Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
Nové brněnské železniční nádraží dostává skluz. Kdyby se začalo stavět příští rok, bylo by hotovo nejdříve v roce 2018. Stále zůstává hodně otázek nezodpovězeno. Kdo postaví komerční budovu? Stihne investor požádat Evropskou unii o dotace?
Před pěti lety se o něj v Brně svedly tuhé boje a jedno neplatné referendum. Jak to se stavbou Železničního uzlu Brno vypadá v létě roku 2009?
Skluz zahájení první etapy oproti původním plánům z roku 2004 je asi tři a půl roku. Neodstartovaly ani další tři etapy, včetně těch nejnáročnějších fází, čímž se zpoždění ještě zvětší. Pokud by se začalo nádraží stavět příští rok, podle propočtů původního harmonogramu bude hotovo nejdříve v roce 2018. Staví se první část odstavného nádraží. Kolejiště pro manipulaci s osobními vlaky a vybudování nákladního průtahu mezi Modřicemi, Horními Heršpicemi a současným nákladním nádražím Brno-dolní. Součástí je i vybudování podjezdu v Sokolově ulici. Tato část má být dokončena v květnu 2010.
Dají se ještě získat evropské peníze? Žádost o příspěvek z Evropské unie, kterámá pomoci osmi miliardami, je podmíněna územním rozhodnutím. Ovšem to loni zrušil Krajský soud v Brně kvůli procesním chybám. Přitom evropská dotace je určena pro stavby, které vzniknou do roku 2013. Nárokovat peníze je možné dodatečně ještě do roku 2015. Primátor Roman Onderka to proto vidí optimisticky: „Čerpat budeme z evropských zdrojů v prvních etapách,„ říká.
Studie rychlodráhy, která má spojit nové nádraží s centrem města, bude hotová v srpnu. „Průběžné výsledky ukazují, že rychlodráha je schopná pojmout pouze polovinu příměstských vlaků,„ varoval Martin Robeš z občanského sdružení Nádraží v centru. Primátor Roman Onderka to odmítá: „Nemá smysl hodnotit studii, dokud není hotová.„ Město za studii zaplatilo 5,6 milionu korun. Je rychlodráha vůbec potřeba? V původních plánech nádraží z 90. let se počítalo se severojižním diametrem, neboli podzemní kolejovou dráhou. Měl spojit Královo Pole, stávající a nové nádraží. A zaručit hlavně to, že se cestující z okolních obcí dostanou do centra Brna rychle a pohodlně. „Kvůli penězům se pak vyškrtnul, ačkoli byl součástí projektu ještě v roce 2002, kdy ho schválila vláda, a když zastupitelé města v roce 1994 hlasovali o zanesení nového nádraží do územního plánu,„ upozornila radní Jana Drápalová (SZ). Rychlodráha je náhradním řešením, na kterém se dohodla současná městská koalice. „Zrušení jakékoliv železniční trati považuji za chybu. Všechny součásti železničního uzlu, které mohou dobře sloužit rychlé a efektivní železniční dopravě, zejména příměstské a vnitroměstské, by měly být využívány,„ myslí si Otto Plášek z Ústavu železničních konstrukcí a staveb brněnského VUT.
Budou novým nádražím projíždět vysokorychlostní vlaky? „Byl to jeden z argumentů při propagaci nového nádraží. Tam ale nebudou,„ podotkla radní Drápalová. Karel Janků ze Správy železniční a dopravní cesty uvedl, že vysokorychlostní tratě jsou samostatný projekt. „Postaví se na ně zaústění a nádraží na jejich připojení bude připraveno. Tak to bylo v původních plánech,„ oponoval Janků.
(Mladá fronta DNES)
Před pěti lety se o něj v Brně svedly tuhé boje a jedno neplatné referendum. Jak to se stavbou Železničního uzlu Brno vypadá v létě roku 2009?
Skluz zahájení první etapy oproti původním plánům z roku 2004 je asi tři a půl roku. Neodstartovaly ani další tři etapy, včetně těch nejnáročnějších fází, čímž se zpoždění ještě zvětší. Pokud by se začalo nádraží stavět příští rok, podle propočtů původního harmonogramu bude hotovo nejdříve v roce 2018. Staví se první část odstavného nádraží. Kolejiště pro manipulaci s osobními vlaky a vybudování nákladního průtahu mezi Modřicemi, Horními Heršpicemi a současným nákladním nádražím Brno-dolní. Součástí je i vybudování podjezdu v Sokolově ulici. Tato část má být dokončena v květnu 2010.
Dají se ještě získat evropské peníze? Žádost o příspěvek z Evropské unie, kterámá pomoci osmi miliardami, je podmíněna územním rozhodnutím. Ovšem to loni zrušil Krajský soud v Brně kvůli procesním chybám. Přitom evropská dotace je určena pro stavby, které vzniknou do roku 2013. Nárokovat peníze je možné dodatečně ještě do roku 2015. Primátor Roman Onderka to proto vidí optimisticky: „Čerpat budeme z evropských zdrojů v prvních etapách,„ říká.
Studie rychlodráhy, která má spojit nové nádraží s centrem města, bude hotová v srpnu. „Průběžné výsledky ukazují, že rychlodráha je schopná pojmout pouze polovinu příměstských vlaků,„ varoval Martin Robeš z občanského sdružení Nádraží v centru. Primátor Roman Onderka to odmítá: „Nemá smysl hodnotit studii, dokud není hotová.„ Město za studii zaplatilo 5,6 milionu korun. Je rychlodráha vůbec potřeba? V původních plánech nádraží z 90. let se počítalo se severojižním diametrem, neboli podzemní kolejovou dráhou. Měl spojit Královo Pole, stávající a nové nádraží. A zaručit hlavně to, že se cestující z okolních obcí dostanou do centra Brna rychle a pohodlně. „Kvůli penězům se pak vyškrtnul, ačkoli byl součástí projektu ještě v roce 2002, kdy ho schválila vláda, a když zastupitelé města v roce 1994 hlasovali o zanesení nového nádraží do územního plánu,„ upozornila radní Jana Drápalová (SZ). Rychlodráha je náhradním řešením, na kterém se dohodla současná městská koalice. „Zrušení jakékoliv železniční trati považuji za chybu. Všechny součásti železničního uzlu, které mohou dobře sloužit rychlé a efektivní železniční dopravě, zejména příměstské a vnitroměstské, by měly být využívány,„ myslí si Otto Plášek z Ústavu železničních konstrukcí a staveb brněnského VUT.
Budou novým nádražím projíždět vysokorychlostní vlaky? „Byl to jeden z argumentů při propagaci nového nádraží. Tam ale nebudou,„ podotkla radní Drápalová. Karel Janků ze Správy železniční a dopravní cesty uvedl, že vysokorychlostní tratě jsou samostatný projekt. „Postaví se na ně zaústění a nádraží na jejich připojení bude připraveno. Tak to bylo v původních plánech,„ oponoval Janků.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370034/
Jak bude vypadat městská rychlodráha, která má propojit současné hlavní brněnské vlakové nádraží s novým? Bude ji vůbec možné postavit? Na tyto otázky budou už za měsíc existovat jasné odpovědi. Vedení města totiž včera dodatkem ke smlouvě se zhotovitelem studie určilo kromě jiného i definitivní datum, kdy ji musí předložit. Už 10. srpna tak bude například jasné, kudy přesně dráha, díky které zůstane v centru zachovaná vlaková doprava, povede, jak bude vypadat a kolik bude stát.
(Brněnský deník)
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/369643/
Správa železniční dopravní cesty zastavila přípravy na odsunutí brněnského hlavního nádraží. Zjistila totiž, že je potřeba dodělat projekt komerčního zastřešení nádraží a také dokumentaci pro diametr, na který se zapomnělo.
Oproti původnímu návrhu se totiž investor rozhodl doplnit projekt obchodním domem, který by měl stát nad samotným nádražím. Diametr je zase ta část tratě, která vede pod povrchem.
Zastavení příprav naruší harmonogram prací a může mít dopad i na čerpání peněz z evropských fondů. Dopracování nedodělků má trvat do března 2010. Původní projekt měla přitom smluvní firma odevzdat už koncem června. Odsun nádraží se tak protahuje. „Je to tím, že se projekt pořád mění. Doplňují se další věci, zapomnělo se, že má v blízkosti vést městský okruh a podobně,„ tvrdí náměstek primátora Martin Ander.
Problém je v tom, že se na odsunu podílí stát a město Brno. Dráhy a stát mají na starost železniční stránku stavby, ale infrastruktura kolem nádraží už spadá pod město Brno. Ander podotkl, že pokud by se pozastavení odsunu protahovalo příliš dlouho, byl by to důvod celý projekt zastavit a vrátit se na úplný začátek, k diskusi. „Jednoznačně bychom se vrátili k podpoře modernizace stávajícího nádraží v centru,„ poznamenal.
Už vloni v prosinci soud kvůli chybám úředníků zrušil územní rozhodnutí pro přestavbu. Zelení toho teď chtějí využít a doplnit do návrhu odsunu alespoň rychlodráhu z nádraží do centra města.
(Mladá fronta DNES)
Oproti původnímu návrhu se totiž investor rozhodl doplnit projekt obchodním domem, který by měl stát nad samotným nádražím. Diametr je zase ta část tratě, která vede pod povrchem.
Zastavení příprav naruší harmonogram prací a může mít dopad i na čerpání peněz z evropských fondů. Dopracování nedodělků má trvat do března 2010. Původní projekt měla přitom smluvní firma odevzdat už koncem června. Odsun nádraží se tak protahuje. „Je to tím, že se projekt pořád mění. Doplňují se další věci, zapomnělo se, že má v blízkosti vést městský okruh a podobně,„ tvrdí náměstek primátora Martin Ander.
Problém je v tom, že se na odsunu podílí stát a město Brno. Dráhy a stát mají na starost železniční stránku stavby, ale infrastruktura kolem nádraží už spadá pod město Brno. Ander podotkl, že pokud by se pozastavení odsunu protahovalo příliš dlouho, byl by to důvod celý projekt zastavit a vrátit se na úplný začátek, k diskusi. „Jednoznačně bychom se vrátili k podpoře modernizace stávajícího nádraží v centru,„ poznamenal.
Už vloni v prosinci soud kvůli chybám úředníků zrušil územní rozhodnutí pro přestavbu. Zelení toho teď chtějí využít a doplnit do návrhu odsunu alespoň rychlodráhu z nádraží do centra města.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362892/
Hlavní investor odsunutého nádraží v Brně pozastavil projektové práce. Z několika důvodů: musí se vyřešit zastřešení nádraží a taky propojení budovy s rychlodráhou. „Hlavně čekáme na schválení změny územního rozhodnutí. Což je práce pro brněnské radní. Teprve potom se můžeme bavit o tom, kdy stavba a přesun začne,„ řekl Pavel Halla, mluvčí Správy železničních dopravních cest, která projekt financuje.
Brněnští radní kvůli zdrženému projektu zastavili veškeré přípravy infrastruktury. „Tedy plán příjezdových silnic a dalšího zázemí. Asi s tímto nabereme zpoždění o tři čtvrtě roku,„ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander. Grémium, které rozhodne o dalším postupu projektu, podle něj zasedne v srpnu.
Radní potřebují vyřešit především propojení nové nádražní budovy s rychlodráhou. „Pokud koncept rychlodráhu nezavrhne, budeme znovu uvažovat o nádraží v centru,„ uvedl Ander. Strana zelených, jejíž je členem, na rychlodráze trvá. Když ji projekt odmítne propojit, strana požádá o zrušení odsunu nádraží.
Jak informace o změnách ovlivní schvalování o regionálním nádraží v centru města, Ander ještě neví. „Radní jsou tomuto projektu naklonění, uvidíme, co bude dál,„ řekl.
Jasněji bude mít magistrát v úterý. Zastupitelstvo odhlasuje, kde vznikne regionální nádraží.
(Brněnský deník)
Brněnští radní kvůli zdrženému projektu zastavili veškeré přípravy infrastruktury. „Tedy plán příjezdových silnic a dalšího zázemí. Asi s tímto nabereme zpoždění o tři čtvrtě roku,„ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander. Grémium, které rozhodne o dalším postupu projektu, podle něj zasedne v srpnu.
Radní potřebují vyřešit především propojení nové nádražní budovy s rychlodráhou. „Pokud koncept rychlodráhu nezavrhne, budeme znovu uvažovat o nádraží v centru,„ uvedl Ander. Strana zelených, jejíž je členem, na rychlodráze trvá. Když ji projekt odmítne propojit, strana požádá o zrušení odsunu nádraží.
Jak informace o změnách ovlivní schvalování o regionálním nádraží v centru města, Ander ještě neví. „Radní jsou tomuto projektu naklonění, uvidíme, co bude dál,„ řekl.
Jasněji bude mít magistrát v úterý. Zastupitelstvo odhlasuje, kde vznikne regionální nádraží.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362879/
Brno staví nové město. Tak nazval primátor Roman Onderka projekt Europoint Brno, který v sobě zahrnuje výstavbu Jižního centra a přestavbu železničního dopravního uzlu. Projekt, který přešel od plánů k realizaci.
V Jižním centru je dostavěn první velký komplex budov nazvaný Trinity, jehož téměř všechny plochy již mají své nájemce či vlastníky. Přestavba dopravního železničního uzlu je rovněž v plném proudu.
„Poblíž nádraží v Horních Heršpicích se staví odstavné nádraží za 2,73 miliardy. Jedná se o komplex staveb, kterému vévodí skelet myčky kolejových vozidel,„ informoval Onderka.
Brno tak bude čtvrtým městem v ČR, kde bude možno čistit železniční vozy. Na letošní přestavbu uzlu, která v sobě zahrnuje dokončení podjezdu Sokolova, podchodu pro zaměstnance v Horních Heršpicích a dokončení nákladního průtahu s navázáním na Brno dolní nádraží, bylo vyčleněno 900 miliónů korun.
„Finance jsou smluvně zajištěny, hospodářská recese se jich tedy letos nedotkne. Finanční plán na příští rok se teprve připravuje, ale zatím nic nenaznačuje, že by ministerstvo dopravy chtělo stavbu zastavit,„ uvedl náměstek ředitele Stavební správy Olomouc Karel Janků. Celý projekt je financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Odstavné nádraží bude fungovat společně s osobním a stávajícím nákladovým nádražím. Je postaveno tak, aby mohlo být navázáno na již stojící, a tedy v budoucnu modernizované hlavní nádraží, případně na nově přesunuté. Projekt na toto dlouho diskutované osobní nádraží by měl být odevzdán v lednu, do konce příštího roku by mohla být zahájena první část stavby. Termín se ale podle Karla Janků může posunout o půl roku až o jeden rok. Další menší projekty přestavby jsou také v chodu. Byla zahájena výměna zabezpečovací techniky na trati Brno–Břeclav, připravuje se rekonstrukce železniční stanice v Břeclavi, konkrétně zabezpečovacího zařízení, které slouží přes dvacet let. Probíhají rovněž přípravné práce na elektrizaci trati Brno–Jihlava. Žádané zdvoukolejnění trati Brno–Přerov je ve fázi příprav, realizace by mohla proběhnout v roce 2012, pokud se podaří zajistit finance.
(Právo)
V Jižním centru je dostavěn první velký komplex budov nazvaný Trinity, jehož téměř všechny plochy již mají své nájemce či vlastníky. Přestavba dopravního železničního uzlu je rovněž v plném proudu.
„Poblíž nádraží v Horních Heršpicích se staví odstavné nádraží za 2,73 miliardy. Jedná se o komplex staveb, kterému vévodí skelet myčky kolejových vozidel,„ informoval Onderka.
Brno tak bude čtvrtým městem v ČR, kde bude možno čistit železniční vozy. Na letošní přestavbu uzlu, která v sobě zahrnuje dokončení podjezdu Sokolova, podchodu pro zaměstnance v Horních Heršpicích a dokončení nákladního průtahu s navázáním na Brno dolní nádraží, bylo vyčleněno 900 miliónů korun.
„Finance jsou smluvně zajištěny, hospodářská recese se jich tedy letos nedotkne. Finanční plán na příští rok se teprve připravuje, ale zatím nic nenaznačuje, že by ministerstvo dopravy chtělo stavbu zastavit,„ uvedl náměstek ředitele Stavební správy Olomouc Karel Janků. Celý projekt je financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Odstavné nádraží bude fungovat společně s osobním a stávajícím nákladovým nádražím. Je postaveno tak, aby mohlo být navázáno na již stojící, a tedy v budoucnu modernizované hlavní nádraží, případně na nově přesunuté. Projekt na toto dlouho diskutované osobní nádraží by měl být odevzdán v lednu, do konce příštího roku by mohla být zahájena první část stavby. Termín se ale podle Karla Janků může posunout o půl roku až o jeden rok. Další menší projekty přestavby jsou také v chodu. Byla zahájena výměna zabezpečovací techniky na trati Brno–Břeclav, připravuje se rekonstrukce železniční stanice v Břeclavi, konkrétně zabezpečovacího zařízení, které slouží přes dvacet let. Probíhají rovněž přípravné práce na elektrizaci trati Brno–Jihlava. Žádané zdvoukolejnění trati Brno–Přerov je ve fázi příprav, realizace by mohla proběhnout v roce 2012, pokud se podaří zajistit finance.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362160/
Odstavné vlakové nádraží včetně nové celoroční myčky kolejových vozidel za 2,73 miliardy korun by mělo být nedaleko centra Brna dokončeno v květnu 2010. Tento termín zřejmě již neovlivní ani současná hospodářská krize, ani problémy s pozemky, uvedl náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Karel Janků. Stavba ale i tak bude dokončena o rok později, než byl původní plán. Pro letošní rok může SŽDC prostavět 900 milionů korun, loni to bylo 1,8 miliardy korun.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/58173-v-brne-zrejme-krize-dostavbu-odstavneho-nadrazi-neovlivni/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/58173-v-brne-zrejme-krize-dostavbu-odstavneho-nadrazi-neovlivni/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362097/
Důležitou stavbu brněnské železniční dopravy, odstavné nádraží, mají stavaři dokončit přesně podle harmonogramu příští rok. Včera to potvrdil Karel Janků ze společnosti Správa železničních a dopravních cest, která má nádraží na starosti. Stavbě za více než dvě a půl miliardy korun podle něj nehrozí nedostatek peněz, který v souvislosti s hospodářskou krizí brzdí některé dopravní projekty v Česku. „Přerušit stavbu v tomto stadiu by nebylo vhodné. Dokončení by pak bylo dražší, než jsme plánovali,„ uvedl Janků.
(Brněnský deník)
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362092/
Pro to, aby mohlo zůstat vlakové nádraží v centru Brna alespoň pro regionální dopravu, musí vedení města změnit územní plán. Ten současný totiž počítá s tím, že v oblasti dnešního hlavního nádraží budou parky nebo domy. Náměstek brněnského primátora Martin Ander tak na včerejším jednání brněnských radních navrhl zapracovat do aktualizace územního plánu zachování železničních kolejí u nádraží. Tento bod však včera vedení města neschválilo.
„Zatím jsem nenašel dostatečnou podporu. Sociální demokraté totiž chtějí ještě o některých věcech diskutovat,„ uvedl předkladatel navrhované změny Ander. Podle něj ale není jeho návrh nijak ohrožený, protože se na podobném kroku brněnská koalice dohodla už při sestavování programového prohlášení rady.
Návrh předložený Anderem městská rada nejspíš schválí příští týden, kdy se radní mimořádně kvůli tomuto bodu sejdou těsně před jednáním zastupitelstva.
„Šlo pouze o technickou otázku. V návrhu náměstka byly totiž dvě rozsáhlé formulace, které je potřeba změnit, aby při schvalování tohoto bodu v zastupitelstvu nevznikl problém,„ vysvětlil sociálnědemokratický primátor města BrnaRomanOnderka.
Pokud návrh následně odsouhlasí i zastupitelé, město začne přípravu aktualizace územního plánu. Změny by pak měly začít platit koncem roku 2010.
(Brněnský deník)
„Zatím jsem nenašel dostatečnou podporu. Sociální demokraté totiž chtějí ještě o některých věcech diskutovat,„ uvedl předkladatel navrhované změny Ander. Podle něj ale není jeho návrh nijak ohrožený, protože se na podobném kroku brněnská koalice dohodla už při sestavování programového prohlášení rady.
Návrh předložený Anderem městská rada nejspíš schválí příští týden, kdy se radní mimořádně kvůli tomuto bodu sejdou těsně před jednáním zastupitelstva.
„Šlo pouze o technickou otázku. V návrhu náměstka byly totiž dvě rozsáhlé formulace, které je potřeba změnit, aby při schvalování tohoto bodu v zastupitelstvu nevznikl problém,„ vysvětlil sociálnědemokratický primátor města BrnaRomanOnderka.
Pokud návrh následně odsouhlasí i zastupitelé, město začne přípravu aktualizace územního plánu. Změny by pak měly začít platit koncem roku 2010.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362091/
Jsem pro nádraží v centru. Nevidím do plánů města, nevidím do hlav brněnských lídrů Strany zelených ani dalších koaličních partnerů, nevím, co vedlo právě zelené před několika lety k opuštění této myšlenky. Prostě jsem pro nádraží v centru.
Tuším, že za vším jsou ekonomické a možná i administrativní důvody. Postupně zřejmě zelení „zjistili„, a tím pádem si myslí, že bez nádraží v jižní odsunuté podobě to nejde. Anebo jen vytušili, že když se nevzdají nádraží v centru, rozpadne se koalice.
Ta sice drží dál, zato se rozpadli přímo zelení. Ti brněnští zatím drží pospolu, ale ztratili procenta lidí, kteří je volili právě kvůli tomu, aby neztratili hlavní vlakové nádraží přímo v ústí Masarykovy ulice.
Proto se několik let snaží vysvětlovat, že vlastně nejsou pro jedno jediné nádraží v odsunuté poloze, ale že vlastně nádraží v centru zůstane. As ním nová rychlodráha (kterou přitom město nechce zadávat přímo v projektu, protože by se tím zdržel). Jenže ani včerejší vystoupení Andera a spol. se zařazením nádraží v centru už zřejmě straně nevrátí voliče, kteří jí nedůvěřují. Ostatně i ono jejich „nové„ nádraží v centru je jen jakýmsi hybridem plánů současného hlavního nádraží a nádraží v odsunuté podobě.
TOMÁŠ HERMAN
(Brněnský deník)
Tuším, že za vším jsou ekonomické a možná i administrativní důvody. Postupně zřejmě zelení „zjistili„, a tím pádem si myslí, že bez nádraží v jižní odsunuté podobě to nejde. Anebo jen vytušili, že když se nevzdají nádraží v centru, rozpadne se koalice.
Ta sice drží dál, zato se rozpadli přímo zelení. Ti brněnští zatím drží pospolu, ale ztratili procenta lidí, kteří je volili právě kvůli tomu, aby neztratili hlavní vlakové nádraží přímo v ústí Masarykovy ulice.
Proto se několik let snaží vysvětlovat, že vlastně nejsou pro jedno jediné nádraží v odsunuté poloze, ale že vlastně nádraží v centru zůstane. As ním nová rychlodráha (kterou přitom město nechce zadávat přímo v projektu, protože by se tím zdržel). Jenže ani včerejší vystoupení Andera a spol. se zařazením nádraží v centru už zřejmě straně nevrátí voliče, kteří jí nedůvěřují. Ostatně i ono jejich „nové„ nádraží v centru je jen jakýmsi hybridem plánů současného hlavního nádraží a nádraží v odsunuté podobě.
TOMÁŠ HERMAN
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/361869/
Pojistka v územním plánu má zaručit, že nádraží bude fungovat
Zachovejme koleje v centru Brna. Tak by se dala pojmenovat aktivita brněnských zastupitelů ze Strany zelených. Zelení předloží radě města návrh, aby do aktualizace územního plánu zapracovala požadavek na zachování železnice v centru města.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=640048
Zachovejme koleje v centru Brna. Tak by se dala pojmenovat aktivita brněnských zastupitelů ze Strany zelených. Zelení předloží radě města návrh, aby do aktualizace územního plánu zapracovala požadavek na zachování železnice v centru města.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=640048
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/361868/
Ještě jednou, jinak:
Podle tvrzení brněnského magistrátu z dubna 2006 se odstavné nádraží mělo stavět od prosince 2006 do května 2009. Termín se však odsouvá až o rok - na květen 2010, uvádí se v tiskové zprávě občanského sdružení Děti Země, podle něhož je to důsledek špatného plánování a nezodpovědnosti.
»Tento případ je typickou ukázkou toho, že zpoždění dopravních staveb nezpůsobují až tak účastníci řízení, ale viníkem bývá špatná odborná příprava investorů a populismus politiků, kteří mnohdy neznají schvalovací procesy,
nemají představu o způsobu financování a ani o technologii výstavby,« tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země. Ten připomíná, že výstavba odstavného nádraží začala až v říjnu 2007 bez zdůvodnění informací o nějakých vážných potížích. Lze očekávat, že termín dostavby je stále reálný. Nyní ale investor - Správa železniční dopravní cesty Olomouc - přiznává, že sdružení Brněnský drak, jehož členy jsou OHL ŽS a SKANSKA, dostaví nádraží o rok později. A to nemusí být poslední termín. »Jakékoliv nyní uváděné brzké termíny o zahájení výstavby samotného odsunovaného nádraží za více než 25 miliard korun je pak nutné považovat jen za mediální folklor nedůvěryhodných osob,« myslí si dále Patrik. Podle Dětí Země odstavnému nádraží navíc ještě hrozí riziko chybějících 454 milionů korun.
(Haló noviny)
Podle tvrzení brněnského magistrátu z dubna 2006 se odstavné nádraží mělo stavět od prosince 2006 do května 2009. Termín se však odsouvá až o rok - na květen 2010, uvádí se v tiskové zprávě občanského sdružení Děti Země, podle něhož je to důsledek špatného plánování a nezodpovědnosti.
»Tento případ je typickou ukázkou toho, že zpoždění dopravních staveb nezpůsobují až tak účastníci řízení, ale viníkem bývá špatná odborná příprava investorů a populismus politiků, kteří mnohdy neznají schvalovací procesy,
nemají představu o způsobu financování a ani o technologii výstavby,« tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země. Ten připomíná, že výstavba odstavného nádraží začala až v říjnu 2007 bez zdůvodnění informací o nějakých vážných potížích. Lze očekávat, že termín dostavby je stále reálný. Nyní ale investor - Správa železniční dopravní cesty Olomouc - přiznává, že sdružení Brněnský drak, jehož členy jsou OHL ŽS a SKANSKA, dostaví nádraží o rok později. A to nemusí být poslední termín. »Jakékoliv nyní uváděné brzké termíny o zahájení výstavby samotného odsunovaného nádraží za více než 25 miliard korun je pak nutné považovat jen za mediální folklor nedůvěryhodných osob,« myslí si dále Patrik. Podle Dětí Země odstavnému nádraží navíc ještě hrozí riziko chybějících 454 milionů korun.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/355467/
celý rok se protáhne výstavba odstavného nádraží v Brně. Jde o první etapu diskutované rekonstrukce brněnského železničního uzlu, respektive přesunu hlavního nádraží.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=638065
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=638065
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/354732/
První část odstavného nádraží v Brně, kam budou přijíždět vlaky za údržbou i drobnými opravami, měla stát letos v květnu. Podle posledních informací se stavba o rok protáhne. Kritizuje to brněnské občanské sdružení Děti Země.
„Je to ukázka toho, že za zpoždění dopravních staveb nemohou tolik účastníci řízení, viníkem bývá špatná odborná příprava investorů a populismus politiků,„ tvrdí Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.
Dodal, že výstavba odstavného nádraží začala nakonec až v říjnu 2007, aniž by vyšly najevo nějaké vážné potíže. „To je asi tři čtvrtě roku po plánovaném termínu,„ podotkl Patrik. Podle něj navíc nemusí být na dokončení peníze. „Odstavnému nádraží hrozí riziko nedostatku 454 milionů korun, jak vyplývá ze zápisu z jednání výboru a dozorčí rady Správy železničních dopravních cest o jeho rozpočtu z letošního 17. března,„ upozornil Patrik.
Vyjádření zástupce Správy železničních dopravních cest se redakci zjistit nepodařilo. Karel Janků slíbil, že na odeslané otázky odpoví, přesto se do uzávěrky nevyjádřil.
(Brněnský deník)
„Je to ukázka toho, že za zpoždění dopravních staveb nemohou tolik účastníci řízení, viníkem bývá špatná odborná příprava investorů a populismus politiků,„ tvrdí Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.
Dodal, že výstavba odstavného nádraží začala nakonec až v říjnu 2007, aniž by vyšly najevo nějaké vážné potíže. „To je asi tři čtvrtě roku po plánovaném termínu,„ podotkl Patrik. Podle něj navíc nemusí být na dokončení peníze. „Odstavnému nádraží hrozí riziko nedostatku 454 milionů korun, jak vyplývá ze zápisu z jednání výboru a dozorčí rady Správy železničních dopravních cest o jeho rozpočtu z letošního 17. března,„ upozornil Patrik.
Vyjádření zástupce Správy železničních dopravních cest se redakci zjistit nepodařilo. Karel Janků slíbil, že na odeslané otázky odpoví, přesto se do uzávěrky nevyjádřil.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/354196/
Největší díl stavebních prací na přesunu brněnského železničního uzlu nese na svých bedrech Správa železniční dopravní cesty. „Stavba odstavného nádraží bude dokončena přesně za rok,„ říká Karel Janků ze Stavební správy Olomouc. Mimo něj zde vznikne i nádraží pro osobní vlaky.
* Je pravda, že není dokončena projektová dokumentace a nejsou ani všechna stavební povolení?
Podle dokumentace první části stavby odstavného nádraží se již pracuje a všechna potřebná stavební povolení byla řádně vydána. Pro stavbu osobního nádraží a modernizaci průjezdu je vyhotovena přípravná dokumentace, podle níž bylo vydáno územní rozhodnutí. V současné době se na tyto stavby zpracovává projekt nutný k vydání stavebního povolení. Termín odevzdání dokumentace je v lednu 2010 a až po něm lze žádat o vydání stavebního povolení. Nutným krokem je však získání nového územního rozhodnutí, protože to původní bylo krajským soudem vráceno k novému územnímu řízení. Předpokládá se jeho vydání koncem letošního roku, ohrožení průběhu přestavby železničního uzlu však stále trvá. Může dojít ke stejnému odvolání a celá věc může opět skončit u soudu. A zahájení vlastní přestavby se tak opět odsune.
* Již první stavební práce v Horních Heršpicích provázely problémy s dodržováním termínů. Proč vznikly a mohou se opakovat?
Původní termín ukončení první části odstavného nádraží byl květen 2009. Nový termín ukončení je navržen na květen 2010. Důvodů prodloužení stavby je několik: především odvolání občanského sdružení Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu proti rozhodnutí o kácení stromů, dodatečné zařazení myčky kolejových vozidel do stavby a průtahy se stěhováním firmy Solid, která neměla včas připraveno své nové sídlo.
* Problémem je právě kácení zeleně a její náhradní výsadba. V čem spočívají a jak budou řešeny?
Jak jsem již uvedl, Děti Země se odvolaly proti rozhodnutí o kácení stromů a po několika zamítnutí odvolání v nižších instancích rozhodl krajský soud o odkladném účinku žaloby. Správní orgán má v novém rozhodnutí uložit povinnost nové výsadby s přesným počtem a výčtem druhů dřevin.
* Investorem těchto staveb je Správa železniční dopravní cesty. Odkud získáváte finance na výstavbu?
Financování železničních staveb jde z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Počítá se také s příspěvky z Operačního programu dopravy EU, s prostředky města Brna, Jihomoravského kraje a také s dluhovým financováním.
(Metro)
* Je pravda, že není dokončena projektová dokumentace a nejsou ani všechna stavební povolení?
Podle dokumentace první části stavby odstavného nádraží se již pracuje a všechna potřebná stavební povolení byla řádně vydána. Pro stavbu osobního nádraží a modernizaci průjezdu je vyhotovena přípravná dokumentace, podle níž bylo vydáno územní rozhodnutí. V současné době se na tyto stavby zpracovává projekt nutný k vydání stavebního povolení. Termín odevzdání dokumentace je v lednu 2010 a až po něm lze žádat o vydání stavebního povolení. Nutným krokem je však získání nového územního rozhodnutí, protože to původní bylo krajským soudem vráceno k novému územnímu řízení. Předpokládá se jeho vydání koncem letošního roku, ohrožení průběhu přestavby železničního uzlu však stále trvá. Může dojít ke stejnému odvolání a celá věc může opět skončit u soudu. A zahájení vlastní přestavby se tak opět odsune.
* Již první stavební práce v Horních Heršpicích provázely problémy s dodržováním termínů. Proč vznikly a mohou se opakovat?
Původní termín ukončení první části odstavného nádraží byl květen 2009. Nový termín ukončení je navržen na květen 2010. Důvodů prodloužení stavby je několik: především odvolání občanského sdružení Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu proti rozhodnutí o kácení stromů, dodatečné zařazení myčky kolejových vozidel do stavby a průtahy se stěhováním firmy Solid, která neměla včas připraveno své nové sídlo.
* Problémem je právě kácení zeleně a její náhradní výsadba. V čem spočívají a jak budou řešeny?
Jak jsem již uvedl, Děti Země se odvolaly proti rozhodnutí o kácení stromů a po několika zamítnutí odvolání v nižších instancích rozhodl krajský soud o odkladném účinku žaloby. Správní orgán má v novém rozhodnutí uložit povinnost nové výsadby s přesným počtem a výčtem druhů dřevin.
* Investorem těchto staveb je Správa železniční dopravní cesty. Odkud získáváte finance na výstavbu?
Financování železničních staveb jde z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Počítá se také s příspěvky z Operačního programu dopravy EU, s prostředky města Brna, Jihomoravského kraje a také s dluhovým financováním.
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352965/
„V rozpočtu města je vyčleněna na stavbu nádraží částka zhruba tři miliardy korun s postupným čerpáním do roku 2015,„ uvedl pro deník Metro náměstek primátora Ladislav Macek. Částky pro jednotlivé roky se podle něj upřesňují podle aktuálního postupu příprav. „Ke konci března bylo vyčerpáno na přípravu stavby včetně majetkoprávního vypořádání pozemků 130 milionů a na realizaci podjezdu na ulici Sokolova 155 milionů,„ řekl. Kdy bude na novém nádraží zahájen provoz? „To závisí na modernizaci průjezdu a tempu výstavby. Jednotlivé stavby jsou koordinovány tak, aby s dokončením drážní části byly dokončeny i stavby městské infrastruktury. Předpokládaný termín uvedení do provozu je v roce 2015,„ dodal.
(Metro)
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352964/
Desítky tisíc lidí, kteří denně cestují do Brna z regionu za prací, do škol, do nemocnic či na úřady, budou i v budoucnu vystupovat z vlaku na současném nádraží v centru města. „I po přestavbě železničního uzlu bude nadále využíváno pro regionální železniční dopravu,„ uvedl pro deník Metro náměstek primátora Martin Ander. Nádražní budova a její okolí však dozná řady změn, budou doplněny nové obchody, zeleň, ale také nezbytný informační servis pro cestující. Jak bude vypadat jeho propojení s novým centrem? „V oblasti jižního centra postupně rostou nové stavby už nyní. Většinou půjde o víceúčelové budovy s významným podílem bydlení a potřebné občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního charakteru.„
(Metro)
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352963/
Nové nádraží má podle plánů stát na náměstí pod Petrovem a se starým nádražím ho spojí bulvár s tramvajovou linkou.
Železniční tratě mají vést do nádraží ve výšce asi sedmi metrů, což umožní umístit pod kolejiště autobusový terminál a linky městské hromadné dopravy, takže cestující najdou všechny spoje na jednom místě.
Součástí návrhu je také odstavní nádraží vybavené moderní technikou pro čištění, provozní ošetření a údržbu vozů i lokomotiv. Toto nádraží se již staví, jeho obrysy se pod Petrovem zřetelně rýsují.
Společně s novým nádražním komplexem mají být stavební práce ukončeny do jara 2015. „Každá stavební činnost přináší pro veřejnost značné těžkosti. Je nutné počítat se stavebním ruchem, objížďkami i náhradní dopravou. Je to však určitá daň za změny, kterými prochází jih Brna, aby se ve své konečné podobě stal plnohodnotným moderním územím,„ prosí lidi o trpělivost primátor Brna Roman Onderka. „Nová čtvrť nebude konkurencí historickému centru, ale jeho přirozeně navazujícím doplněním, neboť nabídne zcela odlišné možnosti. Musíme jí zajistit nezaměnitelnou architektonickou tvář. Brno si vždy zakládalo na tom, že je laboratoří moderních trendů v architektuře,„ dodal.
(Metro)
Železniční tratě mají vést do nádraží ve výšce asi sedmi metrů, což umožní umístit pod kolejiště autobusový terminál a linky městské hromadné dopravy, takže cestující najdou všechny spoje na jednom místě.
Součástí návrhu je také odstavní nádraží vybavené moderní technikou pro čištění, provozní ošetření a údržbu vozů i lokomotiv. Toto nádraží se již staví, jeho obrysy se pod Petrovem zřetelně rýsují.
Společně s novým nádražním komplexem mají být stavební práce ukončeny do jara 2015. „Každá stavební činnost přináší pro veřejnost značné těžkosti. Je nutné počítat se stavebním ruchem, objížďkami i náhradní dopravou. Je to však určitá daň za změny, kterými prochází jih Brna, aby se ve své konečné podobě stal plnohodnotným moderním územím,„ prosí lidi o trpělivost primátor Brna Roman Onderka. „Nová čtvrť nebude konkurencí historickému centru, ale jeho přirozeně navazujícím doplněním, neboť nabídne zcela odlišné možnosti. Musíme jí zajistit nezaměnitelnou architektonickou tvář. Brno si vždy zakládalo na tom, že je laboratoří moderních trendů v architektuře,„ dodal.
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352096/
Přestavba brněnského železničního uzlu přišla v polovině loňského prosince o územní rozhodnutí kvůli chybám úředníků ze stavebního úřadu a magistrátu. „Nutným krokem je teď získání nového územního rozhodnutí. Ohrožení průběhu přestavby tedy stále trvá. Může dojít ke stejnému odvolání a celá věc může opět skončit u soudu. A zahájení vlastní přestavby se tak opět odsune,„ říká Karel Janků ze Stavební správy Olomouc.
Ale vznikly i další problémy. Už první stavební práce na odstavném nádraží v Horních Heršpicích se zdržely. „Hotovo mělo být už teď v květnu. Nový termín se o rok posune. Důvodů prodloužení stavby je několik, především odvolání občanského sdružení Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu proti rozhodnutí o kácení stromů a dodatečné zařazení myčky vlaků do stavby,„ pokračuje Janků.
Více než doposud je tak ve hře projekt městské rychlodráhy, která by mohla spojit dříve nesmiřitelné projekty - odsun nádraží a jeho rekonstrukci v centru. Nové vlakové nádraží se sice postaví asi kilometr jižně od současného, ale s nynějším ho spojí právě rychlodráha. Regionální vlakové spoje by tak i nadále měly zastavovat ve středu města, pět minut chůze od centrálního náměstí Svobody. Studie k rychlodráze, jež si město objednalo v minulém roce, by měla být hotova do června letošního roku.
***
Co na to Brňané
Daniela Hermannová (pracovnice penzijního fondu, 32 let) „Přesun nádraží vítám. Nelíbí se mi totiž prostředí toho současného. Navíc to přinese nová pracovní místa, která v Brně chybí.„ Jan Kratina (pracovník bezpečnostní firmy, 58 let) „Nápad odsunout nádraží z centra mě příliš nenadchnul. Bude to znamenat další cestování navíc, čekání na spoje, tahání zavazadel.„ Michal Prošek (majitel počítačové firmy, 30 let) „Jestliže bude z nového nádraží dobře fungovat návazná doprava, je mi pak celkem jedno, kam mě vlak zaveze.„
(Metro)
Ale vznikly i další problémy. Už první stavební práce na odstavném nádraží v Horních Heršpicích se zdržely. „Hotovo mělo být už teď v květnu. Nový termín se o rok posune. Důvodů prodloužení stavby je několik, především odvolání občanského sdružení Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu proti rozhodnutí o kácení stromů a dodatečné zařazení myčky vlaků do stavby,„ pokračuje Janků.
Více než doposud je tak ve hře projekt městské rychlodráhy, která by mohla spojit dříve nesmiřitelné projekty - odsun nádraží a jeho rekonstrukci v centru. Nové vlakové nádraží se sice postaví asi kilometr jižně od současného, ale s nynějším ho spojí právě rychlodráha. Regionální vlakové spoje by tak i nadále měly zastavovat ve středu města, pět minut chůze od centrálního náměstí Svobody. Studie k rychlodráze, jež si město objednalo v minulém roce, by měla být hotova do června letošního roku.
***
Co na to Brňané
Daniela Hermannová (pracovnice penzijního fondu, 32 let) „Přesun nádraží vítám. Nelíbí se mi totiž prostředí toho současného. Navíc to přinese nová pracovní místa, která v Brně chybí.„ Jan Kratina (pracovník bezpečnostní firmy, 58 let) „Nápad odsunout nádraží z centra mě příliš nenadchnul. Bude to znamenat další cestování navíc, čekání na spoje, tahání zavazadel.„ Michal Prošek (majitel počítačové firmy, 30 let) „Jestliže bude z nového nádraží dobře fungovat návazná doprava, je mi pak celkem jedno, kam mě vlak zaveze.„
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352095/
Brno se má změnit. Pokud úředníci dají souhlas, vznikne tu unikátní nádraží. Nové bydlení tu navíc mají najít tisíce lidí, směrem na jih od centra by měla vzniknout rovnou celá čtvrť.
„Ze zóny zanedbané, dlouhá léta zavřené kvůli stavebním pracím a s roztříštěnými majetkovými vztahy se stává hlavní rozvojová zóna města,„ říká náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Nová čtvrť, nové nádraží, nové propojení centra. To všechno v souvislosti s obří železniční přestavbou, která v Česku nemá obdoby. Čeká se jen na vydání nového územního rozhodnutí. Pak by hotovo mohlo být už v roce 2015.
Brno je velký železniční uzel, kde se sbíhá hned sedm tras. Už dlouho místní nádraží nestíhalo odbavovat spoje, proto se rozhodlo o jeho přestavbě. Nové nádraží na náměstí pod Petrovem by mělo vzniknout nedaleko toho stávajícího.
Investoři se těší, že se otevřou nové možnosti stavět jižním směrem. Optimistický je i primátor. „Brno staví nové město. Změny se dotýkají přibližně dvou set hektarů území, na kterém po jeho proměnách vznikne prostor pro čtyřicet až šedesát tisíc obyvatel. Což už je na české poměry velké okresní město,„ řekl deníku Metro Roman Onderka.
Projekt má několik částí. V té první se už v roce 2007 začalo stavět odstavné nádraží v Horních Heršpicích. Poté má přijít na řadu nový průjezd a nakonec se snad postaví i nové nádraží.
(Metro)
„Ze zóny zanedbané, dlouhá léta zavřené kvůli stavebním pracím a s roztříštěnými majetkovými vztahy se stává hlavní rozvojová zóna města,„ říká náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Nová čtvrť, nové nádraží, nové propojení centra. To všechno v souvislosti s obří železniční přestavbou, která v Česku nemá obdoby. Čeká se jen na vydání nového územního rozhodnutí. Pak by hotovo mohlo být už v roce 2015.
Brno je velký železniční uzel, kde se sbíhá hned sedm tras. Už dlouho místní nádraží nestíhalo odbavovat spoje, proto se rozhodlo o jeho přestavbě. Nové nádraží na náměstí pod Petrovem by mělo vzniknout nedaleko toho stávajícího.
Investoři se těší, že se otevřou nové možnosti stavět jižním směrem. Optimistický je i primátor. „Brno staví nové město. Změny se dotýkají přibližně dvou set hektarů území, na kterém po jeho proměnách vznikne prostor pro čtyřicet až šedesát tisíc obyvatel. Což už je na české poměry velké okresní město,„ řekl deníku Metro Roman Onderka.
Projekt má několik částí. V té první se už v roce 2007 začalo stavět odstavné nádraží v Horních Heršpicích. Poté má přijít na řadu nový průjezd a nakonec se snad postaví i nové nádraží.
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352094/
Nad novým brněnskýmnádražím vyroste obří „brouk„. Budova, nazvaná Scarabeus, má mít sedm pater, z toho pět nadzemních, měděnou střechu a čtyři atria zakrytá prosklenými kopulemi. Prostory zaplní obchody i kanceláře, restaurace s promenádou, hotel i parkoviště. A v prvním patře se směrem k jihovýchodu otevře terasa. Přímo nad kolejištěm.
Projekt komerčního zastřešení navrhl architekt Petr Parolek, který je autorem letištního terminálu v Brně-Tuřanech. Stejně jako tato stavba i komerční zastřešení nad nádražím je ze škatulky takzvané organické architektury, jejímž velkým guru byl architekt Jan Kaplický.
Původně měla peróny nového brněnského železničního nádraží propojit takzvaná levitující lávka. Pravděpodobně ale bude dalším výsledkem architektonické soutěže, který se hodí do koše. Všichni zainteresovaní hráči chtějí totiž nad nástupišti raději komerční budovu. „Shodlo se celé grémium kolem stavby nového brněnského nádraží. Zástupci města, kraje, ministerstva, investora i Českých drah,„ řekl primátor Roman Onderka. Důvodem změny názoru jsou peníze. V době ekonomické krize vítá investor, tedy Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), vstup cizího kapitálu do financování stavby za více než dvacet miliard korun. Osm miliard má přijít z Evropské unie a Státního fondu dopravní infrastruktury, další tři miliardy dá město Brno a jednu miliardu kraj. „Kromě toho počítáme také s dluhovým financováním, ziskem z prodeje pozemků a soukromými zdroji,„ uvedl Karel Janků z SŽDC.
A důvody města jsou také jasné. Uvítá projekt, který oživí území v Jižním centru. Naplňuje to sen o budování nové čtvrti.
Obří stavba má být 350 metrů dlouhá, 230 metrů široká a 40 metrů vysoká. Scarabeus byl v Egyptě posvátný brouk. Ponechává však dost velký prostor pro fantazii. „Jak jsem měl možnost ten návrh vidět, mohl by to být klidně spící brněnský drak,„ zamyslel se primátor Onderka. Náměstkovi Oliveru Pospíšilovi zase tvarem připomíná rejnoka. Problém je, že jediné, co k projektu existuje, je několik jednoduchých skic. Ty jsou součástí projektu pro posouzení vlivu na životní prostředí. Ani konkrétní investor, který komerční budovu postaví, ještě není znám. Podle informací MF DNES kvůli tomu SŽDC v nejbližší době vypíše soutěž. „My se v tom neangažujeme, ale vím, že se kolem toho pohybuje několik developerských firem,„ uvedl ředitel OHL ŽS Michal Štefl.
Náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených nedávno upozornil na to, že právě kvůli komerčnímu zastřešení se bude zpožďovat vydání územního rozhodnutí pro stavbu nového nádraží. To ale Onderka odmítá. „Územní rozhodnutí se bude vydávat pouze pro kolejový svršek a nemusí se do něj zapracovat komerční zastřešení. Pouze zajistit, aby byly technicky kompatibilní,„ uvedl primátor. Podle SŽDC bude územní rozhodnutí, které je podmínkou pro žádost o evropské dotace, vydáno v listopadu 2009.
(Mladá fronta DNES)