje, výstavba odstavného nádraží v brněnských Heršpicích. Dělníci poprvé kopli do země v říjnu roku 2007 a od té doby se práce nezastavily. Koleje, po kterých jezdily vlaky do jihomoravské metropole sto sedmdesát let, úplně zmizí. Nahradí je nové, moderní, které povedou k plánovanému nádraží. Ještě před řekou Svratkou po jejich boku vyrostou haly určené pro mytí, údržbu a opravy vagónů a stejně tak místo, kde budou soupravy odpočívat.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty, Olomouc
--------------------
V dálce vidíme technologickou budovu, kde bude umístěno technologické zařízení pro řízení dopravy, to znamená sdělovací a zabezpečovací zařízení, a potom jsou zde základy umělých staveb, kde bude vlastně vlastní odstavné kolejiště.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Heršpický uzel se už teď chlubí mostem, přes který budou jezdit po nové trati vlaky od Břeclavi. Podobu už získává i podjezd pod tratí v ulici Sokolova, po němž touží hlavně řidiči, uzávěra totiž komplikuje cestu těm, kteří jezdí mezi Horními Heršpicemi a Bohunicemi.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty, Olomouc
--------------------
Cena této stavby je dvě celé osm miliardy korun a je plně hrazena ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Podjezd pro řidiče dokončí dělníci v září, celé odstavné nádraží si ale na svou konečnou podobu počká až do května roku 2010.
(ČT 1)
--------------------
Přesun brněnského hlavního nádraží má od krajského soudu kvůli nedostatkům v územním řízení červenou. Jeho první fáze se ale rozhodnutí nedotklo, a tak výstavba odstavného nádraží pro osobní vlaky dál od centra je v plném proudu. V Heršpicích už se rýsuje zbrusu nový most pro vlaky mířící ve směru od Břeclavi a dlouho očekávaný podjezd pro auta, který znovu spojí městské části Bohunice a Heršpice.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Jediná část velkolepého projektu za dvacet miliard, která se nekomplikuje, výstavba odstavného nádraží v brněnských Heršpicích. Dělníci poprvé kopli do země v říjnu roku 2007 a od té doby se práce nezastavily. Koleje, po kterých jezdily vlaky do jihomoravské metropole sto sedmdesát let, úplně zmizí. Nahradí je nové, moderní, které povedou k plánovanému nádraží. Ještě před řekou Svratkou po jejich boku vyrostou haly určené pro mytí, údržbu a opravy vagónů a stejně tak místo, kde budou soupravy odpočívat.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty, Olomouc
--------------------
V dálce vidíme technologickou budovu, kde bude umístěno technologické zařízení pro řízení dopravy, to znamená sdělovací a zabezpečovací zařízení, a potom jsou zde základy umělých staveb, kde bude vlastně vlastní odstavné kolejiště.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Heršpický uzel se už teď chlubí mostem, přes který budou jezdit po nové trati vlaky od Břeclavi. Podobu už získává i podjezd pod tratí v ulici Sokolova, po němž touží hlavně řidiči, uzávěra totiž komplikuje cestu těm, kteří jezdí mezi Horními Heršpicemi a Bohunicemi.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty, Olomouc
--------------------
Cena této stavby je dvě celé osm miliardy korun a je plně hrazena ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Podjezd pro řidiče dokončí dělníci v září, celé odstavné nádraží si ale na svou konečnou podobu počká až do května roku 2010.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/327331/
Přestavba železničního uzlu Brno – projekt Europoint bude mít co nejmenší zpoždění. Oznámil to v pátek brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD), když informoval o skončeném zasedání grémia pro tuto přestavbu. Grémium jednomyslně uložilo všem na projektu z účastněným složkám pokračovat v územním řízení v rozsahu podle původní žádosti.
„Brno nepodá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který loni v prosinci zrušil územní rozhodnutí pro přestavbu železničního uzlu,„ oznámil primátor další zásadní rozhodnutí grémia. Důležité také je, že součástí projektu nového železničního uzlu nebude městská rychlodráha, jak navrhla Strana zelených.
Podle primátora by takové spojení mohlo ohrozit projekt budoucího velkého nádraží. Usnesení o samostatnosti rychlodráhy bylo přijato opakovaně. „Jakýkoliv zásah do projektu Europoint by vyvolal změnu územního plánu a to by mohlo znamenat zpoždění půl druhého až dvou roků.
Evropské peníze totiž musíme vyčerpat do roku 2011, nejpozději do roku 2013,„ prohlásil Onderka. Jako optimistickou variantu vidí vydání nového územního rozhodnutí do půl roku. Beze změny by tak zůstaly původní plány investora požádat o první stavební povolení na jaře 2010.
Odvolání proti územnímu rozhodnutí podali nespokojení účastníci řízení, vadil jim způsob, jakým úředníci stavebního úřadu Brno-střed reagovali na námitky proti stavbě nového železničního uzlu. Nejprve neuspěli u magistrátu jako odvolacího orgánu, vyhověl jim až krajský soud.
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, s. o., Jan Komárek, novinářům sdělil, že v Brně již probíhá první stavba z budoucího dopravního komplexu, kterou je odstavné nádraží.
Vloni tam prostavěli 1,8 miliardy korun a stavba je v plném proudu.
Letos v září by měl být zprovozněn podjezd v ulici Sokolova v Brně-Horních Heršpicích, což je také jedna z prvních stěžejních staveb. Celá bude hotova v květnu 2010.
(Právo)
„Brno nepodá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který loni v prosinci zrušil územní rozhodnutí pro přestavbu železničního uzlu,„ oznámil primátor další zásadní rozhodnutí grémia. Důležité také je, že součástí projektu nového železničního uzlu nebude městská rychlodráha, jak navrhla Strana zelených.
Podle primátora by takové spojení mohlo ohrozit projekt budoucího velkého nádraží. Usnesení o samostatnosti rychlodráhy bylo přijato opakovaně. „Jakýkoliv zásah do projektu Europoint by vyvolal změnu územního plánu a to by mohlo znamenat zpoždění půl druhého až dvou roků.
Evropské peníze totiž musíme vyčerpat do roku 2011, nejpozději do roku 2013,„ prohlásil Onderka. Jako optimistickou variantu vidí vydání nového územního rozhodnutí do půl roku. Beze změny by tak zůstaly původní plány investora požádat o první stavební povolení na jaře 2010.
Odvolání proti územnímu rozhodnutí podali nespokojení účastníci řízení, vadil jim způsob, jakým úředníci stavebního úřadu Brno-střed reagovali na námitky proti stavbě nového železničního uzlu. Nejprve neuspěli u magistrátu jako odvolacího orgánu, vyhověl jim až krajský soud.
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, s. o., Jan Komárek, novinářům sdělil, že v Brně již probíhá první stavba z budoucího dopravního komplexu, kterou je odstavné nádraží.
Vloni tam prostavěli 1,8 miliardy korun a stavba je v plném proudu.
Letos v září by měl být zprovozněn podjezd v ulici Sokolova v Brně-Horních Heršpicích, což je také jedna z prvních stěžejních staveb. Celá bude hotova v květnu 2010.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326358/
Podchody pod brněnským hlavním nádražím se promění v obchodní pasáž. Místa, ve kterých zahajují svůj pobyt všichni vlakem přijíždějící návštěvníci města, jsou dnes tržištěm s levnými oděvy a obuví. Prostory spravují Brněnské komunikace, které postupně vypovídají stánkařům smlouvy nebo je neprodlužují. Z prostoru už zmizel asijský stánek s občerstvením.
Podoba podzemí pod hlavním nádražím je kritizována dlouho. „Podoba toho podchodu jako jakéhosi tranzitního tržiště není hodná současné doby, je to relikt první poloviny devadesátých let,„ podotkl náměstek primátora Oliver Pospíšil.
(Mladá fronta DNES)
Podoba podzemí pod hlavním nádražím je kritizována dlouho. „Podoba toho podchodu jako jakéhosi tranzitního tržiště není hodná současné doby, je to relikt první poloviny devadesátých let,„ podotkl náměstek primátora Oliver Pospíšil.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326356/
„Nejvyšší železničář„: Při přestavbě brněnského uzlu nás už tlačí čas
Městskou rychlodráhu je třeba oddělit od projektu přestavby brněnského železničního uzlu. Hlavně kvůli času, říká generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. S kolegy řešil další postup poté, co soud zrušil územní rozhodnutí stavby.
* LN Máte na starosti většinu železničních tratí v republice. Kdyby záleželo na vás, stavěla by se brněnská rychlodráha, tedy nové spojení současného a plánovaného nádraží?
Každá z variant přestavby brněnského železničního uzlu, která během těch let přišla, má své výhody i nevýhody. Každé řešení je určitým kompromisem. Platí to i u toho, pro něž se snažíme získat územní rozhodnutí, stejně jako u varianty s doplněnou rychlodráhou. I ta může přinést některá pozitiva. Její smysl ale musí potvrdit podrobná odborná studie, do té doby je předčasné se vyjadřovat.
* LN Proto jste tedy v grémiu řešícím přestavbu brněnského železničního uzlu rozhodli, že žádost o územní rozhodnutí o rychlodráhu nedoplníte?
Nyní by to přineslo negativa pro současný projekt. Zejména výrazné zpoždění. Rychlodráhu je třeba řešit jako samostatnou stavbu. Chceme pokračovat v započaté práci, aby modernizace brněnského uzlu mohla začít co nejdříve. Závisí na tom i možnost získání evropských dotací. Proto je lépe rychlodráhu oddělit, ale nevyloučit ji. Aby ji například bylo možné do nového nádraží zapojit či ji brát v úvahu při řešení vlastnických vztahů k pozemkům.
* LN Rychlodráha má vést nad zemí, má být součástí brněnské dopravy, ale jezdit po ní mají vlaky z okolí Brna. Kdo ji zaplatí a kdo bude jejím majitelem ?
O vlastnictví by se muselo rozhodnout. Pokud by investorem byl stát, potom by zřejmě přešla do správy naší organizace. Zatím se ale na myšlenku rychlodráhy snažíme dívat spíše z hlediska logiky řešení, ne vlastnických vztahů.
* LN Nesměřuje ale vše k tomu, že nové nádraží v odsunuté poloze už bude stát, ale rychlodráha z něj ke starému nádraží ne?
Je otázka, zda a jak se v čase oba projekty setkají. Právě to závisí na konkrétním zvoleném řešení. Teď se musíme snažit, aby se v rámci přestavby železničního uzlu nestaly nevratné kroky, které by stavbu rychlodráhy vyloučily.
* LN Věříte, že ekonomická krize nemůže přestavbu brněnského uzlu ohrozit? Nebo ji dokonce stejně jako zástupci ministerstva dopravy máte za stavbu vyloženě protikrizovou?
I z vystoupení zástupců vlády a jejího ekonomického poradního týmu jednoznačně vyplývá, že investice do dopravních staveb mohou být jednou z cest boje s krizí. Zejména pokud se týká těch staveb, k nimž by stejně jednou došlo a které navíc zůstanou v majetku státu. Multiplikační efekt takového typu staveb je skutečně vysoký. Nesouvisí to jen s vlastními stavebními firmami, ale i s dalšími souvisejícími aspekty, výrobci a dodavateli materiálu, komerčními aktivitami v okolí a podobně. To jsou věci, které by nejen regionu nepochybně pomohly. Proto předpokládám, že případné škrty v investicích by byly velice odpovědně zvažovány.
* LN Jste ale v situaci, kdy musíte znovu čekat na územní rozhodnutí. O kolik se tedy začátek přestavby posune?
Snažíme se, aby ke zpoždění víceméně nedošlo a dodrželi jsme původní harmonogram. Přestože musíme znovu čekat na vydání územního rozhodnutí, pokračujeme ve zpracování projektu stavby. Budeme se také snažit znovu projednat všechny sporné body, vysvětlovat lidem, kteří mají odlišný názor. Jsme připraveni i na určité kompromisy, které by případně mohly náš projekt vylepšit - nebráníme se diskusi o žádných variantách, závisí však, nakolik jsou uskutečnitelné. Například protihluková opatření jsou tím nejmenším, co můžeme udělat.
* LN Tu otázku asi uslyšíte nerad, ale přesto: kdy se tedy při přestavbě brněnského uzlu poprvé začne skutečně kopat?
Už se kope, vzniká první etapa - odstavné nádraží v Heršpicích. Zatím stála 1,8 miliar
Městskou rychlodráhu je třeba oddělit od projektu přestavby brněnského železničního uzlu. Hlavně kvůli času, říká generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. S kolegy řešil další postup poté, co soud zrušil územní rozhodnutí stavby.
* LN Máte na starosti většinu železničních tratí v republice. Kdyby záleželo na vás, stavěla by se brněnská rychlodráha, tedy nové spojení současného a plánovaného nádraží?
Každá z variant přestavby brněnského železničního uzlu, která během těch let přišla, má své výhody i nevýhody. Každé řešení je určitým kompromisem. Platí to i u toho, pro něž se snažíme získat územní rozhodnutí, stejně jako u varianty s doplněnou rychlodráhou. I ta může přinést některá pozitiva. Její smysl ale musí potvrdit podrobná odborná studie, do té doby je předčasné se vyjadřovat.
* LN Proto jste tedy v grémiu řešícím přestavbu brněnského železničního uzlu rozhodli, že žádost o územní rozhodnutí o rychlodráhu nedoplníte?
Nyní by to přineslo negativa pro současný projekt. Zejména výrazné zpoždění. Rychlodráhu je třeba řešit jako samostatnou stavbu. Chceme pokračovat v započaté práci, aby modernizace brněnského uzlu mohla začít co nejdříve. Závisí na tom i možnost získání evropských dotací. Proto je lépe rychlodráhu oddělit, ale nevyloučit ji. Aby ji například bylo možné do nového nádraží zapojit či ji brát v úvahu při řešení vlastnických vztahů k pozemkům.
* LN Rychlodráha má vést nad zemí, má být součástí brněnské dopravy, ale jezdit po ní mají vlaky z okolí Brna. Kdo ji zaplatí a kdo bude jejím majitelem ?
O vlastnictví by se muselo rozhodnout. Pokud by investorem byl stát, potom by zřejmě přešla do správy naší organizace. Zatím se ale na myšlenku rychlodráhy snažíme dívat spíše z hlediska logiky řešení, ne vlastnických vztahů.
* LN Nesměřuje ale vše k tomu, že nové nádraží v odsunuté poloze už bude stát, ale rychlodráha z něj ke starému nádraží ne?
Je otázka, zda a jak se v čase oba projekty setkají. Právě to závisí na konkrétním zvoleném řešení. Teď se musíme snažit, aby se v rámci přestavby železničního uzlu nestaly nevratné kroky, které by stavbu rychlodráhy vyloučily.
* LN Věříte, že ekonomická krize nemůže přestavbu brněnského uzlu ohrozit? Nebo ji dokonce stejně jako zástupci ministerstva dopravy máte za stavbu vyloženě protikrizovou?
I z vystoupení zástupců vlády a jejího ekonomického poradního týmu jednoznačně vyplývá, že investice do dopravních staveb mohou být jednou z cest boje s krizí. Zejména pokud se týká těch staveb, k nimž by stejně jednou došlo a které navíc zůstanou v majetku státu. Multiplikační efekt takového typu staveb je skutečně vysoký. Nesouvisí to jen s vlastními stavebními firmami, ale i s dalšími souvisejícími aspekty, výrobci a dodavateli materiálu, komerčními aktivitami v okolí a podobně. To jsou věci, které by nejen regionu nepochybně pomohly. Proto předpokládám, že případné škrty v investicích by byly velice odpovědně zvažovány.
* LN Jste ale v situaci, kdy musíte znovu čekat na územní rozhodnutí. O kolik se tedy začátek přestavby posune?
Snažíme se, aby ke zpoždění víceméně nedošlo a dodrželi jsme původní harmonogram. Přestože musíme znovu čekat na vydání územního rozhodnutí, pokračujeme ve zpracování projektu stavby. Budeme se také snažit znovu projednat všechny sporné body, vysvětlovat lidem, kteří mají odlišný názor. Jsme připraveni i na určité kompromisy, které by případně mohly náš projekt vylepšit - nebráníme se diskusi o žádných variantách, závisí však, nakolik jsou uskutečnitelné. Například protihluková opatření jsou tím nejmenším, co můžeme udělat.
* LN Tu otázku asi uslyšíte nerad, ale přesto: kdy se tedy při přestavbě brněnského uzlu poprvé začne skutečně kopat?
Už se kope, vzniká první etapa - odstavné nádraží v Heršpicích. Zatím stála 1,8 miliar
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326355/
Město Brno nepodá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který v prosinci zrušil územní rozhodnutí pro přestavbu železničního uzlu. Dnes o tom rozhodli členové grémia, v němž jsou zástupci města, kraje, investora a ministerstva dopravy. Grémium se shodlo i na tom, že do projektu přestavby železničního uzlu nebude zahrnuta městská rychlodráha, jak navrhují brněnští zelení. Projekt by to mohlo pozastavit nebo úplně ohrozit, řekl dnes novinářům primátor Brna Roman Onderka.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/rychlodraha-a-prestavba-zeleznicniho-uzlu-v-brne-se-neslouci/357764
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/rychlodraha-a-prestavba-zeleznicniho-uzlu-v-brne-se-neslouci/357764
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325691/
Ve čtvrtek 22. ledna byly zahájeny práce na přípravě projektu Městské rychlodráhy. Ta propojí plánované nové železniční nádraží v jižním centru se stávajícím nádražím v blízkosti historického středu města a umožní tak zachovat provoz všech regionálních vlaků v podobě, jak je nyní známa. Důvodem pro pořízení podrobné technické studie Městské rychlodráhy je prověření územních, technických a ekonomických podmínek realizace Městské rychlodráhy a jejího začlenění do struktury města Brna a dopravního systému.
Celá zpráva: http://www.ibrno.cz/index.php?sec=rubrika&id_rubrika=23&id_zprava=15332#zprava_15332
Celá zpráva: http://www.ibrno.cz/index.php?sec=rubrika&id_rubrika=23&id_zprava=15332#zprava_15332
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325231/
Sochy, které zdobí průčelí brněnského hlavního nádraží, musejí do opravy. Památkáři včera kontrolou z vysokozdvižné plošiny potvrdili to, čeho se obávali – plastiky pukají. Sousoší totiž tvoří kovová kostra, kterou pokrývá plášť zhotovený především z odlévaného zinku. „Při opravě na konci 80. let, kdy byly sochy z nádraží sejmuty, je podle všeho naplnili montážní pěnou. Ta zřejmě nasákla vodou a vlivem změn teploty se rozpíná a smršťuje, což se na stavu soch odráží,„ řekl LN Martin Číhalík z Národního památkového ústavu. Odborníci proto doporučili sochy, vytvořené na začátku 20. století, snést dolů a zrestaurovat. Firma, jíž České dráhy budovu pronajaly, tak učiní zřejmě ještě letos.
(Lidové noviny)
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/324890/
Celý článek: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/zeleznicni-uzel-brno-1-etapa/