380/381

*České dráhy jednají o prodeji lokomotiv 380 nákladnímu dopravci v Turecku*

**Dvacítka lokomotiv řady 380 od Škody Transportation by mohla namísto po českých kolejích jezdit v Turecku v čele nákladních vlaků. České dráhy jednají již několik měsíců s tureckým nákladním dopravcem o odprodeji těchto lokomotiv, které se po započítání penále staly jedněmi z nejdražších hnacích vozidel na světě.**

ZDROJ: https://zdopravy.cz/ceske-drahy-jednaji-o-prodeji-lokomotiv-380-nakladnimu-dopravci-v-turecku-101960/

*Co dál s lokomotivami řady 380? České dráhy nenašly nikoho na instalaci ETCS, zvažují jejich prodej...*

**České dráhy ani na druhý pokus nenašly firmu, která by vybavila dvacítku lokomotiv řady 380 od Škody Transportation evropským zabezpečovačem ETCS. Firma už proto zvažuje, že by lokomotivy přesunula jinam nebo prodala.**

ZDROJ:
https://zdopravy.cz/co-dal-s-lokomotivami-rady-380-ceske-drahy-nenasly-nikoho-na-instalaci-etcs-zvazuji-jejich-prodej-86861/

Však sú tu už dlho, asi aj viazanosť skončila, ale viac stoja pre poruchu, než sú v prevádzke. Kamaráti z depa BA hl.st. hovoria, že sú ozdobou plota.

Keďže sa bude končiť 381 zmluvne viazanie na regionálky s PushPullmi, neplánujú sa využívať inde?

A nie po každom rýchločinnom brzdení nastáva aj to núdzové?

Ondro: Ja hladam fyzikalne vlastnosti toho cuda, ktore to opravnuju nazvat 4Q menic, alebo to vyvratia.

Kdysi v počátcích se to vyskytovalo hlavně na křídových papírech firem Siemens nebo ABB a tam tomu svorně říkali ''Vierquadrantsteller''. Důvod byl prostý: z pohledu topologie prvků a hlavně z pohledu směrem od ss meziobvodu to měnič skutečně je, akorát jeho výstupem je trafo. To, že většinu času z trafa výkon odebírá, je celkem nepodstatné. No a protože ve své výstupní rovině { Utr; Itr } zvládá všechny čtyři kvadranty, tak je čtyřkvadrantový.

Když se to dostalo až do VŠ skript, tak se začalo bazírovat na převládajícím toku energie, čímž se z toho jako mávnutím kouzelné hůlky stal usměrňovač. Protože je ale jeho charakteristickým úkolem zvyšování fázového napětí tak, aby se dala řídit proudová vlna do fáze s napěťovou, a protože prostředkem k tomuto zvyšování je pulsování tranzistorů zkratujících výstup trafa (to zas bude voda na Railisův mlýn...), čímž nám díky rozptylové reaktanci fáze (hle, toť ona chybějící tlumivka) vznikne zvyšující měnič, tak ten usměrňovač dostal do vínku přívlastek ''pulsní''...

Ono je nakonec jedno, jak tomu budeme říkat, podstatné je, že to nejenže umí střídavinu odebírat i vracet, ale že tomu odběru umí řídit účiník.

Ales_Liesk:

Problem je v tom, ze velmi zavisi od uhla pohladu, ako tu vec nazvem.
Aj ta ozubnicova debata bola vlastne zalozena na absolutnej dovere v toho, co to ucil, alebo na tom, co v tom kto vidi (kazdy to svoje.)
Je problem odosobnit sa od toho. Skusit sa divat na to aj ocami druhej strany.


-------------------------------------------------------------------------------
(Ja som tej svojej uvahe videl ten stvorpol, nie krabicu v lokomotive so stitkom usmernovac. Vyrobca tam nalepi komercne meno tej krabice.)

ku P.S.:

4Q urcite nie. Aj ked produkuje napatie a prud v oboch polaritach, nepracuje v 4 kvadrantoch. Dva z nich principialne vypadnu (ked je napatie a prud v protifaze, nebrzdime, nerekuperujeme, vykon nam "netecie" spat do zdroja.)

Diskusiu ukoncit mozeme, nic to nemeni na tom, ze sa skusim opytat na fakulte.

P.S.
4Q - Ak sa na ten menic divam ako na stvorpol, ktory prenasa energiu oboma smermi, usmernuje aj strieda, tazko to nazvem cisto usmernovacom alebo striedacom.
Jedine, ze sa rozhodnem, ze je to moja definicia a nazvem si to, ako chcem.
Ale nemozem trvat na tom, ze je to svata pravda, a kto s nou nesuhlasi, je blb.

P.P.S. Tiez neberiem, co ma v skole ucili, za svatu pravdu, pretoze podla tej svatej pravdy by dnesne procesory a pamate na baze kremika nemohli fungovat na takych frekvenciach, ako bezia dnes.

Ondro:
Podstatne je, ako to funguje z fyzikalneho hladiska.
Takže diskusi můžeme klidně ukončit

fyzikalne vlastnosti toho cuda, ktore to opravnuju nazvat 4Q menic, alebo to vyvratia."Měniče se mohou třídit i podle toho, ve kterém kvadrantu roviny "moment x otáčky" (připojeného motoru) mohou pracovat." (definice AL podle toho, co si pamatuje ze školy).
No a protože my k tomu měniči žádnej motor přímo připojenej nemáme ("tam žádný vodiče nejsou"), tak tuhle nejsprávnější definici použít nemůžeme.
Můžeme teda zjednodušit na "(výstupní) napětí x (výstupní) proud" (do toho to už napasujeme).
No a protože (jak už asi 100x bylo řečeno) výstupní napětí je furt stejný, tak...

Kde je teda zodpovednost za vecnu spravnost?
Nedávno platila nějaká ČSN 71... "Dynama pro jízdní kola".
Dnes jí asi nahrazuje
ČSN EN ISO 4210-1 - Jízdní kola - Bezpečnostní požadavky na jízdní kola
- Část 1: Termíny a definice ...
- ... 2.25 náboj s dynamem.
Opravdu si myslíte, že na kole máte "dynamo"?
A to je to v platné evropské normě!!!

Takže o věcné správnosti termínů si moc velké iluze nedělám
Bohužel...

PS: jak byste nazval normální STŘÍDAČ (nerekuperační - 4 spínací tranzistory v můstku, bez zpětných diod, napájený z napěťového zdroje)?
Podle vašeho názoru produkuje na výstupu + i - a výstupní proud je taky + i -, takže byste ho nazval 4Q? Bez ohledu na to, že případně připojený 1f motor se může točit pouze jedním směrem a pouze tahnout?

Len pre tu srandu, nasiel som to aj v rustine.

Prave preto uvazujem, ze sa opytam niekoho, kto uci vykonovu elektroniku aby mi ozrejmil jednak fyzikalne vlastnosti a jednak spravne pomenoval to cudo a nebol nijak ovplyvneny touto diskusiou.

Ales_Liesk:

Ona ta terminologia je vec nie tak podstatna.

Podstatne je, ako to funguje z fyzikalneho hladiska.

Ak je nieco dioda, tak to diodou zostane aj v pripade, ze to bude prevadzkovane len v priepustnom smere. (Aj ked sa nuka nazov nelinearny odpor.) Ak je nieco menic, tak je menic, neviem, preco ho mam prekrstit na usmernovac (aj ten je vlastne specialny pripad menica.)

Ja hladam fyzikalne vlastnosti toho cuda, ktore to opravnuju nazvat 4Q menic, alebo to vyvratia. Co autorov toho tvrdenia opravnuje pouzivat tento nazov.

To, ze sa to vacsinu casu pouziva ako usmernovac, nie je dovod, aby som to vyhlasil len za usmernovac. Ak to ma take fyzikalne vlastnosti, ze to mozem nazvat 4Q menic, tak je uplne irelevantne, aky cas to bezi v jednom alebo druhom rezime.

Len mi vrta v hlave, preco vsetci autori (nemecki, ceski...) a v kazdej hlupej scheme akejkolvek modernej lokomotivy vsetci svorne tvrdia, ze je to vstupny 4Q menic. A nik to nekoriguje. Kde je teda zodpovednost za vecnu spravnost?

Co sa ostatnych vyrokov tyka, beriem to ako filozoficke cvicenie dovedene ad absurdum, ciastocne aj ako argumentum ad hominem.

P.S. S tym nazvoslovim je to presne taka ista debata ako so zubackou na Strbske Pleso. Pre Slovakov je to nevyvratitelne jednolamelova Abtova ozubnica (co zas z definicie Abtovej ozubnice je kravina), pre Cechov je to ozubnica Strubova (co tiez nie je pravda, aj ked je kompatibilna) a pre vyrobcu je to ozubnica von Roll (co je spravne, pricom vyrobca uvadza, ze bola vyvinuta z ozubnice Strub.)
A tak mame tri teorie. Na kazdej je nejake zrnko pravdy, ale uplne jednoznacne by to vedel posudit len ten, kto to vymyslel. Ale nik z nas, co sme tu, ba ani autori ceskych a slovenskych kniziek.

ty kokso, fuha ...

Railis: len kratko a strucne, 736 nieje lokomotiva. Napadne sa na nu podobaju dvojkolia s podvozkom , a to je tak vsetko .

Ondro

Na jednom sa zhodneme. Terminologia ceska a slovenska nekoreluje s terminologiou nemeckou a anglickou.
Občas možná ano, ale globálně to tak určitě není.
Ten pulsní usměrňovač je prostě usměrňovač, a pokud přímo tomu usměrňovači někdo říká 4Q měnič, tak asi neví, o čem přesně mluví (což je dnes bohužel případ nevzácný)

terminologia zeleznicnych skol sa casto lisi od terminologie elektrotechnickych skol.
Nějaký příklad by nebyl?

Lenze ten vynalez skazy funguje v rezime usmernovac a striedac prakticky furt.
Chvilu usmernovac, chvilu striedac.
Nooo, z principu lokomotivy, která tahá vlak, a z principu neexistence perpetua mobile :-) plyne, že VĚTŠINU času ten měnič pracuje jako usměrňovač (ledaže by jezdil jen v Alpách / Tatrách a nahoru by ho vždycky tahala parní lokomotiva :-)

Staci mi pozerat na vykony v napajacke a vidim, ako to cvici, ked mi okolo premavaju vsetky tie masiny traxx, taurus...
Nechcete mi doufám tvrdit, že se toho celkem odrekuperuje víc, než spotřebuje, že ne?

Na fakte, ze sa generatoricka brzda pouziva, to nic meneni.
Samozřejmě že ne. A protože se to vozidlo jmenuje "lokomotiva" a ne "generátorická brzda", tak lze usuzovati, že toho víc natahá než nabrzdí.

Railis
mám dôvody prečo nepoužívam EDB na dieslových rušňoch pri ťažkých vlakoch
Přesněji teda "Mám důvody, proč u na 736 nepoužívat EDB"

Často sa stáva, že ostanú zlepené brzdové stykače.
Mizerný stykače a/nebo blbé algoritmy řízení EDB (trhání schématu ještě pod proudem)...

Má veľmi slabú účinnosť aj kombinácii s prevodníkom
Ale aspoň mašinu samotnou by to ubrzdit mohlo (v podstatě by EDB neměla být silnější než vzduchová brzda mašiny, aspoň teda u posunovací a lehké traťové mašiny, jinak to jednou dopadne velkou ránou (viz např. prototyp 714 kdysi ve Svitavách či kde?))

Značne EDB opotrebúva zberacie ústrojenstvo jednosmerných TM.
Špatně navržený či vyrobený motor.

Zažil som už aj požiar na podriadenej mašine kvôli nezopnutiu ventilátora chladenia odporníkov
Chybně navržený řídicí systém mašiny (ŘS normální mašiny si kontroluje jak chod ventilátoru, tak i teplotu odporníku, nebo má aspoň čidlo přehřátí odporníku)

Najmä v lete sa zvyknú prehrievať na 736 nakoľko sú odporníky umiestnené blízko meničov tie sa následne tiež prehrievajú kazia sa
v zime unikne všetko nakurené teplo z kabíny
v lete zas preniká teplo z odporníkov späť do kabíny
Blbě navržená mašina

Nehovorím že EDB je zlá vec ale keď je "hračkarskeho " vyhotovenia tak je.
Asi tak

Ešte k rušňu 380. Je náchylný na sklz?
Ani ne.

Aká amplitúdová charakteristika vzniká pri brzdení striedavým asynch. motorom?
???
Amplitudová kmitočtová charakteristika ukazuje, jak se mění zesílení obvodu s kmitočtem budicího harmonického signálu.
(obávám se, že pojem "amplitudová charakteristika" zase používáte pro něco, co se ve skutečnosti jmenuje jinak)

Možno v laboratóriu im to funguje ale pri sklze nápravy na narosenej mokrej koľajnici sa blázni aj elektronika ;)
Ty mašiny jsou v provozu už 10 let (tak bych nějakou laboratoří neargumentoval)

Ondro keď sa na niečom šetrí tak sa to niekde prejaví . A potom sú časte neplánované opravy, slabá údržba a dostaneme sa na cenu novej mašiny. Tom001 neviem čo máš teraz na mysli ? Napríklad aj taká 381 sa riadi na diaľku z riadiaceho vozňa takže paralely tam sú .

Railis: Ty máš zaujímavé teórie.

Railis: Niet nad zlate slovenske rucicky.....

Aleš Liesk mám dôvody prečo nepoužívam EDB na dieslových rušňoch pri ťažkých vlakoch : 1. Často sa stáva , že ostanú zlepené brzdové stykače. 2. Má veľmi slabú účinnosť aj kombinácii s prevodníkom 3. Značne EDB opotrebúva zberacie ústrojenstvo jednosmerných TM. 4. Zažil som už aj požiar na podriadenej mašine kvôli nezopnutiu ventilátora chladenia odporníkov. 5. Najmä v lete sa zvyknú prehrievať na 736 nakoľko sú odporníky umiestnené blízko meničov tie sa následne tiež prehrievajú kazia sa 6. Na rušňoch 756 v zime unikne všetko nakurené teplo z kabíny keď brzdiš EDB na 40 % a viac kabína je netesná a kúrenie slabučké( možno tak do talianskych podmienok) v lete zas preniká teplo z odporníkov späť do kabíny keď stojím Napr. v stanici dlhšie pobrzdení. Nehovorím že EDB je zlá vec ale keď je "hračkarskeho " vyhotovenia tak je. Rušňovlak ,ľahký vlak nepoviem. Ešte k rušňu 380 . Je náchylný na sklz? Aká amplitúdová charakteristika vzniká pri brzdení striedavým asynch. motorom? Možno v laboratóriu im to funguje ale pri sklze nápravy na narosenej mokrej koľajnici sa blázni aj elektronika ;)

Este doplnam: A tu na rovine okolo Viedne sa pravidelne stava, ze napajacka tlaci vykon spat do 110kV siete.

Krasne to vidno v pripade osobaku s 1116, navyse byva napajacka dost blizko stanice, takze vidno kazde brzdenie, kazdy rozjazd. (A byva to niekedy aj +6MW..-6MW).