Desiro ML „na baterky“ se předvedlo v Sasku

20.9.2020 8:00 Helmut Böhme

Desiro ML „na baterky“ se předvedlo v Sasku

Prototyp regionální nízkopodlažní elektrické jednotky Cityjet eco s přídavným zásobníkem elektrické energie je součástí rodiny vozidel [Siemens] Desiro ML. Umožňuje zavést ekologickou tichou a čistou dopravu i na neelektrizovaných tratích. Díky [alternativní] možnosti akumulátorového napájení lze využít přednosti elektrického provozu i tam, kde dosud jezdí osobní vlaky poháněné spalovacími motory. Ve srovnání s nimi přinášejí významnou úsporu energie, úplné odstranění místních emisí zdraví škodlivých látek …

Takto popisuje firma Siemens Mobility regionální elektrickou jednotku s přídavným akumulátorem, vyvíjenou ve spolupráci s Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB), v tiskové zprávě vydané už před dvěma lety. Vozidlo označované jako Desiro ML ÖBB Cityjet eco bylo v půli září 2018 prezentováno ve Vídni a poté vystaveno na mezinárodním berlínském veletrhu dopravních technologií InnoTrans 2018 ve dnech 18. až 21. září. O rok později, konkrétně 2. září 2019, byla tato elektrická jednotka nasazena do zkušebního provozu s cestujícími, jak informovala média.


Siemens Desiro ML ÖBB Cityjet eco v žst. Wien Hbf na továrním snímku

Dne 9. září 2020 jsem se dočetl, že Dopravní svaz Horního Polabí (Verkehrsverbund Oberelbe – VVO) 16. září 2020 provádí zkušební jízdu s bateriovým motorovým vozidlem Desiro ML od výrobce Siemens do Königsbrücku pro zástupce politiky, obchodu, výzkumu a tisku. Což mne pochopitelně nadmíru zaujalo, protože na trati Dresden – Königsbrück bydlím. O předmětném vozidle jsem už leccos věděl, jeho podrobnější popis jsem si přečetl v prospektu výrobce. Bližší informace o tom, co s ním VVO zamýšlí, se pak (tady si dovolím předběhnout v čase) objevily v dodatečně vydané tiskové zprávě.

I když prezentační jízda byla jenom pro pozvané, její jízdní řád se objevil na internetu, a tak jsem ve správný čas vyrazil z domova na bicyklu nejprve do stanice Ottendorf-Okrilla Süd, kde jsem filmoval nesmyslný průběh křižování vlaků, který vypadá takto:

  • Přijede vlak z Königsbrücku na levou kolej, neboť technické uspořádání stanice údajně neumožňuje vjezd na kolej pravou. Protože odchod od vlaků je vpravo, musejí cestující přejít pravou kolej a tudíž po ní současně nemůže přijet vlak z Drážďan. Ubíhají 2 minuty.
  • Na přilehlé silniční křižovatce se přepnou semafory všech směrů na červenou a zavřou se závory na navazujícím přejezdu.
  • Vjede vlak z Drážďan, ubíhají další 2 minuty
  • Laik si pomyslí, že závory zůstanou zavřené a odjede vlak do Drážďan. Omyl! Závory se zase otevřou. Proč? Dráha mi odpověděla, že je z toho taky nešťastná, ale choré mozky byrokratů ze spolkového drážního úřadu vymyslely, že závory nesmějí být po průjezdu vlaku zavřené déle než 6 sekund, jinak by si mohl někdo myslet, že je zapomněli otevřít a snažil by se je obejít. Proč by tak učinil právě po 6 sekundách, to je asi úřední tajemství.
  • Po čase se zase přepnou semafory všech směrů na červenou, závory se zavřou a 7 minut po příjezdu vlak může konečně slavnostně odjet. Před několika lety to trvalo dokonce 12 minut, protože obsluha stavědla musela na služebním kole sjet ke zhlaví a přehodit tam ručně výhybky.

Odpusťte mi to odbočení od hlavního tématu, ale je jen zdánlivé – ukazuje totiž propast mezi proklamovanou pokrokovostí VVO a provozní realitou.


Křižování ve stanici Ottendorf-Okrilla Süd

Pokračoval jsem do stanice Ottendorf-Okrilla Nord, kde bylo na 10:41 hod. plánováno křižování „bateriového vlaku“ s pravidelným spojem do Drážďan. Shromáždilo se tam několik fotografů a jeden nám prozradil, že VVO pro jistotu objednal autobus pro případ, že supervlak na cestě selže, aby se panstvo nemuselo odebrat zpět pěšky anebo pravidelným vlakem. Přítomný byl i profesionál, který natáčel pro RTL i místní televizi a jeho kolega řídil dron s kamerou, aby měli tu slávu zachycenou i z ptačí perspektivy.


„Zázračný vlak“ vjíždí do stanice Ottendorf-Okrilla Nord

Dál jsem to nechtěl sledovat, tak jsem se vrátil domů do Weixdorfu a zdokumentoval průjezd vlaku svou „domovskou zastávkou“ při jeho návratu do Drážďan.


Zeleň na vozidle i nástupišti

Na drážďanském hlavním nádraží se pak konala prezentace jednotky Desiro ML ÖBB Cityjet eco pro veřejnost, samozřejmě kvůli pandemii nemoci COVID-19 s registraci účastníků a povinnosti nosit roušky. Nechyběl jsem tam pochopitelně ani já.


Budoucnost a současnost regionální dopravy na Dresden Hbf

Kladně hodnotím velkou vzdálenost pohodlných sedadel a absenci jinak obvyklé 1. třídy, která v příměstské dopravě postrádá smysl.


Interiér jednotky Desiro ML ÖBB Cityjet

Ale při prohlídce interiéru mne cosi zarazilo:


Pročpak jsou zásuvky na stropě?

Jak je na tom toto vozidlo budoucnosti s bezbariérovostí, to jsem viděl na vlastní oči:


Vozíčkáři mají k dispozici nájezdovou rampu

Pro dopravní špičku na dané trati je jednotka kapacitně dostatečná, v sedle se ale obávám, že bude většinou vozit vzduch. To už je tak nějak atribut moderních nedělitelných vlaků.

Byl to docela zajímavý den, a proto nelituji, že jsem jej (s příslušným politováním) odmítl strávit na přeložce tratě Považím, kam jsem byl pozván ředitelem magazínu VLAKY.NET. Bylo by taky kapku nelogické, abych se hnal až na Slovensko, když jsem měl možnost užít si nebývalé atrakce doslova u baráku. A leccos zajímavého jsem nafotil i hodný kus od něj, jak se můžete přesvědčit nahlédnutím do mé veřejné galerie. Video s vlakem budoucnosti v pohybu pak najdete na obvyklém portálu.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský

Súvisiace odkazy