Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
V rozhovoru s Právem to řekl po posledním jednání rady kraje v reakci na petici obyvatel některých obcí na Českokrumlovsku 1. náměstek hejtmana Robin Schinko (ODS).
Petice nesouhlasí s trasou koridoru v tzv. českokrumlovské variantě. A podepsali se pod ní především obyvatelé Chlumce, Dolního Třebonína, Zlaté koruny, Přísečné, Přídolí a Rožmitálu na Šumavě, kteří našli podporu i u svých obecních samospráv. „Upozorňujeme znovu na fakt, že přes velmi četná nesouhlasná stanoviska občanů, představitelů dotčených obcí Českokrumlovska i příslušných institucí z oblasti životního prostředí, usiluje Jihočeský krajský úřad i nadále o realizaci konceptu Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje upřednostňujícího tzv. českokrumlovskou variantu,“ sdělil Právu mluvčí petičního výboru Josef Havlík.
Připomněl, že i odbor životního prostředí a zemědělství českokrumlovského městského úřadu konstatoval, že tato varianta se jeví jako jedna z nejméně vhodných, neboť dvakrát křižuje navrhovanou evropsky významnou lokalitu Blanský les-kaňon Vltavy.
Rovněž další průběh zmíněné trasy směrem ke státní hranici zásadním způsobem naruší podle signatářů petice krajinný ráz, neboť tato část krajiny - kaňonovité údolí řeky Vltavy se zalesněnými svahy, jeho východní hřbet, údolí Rožmitálského potoka se zalesněnými svahy a pohledově atraktivním umístěním sídla Rožmitál na Šumavě - je dosud téměř nedotčena lidskou činností.
Českokrumlovskou variantu rovněž odmítá také českobudějovické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a naopak doporučuje kaplickou.
„Rozhodně není nic rozhodnuto. To představitelům petičního výboru, když mu petici předávali, řekl i hejtman Jan Zahradník. Připomněl, že rozhodnutí leží na zastupitelích a těžiště rozhodně není ve vyhledávací studii a rovněž velká EIA se spíše kloní ke kaplické variantě,“ konstatoval Schinko
(Právo)

Plán předepíše podobu regionu na příští desítky let. Diskuse o ní se roztočila výhradně kolem mezinárodního železničního koridoru sever - jih, který protne kraj mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm. První vlaky by po dvoukolejné trati měly projet pravděpodobně po roce 2016.
Zcela stranou zájmu zůstaly takové věci jako rozšíření Lyžařského areálu v Kramolíně na Lipně, výstavba lanovek na Smrčině a Hraničníku nebo nové lyžařské areály ve vojenském prostoru na Špičáku či u Chlumu.
Lidé bombardovali odborníky na takzvaný Velký územní celek Jihočeského kraje dotazy, proč stále předkládají variantu mezinárodní železnice vedoucí přes Český Krumlov, když existuje jiná, blíž ke Kaplici.
„Chceme od vás vysvětlení, proč stále chcete vést těžkou dopravu přes náš katastr. Už při projednávání vyhledávací studie trasy v loňském roce jsme ji odmítli,“ ptal se Jan Srnec, obyvatel osady na okraji města.
Podle českokrumlovského zastupitele Milana Marka je město na seznamu UNESCO jen proto, že odmítalo velké dopravní trasy a zachovalo si historickou tvář. Železniční koridor by jeho obyvatelům přinesl nákladní vlaky.
Marko přišel dokonce s údaji, že za loňský rok naložila železnice v Českém Krumlově jen pět nákladních vagonů a že krumlovská trasa by byla dražší o třináct miliard korun oproti jiným návrhům.
Proti takovému řešení se podepsalo na petici určenou Jihočeskému krajskému úřadu přes patnáct set lidí, naproti tomu skoro stejný počet obyvatel na Kaplicku je zase pro trasu u nich.
Podle projektanta dopravy v územním plánu Lumíra Zenkla je stále ve hře šest z původně osmi možností trasy. Dělí se přitom na dvě hlavní větve - českokrumlovskou a kaplickou.
„Osobně mírně podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje,“ připustil šéf odboru územního plánování kraje Radek Boček.
Připomněl, že konečné slovo budou mít krajští zastupitelé, jejichž rozhodnutí ovlivní názor expertů, odborníků na životní prostředí, ale i obcí.
Tomu ale odpůrci českokrumlovské trasy nechtějí věřit a podezřívají krajské radní, že chtějí prosadit trasu Krumlovskem na konečné hlasování. Zástupci obcí lobbující pro trasu Kaplickem proto nenechávají nic náhodě a předali v polovině února petici jihočeskému hejtmanu Janu Zahradníkovi.
„Nastřádali jsme 1670 podpisů,“ spočetl starosta obce Přídolí Milan Bohdal. „Podporuji krumlovskou variantu a podobný je i názor vedení kraje“ řekl šéf odboru územního plánování Jihočeského kraje Radek Boček
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
foto: EC projíždí st.Šakvice rychlostí 160 Km/hod.
Dosud zmodernizované koridory jsou určeny maximálně pro rychlost 160 km/h, řekla mluvčí SŽDC Anna Kodysová. Mělo by jít o úsek z Prahy do Berouna v případě, že trať povede kontroverzním tunelem, a o trať z Ejpovic do Plzně. Na úsecích pro 200kilometrovou rychlost nebudou žádná úrovňová křížení se silnicemi.
(Aktuálně.cz)
- keď ste sa sťahovali do svojich príbytkov, to ste nevedeli že tam je železnica?
- prečo vám protihluky chýbajú až teraz?
- presvedčte ma o tom, že kvalita vášho bývania sa vplyvommodernizácie zhoršila!
Tým nechcem tvrdiť, že protihluky sa stavať namajú, určite sú prínosom, ale fascinuje ma, keď niekomu roky jazdia pod oknami vlaky na rozheganej trati, kde to trieska jedna radosť, tak zrazu na kvalitnej koľaji je to horšie a to stíšenie mu vadí...
Hygienici navíc tvrdí, že České dráhy v centru Pardubic protihlukové stěny jen tak nedokončí. Zákon je k tomu totiž nenutí.
Máme pocit, že nám vlak projíždí ložnicí, říkají lidé
Na hluk železnice si stěžují hlavně obyvatelé pardubických ulic Hlaváčovy a Rokycanovy. „Je to tady příšerné. Jsme kousek od frekventované silnice, ale vlaky jsou ještě horší. Jezdí prakticky celou noc a někdy máme pocit, že nám projíždějí ložnicí. Chtěli bychom tady protihlukovou bariéru, jako mají jinde,“ stěžuje si Antonín Dvořák z činžovního domu v ulici Bratranců Veverkových, který stojí pár desítek metrů od železničního koridoru.
Naopak v pardubickém VI. městském obvodě protihlukové zábrany mají. Prakticky celý Svítkov je od železnice oddělen stěnou, která chrání zastavěné časti obce před rámusem. „Lidé jsou spokojení. Protihluková zábrana funguje opravdu dobře, ty, co bydlí blízko tratě, prý vlaky neruší,“ řekl starosta VI. městského obvodu Milan Hromádko.
Jak je možné, že někde dráhy protihlukové stěny postavily, a jinde ne? „Na stavby postavené do roku 2000 se vztahují jiné limity než na ty novější. To je příklad Svítkova, kde se železniční koridor stavěl po zmíněném datu, a proto investor měl povinnost vystavět stěny,“ vysvětlila Bronislava Pozděnová z Krajské hygienické stanice v Pardubicích.
Lidé z ulice Bratranců Veverkových jsou na tom hůř. Trať v jejich sousedství se opravovala už před rokem 2000, a proto podléhá méně přísným limitům.
„Úroveň bydlení se tu stále jen zhoršuje. Kousek od nás je klub Nora, ze kterého hlavně o víkendech vychází rozjařená mládež a dělá nepořádek. Z druhé strany k nám zase doléhá rámus od silnice a železnice. Myslím, že trochu klidu bychom si zasloužili,“ řekl Josef Novotný z ulice Bratranců Veverkových.
Lidé, kterým hluk vadí, se mohou pokusit přimět České dráhy k dostavbě stěn, má to však háček. Hygienici by museli naměřit vyšší hladinu hluku, než je v daném místě povolená. Hygienické limity v centru Pardubic jsou však stále nižší než ve Svítkově. Pravděpodobnost úspěchu takové stížnosti je proto malá.
„Pokud jsou lidé nespokojeni s mírou hluku ve svém okolí, mají právo se obrátit na provozovatele zařízení, které hluk způsobuje. Limity hlukové zátěže jsou jasně dané. Vlastník zdroje hluku, v tomto případě České dráhy, má ze zákona povinnost zabránit jeho nadměrnému šíření,“ uvedla Pozděnová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=2589904
(do tej fotky sa ti cely clanok nevopcha)
... nechajme sa prekvapkat ...
Tak som si doteraz kladol otazku, ze preco ZSR nepristupilo aj k oprave zel. prejjazdu v HC, ktory je v katastrofalnom stave. Pri prerusenej doprave Leo-HC by to bolo len +, avsak po tejto sprave uz netreba nad tym ani rozmyslat...