Trať dvou tváří
Jeden vlak ale dva rozdílné světy, dvě rozdílné tratě. Tak nějak si připadají cestující, kteří na břeclavském nádraží usedají do vlaku směr Znojmo. Ano, řeč je o trati 246 v ranku Správy železniční dopravní cesty. V nedávno skončeném roce tam absolvoval proměnu další traťový úsek. Od Bořího lesa po Mikulov tak vlaky jezdí po novém svršku.
Tím to ale začíná a končí. Co bude dál, to je ve hvězdách. Pojďme se ale nejprve podívat, co se na trati zatím uskutečnilo:
Rok 2017
Začněme rokem 2017. Už na začátku března vypukly stavební práce, obnášející přeměnu úseku Boří les (mimo) – Valtice (včetně). „Revitalizace zahrnuje kolejové úpravy v úseku Boří Les – Valtice. Netýká se nádraží v Bořím lese, ve Valticích se ale mění koleje i ve stanici,“ uvedla tehdy k akci mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová.
Plán rekonstrukce obsáhl demontáž původní trati, i úpravu železničního spodku. Přeměna čekala všechny železniční přejezdy, výměnu mostní konstrukce nad Mikulovskou ulicí ve Valticích a rekonstrukci třinácti propustků. Nejvýznamnější části z opravy železničního spodku byla právě výměna mostu. Zmíněné přejezdy, včetně těch, které převádí na druhou stranu kolejí lesní cesty v Bořím lese, dostaly závory a světelnou signalizaci.
Zastávka Valtice, kterou si pamatuje nejeden absolvent valtického železničního učiliště, dostala při přestavbě nové nástupiště v normované „koridorové“ výšce 550 milimetrů nad temenem koleje. Jeho délka je 110 metrů. Práce na trati skončily v závěru června, ještě nějaký čas ale nebylo v chodu nové zabezpečení stanice Valtice. Po dobu prací byla zavedená náhradní autobusová doprava v úseku Břeclav – Mikulov.
Za více než sedm set milionů korun byla výsledkem práce, která si mimo jiné vyžádala zrušení tradiční oblíbené akce Pálavský okruh, přeměna trati a zvýšení rychlostního maxima na 120 kilometrů za hodinu. Ovšem vzhledem k provozovanému vozovému parku – vesměs řada 842, případně 854 a přípojné vozy Bix, není tato rychlost využitelná.
Plán rekonstrukce obsáhl demontáž původní trati, i úpravu železničního spodku. Přeměna čekala všechny železniční přejezdy, výměnu mostní konstrukce nad Mikulovskou ulicí ve Valticích a rekonstrukci třinácti propustků. Nejvýznamnější části z opravy železničního spodku byla právě výměna mostu. Zmíněné přejezdy, včetně těch, které převádí na druhou stranu kolejí lesní cesty v Bořím lese, dostaly závory a světelnou signalizaci.
Zastávka Valtice, kterou si pamatuje nejeden absolvent valtického železničního učiliště, dostala při přestavbě nové nástupiště v normované „koridorové“ výšce 550 milimetrů nad temenem koleje. Jeho délka je 110 metrů. Práce na trati skončily v závěru června, ještě nějaký čas ale nebylo v chodu nové zabezpečení stanice Valtice. Po dobu prací byla zavedená náhradní autobusová doprava v úseku Břeclav – Mikulov.
Za více než sedm set milionů korun byla výsledkem práce, která si mimo jiné vyžádala zrušení tradiční oblíbené akce Pálavský okruh, přeměna trati a zvýšení rychlostního maxima na 120 kilometrů za hodinu. Ovšem vzhledem k provozovanému vozovému parku – vesměs řada 842, případně 854 a přípojné vozy Bix, není tato rychlost využitelná.
Rozestavěná trať z Bořího lesa do Valtic v místě křížení se silnicí I/40, stav po likvidaci původního svršku.
Stejná lokalita, už po zahájení provozu na opravené trati.
Rok 2018
V následujícím, tedy dnes již uplynulém roce 2018, se na řadu dostala další část trati. Už v předstihu se Správa železniční dopravní cesty pustila do kácení stromů u trati a dalších přípravných prací. Když 2. února 2018 skončil provoz vlaků v úseku Valtice – Novosedly, nastoupila do akce stavební technika. Zmínil jsem, že bez provozu byl úsek Valtice – Novosedly, těžištěm stavebních prací ale byl pouze úsek Valtice (mimo) – Mikulov (včetně).
Na stavbaře přitom čekala výstavba nové dopravny. Na dvanácti kilometrech trati mezi Valticemi a Mikulovem vznikla nová železniční stanice Sedlec u Mikulova se dvěma dopravními kolejemi. Proti stávající poloze zastávky se místo nástupu do vlaků posunulo asi o 150 metrů blíž k centru obce. U každé koleje nové stanice vznikla nová nástupiště s výškou nástupní hrany 550 milimetrů nad temenem kolejnice pro pohodlný nástup a výstup. Proč zastávku nahradila stanice? Důvodem byly požadavky sladění taktového jízdního řádu v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který v rámci sladění jízdních řádů do jednotného taktu chtěl řešit míjení protijedoucích osobních vlaků právě v tomto místě.
Zatímco Sedlec povýšil ze zastávky na stanici, Mikulov přišel o část kolejiště. „V Mikulově na Moravě jsme v rámci postradatelnosti a z důvodu vybudování nového nástupiště přikročili k redukce kolejiště. Zároveň bylo předmětem projektu prodloužení staničních kolejí číslo jedna a tři ve směru na Znojmo. Důvodem bylo dosažení požadované užitečné délky,“ sdělila mluvčí SŽDC. Pochopitelně i Mikulov dostal nástupiště ve výšce 550 milimetrů nad temenem koleje.
I v tomto případě se traťový úsek Valtice – Mikulov dočkal zvýšení maximální rychlosti z osmdesáti na 120 kilometrů v hodině. Stavbaři museli udělat i spodní stavbu. Rekonstruovali přejezdy na trati, opravili tři mosty a patnáct propustků. „Zabezpečovací zařízení bylo uděláno pro dálkové ovládání stanic Boří Les, Valtice, Sedlec na Moravě a Mikulov na Moravě,“ řekla mluvčí.
Stavební práce trvaly půl roku. První vlak vyjel 3. října. Po dobu prací jezdil vlak v úseku Břeclav – Valtice a zpět. Současně jezdila náhradní autobusová doprava, která nahrazovala vlaky v úseku Břeclav –Mikulov – Novosedly. Podobně i v roce 2018 se nemohla uskutečnit tradiční jízda Pálavský okruh parním vlakem. Celkové náklady na rekonstrukci jsou 1,074 miliardy korun.
Na stavbaře přitom čekala výstavba nové dopravny. Na dvanácti kilometrech trati mezi Valticemi a Mikulovem vznikla nová železniční stanice Sedlec u Mikulova se dvěma dopravními kolejemi. Proti stávající poloze zastávky se místo nástupu do vlaků posunulo asi o 150 metrů blíž k centru obce. U každé koleje nové stanice vznikla nová nástupiště s výškou nástupní hrany 550 milimetrů nad temenem kolejnice pro pohodlný nástup a výstup. Proč zastávku nahradila stanice? Důvodem byly požadavky sladění taktového jízdního řádu v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který v rámci sladění jízdních řádů do jednotného taktu chtěl řešit míjení protijedoucích osobních vlaků právě v tomto místě.
Zatímco Sedlec povýšil ze zastávky na stanici, Mikulov přišel o část kolejiště. „V Mikulově na Moravě jsme v rámci postradatelnosti a z důvodu vybudování nového nástupiště přikročili k redukce kolejiště. Zároveň bylo předmětem projektu prodloužení staničních kolejí číslo jedna a tři ve směru na Znojmo. Důvodem bylo dosažení požadované užitečné délky,“ sdělila mluvčí SŽDC. Pochopitelně i Mikulov dostal nástupiště ve výšce 550 milimetrů nad temenem koleje.
I v tomto případě se traťový úsek Valtice – Mikulov dočkal zvýšení maximální rychlosti z osmdesáti na 120 kilometrů v hodině. Stavbaři museli udělat i spodní stavbu. Rekonstruovali přejezdy na trati, opravili tři mosty a patnáct propustků. „Zabezpečovací zařízení bylo uděláno pro dálkové ovládání stanic Boří Les, Valtice, Sedlec na Moravě a Mikulov na Moravě,“ řekla mluvčí.
Stavební práce trvaly půl roku. První vlak vyjel 3. října. Po dobu prací jezdil vlak v úseku Břeclav – Valtice a zpět. Současně jezdila náhradní autobusová doprava, která nahrazovala vlaky v úseku Břeclav –Mikulov – Novosedly. Podobně i v roce 2018 se nemohla uskutečnit tradiční jízda Pálavský okruh parním vlakem. Celkové náklady na rekonstrukci jsou 1,074 miliardy korun.
V Mikulově se bude pracovat i letos. SŽDC počítá s opravou staniční budovy. Předpokládaný náklad na obnovu budovy je pětadvacet milionů korun.
Mikulov
Rozestavěné nádraží v Mikulově. Léto 2018
Nové nástupiště v Mikulově.
Pohled z nástupiště mnohé napovídá, kam až je prodloužená první a třetí kolej směrem k Březí.
Prodloužené koleje 1. a 3. Nejprve pohled do stanice, další snímek pohled k Březí.
Tento snímek prozrazuje víc o novém uspořádání kolejiště. Podstatná část odstavných kolejí je minulostí.
Sedlec
V případě Sedlece výstavba dopravny přinesla jakési vzkříšení místa. Sedlec totiž byl kdysi nákladištěm se zastávkou, byl taky hláskou, takže mezi Mikulovem a Valticemi byly před lety dva prostorové oddíly, takže míra propustnosti trati tam byla dříve o poznání větší.
Původní zastávka Sedlec
Likvidace původní trati a současně probíhající přípravné práce na budování nové dopravny. Jaro 2018
Nová stanice Sedlec u Mikulova
Odjíždějící vlak do Mikulova
Valtická strana nové stanice
A co dál?
Pokud mluvím o trati dvou tváří, tak se na to podívejme. Z Břeclavi do Bořího lesa je část koleje nová, vyměněná v rámci stavby koridoru na rakouskou hranici. Most přes odlehčovací rameno řeky Dyje je původní konstrukce se třemi mostními poli, ve stáří desítek let. Nejsem schopný upřesnit, zda pamatuje léta druhé světové války či je novějšího data. Na třech kilometrech do Bořího lesa tak je nové i původní kolejiště, se starým mostem. Do třináctého kilometru (Valtice) je nová trať z roku 2017. Dál do Mikulova pokračuje nová trať z loňského roku. Vše s dálkovým ovládáním z Přerova. Po projetí krajní výměny novosedelského zhlaví v Mikulově se vše láme. Stará trať, rychlost maximálně osmdesát, v Hrušovanech nad Jevišovkou (km 43) s dožívající elektromechanikou. Jednoduché počty pak ukazují, že z 69 kilometrů do Znojma je zhruba třicet procent opravených. S dalším pokračováním prací se ale v dohledné době nepočítá.
„Dál nic neplánujeme, nemáme zadání. Názory na dopravní obslužnost Znojemska se postupně vyvíjí. Takže, co se týká případné další rekonstrukce, čekáme na signál, zda bude zájem. Záleží, jak bude dál postupovat Jihomoravský kraj a Kordis, zda budou říkat, že by spojení Brna a Znojma mělo být po této trati,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci Mojmír Nejezchleb. Existují studie, vypovídající o možnosti vhodného využití trasy Znojmo – Břeclav – Brno pro vedení dálkové dopravy ze Znojma do krajského města. I když by, zejména při akceptování návrhů lidí ze Spolku za veřejnou dopravu na Jihozápadní Moravě, bylo možné dosáhnout zajímavé zrychlení trati s možností až 160 kilometrové rychlosti. Na druhé straně, cesta vlakem ze Znojma do Brna by při variantě trasy přes Hrušovany a Moravský Krumlov vyšla na 135 korun, v trase přes Břeclav ale již na 190 korun. (míněno bez slev). SŽDC v současnosti nemá důvod tlačit na pokračování prací. „Etapa do Mikulova je hodně pěkná, ale taky byla hodně drahá. A to jsme ani ne ve třetině celé trati, ještě je úsek do Hrušovan a pak úsek Hrušovany – Znojmo a ten je hodně dlouhý,“ dodal Nejezchleb.
„Dál nic neplánujeme, nemáme zadání. Názory na dopravní obslužnost Znojemska se postupně vyvíjí. Takže, co se týká případné další rekonstrukce, čekáme na signál, zda bude zájem. Záleží, jak bude dál postupovat Jihomoravský kraj a Kordis, zda budou říkat, že by spojení Brna a Znojma mělo být po této trati,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci Mojmír Nejezchleb. Existují studie, vypovídající o možnosti vhodného využití trasy Znojmo – Břeclav – Brno pro vedení dálkové dopravy ze Znojma do krajského města. I když by, zejména při akceptování návrhů lidí ze Spolku za veřejnou dopravu na Jihozápadní Moravě, bylo možné dosáhnout zajímavé zrychlení trati s možností až 160 kilometrové rychlosti. Na druhé straně, cesta vlakem ze Znojma do Brna by při variantě trasy přes Hrušovany a Moravský Krumlov vyšla na 135 korun, v trase přes Břeclav ale již na 190 korun. (míněno bez slev). SŽDC v současnosti nemá důvod tlačit na pokračování prací. „Etapa do Mikulova je hodně pěkná, ale taky byla hodně drahá. A to jsme ani ne ve třetině celé trati, ještě je úsek do Hrušovan a pak úsek Hrušovany – Znojmo a ten je hodně dlouhý,“ dodal Nejezchleb.
Diskusia
