Vlaky, které odvál čas (1)

15.2.2012 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Těmi vlaky jsou myšleny jak už neexistující spoje, tak také různým způsobem vymizevší vozidla, časem pak období zvíci šesti až devíti let, jež uplynuly od doby tímto převážně fotografickým návratem na královéhradecké hlavní nádraží zachycené. Vzdor doposud poměrně rozšířené výchozí mediální tezi, že se na naší železnici zastavil čas, se za tu relativně krátkou dobu změnilo mnohé.

K nahlédnutí do mého archivu mne tentokrát inspirovala událost mimoželezniční – zpráva o tom, že jeden ze světově proslulých dodavatelů fotografické techniky končí s výrobou produktu, jenž byl jeho vynálezem a nastartoval novou éru fotografie, která se nedávno objevila v médiích. Ona firma totiž stála také u mého návratu k fotografování po několika letech, kdy jsem nevládl žádným potřebným přístrojem. Právě v únoru roku 2003 jsem se rozhodl ten stav změnit a sáhl po tom, co mi umožňovala kapsa – krabičce KODAK EASYSHARE CX4230. A dne 21.2.2003 v 10:48:05 hod. jsem pořídil první snímek svého druhého fotografického života:

130.026-8 s osobním vlakem do Pardubic u nástupiště 1A dne 21.2.2003
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Že se tak stalo na královéhradeckém hlavním nádraží, je nasnadě – kam jinam bych hned z nepříliš vzdálené prodejny zamířil? Pomiňme fakt, že mi ten přístroj mnoho štěstí nepřinesl (nejprve musel být reklamován a posléze skončil v rukou jakéhosi iberského poberty, jak jsem naznačil v jedné reportáži) a věnujme se tomu, co zachytil v počátcích svého nasazení – a co mne zaujalo natolik, abych začal uvažovat o dalším retrospektivním článku. Jeho námět je zřejmý z úvodu, počátek dotčeného období vyjevil předchozí odstavec a jeho konec je dán datem 20.3.2006, následujícím krátce po tom, co naše koleje navěky opustila jedna řada vozidel.

853.021-4 dne 14.2.2006 na Sp 1780 do Trutnova, po němž odjede jako úplně
poslední „hydra“ na rekonstrukci © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ale než se dostaneme k proměnám parku lokomotiv a motorových vozů, věnujme se spojům, jež v té době spojovaly východočeskou metropoli s odlehlejšími končinami naší republiky a které z pozdějších jízdních řádů vymizely. V období platnosti jízdního řádu 2002/2003 k nim patřily rychlíky mezi Prahou a Jeseníkem, Prahou a Wrocławí či mezi Hradcem Králové a Františkovými Lázněmi. Stejně tak dnes už nevídané bylo přímé rychlíkové spojení Prahy s Meziměstím nebo Liberce s Havlíčkovým Brodem přes Pardubice hl.n. Na pardubické hlavní nádraží se dalo dostat třeba také přímým spěšným vlakem až s Frýdlantu v Čechách přes Liberec.

842.007-7 v čele Sp 1881 Frýdlant v Čechách - Pardubice hl.n. dne 23.2.2003
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Spěšné vlaky a rychlíky tehdy jezdily i po trati číslo 041 Hradec Králové - Jičín – Turnov, některé s koncovými stanicemi Pardubice hl.n. na jedné či Liberec na druhé straně své trasy. Další zajímavé vlaky si zvídavý čtenář jistě raději sám vyhledá v samotných jízdních řádech příslušných tratí, které nabízí níže uvedená tabulka – a nejen pro období, o němž jsem se zmínil. Jejich údaje zde nehodlám suplovat, dovolím si nicméně upozornit na některé zajímavé spoje, jež byly cestujícím nabízeny. Třeba v GVD 2004/2005 v Hradci Králové „křižovaly“ před druhou hodinou ranní oba dálkové rychlíky Devín, spojující Slovensko se západočeskými lázněmi.

Jízdní řády tratí, procházejících žst. Hradec Králové hl.n.
trať 020	trať 031	trať 041
(Praha -) Velký Osek - Hradec Králové - Choceň	Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř	Hradec Králové - Jičín - Turnov
2002/2003	2002/2003	2002/2003
2003/2004	2003/2004	2003/2004
2004/2005	2004/2005	2004/2005
2005/2006	2005/2006	2005/2006
2011/2012	2011/2012	2011/2012

Se začátkem jeho platnosti získal Hradec Králové spojení přímými motorovými rychlíky s Jihlavou (přes Pardubice hl.n.), které bylo zachováno i v jízdním řádu následujícím. V dálkové dopravě se ovšem děly i jiné změny, než zavádění či rušení spojů – rychlíky mezi Prahou a Meziměstím, jezdící doposud přes Jaroměř, byly grafikonem vlakové dopravy na období let 2005/2006 přetrasovány přes Týniště nad Orlicí (kudy kdysi před tím už jezdily). A přes Týniště nad Orlicí (a Choceň) po celou dobu, jíž se tento článek zabývá, fungovalo také docela zajímavé přímé rychlíkové spojení metropole východočeské s jejím protějškem jihomoravským.

130.010-2 v čele R 973 Hradec Králové hl.n. - Brno hl.n. vyjíždí dne 19.11.2005 z výchozí
stanice © PhDr. Zbyněk Zlinský

Rychlíky mezi mým rodištěm a předpokládaným místem mého skonu (ač jsem se do Brna chtěl vždy vrátit, asi se mi to nikdy nepovede) vzal čas a stejně dopadly hrbaté v osobní dopravě. Kdy a proč se tak stalo, to si nechám až do připravovaného pokračování této stati. Nicméně jsem si aspoň vytvořil oslí můstek od vlaků coby spojů k vlakům chápaným jako soupravy železničních vozidel. Ale omezím se na ta hnací, která vždy tvořila hlavní předmět mého zájmu. Železniční vozy mne nikdy moc nepřitahovaly, snad s výjimkou vozů přípojných. Ale přiznávám, že v počátcích svého seznamování s digitální krabičkou jsem občas „zhřešil“.

WR 88-80 034-0 ve šturcu hradeckého hlavního nádraží dne 29.4.2003
© PhDr. Zbyněk Zlinský

V oné době nasazovaná vozidla nemůžeme oddělit od jejich zázemí, tedy (v našem případě především) od královéhradeckého depa. To si sice ještě i po druhé fázi slučování dep kolejových vozidel (DKV), která formálně vstoupila v platnost dnem 1. července 2004, uchovalo charakter provozní jednotky (PJ) DKV Česká Třebová, ale právě v souvislosti s postupující obměnou svého parku vozidel mělo už tehdy víceméně nakročeno k postupné degradaci přes úroveň provozního střediska (PS) až na dnešní provozní pracoviště (PP) pardubické PJ českotřebovského DKV. Ale to jsme trochu předběhli pozdější vývoj, vraťme se do roku 2003.

Královéhradecké depo dne 29.4.2003 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tehdy byla v plném proudu přestavba obou řad hyder, známá jako jejich editace (podle označení typu použitého motoru), jejímž výsledkem byly o poznání modernější katry. Královéhradecké depo bylo jedním ze tří, v nichž byly motorové vozy řad 852 a 853 před přistavením k rekonstrukci soustředěny, avšak na rozdíl od těch dvou zbývajících se už nedočkalo návratu inovovaných vozidel. V provozu na královéhradeckém nádraží se však oba typy vozidel tehdy přesto setkávaly, protože na ně na svých turnusových vlacích běžně zajížděly vozy řady 854, jež byly domovem v PJ Trutnov DKV Česká Třebová či v PJ Liberec DKV Ústí nad Labem.

852.009-0 od Os 5525 z Jičína jede dne 6.11.2005 do depa a 854.218-5 na Os 5504
do Turnova © PhDr. Zbyněk Zlinský

Výjimkou nebylo ano to, že na jednom konci soupravy byl vůz původní a na druhém modernizovaný. Je pochopitelné, že s pokračujícím procesem rekonstrukcí takových setkání ubývalo, až jim odjezd Lenky do Šumperka dne 20.3.2006 učinil konec nadobro. Dalšími vozidly, která z královéhradeckého hlavního nádraží vymizela ještě v období oněch tří let, byly šestinápravové lokomotivy, ať už trakce závislé, které se tam vyskytovaly zpočátku běžně, či nezávislé. jež se v jeho kolejišti vyskytovaly výjimečně, zpravidla při výlukových pracích. Snímky strojů řad 770 nebo 181 či 182, které jsem ještě roku 2005 pořídil, byly později už neopakovatelné.

182.134-7 čeká dne 31.5.2005 v kolejišti na svůj další výkon © PhDr. Zbyněk Zlinský

Uvedené řady vozidel sice z parku Českých drah, či lépe řečeno jejich nákladní dcery, zatím zcela nevymizely, ale v provozu na našich kolejích je jich už jen hrstka a jejich zástupce v Hradci Králové nepotkáme. A nenarazíme tam ani na tehdy běžné vozy řady 842, které byly na konci GVD 2004/2005 přesunuty z Liberce do Plzně. Jejich pozdější zdánlivá náhrada řadou 843 souvisela s jevem, jenž měl v námi sledovaném období v žst. Hradec Králové hl.n. svou předehru. 31. května 2005 se v jejím kolejišti objevila prezentační jednotka Desiro společnosti Connex, která se tehdy ucházela o vedení rychlíků mezi Pardubicemi a Libercem.

VT 610 LausitzBahn z Liberce do Pardubic prezentačně a 854.016-3 na Os 5505
Turnov - Hradec Králové hl.n. pravidelně © PhDr. Zbyněk Zlinský

Téhož dne se v Hradci Králové „čirou náhodou“ objevil také prezentační ešus Českých drah, které nakonec soutěž vyhrály. A když jsme u těch prezentací, předznamenávajících příští dění, zmiňme se ještě o příjezdu první Regionovy, která v Hradci Králové přenocovala a posléze dne 23.11.2005 sekundovala u čehosi regionální dopravě vzdáleného, co tu už bylo popsáno samostatně. Akce se opět neobešla bez ešusového doprovodu, i když pražské jednotky této řady občas na hradecké hlavní nádraží zavítaly i pravidelně. Ovšem nohem častějšími návštěvníky z hlavního města byly banány, většinou druhu, který už také nenávratně zanikl.

I když jsem problematiku proměny parku hnacích vozidel ve „sledovaném období“ tak docela nevyčerpal, patrně jsem tak učinil s čtenáři tohoto dílka, původně míněného jako stručný komentář jistě mnohem zajímavějších obrázků. Na nich ostatně najdete i další už neexistující lokomotivy či další vozidla, která však zmizela ze scény individuálně – naprostým zrušením či transformací v cosi jiného. Nejeden snímek pak zachycuje zajímavé situace pravidelnému provozu se příčící, zpravidla spojené s výlukovou činností nebo poruchou hnacího vozidla. Záměrně jsem však opominul vlaky nostalgické, které v té době sice četné nebyly, ale vyskytly se.