Příliš žhavá neděle - ve znamení polských strojů a lidské pochodně

17.8.2013 8:00 Milan Vojtek

Příliš žhavá neděle - ve znamení polských strojů a lidské pochodně

Zvěst o transportu prvního z dvacítky pendolin nakonec měla velký vliv na můj program minulou neděli. I když nejsem natolik poznamenaný jako jistý tzv. železniční odborník, plnící přeusilovně jeden z českých webů svými postřehy, dotazy a výzvami, nakonec jsem se rozhodl jít si nový vlak zvěčnit. Vlastně, proč ne, bylo nedělní dopoledne a já dohnal spánkový deficit.

Netušil jsem, že tak začal program, který ovládne celý den a v němž bude bohužel i prostor na ohňové drama.

 

 


Ale zpět na začátek. Polská jednotka, první z dvacíti, které našim severním sousedům Alstom dodá, může baštit proud trojice napájecích systémů, (3kv=, 15 a 25 kV střídaviny). Proti našim v Evropě neoblíbeným bimbadlům se nenaklápí. Poláci plánují, že jimi vyřeší provoz na tratích mezi centry uvnitř země, přeshraniční dopravu do Berlína a do tří let by je chtěli nasadit i do provozu mezi Prahou a Varšavou. Za dvacet vlaků zaplatí Poláci 400 milionů eur. První souprava výrobce Alstom na trase z italského Savigliana v Břeclavi strávila noc na neděli. 

Večerní příjezd do Břeclavi jsem neřešil. Na nádraží jsem vyrazil až v neděli dopoledne, posílen informací, že mají na trať vyrazit až kolem jedenácté. Přeloženo do češtiny, zřejmě po EC 172 (odjezd 11.06 hod). Takže jsem vyrazil s fotoaparátem. Cestou k soupravě jsem minul rečechizovaný (rozuměj z Bulharska zpět dovezený) plecháč 242.288. Zdokumentoval jsem jej o den dřív, tak mě příliš nevzrušuje. Pravda, to jsem ještě netušil, že stroj potkám ještě jednou, a dokonce pod stejnosměrnými dráty.
Dokumentuji nový stroj pro Poláky, když se na místě objevuje můj starý známý strojvedoucí Josef Bachan. (ostatně, z jedné reportáže o dramatických chvílích na lokomotivě je známý i pravidelným návštěvníkům našeho webu). I když čeká na jiný vlak, pro kolegu předchystá alespoň jeho vlak s lokomotivou 189.153 a s pendolinem. Vzhledem k plánované úvrati cestou má ochranné vozy na přechod na automatické spřáhlo na obou koncích.
Zkušený mašinfíra, jenž opustil vozbu vlaků EC a jezdí se stroji soukromníků, čekal na vlak se dvojicí strojů 189 z Rakouska. Jeden z nich cestou „skonal“ na sběrač. „Ve Starém Městě dobírám polský šestikolák. Budu jej řadit mezi ty dvě sto osmdesát devítky,“ prozrazuje mezi řečí a v mé hlavě se rodí nápad na prožití neděle…. „To by šlo,“ konstatuji. Protože jsem ale vyrazil bez peněženky a do příjezdu nákladního vlaku je ještě čas, rozhoduji se jet pro peněženku, ještě cvaknout konvoj s pendolinem a absolvovat focení ve Starém Městě.     

První italské nebimbací pendolino v Břeclavi. Vzhledem k úvrati na trase bylo uvězněné za ochrannými vozy z obou stran.

Zajímavé provedení krytu pro spřáhlo ukazuje posun proti pendolinu

 

Prodloužený čumák bude asi důsledkem změn bezpečnostních předpisů.

Josef Bachan opustil rychlíkovou vozbu.

Dvojice strojů 189 pozastavení ve Starém Městě

Odstavený polský šestikolák.

Ve Starém Městě opouští vlaková 189.154 svou studenou sestru 189.842 a jede dobrat polský šestiokolám. Mám šanci se podívat do lokomotivy, který byla vyrobena + - ve stejné době, kdy Škodovka konstruovala lokomotivy řady 363. Rok výroby na stroji uvádí letopočet 1981 a já žasnu, jak staromódně stroj vypadá. Pracoviště strojvedoucího odpovídá lokomotivám tak minimálně o dvacet let starším a doslova halabala nacpané štítky kolem ovladače budí odpor. Kdo toto vymyslel…. Rázem se před oči vrací pohled na polské pendolino v Břeclavi…. To je rozdíl x generací.
Technický stav lokomotivy už raději nebudu komentovat. Jednak jsem laik, zdejší fírové jistě pronesou zasvěcenější soudy a hodnocení, přesto lokomotiva, kde některé věci potřebují před uvedením do chodu řádně poklepat něčím těžkým …. No, hanba vystřízlivět. Raději jdu najít místo, odkud nezvyklou sestavu lokomotiv vyfotím.
Oukej místo vybráno. I proti slunku to nějak půjde. Jenže zrada. I když na Ferdinandce už levostranný provoz skončil, vlak vyráží postaru, tedy nyní „proti správnému směru“. Nedá se nic dělat, i když je strojvedoucí kamarád. Ty nervy mu neudělám, abych se vrhal před vlakem na druhou stranu. Fotím z v tu chvíli již improvizované pozice.
Ještě o pár minut později se mi naskytne pohled na další vlak s lokomotivou 189. Tentokrát 189.155 ve službách LTE. Na konci se veze již zmíněný plecháč a nádavkem ještě dva kousky řady 730. Registruji jen poslední – 730.635.

Toto jsou osmdesátá léta?

Vrchol ergonomie.

Posun ve Starém Městě 

Osobní vlak míjí posunující lokomotivy

Nezvykle řazená souprava odjíždí dál k přerovu

O chvíli později - další stroj 189 a překvapení na konci vlaku.

Jinak, Bachanův vlak sehrál i svou epizodní roli v případu exota, který v Břeclavi lezl na vůz dráteníků. Sedmadvacetiletý maník z okresu Zlín nebyl šotouš, jak by se dalo očekávat, ale asi zlodějíček. Jeho trestní rejstřík nebyl zrovna nejčistější.   
Byla neděle, kolem poledne. Strojvedoucí čekal na svůj vlak s dvojicí lokomotiv. Nějaký šotouš projevil zájem o zvěčnění jeho vlaku a tak rovněž čekal na příjezd. O kus dál, se do kolejiště zatoulal dotyčný. „Najednou se od soupravy dráteníků ozvala rána. Ten fotograf zaměřil fotoaparát k soupravě, a když si ji zoomem přiblížil, viděl na zemi hořícího muže,“ řekl strojvedoucí Josef Bachan. Na místo byli přivoláni záchranáři a hasiči. Sanitce v cestě na peron překážel Bachanův vlak, nemohli projet na peron a tak vlak urychleně přestavili na přednádraží. Popálený se mezitím uhasil a odešel (!) do depa. Popáleniny měl na 54 procentech těla, Záchranáři jej uvedli do umělého spánku a putoval na popáleninové centrum.

 

Souprava dráteníků, kam se vypravil hazardér ze Zlínska

Súvisiace odkazy