Polské úzkorozchodné tratě – vozový park, část druhá: motorové vozy a vagony

29.11.2020 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Polské úzkorozchodné tratě – vozový park, část druhá: motorové vozy a vagony

V druhém díle o vozovém parku polských úzkokolejek se podíváme na motorové vozy, které se staly (na rozdíl od normálního rozchodu) pro úzkokolejky typickými, a také na nejrozšířenější typy osobních vozů. Zejména v posledních letech vzniklo velké množství různých přestaveb a letních otevřených vozů, přehled se však zaměří pouze na továrně produkované vagony.

Označovací schéma

Nejprve si představíme označovací schéma pro motorové vozy, které je dosti podobné označování motorových lokomotiv. Jedná se o alfanumerický systém tvořený písmeny a číslicemi, kde:

První písmeno je vždy M jako motorový vůz

Druhé písmeno značí vozovou třídu:

  • A – motorový vůz 1. třídy
  • B – motorový vůz 2. třídy
  • AB – motorový vůz 1. a 2. třídy

Třetí písmeno označuje počet náprav:

  • 2 nápravy bez symbolu
  • y – tří nápravy
  • x – čtyři nápravy
  • w – pět náprav
  • z – šest náprav

Čtvrté písmeno značí typ motoru:

  • a – elektromotor
  • c – benzinový motor
  • d – dieselový motor

Následuje číslice vyjadřující přenos výkonu:

  • 1 – mechanický
  • 2 – hydraulický
  • 3 – hydromechanický
  • 4 – elektrický

Za pomlčkou je uvedeno třímístné pořadové číslo, kde jsou vyhrazeny intervaly:

  • 01-99 – rozchod 600 mm
  • 100-280 – rozchod 750 mm
  • 281-300 – rozchod 785 mm
  • 401-410 – rozchod 800 mm
  • 301-400 – rozchod 1000 mm.

Označení MBxd2-306 tak znamená čtyřnápravový motorový vůz 2. třídy, s hydraulickým přenosem výkonu, na rozchodu 1000 mm.


Gryfice, železniční muzeum, vůz MBxd1, 11.8.2014 © Jiří Mazal

MBd1

Roku 1937 podnik Zakłady Ostrowieckie we Warszawie vyrobil sedm dvounápravových jednosměrných motorových vozů. Pět bylo určeno na rozchod 750 mm, dva na 800 mm. Dostaly se k různým železnicím, ale po druhé světové válce PKP všechny soustředily na Gdańskou úzkokolejku. V letech 1958-1970 vzniklo ve Warsztaty KD w Lisewie dalších 14 motorových vozů podobných předválečnému vzoru, a to přestavbou z osobních vagonů. Část byla jednosměrná, část již obousměrná, v detailech se stroje lišily. Jezdily zejména na Gdańské a Kwidzyńské úzkokolejce, vždy na rozchodu 750 mm.

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: AA
  • Typ motoru: Ebermann (předválečné), Star S42, S53 i jiné typy (poválečné)
  • Výkon: 100 HP
  • Přenos výkonu: mechanický
  • Vytápění: spalinami z motoru
  • Počet míst k sezení: 10
  • Maximální rychlost: 40 km/h
  • Průměr kol: 600 mm
  • Služební hmotnost: 10200 kg
  • Celková délka: 10800 mm


Motorový vůz MBd1-130, 21.10.2010 © Szymon Jurkowski
http://enkol.pl/Mw63

Většina strojů byla vyřazena koncem 80. let, část se přestavěla na drezíny. Dodnes se dochovaly dva vozy předválečné a osm poválečných (jeden přestavěn na 785 mm). Dva vozy byly prodány do Německa. Dva vozy (MBd1-126 a MBd1-130) se pojízdné nachází v Sochaczewu a dokonce proběhla jejich oprava. Jezdí vždy spřažené, aby se tak nemusely otáčet.

MBxd1 – 1Mw

Na konci 50. let se PKP rozhodly pro pořízení motorových vozů, které by jednak mohly tahat přívěsné vozy a jednak by měly na rozdíl od předchozího typu dvě stanoviště strojvedoucího a dva dvounápravové podvozky. Počítalo se s provozem na rozchodu 750 mm. Výrobou byl pověřen závod KONSTAL Chorzów. Prototyp vznikl roku 1960 (označený Mx201), další dva vozy (Mx202 a 203) byly vyrobeny roku 1965, Mx204 roku 1967. Brzy se ukázalo, že konstrukce není příliš povedená, takže od další výroby bylo upuštěno.

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: B‘2‘
  • Typ motoru: DTK 150, později dosazen Wola 14H6
  • Výkon: 150 HP
  • Přenos výkonu: mechanický
  • Vytápění: vodní z chladícího systému motoru
  • Počet míst k sezení: 32+4
  • Maximální rychlost: 45 km/h
  • Průměr kol: 700 mm
  • Služební hmotnost: 18000 kg
  • Celková délka: 15260 mm


Krośniewice, MBxd1-204, 4.8.2003 © Szymon Jurkowski
https://enkol.pl/1Mw

Roku 1961 došlo k přeznačení dle nových pravidel na MBxd1. Vozy se ocitly na různých úzkokolejkách, kde procházely různými úpravami, což zlepšilo jejich provozní spolehlivost. Dodnes se jeden provozní nachází v Krośniewicích a jeden nepojízdný v Rogówě.

MBxd1 1Aw/M

Z důvodu nedostatku motorových vozů vznikl v dílnách Krotoszyńské dráhy v Pleszewie v roce 1964 úzkorozchodný vůz přestavbou z osobního vozu typu 1Aw (Bxhpi 1674). Následovala přestavba celkem osmi vozů v letech 1964-1966, a to v Krośniewicích u Krośniewickiej Kolei Dojazdowej. Vozy byly označeny MBxd1-161 až 169.

Přestavba proběhla tak, že do jednoho z představků vozu 1Aw byl umístěn motor typu Star 200 (S5-45), který mechanickým přenosem výkonu poháněl pouze jednu nápravu. Z toho důvodu vozy jezdily bez přívěsných vagonů. Na obou koncích vznikla kabina strojvedoucího.

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: (1A)'(A1)'
  • Typ motoru: Star 200 (S5-45)
  • Výkon: 100 HP
  • Přenos výkonu: mechanický
  • Vytápění: vodní z vlastního kotle
  • Počet míst k sezení: 38
  • Maximální rychlost: 40 km/h
  • Průměr kol: 700 mm
  • Služební hmotnost: 17820 kg
  • Celková délka: 15440 mm


Vůz MBxd1-168 na pomníku v Miliczu, 20.2.2012 © Szymon Jurkowski
http://enkol.pl/1Aw/M

Všechny vozy nejprve jezdily v Krośniewicích, později došlo k předání i na jiné úzkokolejky. Většina byla vyřazena koncem 80. let. Dodnes se nezachoval žádný provozní stroj, MBxd1-162 se nachází jako neprovozní v Sochaczewu, MBxd1-168 je pomníkem v Miliczu.

MBxd2

V rumunském podniku „23 August“ v Bukurešti vznikly v letech 1984-1986 motorové vozy řady MBxd2, továrního typu A20D-P. Takto se také označuje celá jednotka ve složení motorového a dvou přívěsných vozů, tj. MBxd2+Bxhpi+Bxhpi. Motorový vůz má na každém konci stanoviště strojvedoucího, dva oddíly pro cestující jsou přístupné z dveří nacházejících se uprostřed skříně (na obou stranách), další dveře jsou umístěny vždy v levé bočnici po směru jízdy. I přes výrobu v 80. letech vůz disponuje 39 místy na dřevěných laťkových lavicích. Morální zastaralost dokládá i systém vytápění tvořený kotlem na tuhá paliva.

Vozová skříň je usazena na dvou dvounápravových podvozcích, z nichž jeden je hnací. Motor značky RÁBA typu D2156HMU se nachází pod podlahou vozu. Jedná se o stejný typ dodávaný i do autobusů Ikarus. Nápravy pohání hydromechanická převodovka s hydrodynamickým měničem, mezi níž a nápravovými převodovkami je vložena redukční převodovka.

PKP bylo dodáno celkem 32 kusů, z toho 12 vozů na rozchod 1000 mm (čísla 301-312), zbytek na 750 mm. Jeden vůz se dostal do skanzenu Rudy a byl přerozchodován na 785 mm.

 Vozy umožnily vyřadit mnoho přestárlých vozidel, ale samy se vyznačovaly řadou vad. Trpěly nepříjemným kolísáním a nejvíce poruchová byla převodovka.

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: B'2'
  • Typ motoru: D2156HMU
  • Výkon: 192 HP
  • Přenos výkonu: hydromechanický
  • Vytápění: kotel na tuhá paliva
  • Počet míst k sezení: 39
  • Maximální rychlost: 40/60 km/h (na 750/1000 mm)
  • Průměr kol: 750 mm
  • Služební hmotnost: 24400 kg
  • Celková délka: 15920 mm


Krośniewice, MBxd2-224, 16.7.2004 © Jiří Mazal

Dodnes je v provozu 9 vozů, na pravidelných jízdách se lze s nimi setkat např. v Gryficích nebo na Žulawské úzkokolejce. Čtyři kusy byly odprodány české JHMD, která je přestavěla (řada 805.9).

Bxhpi – 1Aw

Vzhledem k neutěšenému stavu polského úzkorozchodného parku po 2. světové válce, kdy vedle řady přestárlých osobních vagonů sloužily i přestavěné nákladní vozy pro přepravu cestujících, bylo rozhodnuto o vývoji nového typu vagonu. Roku 1954 započala vagonka ve Świdnici s výrobou úzkorozchodného vozu typu 1Aw dle požadavků PKP. Celkem vzniklo do roku 1957 126 kusů pro PKP, všechny na rozchod 750 mm. Později bylo pět přestavěno na 785 mm s určením pro dráhu Głiwice – Racibórz.


Wilcze Tułowskie, vagon typu Bxhpi (1Aw), 6.6.2015 © Jiří Mazal

Celokovová skříň byla rozdělena na dva představky na krajích vozu, mezi nimiž se nacházel prostor pro cestující. V prostoru pro cestující bylo též umístěno WC. Pojezd tvořily dva dvounápravové podvozky. Jednotlivé vagony se od sebe lišily systémem vytápění, část měla parní vytápění z lokomotivy, část vlastní kamna v oddíle pro cestující s vodním ohřevem.

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: 2‘2‘
  • Míst k sezení: 38
  • Maximální rychlost: 40 km/h
  • Průměr kol: 700 mm
  • Služební hmotnost: 14700 kg
  • Celková délka: 15260 mm


Interiér vagonu typu Bxhpi (1Aw), 6.6.2015 © Jiří Mazal

Z provozu začaly být vozy vyřazovány v 80. letech (po příchodu nových rumunských vozů). Dodnes se zachovalo 31 kusů, nejvíce (8 kusů) v Sochaczewu. Část také prošla přestavbou, např. na barový vůz.

Bxhpi – 3Aw

Na typ 1Aw vývojově navázal 3Aw (zpočátku 2Aw), určený zejména na export do SSSR. V letech 1957-1960 výroba probíhala ve wroclawském závodě PAFAWAG a pro PKP vzniklo 75 kusů.

Vozy se od předchozího typu vyznačují řadou úprav, které přihlížejí zejména k provozu v mrazivých podmínkách Sovětského svazu. Zkvalitnil se především pojezd, což přispělo ke klidnějšímu chodu. Na první pohled se změnil způsob otevírání dveří (posouvací vyměněny za klasické), čela vozů ztratila své typické zaoblení.


Środa Miasto, Bxhpi (3Aw) © Jiří Mazal

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: 2‘2‘
  • Míst k sezení: 39
  • Maximální rychlost: 60 km/h
  • Průměr kol: 600 mm
  • Služební hmotnost: 16900 kg
  • Celková délka: 15040 mm


Bxhpi (3Aw) – interiér, 4.7.2004 © Jiří Mazal

Dodnes se zachovalo osm provozuschopných vozů (zejm. Jędrzejów a Przeworsk), část vagonů je odstavena, slouží jako pomníky, nebo byl jejich pojezd využit k různým přestavbám.

Bxhpi – FAUR

V letech 1983-1988 rumunský závod „23 August“ vyrobil celkem 100 kusů osobních vagonů továrního značení A208P pro PKP, které je označily řadou Bxhpi. 51 kusů bylo určeno na rozchod 750 mm, 9 kusů na 785 mm a 40 kusů na 1000 mm. Spolu s motorovými vozy MBxd2 měly vytvářet až třívozové soupravy ve spojení MBxd2+Bxhpi+Bxhpi (tovární označení A20D-P).


Przeworska Kolej Dojazdowa, vůz ř. Bxhpi, 22.8.2009 © Jiří Mazal

Vozy jsou charakteristické samonosnou konstrukcí karoserie osazené na dvou dvounápravových podvozcích. Na obou koncích vozu jsou představky, mezi nimi jeden velký oddíl pro cestující. K dispozici jsou dřevěné lavice v uspořádání 2+1 za sebou a okna výklopná v horní třetině. Vytápění probíhalo kotlem na tuhá paliva. Interiér tak odpovídá provedení motorového vozu MBxd2 včetně naprosté morální zastaralosti v 80. letech i na komunistickou Evropu.

Základní technické charakteristiky:

  • Uspořádání náprav: 2‘2‘
  • Míst k sezení: 45
  • Maximální rychlost: 40/60 km/h (na 750 a 785/1000 mm)
  • Průměr kol: 750 mm
  • Služební hmotnost: 19000 kg
  • Celková délka: 15920 mm


Interiér vozu ř. Bxhpi, 22.8.2009 © Jiří Mazal

Vozy měly především nahradit vagóny starší výroby, ale jejich konstrukce nebyla nejpovedenější. Největším problémem se ukázalo nadměrně „měkké“ odpružení, což způsobovalo rozkmitání vozu během jízdy. Většina vagonů se dodnes dochovala (ne všechny provozní) a často se používají také ve spojení s lokomotivou, nikoliv pouze jako přípojné k motorovým vozům. Část z nich prošla přestavbami, např. na barový vůz.

Úvodní snímek: Krośniewice, motorový vůz MBxd2-224, 15.7.2004 © Jiří Mazal

Súvisiace odkazy