Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Praha - Pražané se po roce 2009 budou vozit ve třech stovkách moderních tramvají s designem Porsche. Plzeňská firma Škoda Transportation, kterou včera navštívil pražský primátor Pavel Bém, podepsala s metropolí dva kontrakty celkem na 310 vozidel.
Prvních 60 tramvají typu 14T je z poloviny nízkopodlažních - dvě tramvaje už Praha má, dalších deset získá letos a zbylých 48 vyrobí podnik do roku 2009.
„S kvalitou vozů Porsche je hlavní město spokojeno,“ prohlásil Bém při včerejší prohlídce výroby tramvají a modernizovaných vozů metra v Plzni. Mluvil o zkušenostech se dvěma vozy Porsche, které jezdí po Praze od konce února.
Zbylých až 250 tramvají, které budou stoprocentně nízkopodlažní, Škoda teprve vyvíjí a s jejich dodávkami začne v roce 2009. Do konce letošního roku bude v Praze jezdit dalších deset škodováckých souprav.
První kontrakt představuje 3,5 miliardy korun. Druhý může v případě objednávky všech 250 vozů dosáhnout 18 miliard korun. „Podle mě je to horní hranice, co si zatím můžeme dovolit,“ řekl Bém.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Prvních 60 tramvají typu 14T je z poloviny nízkopodlažních - dvě tramvaje už Praha má, dalších deset získá letos a zbylých 48 vyrobí podnik do roku 2009.
„S kvalitou vozů Porsche je hlavní město spokojeno,“ prohlásil Bém při včerejší prohlídce výroby tramvají a modernizovaných vozů metra v Plzni. Mluvil o zkušenostech se dvěma vozy Porsche, které jezdí po Praze od konce února.
Zbylých až 250 tramvají, které budou stoprocentně nízkopodlažní, Škoda teprve vyvíjí a s jejich dodávkami začne v roce 2009. Do konce letošního roku bude v Praze jezdit dalších deset škodováckých souprav.
První kontrakt představuje 3,5 miliardy korun. Druhý může v případě objednávky všech 250 vozů dosáhnout 18 miliard korun. „Podle mě je to horní hranice, co si zatím můžeme dovolit,“ řekl Bém.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/75331/
Za takovou sumu lze koupit třeba novou sanitku
Hostivař - Žhavé mambo, bohatý raut a nádavkem dvě hvězdná jména: Leona Machálková a Lucie Borhyová. Takový scénář mělo mít otevření nové stanice metra Depo Hostivař v pátek 26. května.
Slavnostní předání stavby, jejíž rozpočet přesáhl miliardu korun, mělo mít také odpovídající cenu -podle neoficiálního zdroje přes dva miliony korun. Peníze, za které se dá pořídit třeba sanitka, by se rozpustily ve dvě a půl hodiny trvající party.
„Zvažovaly se různé varianty, ale nakonec to bude střízlivá oslava. Promluví primátor, já a další hosté. Bude přestřižení pásky s přípitkem šampaňským a pak nějaké pohoštění. A to je všechno, nebude tam žádný program,“ řekl včera důrazně ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek. Podle něj je pozváno na pět set lidí.
To je však v rozporu s tím, co MF DNES zjistila. „Na 26. května je Leona Machálková i s kapelou objednaná. Bude zpívat na oslavách v hostivařském depu,“ potvrdil Ondřej Málek, který zpěvačku zastupuje.
MF DNES má k dispozici i další plánovaný program oslavy. Podle něj by hosty uvítala moderátorka Lucie Borhyová a latinskoamerické rytmy skupiny Son de Cuba. Po prohlídce nové stanice a welcome drinku měla hosty při rautu bavit funky kapela The Bubblers.
Poté, co se o oslavu začali zajímat novináři, už ale není jisté, jak bude party vypadat. Podle všeho totiž nastanou v nákladné dramaturgii škrty. „Program je, pokud vím, klasický -slavnostní zahájení, přestřižení pásky, prohlídka stanice a občerstvení. Město nedává ani korunu,“ uvedl radní Radovan Šteiner. Dodal, že město rozeslalo asi sto pozvánek. Další hosty pozvali dodavatelé.
„Když počítáte s pěti sty hosty a na každého tisíc korun za občerstvení, což je obvyklá cena na rautu, vyjde vám hned půl milionu,“ vysvětluje pracovník PR agentury, který nechtěl být jmenován. „Machálková, Borhyová a dvě kapely - to by mohlo být dalších půl milionu. K tomu osvětlení, ozvučení, upomínkové předměty. Dva miliony jsou reálné,“ řekl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Hostivař - Žhavé mambo, bohatý raut a nádavkem dvě hvězdná jména: Leona Machálková a Lucie Borhyová. Takový scénář mělo mít otevření nové stanice metra Depo Hostivař v pátek 26. května.
Slavnostní předání stavby, jejíž rozpočet přesáhl miliardu korun, mělo mít také odpovídající cenu -podle neoficiálního zdroje přes dva miliony korun. Peníze, za které se dá pořídit třeba sanitka, by se rozpustily ve dvě a půl hodiny trvající party.
„Zvažovaly se různé varianty, ale nakonec to bude střízlivá oslava. Promluví primátor, já a další hosté. Bude přestřižení pásky s přípitkem šampaňským a pak nějaké pohoštění. A to je všechno, nebude tam žádný program,“ řekl včera důrazně ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek. Podle něj je pozváno na pět set lidí.
To je však v rozporu s tím, co MF DNES zjistila. „Na 26. května je Leona Machálková i s kapelou objednaná. Bude zpívat na oslavách v hostivařském depu,“ potvrdil Ondřej Málek, který zpěvačku zastupuje.
MF DNES má k dispozici i další plánovaný program oslavy. Podle něj by hosty uvítala moderátorka Lucie Borhyová a latinskoamerické rytmy skupiny Son de Cuba. Po prohlídce nové stanice a welcome drinku měla hosty při rautu bavit funky kapela The Bubblers.
Poté, co se o oslavu začali zajímat novináři, už ale není jisté, jak bude party vypadat. Podle všeho totiž nastanou v nákladné dramaturgii škrty. „Program je, pokud vím, klasický -slavnostní zahájení, přestřižení pásky, prohlídka stanice a občerstvení. Město nedává ani korunu,“ uvedl radní Radovan Šteiner. Dodal, že město rozeslalo asi sto pozvánek. Další hosty pozvali dodavatelé.
„Když počítáte s pěti sty hosty a na každého tisíc korun za občerstvení, což je obvyklá cena na rautu, vyjde vám hned půl milionu,“ vysvětluje pracovník PR agentury, který nechtěl být jmenován. „Machálková, Borhyová a dvě kapely - to by mohlo být dalších půl milionu. K tomu osvětlení, ozvučení, upomínkové předměty. Dva miliony jsou reálné,“ řekl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/75330/
Plzeňští radní ohlásili, že u příležitosti letošního Dne bez aut (pátek 22. září) bude veřejná doprava v Plzni zadarmo, a to hned po dobu tří dnů. Den bez aut Děti Země v České republice pořádají pravidelně od roku 1993, v přístupu města k této osvětové akci však dochází k výraznému pokroku až od nedávné doby, která se zhruba shoduje s obdobím, kdy začala Evropská unie výrazněji prosazovat Evropský den bez aut. Nezabývejme se obavou, že politici nereagují na to, co se jim říká, ale kdo to říká, a pochvalme je za pozitivní změnu přístupu ke Dni bez aut, ať už je jejím strůjcem cokoliv.
Na co se v Plzni čeká
Podívejme se ale na závažnější problémy. Den bez aut je osvětová akce, upozorňující na stále rostoucí negativní vlivy automobilové dopravy. Má motivovat veřejnost k širšímu využívání šetrných druhů dopravy, činy politiků by pak měly změnu v dopravě občanů doprovázet. Jakkoliv bude Plzeň podporovat Den bez aut včetně jízdného v MHD zdarma a případně i dalšími akcemi, ten pravý efekt nastane až po provedení zásadních dlouhodobých opatření pro zlepšení úrovně šetrných druhů dopravy. A na ně se v Plzni stále jaksi čeká.
Dopravní problémy s tématem Dne bez aut úzce související jsou v Plzni tak notoricky známé, že je asi zbytečné je jmenovat i heslovitě: severojižní průtah, zklidnění dopravy v centru, podmínky pro cyklistiku, obchvat Roudné, složité jízdné v MHD (Plzeňská karta), veřejná doprava na Borská pole, přestupní uzel u vlakového nádraží...
Miroslav Kalous se nedávno vyjádřil ve smyslu, že „máme jen omezené možnosti, jak přispět ke zlepšení stavu životního prostředí“. To je sice pravda, ale hranice těchto našich možností, respektive možností radnice, jsou od současného stavu v nedohlednu.
Zajímavé také je, jak někteří plzeňští politici přistoupili k loňskému Dni bez aut. Pan Kalous jel autem, protože se prý vzhledem ke svému pracovnímu vytížení jinak pohybovat neumí - je snad Den bez aut akcí jen pro nezaměstnané a znuděné? Náměstek primátora Vladimír Duchek jel vloni také autem, protože prý bydlí v Radčicích a do Skvrňan mu nic jiného nejede. Jezdí snad všichni obyvatelé Radčic autem? A odhlédneme-li od přítomnosti autobusové linky č. 28, není to náhodou práce právě pro vedení města zasadit se o to, aby i panu Duchkovi z Radčic „něco jelo“?
Ptám se tedy - myslí to plzeňští politici s podporou šetrných druhů dopravy opravdu vážně, nebo si jen vytvářejí před volbami moderní evropskou image?
Den bez aut: chvíle pravdy
Mnohé se ukáže na Den bez aut, zda nechají politici auto doma a projeví svůj zájem o téma tohoto dne. Pro mě bude Den bez aut výjimečný určitě, jelikož pravděpodobně nechám pro změnu jeden den v roce doma jízdní kolo a projedu se zadarmo tramvají.
Děti Země, místopředseda MARTIN HYŤHA
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Na co se v Plzni čeká
Podívejme se ale na závažnější problémy. Den bez aut je osvětová akce, upozorňující na stále rostoucí negativní vlivy automobilové dopravy. Má motivovat veřejnost k širšímu využívání šetrných druhů dopravy, činy politiků by pak měly změnu v dopravě občanů doprovázet. Jakkoliv bude Plzeň podporovat Den bez aut včetně jízdného v MHD zdarma a případně i dalšími akcemi, ten pravý efekt nastane až po provedení zásadních dlouhodobých opatření pro zlepšení úrovně šetrných druhů dopravy. A na ně se v Plzni stále jaksi čeká.
Dopravní problémy s tématem Dne bez aut úzce související jsou v Plzni tak notoricky známé, že je asi zbytečné je jmenovat i heslovitě: severojižní průtah, zklidnění dopravy v centru, podmínky pro cyklistiku, obchvat Roudné, složité jízdné v MHD (Plzeňská karta), veřejná doprava na Borská pole, přestupní uzel u vlakového nádraží...
Miroslav Kalous se nedávno vyjádřil ve smyslu, že „máme jen omezené možnosti, jak přispět ke zlepšení stavu životního prostředí“. To je sice pravda, ale hranice těchto našich možností, respektive možností radnice, jsou od současného stavu v nedohlednu.
Zajímavé také je, jak někteří plzeňští politici přistoupili k loňskému Dni bez aut. Pan Kalous jel autem, protože se prý vzhledem ke svému pracovnímu vytížení jinak pohybovat neumí - je snad Den bez aut akcí jen pro nezaměstnané a znuděné? Náměstek primátora Vladimír Duchek jel vloni také autem, protože prý bydlí v Radčicích a do Skvrňan mu nic jiného nejede. Jezdí snad všichni obyvatelé Radčic autem? A odhlédneme-li od přítomnosti autobusové linky č. 28, není to náhodou práce právě pro vedení města zasadit se o to, aby i panu Duchkovi z Radčic „něco jelo“?
Ptám se tedy - myslí to plzeňští politici s podporou šetrných druhů dopravy opravdu vážně, nebo si jen vytvářejí před volbami moderní evropskou image?
Den bez aut: chvíle pravdy
Mnohé se ukáže na Den bez aut, zda nechají politici auto doma a projeví svůj zájem o téma tohoto dne. Pro mě bude Den bez aut výjimečný určitě, jelikož pravděpodobně nechám pro změnu jeden den v roce doma jízdní kolo a projedu se zadarmo tramvají.
Děti Země, místopředseda MARTIN HYŤHA
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/75207/
Víc než měsíc a půl nepojedou tramvaje mezi Libercem a Jabloncem, cestující budou vozit jen autobusy. Výluka začne první prázdninový den. Tramvaje se zastaví kvůli stavbě podjezdu tramvajové tratě na nově budované silnici I/14 Liberec -Kunratická.
Cestující se od 1. července do 20. srpna musí připravit na nepříjemnosti s přeplněnými autobusy v parném létě. „Radost z toho nemáme, každá výluka ale přináší omezení. Alespoň bude během prázdnin, kdy jezdí méně lidí,“ komentoval připravovanou výluku Oskar Zappe, vedoucí útvaru řízení provozu městské hromadné dopravy.
Místo tramvají pojedou kloubové autobusy
Tramvaje číslo 11 pendlující mezi Libercem a Jabloncem jezdí každý všední den zcela obsazené. Nejvíc cestujících je ve vozech ráno nebo během špičky či u posledních nočních spojů. Na trase proto alespoň ve všední dny pojedou větší kloubové autobusy. Dopravní podnik navíc zachová linku číslo 5, která by jinak během prázdnin nejezdila. Jeden vůz tramvaje pojme 110 cestujících, kloubový autobus 151 osob.
O víkendu pojedou pravděpodobně jen klasické karosy s 95 místy. „Ve špičce přepravíme dvě stě čtyřicet cestujících a spoj pojede mezi Vratislavicemi každých sedm minut,“ doplnil Oskar Zappe.
Dopravní podnik jedná i o variantě, že by z Fügnerovy ulice až k domovu důchodců na Nové Rudě jezdily v určitý čas tramvaje spojené k sobě zadní částí. Cestující by jeli vždy jen v jednom voze a tramvaj by se na konci nemusela otáčet. Pendl by částečně posílil náhradní autobusy. „To opravdu nepojedou tak dlouho tramvaje? Asi budu radši chodit pěšky. Mé zkušenosti s náhradními spoji jsou otřesné, téměř vždy stojím na jedné noze,“ bojí se už nyní výluky Pavel Štěpánek z Jablonce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Cestující se od 1. července do 20. srpna musí připravit na nepříjemnosti s přeplněnými autobusy v parném létě. „Radost z toho nemáme, každá výluka ale přináší omezení. Alespoň bude během prázdnin, kdy jezdí méně lidí,“ komentoval připravovanou výluku Oskar Zappe, vedoucí útvaru řízení provozu městské hromadné dopravy.
Místo tramvají pojedou kloubové autobusy
Tramvaje číslo 11 pendlující mezi Libercem a Jabloncem jezdí každý všední den zcela obsazené. Nejvíc cestujících je ve vozech ráno nebo během špičky či u posledních nočních spojů. Na trase proto alespoň ve všední dny pojedou větší kloubové autobusy. Dopravní podnik navíc zachová linku číslo 5, která by jinak během prázdnin nejezdila. Jeden vůz tramvaje pojme 110 cestujících, kloubový autobus 151 osob.
O víkendu pojedou pravděpodobně jen klasické karosy s 95 místy. „Ve špičce přepravíme dvě stě čtyřicet cestujících a spoj pojede mezi Vratislavicemi každých sedm minut,“ doplnil Oskar Zappe.
Dopravní podnik jedná i o variantě, že by z Fügnerovy ulice až k domovu důchodců na Nové Rudě jezdily v určitý čas tramvaje spojené k sobě zadní částí. Cestující by jeli vždy jen v jednom voze a tramvaj by se na konci nemusela otáčet. Pendl by částečně posílil náhradní autobusy. „To opravdu nepojedou tak dlouho tramvaje? Asi budu radši chodit pěšky. Mé zkušenosti s náhradními spoji jsou otřesné, téměř vždy stojím na jedné noze,“ bojí se už nyní výluky Pavel Štěpánek z Jablonce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/75206/
18.5.2006 Plzeňský deník str. 16 Západní Čechy
(čtk)
Plzeň/Bušovice - Obce mimo katastr Plzně-města mají stále větší zájem o prodlužování linek městské hromadné dopravy. Důvodem je jejich výrazně větší frekvence než u spojů ČSAD a vlaků, ale také často nižší cena jízdenky. Ta stojí, podobně jako v Plzni, 12 korun pro dospělého.
Mimo Plzeň nyní vede 11 linek, z toho jedna trolejbusová do Letkova. "Nejdelší je dvacetikilometrová linka 33, která směřuje až do Města Touškova," řekla mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků Alena Suttrová. Další autobusové linky směřují také většinou na sever od Plzně - do Zruče (18 kilometrů), Tlučné (13 kilometrů), Kyšic a Dýšiny (shodně 12 km), Nové Vsi (devět kilometrů) a Chotíkova (pět kilometrů). Další, šestnáctikilometrová linka vede do jihoplzeňského Starého Plzence a třináctikilometrová trasa míří do Bušovic na Rokycansku, funguje už rok.
Díky sedmi spojům tam i zpět denně, na něž malá obec přispívá 200 000 korunami ročně, se už obyvatelé této malé vesnice tolik nestěhují. Lokalita je naopak stále poptávaná pro stavby domků.
"Linka ČSAD jezdí jen ráno a odpoledne. Když chtěli lidé jet v podvečer do Plzně nakupovat, měli smůlu," uvedl Pavel Čechura, starosta Bušovic se 300 obyvateli. Vlakové nádraží je ve dva kilometry vzdáleném Sedlecku.
Obec zaplatila půl milionu korun za zastávky MHD. "Získali jsme spojení se světem," uvedla starší žena, která žije v obci od narození. Roční rozpočet Bušovic je přitom 3,5 milionu korun. Vesnice splácí půl milionu korun ročně za plynofikaci.
(čtk)
Plzeň/Bušovice - Obce mimo katastr Plzně-města mají stále větší zájem o prodlužování linek městské hromadné dopravy. Důvodem je jejich výrazně větší frekvence než u spojů ČSAD a vlaků, ale také často nižší cena jízdenky. Ta stojí, podobně jako v Plzni, 12 korun pro dospělého.
Mimo Plzeň nyní vede 11 linek, z toho jedna trolejbusová do Letkova. "Nejdelší je dvacetikilometrová linka 33, která směřuje až do Města Touškova," řekla mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků Alena Suttrová. Další autobusové linky směřují také většinou na sever od Plzně - do Zruče (18 kilometrů), Tlučné (13 kilometrů), Kyšic a Dýšiny (shodně 12 km), Nové Vsi (devět kilometrů) a Chotíkova (pět kilometrů). Další, šestnáctikilometrová linka vede do jihoplzeňského Starého Plzence a třináctikilometrová trasa míří do Bušovic na Rokycansku, funguje už rok.
Díky sedmi spojům tam i zpět denně, na něž malá obec přispívá 200 000 korunami ročně, se už obyvatelé této malé vesnice tolik nestěhují. Lokalita je naopak stále poptávaná pro stavby domků.
"Linka ČSAD jezdí jen ráno a odpoledne. Když chtěli lidé jet v podvečer do Plzně nakupovat, měli smůlu," uvedl Pavel Čechura, starosta Bušovic se 300 obyvateli. Vlakové nádraží je ve dva kilometry vzdáleném Sedlecku.
Obec zaplatila půl milionu korun za zastávky MHD. "Získali jsme spojení se světem," uvedla starší žena, která žije v obci od narození. Roční rozpočet Bušovic je přitom 3,5 milionu korun. Vesnice splácí půl milionu korun ročně za plynofikaci.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/75038/
17.5.2006 Hospodářské noviny str. 3 Z domova
Petr Sehnoutka
NOVÁ LINKA PRAŽSKÉHO METRA
Metro bez řidičů a na pneumatikách? Za několik let to může být v Praze realita. Odborníci dodali městu rozsáhlou studii, ze které vyplývá, že zavedení takzvaného lehkého metra by na nové trase D vyšlo o devět procent levněji než klasická kolejová varianta. Trasa D, která do roku 2012 až 2013 spojí Hlavní nádraží s Písnicí v jižní části Prahy, by se měla začít stavět na přelomu let 2008 a 2009.
»Do konce května ještě odborníci doladí ve studii některé detaily, ale žádné zásadní změny to nebudou. Pak nevidím důvod, proč by město tuto lehkou variantu nevybralo,« říká pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. Městská rada by podle něho měla o podobě metra D rozhodnout do tří měsíců.
Bezpečnější metro
Z odborné studie vyplývá, že stavba a nákup nových vozů vyjde v případě metra bez řidiče přibližně na 31,4 miliardy korun. Srovnatelná varianta klasického kolejového metra, ve které se kvůli předpokládanému nižšímu počtu cestujících počítá pouze se třemi vozy, pak vychází na 34,5 miliardy korun. »Tyto částky jsou však pouze odhady. Mírně se mohou změnit například o dosud podhodnocenou stavbu nového depa. Nebo během zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí na výstavbu trasy D,« upozorňuje Radovan Šteiner.
Na devítiprocentním cenovém náskoku metra bez řidiče by se však nic změnit nemělo. Kromě ceny má lehké metro i další výhody. Jeho stanice nemusí být tak hluboko, což se projeví jak na kratší době cestování, tak i na úsporách za elektřinu pro eskalátory. »Jeho provoz je levnější - odpadají například náklady na mzdy řidičů a vlaky jezdí přesněji,« doplňuje technický ředitel metra Josef Němeček. Studie poukazuje i větší bezpečnost automatického metra. Mezi kolejištěm a nástupištěm by měly být, podobně jako na nejnovější pařížské lince Météor skleněné zábrany, které se otevřou jen po příjezdu vlaku.
I metro bez řidiče však má své nevýhody. Cestující budou například ze začátku poněkud nesví z toho, že v soupravě nesedí řidič. »Tento strach vyřešili například v Kodani tím, že do vlaku posadili proškolené stewardy, kteří mohou v případě potřeby nebo poruchy s vlakem manuálně odjet. Navíc prostory vagónů sledují dispečeři přes vnitřní kamery,« říká Josef Němeček.
Další nevýhodou je mírně vyšší spotřeba elektřiny na provoz vlaků a nutnost stavby nových dílen a zázemí metra.
»Na druhou stranu si musíme uvědomit, že už nebudeme potřebovat velké vyhřívané haly pro vlaky. To platilo pro staré ruské vlaky, kterým po třech hodinách stání na mrazu zamrzly brzdy. Moderní vozy metra mohou dnes stát i venku,« upřesňuje Josef Němeček.
Unie to zařídí
Poté, co bude v roce 2008 otevřen úsek metra C v severní části města, však město nechce stavět jen trasu D, ale zároveň i prodloužit současnou trasu A z Dejvic přes Motolskou nemocnici až na ruzyňské letiště. Podle plánů pražské radnice by na obě trasy měl přispět minimálně polovinou prostředků stát.
»Vzhledem k tomu, že trasa A obsluhuje státní nemocnici a letiště, může stát dát víc peněz na tuto trasu. My pak zaplatíme více z trasy D,« tvrdí radní Šteiner.
Přibližně třetina z celkové ceny »déčka« by měla jít z fondů Evropské unie. Další peníze je možné podle radního získat z půjčky od Evropské investiční banky.
Petr Sehnoutka
NOVÁ LINKA PRAŽSKÉHO METRA
Metro bez řidičů a na pneumatikách? Za několik let to může být v Praze realita. Odborníci dodali městu rozsáhlou studii, ze které vyplývá, že zavedení takzvaného lehkého metra by na nové trase D vyšlo o devět procent levněji než klasická kolejová varianta. Trasa D, která do roku 2012 až 2013 spojí Hlavní nádraží s Písnicí v jižní části Prahy, by se měla začít stavět na přelomu let 2008 a 2009.
»Do konce května ještě odborníci doladí ve studii některé detaily, ale žádné zásadní změny to nebudou. Pak nevidím důvod, proč by město tuto lehkou variantu nevybralo,« říká pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. Městská rada by podle něho měla o podobě metra D rozhodnout do tří měsíců.
Bezpečnější metro
Z odborné studie vyplývá, že stavba a nákup nových vozů vyjde v případě metra bez řidiče přibližně na 31,4 miliardy korun. Srovnatelná varianta klasického kolejového metra, ve které se kvůli předpokládanému nižšímu počtu cestujících počítá pouze se třemi vozy, pak vychází na 34,5 miliardy korun. »Tyto částky jsou však pouze odhady. Mírně se mohou změnit například o dosud podhodnocenou stavbu nového depa. Nebo během zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí na výstavbu trasy D,« upozorňuje Radovan Šteiner.
Na devítiprocentním cenovém náskoku metra bez řidiče by se však nic změnit nemělo. Kromě ceny má lehké metro i další výhody. Jeho stanice nemusí být tak hluboko, což se projeví jak na kratší době cestování, tak i na úsporách za elektřinu pro eskalátory. »Jeho provoz je levnější - odpadají například náklady na mzdy řidičů a vlaky jezdí přesněji,« doplňuje technický ředitel metra Josef Němeček. Studie poukazuje i větší bezpečnost automatického metra. Mezi kolejištěm a nástupištěm by měly být, podobně jako na nejnovější pařížské lince Météor skleněné zábrany, které se otevřou jen po příjezdu vlaku.
I metro bez řidiče však má své nevýhody. Cestující budou například ze začátku poněkud nesví z toho, že v soupravě nesedí řidič. »Tento strach vyřešili například v Kodani tím, že do vlaku posadili proškolené stewardy, kteří mohou v případě potřeby nebo poruchy s vlakem manuálně odjet. Navíc prostory vagónů sledují dispečeři přes vnitřní kamery,« říká Josef Němeček.
Další nevýhodou je mírně vyšší spotřeba elektřiny na provoz vlaků a nutnost stavby nových dílen a zázemí metra.
»Na druhou stranu si musíme uvědomit, že už nebudeme potřebovat velké vyhřívané haly pro vlaky. To platilo pro staré ruské vlaky, kterým po třech hodinách stání na mrazu zamrzly brzdy. Moderní vozy metra mohou dnes stát i venku,« upřesňuje Josef Němeček.
Unie to zařídí
Poté, co bude v roce 2008 otevřen úsek metra C v severní části města, však město nechce stavět jen trasu D, ale zároveň i prodloužit současnou trasu A z Dejvic přes Motolskou nemocnici až na ruzyňské letiště. Podle plánů pražské radnice by na obě trasy měl přispět minimálně polovinou prostředků stát.
»Vzhledem k tomu, že trasa A obsluhuje státní nemocnici a letiště, může stát dát víc peněz na tuto trasu. My pak zaplatíme více z trasy D,« tvrdí radní Šteiner.
Přibližně třetina z celkové ceny »déčka« by měla jít z fondů Evropské unie. Další peníze je možné podle radního získat z půjčky od Evropské investiční banky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74965/
Pardubice - Lidé z Pardubic mohou v posledních dnech pozorovat v ulicích dvě nezvyklá vozidla. Dopravní podnik Pardubice má totiž asi na čtrnáct dní půjčený patnáctimetrový trolejbus a stejně dlouhý autobus. Oba stroje typu Solaris jsou zapůjčené z Ostravy.
Autobus Urbino i trolejbus Trollino se budou na linkách městské dopravy v Pardubicích objevovat až do konce května. „Oba stroje máme půjčené z Ostravy. Chceme vyzkoušet, jestli budou přes svoji velikost moct jezdit v pardubických ulicích. Zatím nemáme s jejich průchodností žádný problém,“ řekl šéf pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán.
Obě vozidla na sebe okamžitě upozorní svou velikostí. Jejich tři nápravy a patnáct metrů délky těžko někdo přehlédne. „Chceme zjistit, jestli má smysl je do Pardubic kupovat. Musíme si ověřit provozní náklady a své si k tomu řeknou po skončení testu i samotní řidiči. Zatím se je snažíme dávat na hodně vytížené linky,“ uvedl Pelikán.
Služby nových strojů si zatím chválí i samotní cestující. „Třináctka na Dubinu bývá odpoledne pěkně našlapaná. V tomhle velkém trolejbusu je ale několik metrů čtverečných navíc znát. Mačkal jsem se o hodně méně,“ řekl Karel Modrý, který se obřím trolejbusem svezl.
Autobusy typu Solaris vyrábí polská společnost Bus& Coach v několika modifikacích. V Ostravě do samonosné karosérie dodané z Polska montují elektroniku. „Pokud se nám oba stroje osvědčí, tak vypíšeme výběrové řízení a koupíme je nastálo. K tomu ale nejdříve dojde tak za rok a půl,“ dodal Pelikán.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Autobus Urbino i trolejbus Trollino se budou na linkách městské dopravy v Pardubicích objevovat až do konce května. „Oba stroje máme půjčené z Ostravy. Chceme vyzkoušet, jestli budou přes svoji velikost moct jezdit v pardubických ulicích. Zatím nemáme s jejich průchodností žádný problém,“ řekl šéf pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán.
Obě vozidla na sebe okamžitě upozorní svou velikostí. Jejich tři nápravy a patnáct metrů délky těžko někdo přehlédne. „Chceme zjistit, jestli má smysl je do Pardubic kupovat. Musíme si ověřit provozní náklady a své si k tomu řeknou po skončení testu i samotní řidiči. Zatím se je snažíme dávat na hodně vytížené linky,“ uvedl Pelikán.
Služby nových strojů si zatím chválí i samotní cestující. „Třináctka na Dubinu bývá odpoledne pěkně našlapaná. V tomhle velkém trolejbusu je ale několik metrů čtverečných navíc znát. Mačkal jsem se o hodně méně,“ řekl Karel Modrý, který se obřím trolejbusem svezl.
Autobusy typu Solaris vyrábí polská společnost Bus& Coach v několika modifikacích. V Ostravě do samonosné karosérie dodané z Polska montují elektroniku. „Pokud se nám oba stroje osvědčí, tak vypíšeme výběrové řízení a koupíme je nastálo. K tomu ale nejdříve dojde tak za rok a půl,“ dodal Pelikán.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74870/
Tažký život revízorov...
15.5.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Brno
JIŘÍ SMETANA
24 hodin s...
Brno - Pokud by vás v tramvaji či autobusu chytil revizor, jak byste se vymlouvali? Ať už vás napadne cokoliv, můžete si být takřka stoprocentně jistí, že revizoři vykrucování poznají.
Za jedinou osmihodinovou páteční službu si totiž dva brněnští revizoři vyslechli od černých pasažérů prakticky všechny možné výmluvy, zapomenutou „šalinkartou“ počínaje a „jsem invalida a jedu z nemocnice“ konče.
Ze sídla Dopravního podniku na Novobranské ulici vyrážejí revizoři do terénu v šest hodin ráno. Dvojice složená ze zkušeného revizora Jana Marka (jméno je na přání revizora pozměněné - pozn. red.) a dvoutýdenního nováčka vyráží v doprovodu reportéra MF DNES hned na tu vůbec nejhorší linku, která v Brně existuje.
„Říká se jí cikánský expres,“ prozrazuje Jan Marek, zatímco přecházíme na zastávku u paláce Morava a čekáme na čtyřku jedoucí směrem do Obřan. Hned mezi prvními dvěma zastávkami revizoři přistihnou dva černé pasažéry - mladou dívku jedoucí na praxi do školy a dělníka v zeleném mundůru stavební firmy.
Oba si nechávají vypsat modrý lístek, pětisetkorunovou pokutu musejí zaplatit do pěti dnů, jinak se částka navýší.
Pokaždé, když revizoři nastoupí do tramvaje, několik lidí zpozorní a už rovnou začnou vytahovat lístek nebo šalinkartu. Anebo rovnou občanský průkaz. Hned v další čtyřce kontroluje Jan Marek dvojici zedníků. Nemají lístek a vytahují slovenské občanky. „Pokud nezaplatí hotově,musím v takovém případě volat cizineckou policii,“ krčí rameny revizor. Muži sice na zaplacení nemají, ale o pár zastávek dál na ně má čekat zaměstnavatel, který prý pokutu zaplatí. Za oba muže nakonec dohromady pětistovku - polovinu toho, co by měl. „Byl to otec a syn,“ vysvětluje Jan Marek, proč nechal muže zaplatit jen jednu pokutu. Takové „přimhouření očí“ jej přitom stojí i něco z vlastní kapsy, revizoři totiž dostávají pevný základní plat plus procenta z každé vyinkasované pokuty.
Na Dukelské ulici revizoři přistihnou asi třicetiletého muže s potetovanou paží. Na příští zastávce vystupuje a i přes výzvy revizorů odchází. „Takové je lepší nechat jít, než se s ním prát. Však ono na něj taky jednou dojde,“ konstatuje klidně Marek. Spravedlnosti je učiněno zadost téměř za vteřinu. Okolo totiž náhodou projíždí vůz městské policie a za pár minut už strážníci kontrolují totožnost černého pasažéra, který mezitím poodešel pár set metrů. Muž si odmítá převzít vyplněný formulář a odchází. „Kde bydlí, víme, nakonec k němu přijde exekutor,“ nenechají se vyvést z klidu revizoři.
Jakmile opouštíme husovickou oblast, černých pasažérů ubude. Po cestě na Vinohrady revizoři přistihnou zahraničního studenta, který jede na jízdenku Českých drah. To sice může, jízdenka je ale prošlá. Muž u sebe nemá hotovost, a tak na Vinohradech jeden z revizorů vyráží do obchodního centra najít s černým pasažérem bankomat. „Sice nás k tomu nikdo nemůže nutit, ale snažíme se lidem vyjít vstříc, když chtějí zaplatit,“ vysvětluje revizor - nováček cestou. Zahraniční student odevzdává pětistovku. Ten den je jediným černým pasažérem, který se při placení pokuty usměje.
Po polední pauze na Mendlově náměstí pokračuje revizorská anabáze linkou x37 okolo výstaviště. U Velodromu vystupují kontroloři se dvěma muži. Jeden vytahuje občanku, druhý tvrdí, že u sebe doklady nemá. „Jen jsem si zapomněl šalinkartu. Mám měsíční,“ vymlouvá se muž. „Opravdu? A kolik stojí?“ zkouší jej revizor. „Čtyři sta,“ odvětí muž. „Taková neexistuje,“ konstatuje Jan Marek a volá policii, která má ověřit nacionálie, které mu muž nadiktoval. Strážníci přijíždějí asi za dvacet minut. „Ověřte mi tady pána,“ podává jim Jan Marek lístek s nadiktovanými údaji. Černý pasažér ale provinile strážníkům přizná
15.5.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Brno
JIŘÍ SMETANA
24 hodin s...
Brno - Pokud by vás v tramvaji či autobusu chytil revizor, jak byste se vymlouvali? Ať už vás napadne cokoliv, můžete si být takřka stoprocentně jistí, že revizoři vykrucování poznají.
Za jedinou osmihodinovou páteční službu si totiž dva brněnští revizoři vyslechli od černých pasažérů prakticky všechny možné výmluvy, zapomenutou „šalinkartou“ počínaje a „jsem invalida a jedu z nemocnice“ konče.
Ze sídla Dopravního podniku na Novobranské ulici vyrážejí revizoři do terénu v šest hodin ráno. Dvojice složená ze zkušeného revizora Jana Marka (jméno je na přání revizora pozměněné - pozn. red.) a dvoutýdenního nováčka vyráží v doprovodu reportéra MF DNES hned na tu vůbec nejhorší linku, která v Brně existuje.
„Říká se jí cikánský expres,“ prozrazuje Jan Marek, zatímco přecházíme na zastávku u paláce Morava a čekáme na čtyřku jedoucí směrem do Obřan. Hned mezi prvními dvěma zastávkami revizoři přistihnou dva černé pasažéry - mladou dívku jedoucí na praxi do školy a dělníka v zeleném mundůru stavební firmy.
Oba si nechávají vypsat modrý lístek, pětisetkorunovou pokutu musejí zaplatit do pěti dnů, jinak se částka navýší.
Pokaždé, když revizoři nastoupí do tramvaje, několik lidí zpozorní a už rovnou začnou vytahovat lístek nebo šalinkartu. Anebo rovnou občanský průkaz. Hned v další čtyřce kontroluje Jan Marek dvojici zedníků. Nemají lístek a vytahují slovenské občanky. „Pokud nezaplatí hotově,musím v takovém případě volat cizineckou policii,“ krčí rameny revizor. Muži sice na zaplacení nemají, ale o pár zastávek dál na ně má čekat zaměstnavatel, který prý pokutu zaplatí. Za oba muže nakonec dohromady pětistovku - polovinu toho, co by měl. „Byl to otec a syn,“ vysvětluje Jan Marek, proč nechal muže zaplatit jen jednu pokutu. Takové „přimhouření očí“ jej přitom stojí i něco z vlastní kapsy, revizoři totiž dostávají pevný základní plat plus procenta z každé vyinkasované pokuty.
Na Dukelské ulici revizoři přistihnou asi třicetiletého muže s potetovanou paží. Na příští zastávce vystupuje a i přes výzvy revizorů odchází. „Takové je lepší nechat jít, než se s ním prát. Však ono na něj taky jednou dojde,“ konstatuje klidně Marek. Spravedlnosti je učiněno zadost téměř za vteřinu. Okolo totiž náhodou projíždí vůz městské policie a za pár minut už strážníci kontrolují totožnost černého pasažéra, který mezitím poodešel pár set metrů. Muž si odmítá převzít vyplněný formulář a odchází. „Kde bydlí, víme, nakonec k němu přijde exekutor,“ nenechají se vyvést z klidu revizoři.
Jakmile opouštíme husovickou oblast, černých pasažérů ubude. Po cestě na Vinohrady revizoři přistihnou zahraničního studenta, který jede na jízdenku Českých drah. To sice může, jízdenka je ale prošlá. Muž u sebe nemá hotovost, a tak na Vinohradech jeden z revizorů vyráží do obchodního centra najít s černým pasažérem bankomat. „Sice nás k tomu nikdo nemůže nutit, ale snažíme se lidem vyjít vstříc, když chtějí zaplatit,“ vysvětluje revizor - nováček cestou. Zahraniční student odevzdává pětistovku. Ten den je jediným černým pasažérem, který se při placení pokuty usměje.
Po polední pauze na Mendlově náměstí pokračuje revizorská anabáze linkou x37 okolo výstaviště. U Velodromu vystupují kontroloři se dvěma muži. Jeden vytahuje občanku, druhý tvrdí, že u sebe doklady nemá. „Jen jsem si zapomněl šalinkartu. Mám měsíční,“ vymlouvá se muž. „Opravdu? A kolik stojí?“ zkouší jej revizor. „Čtyři sta,“ odvětí muž. „Taková neexistuje,“ konstatuje Jan Marek a volá policii, která má ověřit nacionálie, které mu muž nadiktoval. Strážníci přijíždějí asi za dvacet minut. „Ověřte mi tady pána,“ podává jim Jan Marek lístek s nadiktovanými údaji. Černý pasažér ale provinile strážníkům přizná
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74555/
Na trase pražského metra A se cestujícím 26. května otevře nová stanice Depo Hostivař. Spolu s ní vyroste i rozsáhlý terminál, který odlehčí přetížené Skalce od autobusové i automobilové dopravy. "Depo Hostivař je unikátní stavba," říká mluvčí Metrostavu František Polák."Stanici jsme stavěli zhruba rok. Byla přímo včleněna do původní budovy hostivařského depa," říká Polák s tím, že nejtěžší byla koordinace výstavby. Práce totiž probíhaly při běžném provozu depa.
Technici také museli upravit zabezpečovací zařízení, aby po kolejích mohly jezdit soupravy i s cestujícími. "Zároveň s tím šlo zvýšit rychlost z původních dvaceti kilometrů za hodinu na šedesát," dodává mluvčí Metrostavu.
Depo Hostivař je unikátní stanice. Metro bude cestující poprvé vozit pod širým nebem. Tunelem vede jen polovina kilometrového úseku ze Skalky. Na povrchu je i celá stanice. Před nepohodou ji bude chránit "větrná stěna" ve vjezdových vratech."Je to v podstatě stejný systém, který známe z velkých supermarketů. Ve vchodu do budovy je zařízení. To velkou rychlostí vyfukuje proud vzduchu, čímž vznikne vzduchová stěna. V budově tak zůstává konstantní teplota, i když je vchod otevřený. Je to jediná stanice pražského metra, kde takový systém funguje," vysvětluje Polák.
Unikátní je i samotné nástupiště, které je vůbec nejužší v pražském metru. "Museli jsme pracovat už s předem danými proporcemi stanice. Přesto máme vypočítané, že se sem všichni cestující pohodlně vejdou," říká Polák. Na peron se ale nevešly běžné lavičky. Nahradila je kovová opěradla.
Depo Hostivař má pouze jediný vchod a velmi malý vestibul. Od turniketů musí cestující dojít ještě dalších asi 40 metrů podél skleněné stěny, aby se dostali na nástupiště. Koleje tu končí přímo "do zdi".
Stanice je zajímavá také z architektonického hlediska. "Architekt se rozhodl zachovat industriální ráz budovy. Proto například přiznal betonové pilíře, které dělí stanici od zbytku depa," upozornil Polák. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou.
Metro začne do stanice jezdit od 26. května, kdy Metrostav budovu slavnostně předá Dopravnímu podniku. Do Depa Hostivař bude ze Skalky pokračovat každé druhé metro. "Protože jsou intervaly na trase A poměrně krátké, nestačily by se zde soupravy normálně střídat," vysvětluje mluvčí Polák.
Hlavním účelem nové stanice Depo Hostivař je odlehčit dopravě na Skalce. Všechny městské a příměstské autobusové linky budou končit na terminálu u nové konečné a nebudou muset projíždět zástavbou Strašnic. Cestující ušetří čas, Dopravní podnik pohonné hmoty, obyvatelé v okolí Skalky nebude obtěžovat tolik hluku.
Součástí nové stanice je také parkoviště P+R.
A na kolik nová stanice přijde? "Výstavba celého komplexu stála zhruba miliardu korun. Samotná stanice pak něco přes 800 milionů," uzavírá Polák.
(Jan Markovič, iDNES)
Technici také museli upravit zabezpečovací zařízení, aby po kolejích mohly jezdit soupravy i s cestujícími. "Zároveň s tím šlo zvýšit rychlost z původních dvaceti kilometrů za hodinu na šedesát," dodává mluvčí Metrostavu.
Depo Hostivař je unikátní stanice. Metro bude cestující poprvé vozit pod širým nebem. Tunelem vede jen polovina kilometrového úseku ze Skalky. Na povrchu je i celá stanice. Před nepohodou ji bude chránit "větrná stěna" ve vjezdových vratech."Je to v podstatě stejný systém, který známe z velkých supermarketů. Ve vchodu do budovy je zařízení. To velkou rychlostí vyfukuje proud vzduchu, čímž vznikne vzduchová stěna. V budově tak zůstává konstantní teplota, i když je vchod otevřený. Je to jediná stanice pražského metra, kde takový systém funguje," vysvětluje Polák.
Unikátní je i samotné nástupiště, které je vůbec nejužší v pražském metru. "Museli jsme pracovat už s předem danými proporcemi stanice. Přesto máme vypočítané, že se sem všichni cestující pohodlně vejdou," říká Polák. Na peron se ale nevešly běžné lavičky. Nahradila je kovová opěradla.
Depo Hostivař má pouze jediný vchod a velmi malý vestibul. Od turniketů musí cestující dojít ještě dalších asi 40 metrů podél skleněné stěny, aby se dostali na nástupiště. Koleje tu končí přímo "do zdi".
Stanice je zajímavá také z architektonického hlediska. "Architekt se rozhodl zachovat industriální ráz budovy. Proto například přiznal betonové pilíře, které dělí stanici od zbytku depa," upozornil Polák. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou.
Metro začne do stanice jezdit od 26. května, kdy Metrostav budovu slavnostně předá Dopravnímu podniku. Do Depa Hostivař bude ze Skalky pokračovat každé druhé metro. "Protože jsou intervaly na trase A poměrně krátké, nestačily by se zde soupravy normálně střídat," vysvětluje mluvčí Polák.
Hlavním účelem nové stanice Depo Hostivař je odlehčit dopravě na Skalce. Všechny městské a příměstské autobusové linky budou končit na terminálu u nové konečné a nebudou muset projíždět zástavbou Strašnic. Cestující ušetří čas, Dopravní podnik pohonné hmoty, obyvatelé v okolí Skalky nebude obtěžovat tolik hluku.
Součástí nové stanice je také parkoviště P+R.
A na kolik nová stanice přijde? "Výstavba celého komplexu stála zhruba miliardu korun. Samotná stanice pak něco přes 800 milionů," uzavírá Polák.
(Jan Markovič, iDNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74241/
Podle dnešních zpráv se závěry komisí pranic nelíbí ani médiím ani pozůstalým obětí. Upozorňují především na mnohé rozpory, které jsou patrné v postupně zveřejňovaných informacích. Tvrdí přesný opak - útokům zabránit šlo, protože bezpečnostní služby měly jisté informace už před nimi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74146/
Přesile tisícovek běžců a diváků se o víkendu přizpůsobí v centru Prahy řidiči a také trasy tramvají a autobusů.
Nedělní hlavní závod uzavře pro řidiče od rána od 8.30 do 16 hodin většinu ulic Starého Města. „Do všech ulic, které budou uzavřeny, jsme s předstihem umístili značky. Kdo tu auto nechá, tomu ho strážníci odtáhnou,“ varoval neposlušné řidiče mluvčí TSK Tomáš Mrázek.
(...)
Zítřejší nesoutěžní běhy zasáhnou menší část Prahy, omezí se na centrum města v okolí Staroměstského a Václavského náměstí a dál na Klárov a Rohanské nábřeží.
Náročné bude také koordinovat tramvajovou a autobusovou dopravu. V sobotu od 15 do 16.30 hodin odkloní Dopravní podnik trasy tramvají 5, 8, 12, 14, 17, 18, 20, 22 a 23, trať se změní i historické lince 91. Nedělní běh rozčísne trasy linek 3 a 17 na dvě části, změn se dočkají také tramvaje 5, 7, 8, 12, 14, 18, 20, 22, 23 a 24, linky 16 a 21 začnou jezdit přibližně od 12.45 hodin.
Dopravní podnik vyšle také do ulic mezi Podolskou vodárnou a Pražského povstání náhradní autobusy X3. Po změněných trasách budou jezdit i autobusy číslo 133 a 176. V neděli od 7.30 do 15.15 nebudou autobusy zastavovat na zastávkách v Chuchli, Lahovicích a Zbraslavi.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Nedělní hlavní závod uzavře pro řidiče od rána od 8.30 do 16 hodin většinu ulic Starého Města. „Do všech ulic, které budou uzavřeny, jsme s předstihem umístili značky. Kdo tu auto nechá, tomu ho strážníci odtáhnou,“ varoval neposlušné řidiče mluvčí TSK Tomáš Mrázek.
(...)
Zítřejší nesoutěžní běhy zasáhnou menší část Prahy, omezí se na centrum města v okolí Staroměstského a Václavského náměstí a dál na Klárov a Rohanské nábřeží.
Náročné bude také koordinovat tramvajovou a autobusovou dopravu. V sobotu od 15 do 16.30 hodin odkloní Dopravní podnik trasy tramvají 5, 8, 12, 14, 17, 18, 20, 22 a 23, trať se změní i historické lince 91. Nedělní běh rozčísne trasy linek 3 a 17 na dvě části, změn se dočkají také tramvaje 5, 7, 8, 12, 14, 18, 20, 22, 23 a 24, linky 16 a 21 začnou jezdit přibližně od 12.45 hodin.
Dopravní podnik vyšle také do ulic mezi Podolskou vodárnou a Pražského povstání náhradní autobusy X3. Po změněných trasách budou jezdit i autobusy číslo 133 a 176. V neděli od 7.30 do 15.15 nebudou autobusy zastavovat na zastávkách v Chuchli, Lahovicích a Zbraslavi.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/74144/
Bombovým útokům ze 7. července 2005, které si vyžádaly v londýnském metru 52 mrtvých a stovky zraněných, nešlo zabránit. Dospěly k tomu vládní i parlamentní vyšetřovací komise. Očistily tak zpravodajské služby z obvinění, že selhaly. "Pravdou je, že žádná bezpečnostní služba na světě nemůže zajistit stoprocentní bezpečnost," uvedl labouristický poslanec Shahid Malik.
Podle komisí, které ještě nevydaly závěrečné zprávy, nešlo o selhání služeb při posuzování získaných informací, ale zpravodajským službám chyběly informace. Bomboví útočníci totiž použili velmi jednoduché nálože, přičemž návod k jejich výrobě je snadné najít na internetu. Těsně před výbuchy byla o stupeň snížena hrozba teroristického útoku.
Bývalý poradce vládního výboru pro spojené zpravodajské služby Crispin Black ale je přesvědčen že zpravodajské služby selhaly v případě Mohammada Sidiqua Khana, který byl hlavou čtyřčlenné buňky sebevrahů. Podle něj měly zareagovat, když se ukázalo, že vstoupil v kontakt se skupinou, která byla podezřívána z terorismu. "Jestliže nemají dost zpravodajců, mají použít uniformovaných policistů, aby mohlo dál pokračovat vyšetřování Khana, ve kterém nemusely být nutně angažovány zpravodajské špičky," sdělil v pořadu BBC Newsnight.
Očekává se, že komise k této otázce zaujmou stanovisko a navrhnou také opatření ke zvýšení bezpečnosti a k lepšímu informování veřejnosti o možných nebezpečích.
(Novinky/BBC)
Podle komisí, které ještě nevydaly závěrečné zprávy, nešlo o selhání služeb při posuzování získaných informací, ale zpravodajským službám chyběly informace. Bomboví útočníci totiž použili velmi jednoduché nálože, přičemž návod k jejich výrobě je snadné najít na internetu. Těsně před výbuchy byla o stupeň snížena hrozba teroristického útoku.
Bývalý poradce vládního výboru pro spojené zpravodajské služby Crispin Black ale je přesvědčen že zpravodajské služby selhaly v případě Mohammada Sidiqua Khana, který byl hlavou čtyřčlenné buňky sebevrahů. Podle něj měly zareagovat, když se ukázalo, že vstoupil v kontakt se skupinou, která byla podezřívána z terorismu. "Jestliže nemají dost zpravodajců, mají použít uniformovaných policistů, aby mohlo dál pokračovat vyšetřování Khana, ve kterém nemusely být nutně angažovány zpravodajské špičky," sdělil v pořadu BBC Newsnight.
Očekává se, že komise k této otázce zaujmou stanovisko a navrhnou také opatření ke zvýšení bezpečnosti a k lepšímu informování veřejnosti o možných nebezpečích.
(Novinky/BBC)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/73907/
Revoluční ulicí v Praze 1 nebudou jezdit čtyři měsíce tramvaje. Výluka mezi křižovatkou ulic Havlíčkova a Na Poříčí a křižovatkou Štefánikův most a nábřeží Edvarda Beneše potrvá od 13. května do 20. září. Jejím důvodem je výstavba obchodního centra Palladium na náměstí Republiky. Linka číslo 5 bude jezdit mezi Masarykovým nádražím a Vltavskou přes zastávky Bílá labuť a Těšnov, tramvaj číslo 8 bude v úseku Florenc a Strossmayerovo náměstí odkloněna přes Těšnov a Vltavskou. Linky číslo 14, 51 a 91 pojedou mezi Masarykovým nádražím a Strossmayerovým náměstím přes zastávky Bílá labuť, Těšnov a Vltavská.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/73895/
Praha - Rekordní počet revizorů už měsíc pronásleduje černé pasažéry v pražské městské dopravě. Od letošního ledna jich přibylo třicet, u Dopravního podniku teď pracuje 151 kontrolorů.
Černí pasažéři to mají v pražské dopravě těžší ještě z jednoho důvodu - čím dál obtížněji revizory poznávají. V jejich řadách přibylo mladých tváří, u nichž málokdo očekává, že se vytasí s odznakem Dopravního podniku.
„Dříve jsem revizora poznala na první pohled. Býval to většinou muž středního věku s nepříjemným obličejem. Minulý týden mi dal pokutu dvacetiletý kluk se sluchátky v uších. Také jsem si všimla, že přibylo pár žen revizorek. Nedivila bych se, kdybych příště potkala ženu s piercingem,“ říká dvacetiletá studentka Lucie. Změnu potvrdila mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. „Navíc zvyšujeme nároky na kontrolory. Upřednostňujeme lidi alespoň s částečnou znalostí cizího jazyka,“ prohlásila Kuchařová. Nejnutnější podmínka, kterou musí zájemci splnit, je úspěšné splnění psychotestů.
Kontrolorů bude ještě víc
Nárůst počtu revizorů souvisí se snahou magistrátu zavést nulovou toleranci i u menších přestupků, mezi které patří právě jízda bez platné jízdenky. „Chceme, aby revizorů bylo ještě o pár víc. Vzrůstají také naše nároky na ně - chceme, aby lépe zvládali různé problematické situace nebo komunikaci s pasažéry,“ říká pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. Zhodnotit přínos toho, že v dopravě jezdí více revizorů, zatím nechtěl. „Je příliš brzy,“ vysvětlil radní.
Magistrát i Dopravní podnik hodlají také častěji spolupracovat s městskou i státní policií. V dlouhodobějším horizontu plánují další možnosti boje s černými pasažéry.
„Uvažovali jsme třeba o návratu turniketů, ale taková opatření jsou i otázkou peněz. Instalace turniketů by byla velmi drahá a obtěžovala by cestující s tramvajenkou,“ upřesňuje Radovan Šteiner.
Loni revizoři přistihli skoro čtvrt milionu cestujících bez jízdenky. To bylo téměř o šest tisíc víc než před rokem. Na pokutách vybral v loňském roce Dopravní podnik devadesát čtyři milionů korun, což je o sedm milionů víc než v roce 2004.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Černí pasažéři to mají v pražské dopravě těžší ještě z jednoho důvodu - čím dál obtížněji revizory poznávají. V jejich řadách přibylo mladých tváří, u nichž málokdo očekává, že se vytasí s odznakem Dopravního podniku.
„Dříve jsem revizora poznala na první pohled. Býval to většinou muž středního věku s nepříjemným obličejem. Minulý týden mi dal pokutu dvacetiletý kluk se sluchátky v uších. Také jsem si všimla, že přibylo pár žen revizorek. Nedivila bych se, kdybych příště potkala ženu s piercingem,“ říká dvacetiletá studentka Lucie. Změnu potvrdila mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. „Navíc zvyšujeme nároky na kontrolory. Upřednostňujeme lidi alespoň s částečnou znalostí cizího jazyka,“ prohlásila Kuchařová. Nejnutnější podmínka, kterou musí zájemci splnit, je úspěšné splnění psychotestů.
Kontrolorů bude ještě víc
Nárůst počtu revizorů souvisí se snahou magistrátu zavést nulovou toleranci i u menších přestupků, mezi které patří právě jízda bez platné jízdenky. „Chceme, aby revizorů bylo ještě o pár víc. Vzrůstají také naše nároky na ně - chceme, aby lépe zvládali různé problematické situace nebo komunikaci s pasažéry,“ říká pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. Zhodnotit přínos toho, že v dopravě jezdí více revizorů, zatím nechtěl. „Je příliš brzy,“ vysvětlil radní.
Magistrát i Dopravní podnik hodlají také častěji spolupracovat s městskou i státní policií. V dlouhodobějším horizontu plánují další možnosti boje s černými pasažéry.
„Uvažovali jsme třeba o návratu turniketů, ale taková opatření jsou i otázkou peněz. Instalace turniketů by byla velmi drahá a obtěžovala by cestující s tramvajenkou,“ upřesňuje Radovan Šteiner.
Loni revizoři přistihli skoro čtvrt milionu cestujících bez jízdenky. To bylo téměř o šest tisíc víc než před rokem. Na pokutách vybral v loňském roce Dopravní podnik devadesát čtyři milionů korun, což je o sedm milionů víc než v roce 2004.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/73373/
Na Dlhých dieloch už skúšobne premáva duobus. "Zatiaľ je tu jeden kus, ostatných päť má prísť na prelome mája a júna," povedal hovorca Dopravného podniku Bratislava Karol Kajdi. Duobusy sú trolejbusy, ktoré môžu na rovine prepnúť na dieselový pohon. Preto sú vhodné do kopcovitého terénu, kam kĺbové autobusy najmä v zime nevládzu vyjsť.
Práve na Dlhých dieloch je tento problém, preto by odtiaľto mali už na jeseň začať premávať duobusy až po Nový most a naspäť. Zatiaľ by to malo byť v dopravnej špičke, podľa toho, či sa nájdu ďalšie peniaze, by mesto chcelo nasadiť duobusy aj počas celého dňa. Cena jedného duobusu je okolo 15 miliónov korún."Vozidlá zatiaľ testujeme bez záťaže. Ďalším krokom budú skúšky s vrecami naplnenými pieskom, potom jazdy s pasažiermi," povedal Kajdi. Aby mohli duobusy premávať, bude treba postaviť do kopca trolejbusové vedenie. Na túto stavbu už má dopravný podnik stavebné povolenie, stavať by sa malo začať v lete. Podľa námestníka primátora pre dopravu Karola Koladu by sa výstavba trate mala zaobísť bez odstavenia električkovej dopravy na Karloveskej. Duobusmi chce mesto riešiť zlú dopravnú situáciu na Dlhých dieloch. V minulom roku išiel na prípravu stavby milión korún z bankového úveru.
(SME)
Práve na Dlhých dieloch je tento problém, preto by odtiaľto mali už na jeseň začať premávať duobusy až po Nový most a naspäť. Zatiaľ by to malo byť v dopravnej špičke, podľa toho, či sa nájdu ďalšie peniaze, by mesto chcelo nasadiť duobusy aj počas celého dňa. Cena jedného duobusu je okolo 15 miliónov korún."Vozidlá zatiaľ testujeme bez záťaže. Ďalším krokom budú skúšky s vrecami naplnenými pieskom, potom jazdy s pasažiermi," povedal Kajdi. Aby mohli duobusy premávať, bude treba postaviť do kopca trolejbusové vedenie. Na túto stavbu už má dopravný podnik stavebné povolenie, stavať by sa malo začať v lete. Podľa námestníka primátora pre dopravu Karola Koladu by sa výstavba trate mala zaobísť bez odstavenia električkovej dopravy na Karloveskej. Duobusmi chce mesto riešiť zlú dopravnú situáciu na Dlhých dieloch. V minulom roku išiel na prípravu stavby milión korún z bankového úveru.
(SME)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/73016/
Dopravní podnik zvažuje dvě varianty, nákup nového systému či modernizaci starého
Metro na trase B jezdí oproti ostatním linkám se starým zabezpečovacím systémem. Ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek ale rozhodně odmítá, že by to znamenalo ohrožení. Funguje prý na sto procent. Po dvou zrušených výběrových řízeních na nový systém řeší podnik další postup.
První výběrové řízení zrušil v roce 2003 sám Dopravní podnik, druhou soutěž loni 14. října už Úřad pro hospodářskou soutěž. Podle ředitele Jílka měl výhrady k zadávacím podmínkám.
„Dopravní podnik podle úřadu nespecifikoval dostatečně přesně, jak mají uchazeči ukázat praxi v oboru. Nebylo jisté, kdo postoupil do druhého kola,“ vysvětlil Jílek.
V současnosti se na trasu B chystá vyjet dalších sedm až devět modernizovaných souprav, jež bude chránit starý zabezpečovací systém. Připojí se k přibližně 45 soupravám, které na trase již jezdí.
„Rozdělovat systémy na bezpečnější a méně bezpečný je nesmysl. Existují jen různé stupně. Ten nejmodernější znamená bezobslužný provoz, tedy bez řidiče,“ reaguje na možné pochyby Jílek.
Bezpečnost za miliardu korun
Právě to, že budou nyní jezdit na „béčku“ upravené soupravy, otvírá podle něj variantu, že by se na trasu nekupoval systém nový, jehož cena se šplhá až k jedné miliardě korun, ale starý se modernizoval. Podnik varianty předloží magistrátu jako součást investičního plánu pro rok 2007 prvního června. „V jeho rámci bude zpracována i analýza o výhodách a nevýhodách modernizace,“ upřesnil Jílek.
Náměstek primátora Petr Hulinský (ČSSD), který má na starosti městské finance, konstatoval, že pro rozhodnutí, zda levnější modernizaci, či nové zařízení, je potřeba znát přesné vyčíslení a projekt.
„Pokud mají trasy A a C nový zabezpečovací systém, trasa B by ho měla mít také. Bezpečnost cestujících je přece prioritní. Modernizace metra přispívá k většímu komfortu přepravy,“ poznamenal městský zastupitel Michael Hvížďala (nestraník).
Linku C zabezpečuje francouzský systém Matra, linku A systém od společnosti AŽD. Ať už by se město rozhodlo pro jednu, či druhou variantu, bude následovat podle Jílka soutěž na dodavatele.
(Právo)
Metro na trase B jezdí oproti ostatním linkám se starým zabezpečovacím systémem. Ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek ale rozhodně odmítá, že by to znamenalo ohrožení. Funguje prý na sto procent. Po dvou zrušených výběrových řízeních na nový systém řeší podnik další postup.
První výběrové řízení zrušil v roce 2003 sám Dopravní podnik, druhou soutěž loni 14. října už Úřad pro hospodářskou soutěž. Podle ředitele Jílka měl výhrady k zadávacím podmínkám.
„Dopravní podnik podle úřadu nespecifikoval dostatečně přesně, jak mají uchazeči ukázat praxi v oboru. Nebylo jisté, kdo postoupil do druhého kola,“ vysvětlil Jílek.
V současnosti se na trasu B chystá vyjet dalších sedm až devět modernizovaných souprav, jež bude chránit starý zabezpečovací systém. Připojí se k přibližně 45 soupravám, které na trase již jezdí.
„Rozdělovat systémy na bezpečnější a méně bezpečný je nesmysl. Existují jen různé stupně. Ten nejmodernější znamená bezobslužný provoz, tedy bez řidiče,“ reaguje na možné pochyby Jílek.
Bezpečnost za miliardu korun
Právě to, že budou nyní jezdit na „béčku“ upravené soupravy, otvírá podle něj variantu, že by se na trasu nekupoval systém nový, jehož cena se šplhá až k jedné miliardě korun, ale starý se modernizoval. Podnik varianty předloží magistrátu jako součást investičního plánu pro rok 2007 prvního června. „V jeho rámci bude zpracována i analýza o výhodách a nevýhodách modernizace,“ upřesnil Jílek.
Náměstek primátora Petr Hulinský (ČSSD), který má na starosti městské finance, konstatoval, že pro rozhodnutí, zda levnější modernizaci, či nové zařízení, je potřeba znát přesné vyčíslení a projekt.
„Pokud mají trasy A a C nový zabezpečovací systém, trasa B by ho měla mít také. Bezpečnost cestujících je přece prioritní. Modernizace metra přispívá k většímu komfortu přepravy,“ poznamenal městský zastupitel Michael Hvížďala (nestraník).
Linku C zabezpečuje francouzský systém Matra, linku A systém od společnosti AŽD. Ať už by se město rozhodlo pro jednu, či druhou variantu, bude následovat podle Jílka soutěž na dodavatele.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72932/
Tlačenice ve veřejné dopravě jsou příležitostí pro sexuální obtěžování, usoudili radní v brazilském Rio de Janeiru. Vyhradili proto některé vozy v příměstských vlacích jen pro ženy.
Příslušný zákon schválili už v březnu na MDŽ, ale začal „platit“ až v těchto dnech. Správní cariocas (obyvatelé Ria) se totiž šance přimáčknout se na hezkou mulatku nehodlají vzdát a cpou se i do vyhrazených vagónů. Někteří se vymlouvají na nepozornost, jiní ale hrdě protestují. „To je přece diskriminace,“ hájil se před televizní kamerou jistý přistižený lékař s tím, že mezi půl miliónem každodenních cestujících v městské dopravě mají muži nad ženami co do počtu převahu dvou procent. „Chlapi nás ženy neberou jako lidi, tak jak chcete, aby respektovali nějaký zákon,“ reagovala v deníku O Globo dvaadvacetiletá studentka Debora.
Ani feministky zákon nenadchnul. „Separace pohlaví je z doby mojí babičky. Je to krok zpátky v boji žen za rovnost,“ usoudila Rogéria Peixotová z hnutí Solidarita brazilských žen.
V podobně „horkokrevné“ megalopoli Ciudad de México stejný předpis platí už desítky let.
(Právo)
Rovnoprávnost po iberoamericku...
Příslušný zákon schválili už v březnu na MDŽ, ale začal „platit“ až v těchto dnech. Správní cariocas (obyvatelé Ria) se totiž šance přimáčknout se na hezkou mulatku nehodlají vzdát a cpou se i do vyhrazených vagónů. Někteří se vymlouvají na nepozornost, jiní ale hrdě protestují. „To je přece diskriminace,“ hájil se před televizní kamerou jistý přistižený lékař s tím, že mezi půl miliónem každodenních cestujících v městské dopravě mají muži nad ženami co do počtu převahu dvou procent. „Chlapi nás ženy neberou jako lidi, tak jak chcete, aby respektovali nějaký zákon,“ reagovala v deníku O Globo dvaadvacetiletá studentka Debora.
Ani feministky zákon nenadchnul. „Separace pohlaví je z doby mojí babičky. Je to krok zpátky v boji žen za rovnost,“ usoudila Rogéria Peixotová z hnutí Solidarita brazilských žen.
V podobně „horkokrevné“ megalopoli Ciudad de México stejný předpis platí už desítky let.
(Právo)
Rovnoprávnost po iberoamericku...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72590/
U příležitosti patnáctiletého provozu trolejbusů v Českých Budějovicích se mohou lidé svézt historickým vozem. Dobový trolejbus vyjede dnes v 16 hodin z vozovny k nádraží a dále bude křižovat centrem města i jeho sídlišti.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72511/
Je to jen hra, ale proč to nezkusit. Umíte si představit, jak by vypadala pražská doprava, kdyby se naplnily předvolební sliby politiků?
Tak tedy: ti, kdo jezdí MHD na předplacený kupon, by měli cestování levnější než nyní. Důchodci a ženy na mateřské by neplatili nic. Zároveň by přibylo linek tramvají a metra. Městem by jezdilo o 30 % méně aut. Ta by jejich řidiči odstavovali na nových parkovištích a místo placení parkovného by se prokazovali jen jízdenkou MHD.
To vše vyplývá z ankety, kterou mezi lídry pěti nejsilnějších stran udělala ČTK. Ptala se jich, co pokládají za největší problém Prahy. Zde jsou jejich odpovědi.
Mirek Topolánek, ODS: Stav dopravy je podle něj ukázkou neschopnosti vlády ČSSD. Chce se zaměřit na výstavbu významných dopravních staveb, které by měly dopravě ve městě odlehčit až o 30 procent automobilů. „Naším cílem je také snížit počet trestných činů a zvýšit jejich objasněnost,“ uvedl.
David Rath, ČSSD: Jednoznačně největším problémem je doprava a kvalita životního prostředí. Je nutné dostavět metro a rozšířit tramvajovou síť. Senioři a matky na mateřské dovolené by měli mít MHD zdarma. Důležitá je dostavba vnějšího obchvatu a oživení projektu zeleného prstence kolem města.
František Beneš, KSČM: Problémy jsou kriminalita, doprava a bydlení pro seniory a mladé rodiny, pro které by se měly stavět byty formou neziskových družstev. Chce také více policistů v ulicích a rychlé tresty za prokázané přečiny. Je podle něj nutné co nejdříve dostavět vnější obchvat města.
Cyril Svoboda, KDU-ČSL: Měla by se zlevnit hromadná doprava pro majitele kuponů. Měla by se stavět záchytná parkoviště, přičemž jízdenka nebo kupon by byla současně úhradou parkovného.
Martin Bursík, Strana zelených: Problémem je fungování magistrátu s neprůhledným zadáváním zakázek. Chce prosadit přímou volbu primátorů a starostů, aby se posílila jejich odpovědnost vůči občanům. Problém dopravy by řešil odklonem aut z centra, posílením MHD a budováním stezek pro cyklisty.
Levnější jízdné? Nesmysl
Na to, jak jsou představy lídrů reálné, se MF DNES zeptala ředitele Dopravního podniku Tomáše Jílka. „Už teď je jízdné v Praze výrazně levnější než v jiných zemích a naše společnost není ani dostatečně ekonomicky silná, aby unesla další zlevňování dopravy. Z jízdného plynou do městského rozpočtu něco přes tři miliardy korun. Kde jinde by město tyto peníze bralo? A jak by mohlo město dál rozšiřovat tramvajovou síť a metro? Vždyť už teď se stát podílí například na rozšiřování metra strašlivě malou částkou, z 85 % jdou peníze z městského rozpočtu.“
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Tak tedy: ti, kdo jezdí MHD na předplacený kupon, by měli cestování levnější než nyní. Důchodci a ženy na mateřské by neplatili nic. Zároveň by přibylo linek tramvají a metra. Městem by jezdilo o 30 % méně aut. Ta by jejich řidiči odstavovali na nových parkovištích a místo placení parkovného by se prokazovali jen jízdenkou MHD.
To vše vyplývá z ankety, kterou mezi lídry pěti nejsilnějších stran udělala ČTK. Ptala se jich, co pokládají za největší problém Prahy. Zde jsou jejich odpovědi.
Mirek Topolánek, ODS: Stav dopravy je podle něj ukázkou neschopnosti vlády ČSSD. Chce se zaměřit na výstavbu významných dopravních staveb, které by měly dopravě ve městě odlehčit až o 30 procent automobilů. „Naším cílem je také snížit počet trestných činů a zvýšit jejich objasněnost,“ uvedl.
David Rath, ČSSD: Jednoznačně největším problémem je doprava a kvalita životního prostředí. Je nutné dostavět metro a rozšířit tramvajovou síť. Senioři a matky na mateřské dovolené by měli mít MHD zdarma. Důležitá je dostavba vnějšího obchvatu a oživení projektu zeleného prstence kolem města.
František Beneš, KSČM: Problémy jsou kriminalita, doprava a bydlení pro seniory a mladé rodiny, pro které by se měly stavět byty formou neziskových družstev. Chce také více policistů v ulicích a rychlé tresty za prokázané přečiny. Je podle něj nutné co nejdříve dostavět vnější obchvat města.
Cyril Svoboda, KDU-ČSL: Měla by se zlevnit hromadná doprava pro majitele kuponů. Měla by se stavět záchytná parkoviště, přičemž jízdenka nebo kupon by byla současně úhradou parkovného.
Martin Bursík, Strana zelených: Problémem je fungování magistrátu s neprůhledným zadáváním zakázek. Chce prosadit přímou volbu primátorů a starostů, aby se posílila jejich odpovědnost vůči občanům. Problém dopravy by řešil odklonem aut z centra, posílením MHD a budováním stezek pro cyklisty.
Levnější jízdné? Nesmysl
Na to, jak jsou představy lídrů reálné, se MF DNES zeptala ředitele Dopravního podniku Tomáše Jílka. „Už teď je jízdné v Praze výrazně levnější než v jiných zemích a naše společnost není ani dostatečně ekonomicky silná, aby unesla další zlevňování dopravy. Z jízdného plynou do městského rozpočtu něco přes tři miliardy korun. Kde jinde by město tyto peníze bralo? A jak by mohlo město dál rozšiřovat tramvajovou síť a metro? Vždyť už teď se stát podílí například na rozšiřování metra strašlivě malou částkou, z 85 % jdou peníze z městského rozpočtu.“
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72508/
(Právo)