Výlet párou v červnu 2012 z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a vzpomínka na kamaráda Jardu
V roce 2012 jsem se vydal s kamarádem prozkoumat úzkokolejnou trať číslo 229, která vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, součástí úzkokolejky je i trať 228 z Jindřichova Hradce do Obrataně (její návštěvu plánuji někdy příště), obě provozuje JHMD. Jel se mnou kamarád, strojvedoucí, který není už mezi námi. Tuto cestu jsme plánovali už dlouho a počasí naštěstí taky vyšlo.
Úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce prochází krásnou krajinou České Kanady. Trať, dlouhá 33 km a otevřená 1. 11. 1897, je unikátní technickou památkou, která dokumentuje vývoj železniční dopravy v ČR.
Do odjezdu zbývalo ještě pár chvil, a tak jsme se chtěli dozvědět něco o Jindřichově Hradci. Je to nádherné a klidné okresní město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárce. Žije zde téměř 22 tisíc obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací. Po krátké prohlídce města jsme se věnovali provozu na nádraží v Jindřichově Hradci. Koupili jsme si lístek JHMD. Vydávají stále ještě lepenkové jízdenky, které měly tenkrát ČSD a procvakávají je kleštěmi.
Depo JHMD v Jindřichově Hradci © Pavel Šmídek
Trať začíná na samostatném nádraží úzkorozchodných drah (rozchod kolejí 760 mm) před staniční budovou jindřichohradeckého nádraží. Nachází se zde depo JHMD, výtopna a podvalníková jáma pro přechod normálněrozchodných vozů na úzkokolejku. Po odjezdu jsme ze zadní části vlaku pozorovali splítku normálního a úzkého rozchodu.
Táhla nás parní lokomotiva vyrobená krátce po druhé světové válce. Vlak zahoukal a už jsme jeli nádhernou přírodou České Kanady přes romantickou lesní zastávku Kaproun s pomníčkem Járy Cimrmana, kde samozřejmě byla zastávka na focení. Součástí vlaku bylo bistro i vyhlídkový vůz, zajímavé bylo doplňování vody (zastávka Hůrky) i svezení u fíry – mohl jsem pozorovat přikládání uhlí do kotle.
Zastávka Kaproun © Pavel Šmídek
Pak nás vítala Nová Bystřice a její krásné nádraží a jahodobraní, to byl taky jeden z důvodů, proč jsme tam jeli. Druhého dne jsme se příjemně svezli motorákem JHMD do Jindřichova Hradce, opět si prošli centrum, naobědvali se a pak odjeli do Prahy s přestupem ve Veselí nad Lužnicí. Praha nás přivítala až večer, vlak byl přeplněný. Tenkrát se mně líbilo, že kolem trati nebylo tolik ohyzdných protihlukových stěn. Byl to vydařený výlet díky krásnému počasí.
Zbrojení vodou na nádraží Hůrky © Pavel Šmídek
Galéria
Diskusia
