Místní dráhu projel první vlak

25.4.2021 8:00 Milan Vojtek

Na začátku byla informace na xichtoknize, že v neděli 18. 4. 2021 bude v Hevlíně k vidění vlak. Následovalo upřesnění, cože to pojede za vlak a pak i informace o nasazené lokomotivě. Stroj mi byl známý, a i když jel do vesnice na rakouské hranici bez přítomnosti přítele Aleše Kršky na palubě, stále platilo, že vlak poveze kousek z přerovské stáje společnosti Moravská železniční.

Takže do plánu na neděli ( i toho pracovního) šla akce v Hevlíně. Přeci jen, vlak na nádraží na trati, kterou region (jmenovitě tedy Jihomoravský kraj) před více než deseti lety (vlastně téměř před jedenácti) opovrhl, není k vidění každý den. A tento měl i jedno prvenství – byl to první vlak v Hevlíně od chvíle, kdy se lokálka stala místní drahou.
Ve starších textech, dostupných v odkazech pod článkem je myslím dostatek materiálů z historie trati, opakovat vše asi nemá cenu. Připomenu tedy jen ve stručnosti, že železniční spojnice z Hrušovan nad Jevišovkou přes Hevlín do dolnorakouského Laa an der Thaya byla původně součástí nejkratšího kolejového spojení Brna a Vídně. Úsek z Hrušovan do Brna dokonce již při výstavbě pamatoval na zvažovanou stavbu druhé koleje a tak byly připravené mostní opěry i tunel pro parametry dvojkolejné trati. V provozu byla spojnice od roku 1870.
Na konci 2. světové války ale byla při ústupu Němců především část z Hevlína do Laa z velké části zničena. Osm ocelových mostů mezi Hevlínem a Laa nepřežilo ústup Němců. Po válce je nahradila mostní provizoria. Krátká epocha obnoveného provozu od poloviny roku 1946 skončila s nástupem železné opony. Provizorní stavby i most přes Dyji byly definitivně zlikvidovány za normalizace po roce 1970 a nebyly už nikdy nahrazeny. Léta debat o možnosti obnovy chybějícího úseku asi 2,2 kilometru kolejí a mostů nakonec ukončilo zastavení provozu na zbytku trati z Hevlína do Hrušovan 30. června 2010.
Finálnímu ukončení osobní dopravy předcházela likvidace přípojů (nejspíše plánovaná) v Hrušovanech nad Jevišovkou s cílem vyhnat lidi z vlaku do autobusu. Jako to vypadalo v praxi? „Když jsem přijel vlakem do Hrušovan a šel domů pěšky po kolejích, ve chvíli, kdy jsem přišel do Hevlína, teprve vyjížděl vlak z Hrušovan. Trať má sedm kilometrů,“ argumentoval už před lety Marek Topič z Hevlína. Nevyužité vlaky pak posloužily jako argument, proč Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje vsadil na cestě do Hevlína na autobusy. Faktem ale je, že ty staví v centru obce a ne na kraji, jako je tomu v případě dráhy. Tolik historické opáčko.

Změna vlastníka:
Stát (jmenovitě nejprve Správa železniční dopravní cesty, poté nástupnická Správa železnic) se trať několik let pokoušel prodat. Z původní ceny osmadvacet milionů korun nakonec slevil a obec ji vloni ve třetím kole prodeje koupila za 2 222 222 korun, když podala vyšší nabídku než druhý zájemce. Už v předstihu, aby předešli likvidaci, získala staniční budova v Hevlíně památkovou ochranu. Spolu s železnicí se stal Hevlín i majitelem pětiletého závazku provozování dráhy. Nedělní návštěva vlaku, který nabídl místním možnost znovu jet vlakem, ukázala, že obec chce povinnosti dostát. Spolupracuje se společností Railway Capital, která je provozovatelem.
„Dnešní jízda je propagační, je určená pro místní. Chceme ukázat, že opravdu chceme železnici udržet,“ uvedl k nedělní akci starosta Antonín Pichanič. „Vzhledem ke koronavirové situaci jsme nechtěli, aby se z jízdy vlaku stala nějaká pouť. Jedeme jen pro místní,“ vysvětlil absenci nějaké velké reklamy Jan Šatava z Railway Capital. „Samozřejmě, rádi bychom pozvali a svezli co nejvíc lidí, ale tomu doba nepřeje,“ dodal.

Plány do budoucna:
Staniční budova z roku 1910 je na základě návrhu Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě již několik let zapsaná v seznamu kulturních památek. Hevlín má plán proměnit nádraží v muzeum obce a současně i muzeum železnice. A protože nic není jednoduché, tak záměr naráží na spor s nájemcem prostor v budově. Smlouvu uzavřel původní vlastník ne zrovna šťastně, a i když nebyl pronájem za účelem bydlení, nájemce, který nádraží devastuje, se tam zabydlel s partnerkou a nechce se mu pryč. Věc má rozseknout soud.
Dříve než muzeum bude spíše zahájený provoz na kolejích. Obec má podle starosty objednané tři šlapací drezíny, se kterými bude možné jet z Hevlína až po železniční přejezd se silnici II/415 Trnové Pole – Hevlín st. Hranice. Přes silnici už nikoliv, SŽDC už před lety demontovala přejezdové zabezpečovací zařízení.
Starosta čeká na dodání drezín, na místě odkoupené kůlny u nádraží bude „depo“ pro šlapadla. Zahájení provoz šlapadel je závislé na jejich dodání a také na rozvolnění vládních opatření proti šíření Covid-19. Plány hevlínských jsou ještě odvážnější. „Chtěli bychom koupit malou lokomotivu a vagony, aby bylo možné občas vyjet, ale zatím se nedaří, myšlenka nemá podporu všech zastupitelů. Ale jezdit chceme, proto jsme se předběžně domluvili, že nám příležitostné vlaky odveze lokomotiva z hrušovanského cukrovaru, vůz si půjčíme z Jemničky,“ řekl starosta.

Provoz:
Teď se tedy o provoz bude starat obec, umožnila to novela drážního zákona, který zřídil statut místních drah, umožňující právě oživení podobných tratí. Statut místní dráhy v roce 2017 zavedla do legislativy novela drážního zákona. Zjednodušil administrativu, místní trať nemusí plnit technické specifikace pro interoperabilitu (TSI), V Hevlíně tak obec nemusí stavět peron s niveletou 550 mm nad hlavou koleje, nemusí řešit ani další věci. Povolen je provoz „neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky“.
Legislativa vyžaduje oddělení místní dráhy od jiné dráhy. V případě Hevlínky je možný vjezd do Hrušovan na základě ohlášení a souhlasu ze stanice, vlak poté vjíždí jako posun. Při odjezdu na Hevlínku je vlak, odjíždějící na místní dráhu povinný dát odhlášku po opuštění obvodu stanice, respektive sítě SŽ.