Podtatranské ozvěny
Když jsem ve trojici prvních letošních ohlédnutí People 2008 přinesl seriálek „lidských“ příspěvků z mého a Zbyňkova nedávného putování po Slovensku, zazněly reakce, že jsou to pořád jen lidé a žádné vlaky. A zazněly navzdory tomu, že jsem hned v úvodu mluvil o tom, že všechny tři části patří nám, lidem z klubu. A teď říkám, že na řadě jsou vlaky.
Ostatně, už když Zbyněk popisoval ve svých reportážích naše putování krajem podtatranským a jiným, naznačil, že kromě jeho osobní zpovědi a pohledu a především zpravodajství našeho společného putování se dostane na řadu i něco málo člověčenských slov a fotek. A taky, že zatímco většina jeho fotografií poslouží k případným technickým materiálům o lokomotivách a vozech, já nabídnu nějakou rekapitulaci z traťového a jiného focení. A protože Zbyněk:
1. Nikdy nekecá
2. Pokud náhodou kecá, platí bod 1.
musím pochopitelně splnit i tento úkol a předvést rekapitulaci pěti dnů ve světě slovensky železničním. V případě společné výpravy se opět potvrdilo pravidlo, že i kdyby byla v celé Evropě z veder a sucha hotová poušť, když já přijedu pod Tatry, tak musí začít pršet. Ne nadarmo se pak Tomáško 362.001 smál, že zase prší, takže mám opět možnost dokázat, že fotit se dá i v mizerném počasí. A Tomáš o tom ví své. Není snad nutné připomínat, že jeho přehlídka fotek, pořízených v podtatranské chumelenici dodnes patří mezi nejlepší kolekce, které lze na VLAKY. NET najít. Ostatně, nač mluvit, podívejte se sami. Stačí jen kliknout zde
Takže když mě takto Tomáš vyhecoval k focení bez ohledu na počasí a v kombinaci se Zbyňkovým příslibem vzniklo toto ohlédnutí. Podívejte se na pár fotek, které zachycují realitu bez dokreslování v Photoshopu atd, jak to aplikují někteří jiní.
Jen co jsme počet členů slovenské výpravy rozšířili na čtyři, přiložením dvou rychlých es 362.001 a 362.002 na palubu pracovního přibližovadla, vyjeli jsme ze žilinského depa směr Vrútky. A dali jsme si fotopauzu mezi tunely. Důvodů tam bylo několik. Třeba zelená vozba...
a před kulisou vod řeky Váh projel také fénovací přístroj, výjimečně v rozeznatelné barevné kombinaci.
Zastavení na cestě patřilo i snímku s blonski vozbou 362.012
JIž cestou ve stanici Kraľovany kolem nás projela pětinásobná kocouří vozba soukromníků. Zásluhou aviza, že těžkotonážní konvoj uhání dál, jsme si na něj počkali v naší základně, respektive hned vedle, na nádraží Východná
Narozeninová jízda, jaro a vlak pro jubilanty.
Slavošovce a zátiší s pampeliškami. Aneb, proč se nehodit na zem ....
Pod vedením Tomáše jsme se toulali na Spiši. A fotili most mezi stromy s esovou dekorací....
A také most pode mnou, pro změnu se stejnosměrnou osobní dekorací.
Zatoulali jsme se také k tunelům na trati
Excelsior šlape do Košic poblíž Važce
Pražská vozba na cestě z Košic do Prahy vjíždí do stanice Štrba
Juraj 362.002 v poklidu papá ampérky přicestě ze Štrby do Popradu
Přiznám se, že úzký rozchod není moje parketa. Ale v ponuré kulise živly zpustošených Vysokých Tater jsem si úzkou vyfotil
Jediný fotitelný spoj na snad nejfotogeničtější trati, to je Horehronec
Směr Poprad - pestrá směsice lokomotiv v režii soukromníků. Slunce na fotce? Zapomeňte
Pod Štrbou se rozjíždí z kopce dolů 350.001
Jedna z vzácných chvils pěkným počasím Výchdná a 350.011
Kousek před Ružomberkom na zpáteční cestě. Dvojička šlape proti srsti k Ružomberku. A kolem venku prší a prší... nejeden fotograf by v těchto chvílích zahodil svů přístroj. Ale proč to nezkusit i teď
Galéria
Diskusia
