Naše téma: Vlakotramvaje

» Návrat

Pridané: 21.5.2018 8:00
Autor: Tomáš Kraus, nick: » Twix

Naše téma: Vlakotramvaje Myšlenka propojit vlak a tramvaj do jednoho systému, když to má (obvykle) shodný rozchod, není nijak převratná. V zahraničí známe již celou řadu systémů tram-train neboli vlakotramvají, kde jedním vozidlem jedete jak po klasické železnici, tak po pouliční dráze.

Zatímco stále vznikají i nové sítě, u nás spíš převažuje názor, že pokud jsme vlakotramvaje nevybudovali dosud, s novými předpisy na konstrukci vozidel se to nejspíš nestane nikdy. Nebo by to mělo někde smysl?

 


Vznik vlakotramvajového systému není nic jednoduchého, protože společným prvkem je prakticky jen ten rozchod, a to jen někdy. Liší se požadavky na pevnost vozové skříně, na poloměry projížděných oblouků, obvyklé výšky nástupiště, zabezpečovací a signalizační zařízení, a v neposlední řadě je nutné zohlednit mnoho organizačních, administrativních a právních záležitostí na straně vozidel i infrastruktury.


Z Karlsruhe zajíždějí vlakotramvaje i do Baiersbronnu (tramvaj typu GT8-100D-2S-M), 4.10.2013 © Jiří Mazal

Pravděpodobně nejstarším a velmi známým tram-train systémem je Karlsruhe, kde po mnoha letech budování zajíždějí vlakotramvaje i do velmi vzdálených lokalit, a umožnily vznik tramvajových úseků (nebo v případě Heilbronnu můžeme mluvit i o městské síti) tam, kde by samy o sobě nebyly životaschopné. V Německu dále známe vlakotramvaje v Saarbrückenu s přesahem do Francie, v Kasselu včetně vozidel se spalovacím motorem, nebo nyní rozvíjený systém v Chemnitz rovněž s duálními vozidly. Specifický je případ Zwickau, kde upravené motorové vozy zajíždějí kus do centra po splítce s úzkorozchodnou tramvají. Pokud zůstaneme kompletně na metrovém rozchodu, máme duální tramvaje v Nordhausenu, které se na jedné trati mísí mimo jiné s parními vlaky. Další vlakotramvajové systémy najdeme například v Nizozemí (Randstadrail v sobě zahrnuje dokonce i metro), Francii, Velké Británii, Španělsku... Rakouský Gmunden nyní propojuje svou tramvajovou trať se železnicí Traunseebahn, čistě tramvajová vozidla byla nasazena i na nedaleké Attergaubahn a již dlouho jezdí na Stubaitalbahn u Innsbrucku.


Stubaitalbahn, stanice Fulpmes, tramvaj typu Bombardier Flexity Outlook Cityrunner © Jiří Mazal, 7.5.2017

Kolem roku 2000 se v našich zemích objevilo hned několik více či méně promyšlených koncepcí tram-train. Patrně nejznámější je Regiotram Nisa, vzniklá na popud existujícího souběhu tramvaje s železnicí mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Snad příliš ambiciózní projekt, který zahrnoval úseky i v obou sousedních státech nebo stavbu odbočky do centra Harrachova, je už definitivně u ledu pro vysokou cenu a přinejmenším vlažný postoj dotčených obcí. Mezitím došlo alespoň na rekonstrukci dotčených tratí a nasazení modernějších vozidel (přezdívaných i tramvaje), nabízejících přímá spojení na různé směry včetně obnovené trati do Polska, stejně tak tramvajová trať doznává rekonstrukce a připravuje se na změnu rozchodu.


Lyon, nádraží St-Paul s vlakotramvajemi Alstom Citadis Dualis řady U 52500, 29.9.2017 © Jiří Mazal

Dalšími koncepty bylo napojení stagnující mostecké sítě novou tratí přes průmyslovou zónu Havraň do centra Žatce, či elektrizace trati na Dobříš systémem 600 V a napojení na pražské tramvaje v Modřanech. Přínos takových staveb by byl poněkud diskutabilní a zatím se musíme spokojit s částečně nízkopodlažnimi vozidly a novým přestupem na metro na Kačerově. Objevily se úvahy o tom, že by plzeňské tramvaje mohly přeskočit na železniční koleje na Koterově, Bolevci nebo Skvrňanech, a snad nejčerstvější zmínky o tram-train systému se ozývaly z Košic. Dále měly k vlakotramvajím blízko svého času propagované Dráhy Orlických hor a Šumavské elektrické dráhy, i když zde šlo čistě o lehkou železnici. Nicméně žádný z těchto systémů v Česku a Slovensku se realizaci nepřiblížil.


Stollberg, Variobahn do Chemnitz využívá původní lokálku, 7.7.2012 © Jiří Mazal

Na závěr máme pro vás opět několik otázek:

Vidíte v současné situaci potenciál na vznik vlakotramvajových systémů v Česku a Slovensku?

Promarnili jsme v některém případě naši šanci?

Jaké tram-train systémy v zahraničí jste měli možnost poznat, co vám na nich přišlo výhodné a co ne?

Úvodní snímek: Zwickau Zentrum, RegioSprinter VT36 a tramvaj KT4D jezdí na různých rozchodech, 7.7.2012 © Jiří Mazal

Tomáš Kraus





Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 45     Stránky: / 3     Výpis:    
» Aleš_Liesk. Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 431 24.5.2018 8:43
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

A ona tramvaj umí jezdit rychleji?
Konstrukční rychlost ForCity je 100 km/h.
A konstrukční rychlost autobusů taky .

» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 6 226 24.5.2018 6:13
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

Aleš L.: Dráty (trolejbusu) omezují rychlost tak na 60, možná 70 km/h.
A ona tramvaj umí jezdit rychleji? Vzhledem k tomu, že pro uvedené trojměstí HK - PA - CR by se asi specielní vysokorychlostní tramvajové vozidlo konstruovat nevyplatilo, jakož ani stavět nějakou specielní rychlodráhu v souběhu s železnicí, ani vlakotramvajové výběhy z železnice do měst, když tam není na co navázat, protože v těchto městech tramvaje nejsou, byla by z kolejové dopravy uvažovatelná jedině normální drážní elektrická jednotka. Což se sice také uvažuje s prodloužením drátů do CR a zaústěím tratě od CR do PA nikoliv úvratí v Rosicích ale přes býv. vlečky do východního zhlaví Pardubice hl,n., ale znamená to, že vlak zůstane na kolejích SŽDC a přestup na MHD nebude hrana-hrana ale schody-podchod-schod několik desítek metrů. Naprotitomu trolejbus by sice jezdil "jen" 60, ale bez přestupů městské centrum - městské centrum (v CR nevím, tam jsou úzké uličky) případně v dalších důležitých zastávkám a s přímou vazbou na ostatní linky MHD.

» Jožo K. Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 260 23.5.2018 21:41
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

Zbyněk. Áno chápem. Ono vlastne sú z histórie dva trendy, ktoré sú opačné.
Najprv by sme to mohli nazvať train-tram, t.j. vlastne to, čo bolo aj v Brne (a tiež Ostrava a Košice). Vtedy bola snaha vlakov (nákladných) dostať sa na električkové koľaje.
Dnes je trend opačný, takže tram-train, snaha dostať električky na železničné koľaje.

» mrcheef Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 367 23.5.2018 15:19
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

gvd: Tvoj návrh pre Turiec sa mi pozdáva, ono celkovo Martin je čo sa rozlohy a tvaru mesta týka ideálny adept pre električku. Mesto je natiahnuté do dĺžky a s malou šírkou (slíž), okolo centra dvojpruhové jednosmerky, po ktorých by električka mohla v jednom pruhu mať koľaje. Mesto by sa dalo od severu obslúžiť 2mi električkovými radiálami (Vrútky - Priekopa - Košúty - Sever - centrum - Jahodníky - (-smer TR) a Vrútky-Priekopa-Záturčie-Podháj-centrum-Ľadoveň). Bola by tak pokrytá väčšina častí mesta a mestské autobusy by zostali len ako zvoz z menších častí mimo hlavného smeru na električky jazdiace v hustom intervale. V súčasnosti je často vidieť jav, keď sa zo všetkých smerov naraz v centre stretnú autobusy a potom ide súbežne ako vláčik 4-5 autobusov za sebou cez celé mesto až do Vrútok.

» gvd Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 951 23.5.2018 8:36
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

JA som rozmýšľal nad iným typom vlakotramu. Klasicky ako je vnímaný vo svete, na Slovensku príliš vhodný nie je. Predsalen istý význam by koncept mohol zohrať pri niektorých tratiach, ktoré sú zakončené zle alebo prechádzajú príliš ďaleko od centier a uzlov. Skúsim to na príklade Štiavnice. Ak by boli koľaje napojené smerom do mesta priamo vo vozovke, vlak by sa dokázal dostať do úplného centra. Navyše je to relatívne uzavretý systém trate, kde sú potrebné možno 3 a jedno záložné vozidlo na to, aby obsiahlo celú vozbu na trati. V dobe elektrizácie bez troleja si myslím, že by takýto vlak mohol v hodinovom intervale pendlovať medzi Zvolenom a Štiavnicou s hustými zastávkami v Štiavnici a vo Zvolene s ukončením napr pri Nemocnici. Nabíjať by sa mohol medzi Hronskou Dúbravou a Zvolenom alebo počas státia.
Iným príkladom môže byť Martin. Vlakotram z Vrútok by sa z trate odklonil pred Košútmi hneď za mostom do širokej cesty, ktorou by mohol prejsť až na koniec Martina a pokračovať do Turč.Teplíc, kde by sa tesne pred stanicou odklonil na Kollárovu a skončil by v parčíku pred Kolibu Zuzanka. Zachádzanie na Hornú Štubňu by sa pokojne mohlo zrušiť. A nahradiť vlakmi PD-Diviaky. Rýchlo dopravu VR-MT-TR by naďalej zabezpečovali R vlaky.

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 415 23.5.2018 8:33
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

Dominik - nejsou, jsou tam infopanely s vyznačením co kam odkud jede. Akorát to řešení nástupiště (včetně přístupů atd.) je složitější a dražší.


» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 43 071 23.5.2018 8:26
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: ... potom pokračovala po vlečke až na konečnú - areál, kde sú veltrhy

Ta možnost je ve skutečnosti pokračováním (nebo spíš zbytkem) toho, o čem jsem psal níže. Současná vlečka na výstaviště kdysi vedla jako tramvajová trať na tehdejší konec ulice Poříčí a jezdily po ní tramvajové nákladní vlaky k obsluze několika výrobních závodů. Ale také čisticí tramvaj, která se vyprazdňovala v areálu sklářské strojírny na konci Rybářské.

» Dominik.HK Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 1 096 22.5.2018 23:23
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

Salubia: Na úsecích, kde jsou obě výšky nástupišť, jsou cestující docela zmatení, protože pokud chtějí jet jen pár zastávek, nevědí, odkud jim tramvaj pojede dříve. Souhlasím s autorem, že různé výšky nástupišť nejsou ideální, což je vidět třeba v tom Chemnitz - ta drahá pseudotramvaj je vozidlo, které v podstatě není vhodné ani do města, ani na železnici. V obou módech se pohybuje s určitými omezeními. Zato Stollberg se povedl.

» Jožo K. Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 260 22.5.2018 21:39
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

Myslím, že predsalen jeden tram-train sa naozaj vyskytol a to v Brne. Pri istej príležitosti (možno aj viackrát) sa vozili ľudia z Hlavnej stanice na výstavisko. Šlo to tak, že jazdila parná Caroline, ktorá šla po električkovej trati až po miesto, kde je prepojenie na veltržnú vlečku a vďaka tomuto prepojeniu potom pokračovala po vlečke až na konečnú - areál, kde sú veltrhy.

» peterpo Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 63 22.5.2018 20:23
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Vlakotramvaje

1. Nie.
Na vlakoelektričky si nechalo vo svete spracovať štúdiu niekoľko stoviek miest, ktorým sa tento systém videl zaujímavý. Z tých stoviek vzniklo len niekoľko desiatok realizácii systému tramtrain.
K realizácii došlo len v krajinách, kde je silná a cieľavedomá podpora verejnej dopravy. Kde bola na tento projekt široká politická podpora a hlavne, kde bol dosť peňazí.
Je potrebné si povedať, že ide o drahý systém, ktorý vnáša svojou komplikovanosťou určitú nesystémovosť, či už do železničnej dopravy, alebo aj verejnej dopravy.
Drahé a komplikované sú vozidlá, náročný zácvik personálu, komplikovanejšia tvorba cestovných poriadkov.
Slovensko ani Česko na to nemá, ani finančne, ani nemá dostatočnú politickú stabilitu na riešenie takých projektov.
Naviac si myslím, že minimálne rovnako dobre môžu zlepšiť verejnú dopravu aj klasické prestupné terminály vlak/električka pri podstatne menších nákladoch na vozidlá a infraštruktúru ako pri vlakoelektričkách. Možno to nebude také efektné ako vlakoelektrička, ale podľa mojej mienky môže byť toto riešenie efektívnejšie.
2. Áno.
Premárnili sme vo verejnej doprave veľa šancí a premárnili sme možno aj peniaze v Košiciach, kde sa modernizovaná trať navrhovala pre ťažšie vlakoelektričky, ktoré im už v ďalšej štúdii realizovateľnosti vyšli ako neudržateľné, možno aj v Bratislave, kde sa časť nových tratí postavila s obojakým rozchodom a asi nikdy sa na nich normálny rozchod nevyužije.
3. Nie

nasledujúce príspevky »