Železniční stanice Jevíčko včera a dnes (2)

2.3.2015 8:00 Robert Jordán

Železniční stanice Jevíčko včera a dnes (2)

Je sobotní dopoledne, venku sice mrzne, ale svítí slunce. Ideální příležitost pro pořízení aktuálních fotografií z jevíčského nádraží. Vyrážím na cestu, ale těsně před nádražím se zatahuje, opuštěná budova, vyhořelé skladiště, mraky nízko nad zemí, depresivní nálada. To nejdůležitější ani vyfotit nemohu, nástupiště obsazeno bezdomovci a má přítomnost s fotoaparátem se jim vůbec nelíbí.

 

 

 

 

Vracím se k Jevíčku, když pořizuji poslední fotku na kraji města, vysvitne znovu slunce. Jak příznačné. O 14 dní později vidím bezdomovce na náměstí, hned toho využívám a jdu na nádraží dofotit potřebné záběry. Tam zjišťuji, proč jsou pryč, že to nebylo z jejich vůle. Nápis na plechových dveřích prozrazuje zásah SŽDC, najatá stavební firma bourá zbytky vyhořelého skladiště. Tentokrát svítí sluníčko. Že by naděje…?


Výstražný nápis SŽDC © Robert Jordán

V prvním díle jsme si prošli historii železniční stanice Jevíčko a dorazili jsme do března 2005, kdy zde přestaly sloužit pokladní a Jevíčko se stalo neobsazenou zastávkou. Nějakou dobu byl ještě obydlen služební byt v budově stanice, když ale byl jeho uživatel propuštěn od ČD, zůstala celá budova úplně prázdná.

Ještě k jedné zásadní změně došlo v tomto období. Jak se ukázalo, odstartovala konec osobní dopravy. Za účelem zajištění návaznosti ve Skalici nad Svitavou při vzniku IDS JMK byly posunuty odjezdy z Chornic, kde se tím pádem rozbily přestupní vazby. Jeden příklad. Když jsem v roce 2001 začal jezdit do Olomouce si rozšiřovat vzdělání, jezdil jsem domů vlakem přes Prostějov, přestupy navazovaly, v šest večer jsem přijel do Chornic, tam už stály vlaky na Českou Třebovou a Skalici, stačilo přesednout a za 10 minut jsem vysedal v Jevíčku. Když jsem po 5 letech studium končil, už tato vazba neexistovala, v šest se přijelo do Chornic, ale vlak na Skalici už byl 45 minut pryč. Logicky jsem přestal vlakem z Olomouce přes Prostějov jezdit a jistě jsem nebyl sám. Počet cestujících poklesl a bylo čím argumentovat.

Další změna přišla na jaře 2007, kdy IDS JMK dorazil na Boskovicko. Původní plán znamenal omezení vlakového spojení. Proti tomu se v celém regionu zdvihl velký odpor, a tak od prosince 2007 došlo k novým úpravám. Na celé trase se zavedl dvouhodinový takt, který se dodržoval i o víkendech. Od Skalice nad Svitavou tak vlaky do Jevíčka pravidelně přijížděly v x:06 a pokračovaly zpravidla přímo až do České Třebové, od Chornic na Skalici se pak odjíždělo v x:49. V prosinci 2008 došlo k jistému posunu na x:05 a x:48, spoje ale neubyly.


Autobusová zastávka nedaleko nádraží © Robert Jordán

Tento, dalo by se říci, ideální stav vydržel do prosince 2009. Od tohoto data končila část spojů od Skalice nad Svitavou ve Velkých Opatovicích a do Jevíčka a Chornic pokračovaly jen čtyři spoje denně. Přesedání a dokončení rozpadu přestupních vazeb vedlo k úpadku zájmu o dopravu. Když se ještě firma OREDO pustila do optimalizace dopravy v Pardubickém kraji, bylo o osudu vlaků rozhodnuto. Poslední osobní vlak projel Jevíčkem 10. 12. 2011. Zůstala jen doprava nákladní, nebýt u nádraží uhelné sklady a pila, nejspíše by sem nejezdil ani ten manipulační vlak.

Jak vypadá nádraží dnes? Opuštěná vybydlená budova, na nástupišti zbytky po bezdomovcích, zplanýrovaná plocha po zbouraném skladišti, zatlučené dveře, rozsáhlá manipulační plocha prázdná až na pár kupek uhlí, nikde ani jeden vagón. Stav ostatně dostatečně dokumentují fotografie v galerii.


Pohled k manipulační ploše, vlevo fungující uhelné sklady, vpravo trosky vyhořelého skladiště
© Robert Jordán

Co k tomu vedlo a co se proti tomu dá dělat? Odpověď na tuto otázku je poměrně složitá a zahrnuje celou řadu aspektů. Následující výčet si samozřejmě nemůže činit nárok na úplnost. Trať je typickou lokálkou se zastávkami daleko od obcí a nízkou povolenou rychlostí. Pokud by měla fungovat dále, jednoznačně by jí prospělo posunout vybrané zastávky blíže k obcím, odstranit několikeré pomalé jízdy kvůli křížení s polní cestou, případně opravit trať za účelem zvýšení povolené rychlosti. V Jevíčku či v Chornicích navázat autobusové přípoje do sousedních vesnic.

Jevíčsko je na pomezí tří krajů, což při současné dopravní politice v naší zemi stačí samo o sobě k likvidaci trati. Navíc se tyto zásahy zjevně dějí bez důkladné znalosti místních poměrů a bez dostatečné konzultace s dotčenými obcemi. Různé pokusy o spolupráci Pardubického a Olomouckého kraje za několik posledních let vydají na samostatný článek, zatím ale příliš úspěšné nejsou. Jinak chválený Jihomoravský kraj se k této trase chová také poměrně macešsky a snaží se ji omezovat jen na spojení Skalice nad Svitavou – Boskovice. Rozmístění sídel v tomto regionu příliš dopravě nenahrává, v místě je velká nezaměstnanost a málo pracovních příležitostí, současný stav dopravy ale neumožňuje někam cestovat za prací. Kdo nemá možnost jezdit autem, často musí vhodné pracovní místo vzdát.


Pohled na nástupiště, úplně vlevo záchodky, pak vstup do čekárny, vpravo dopravní kancelář
© Robert Jordán

Podařilo se rozbít přestupní vazby, neexistuje propojení s autobusovou dopravou. Autobusy přitom nejsou rychlejší kvůli trasování přes jednotlivé vesnice a úzké silničky. Například protijedoucí spoje na páteřní lince Jevíčko – Svitavy se mají míjet v takovém místě, že jeden z nich raději zůstane stát na kraji úseku a nabere několik minut zpoždění, než aby se v něm s kolegou musel potkat a složitě vyhýbat. Cestování v Pardubickém kraji také komplikuje fakt, že si nemůžete jen tak koupit jednu přestupní jízdenku až do cíle jako v IDS JMK. Je to zde možné pouze tehdy, když si ještě předem za poplatek vyřídíte elektronickou kartu.

Aby měla vlaková doprava šanci, měla by vyjít ze základní přestupní třístranné vazby v Chornicích, zároveň jezdit v jiných časech než souběžný autobus. Pro příklad se nemusí chodit daleko, toto například úspěšně funguje na lince Boskovice – Velké Opatovice, autobus v x:00, vlak v x:30.


Detail bouracích prací © Robert Jordán

Výhoda vlaku je ve zvládání špičky v dopravě, v podchycení víkendových přesunů s návazností na směr Brno, Česká Třebová i Olomouc přes Prostějov. Bez komplexního propojení s autobusovou dopravou a zájmy významných zaměstnavatelů v regionu jsou k nezdaru odsouzeny i současné snahy Pardubického kraje o znovuzavedení vlaků na trase Moravská Třebová – Chornice – Dzbel.

Pro uskutečnění plánů na obnovu železniční dopravy na Jevíčsku ale zřejmě schází dostatečná vůle podpořená dostatkem financí u všech zúčastněných stran od krajů až po dopravce. Jedná se o problém, který není jen místní, ale týká se většího počtu tratí. Na celou věc je nutno se podívat ještě z jednoho úhlu. Rozsáhlá debata se vede o tom, jak znovu zavést dopravu na té či oné trati, kde se nyní nejezdí, ale nikdo z kompetentních neřeší, jak účinně zabezpečit nevyužívaný drážní majetek. Jedno je bohužel jisté. Řešení nepřijde jen tak brzy. Jevíčské nádraží zatím bude prázdné a opuštěné.

Prameny a odkazy:

  1. Říha, Marek - 100 let místní dráhy Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice; Gradis Bohemia, Praha 2008, 192 s., ISBN 80-86925-04-8
  2. Železniční trať Třebovice v Čechách – Skalice nad Svitavou – Wikipedie
  3. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje – Wikipedie
  4. IDS JMK - Integrovaný dopravní systém JMK - jízdní řády Brno a Jihomoravský kraj - oficiální stránky
  5. Jevíčko – Wikipedie
Úvodní snímek: 13.2.2015 - Tudy se přicházelo k vlakům © Robert Jordán

Galéria

Súvisiace odkazy