Historická vozidla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
V souvislosti s diskusí k aktualitě "Pod vrcholkami Bielych Karpát" mne napadlo, že zde chybí prostor pro výměnu poznatků o momentálním stavu nejen parních lokomotiv, ale i ostatních historických vozidel v Čechách a na Moravě.
Na snímcích jsou někteří zástupci historických řad:
1. 02.10.04 - Hradec Králové hl.n.: "šlechtična" 475.101 v čele odjíždějícícho zvláštního vlaku do Slatiňan k oslavám výročí chrudimských lokálek
2. 11.10.03 - Šumperk: "Sergej" 781.529-3 DKV Č.Třebová na oslavách 130 let trati Šternberk - Dolní Lipka
3. 02.10.04 - Chrudim: "Hurvínek" M 131.1228 jako zvl. vlak Slatiňany - Chrudim-město při oslavách výročí chrudimských lokálek
Mně je to furt divný, když už tomu každý rozumí a mele o tom. Proč tedy není kulturní památkou 002, když 001 shořela? Nebo proč alespoň neříkaj té existující 002 jednotně 001 (má to na sobě napsané)? Mně to stále připadá, jako by bylo kulturní památkou to, co není a mluvilo se o tom, co sice je, ale není kulturní památkou. Ale i to je obrázek profesionality
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436251/
Poté, co už při prvních zkušebních jízdách Slovenská strela vyvinula rychlost až sto čtyřicet osm kilometrů, byly dva vozy s označením M290.001 a M290.002 zařazeny 13. července roku 1936 do provozu. „Od té doby jezdily pravidelně od pondělí do soboty na trase mezi Prahou a Bratislavou, s jednou zastávkou v Brně,„ uvedla Kempná. Provoz tohoto železničního skvostu skončil počátkem druhé světové války. „Oba vozy tak byly odstaveny v depu. Celou trasu jezdily tyto dva jedinečné rychlíkové vozy za 4 hodiny 16 minut. Průměrná rychlost přitom činila 92 km/h,„ informovala o dalším osudu kurátorka a dodala: „Jen pro zajímavost, dnešní Pendolina (která nesou na této trase symbolicky název Slovenská strela) jezdí tuto trasu za 3 hodiny 56 minut.„ Po druhé světové válce se tyto dva rychlovlaky do provozu ještě vrátily. V rámci Norimberského procesu pak jezdily na trase mezi Norimberkem a Prahou a vozily hlavně příslušníky spojeneckých armád do českých lázní na ozdravné pobyty.
Jejich obnovený provoz ale, bohužel, neměl dlouhého trvání. Už v roce 1943 byl první z dvojice vozů definitivně vyřazen. Po převozu do dílen v Šumperku a následně do Studénky se měl dočkat rekonstrukce. K té ale nedošlo, protože v roce 1960 jej zachvátil požár. Vůz byl po tomto ničivém zásahu rozebrán. „Druhý vůz M 290.002 sloužil po ukončení pravidelného provozu v depu v Libni jako ministerská záloha, v roce 1960 byl vyřazen a zařazen do sbírek Technického muzea,„ zakončila vyprávění o historii skvostu zvaného Slovenská strela Kempná.
(Týdeník okresu Nový Jičín)
Jejich obnovený provoz ale, bohužel, neměl dlouhého trvání. Už v roce 1943 byl první z dvojice vozů definitivně vyřazen. Po převozu do dílen v Šumperku a následně do Studénky se měl dočkat rekonstrukce. K té ale nedošlo, protože v roce 1960 jej zachvátil požár. Vůz byl po tomto ničivém zásahu rozebrán. „Druhý vůz M 290.002 sloužil po ukončení pravidelného provozu v depu v Libni jako ministerská záloha, v roce 1960 byl vyřazen a zařazen do sbírek Technického muzea,„ zakončila vyprávění o historii skvostu zvaného Slovenská strela Kempná.
(Týdeník okresu Nový Jičín)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436049/
Pes po ní léta neštěkl - a teď jsou jí plná média:
Zprávu o tom, že kopřivnická Slovenská strela byla v uplynulých dnech prohlášena za národní kulturní památku, slyšel snad každý. O historii tohoto technického skvostu už ale asi tolik lidí neví.
Co už je ale známé méně anebo vůbec, je zajímavá historie tohoto železničního vagonu, který památkáři oficiálně nazývají motorovým vozem M290.0. „Samotný vznik a minulost Slovenské strely je opravdu velmi zajímavá a ne všeobecně známá,„ potvrdila hned v úvodu kurátorka Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lucie Kempná a pokračovala: „ Už v roce 1933 byl známý kopřivnický konstruktér Hans Ledwinka pověřen vypracováním návrhu na motorový železniční vůz pro vysoké rychlosti.„ V tomtéž roce pak světlo světa spatřily první projekty železničního vozu M290.0. O rok později, v únoru, tehdejší ministerstvo železnic obdrželo oficiální návrh expresního motorového vozu, který byl koncipován pro tehdy neskutečně vysokou rychlost až sto třicet kilometrů za hodinu. Na jeho výrobě se pak podílela tehdy obrovská kopřivnická fabrika Tatra a také firma Sousedík. „Tato firma byla ze Vsetína a díky ní byl u vlaku použit patentovaný elektromechanický přenos výkonu. Vlak tak byl poháněn benzinovými šestiválci o celkovém výkonu 330 koní,„ doplnila Kempná. Vozy měly aerodynamický tvar a o tom, že vycházely z koncepce stavby automobilů, podle kurátorky technického muzea svědčí i fakt, že byly stavěny nikoli podle očekávání ve Vagónce, ale přímo v automobilce Tatra. Uvnitř byly rozděleny na dvě části - kuřáky a nekuřáky. Dále ve vlaku byla dvě stanoviště řidiče v obou koncových částech vozu, kuchyňka se zásobníkem teplé vody, dřezy, lednice a toalety s vytápěním.
(Týdeník okresu Nový Jičín)
Zprávu o tom, že kopřivnická Slovenská strela byla v uplynulých dnech prohlášena za národní kulturní památku, slyšel snad každý. O historii tohoto technického skvostu už ale asi tolik lidí neví.
Co už je ale známé méně anebo vůbec, je zajímavá historie tohoto železničního vagonu, který památkáři oficiálně nazývají motorovým vozem M290.0. „Samotný vznik a minulost Slovenské strely je opravdu velmi zajímavá a ne všeobecně známá,„ potvrdila hned v úvodu kurátorka Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lucie Kempná a pokračovala: „ Už v roce 1933 byl známý kopřivnický konstruktér Hans Ledwinka pověřen vypracováním návrhu na motorový železniční vůz pro vysoké rychlosti.„ V tomtéž roce pak světlo světa spatřily první projekty železničního vozu M290.0. O rok později, v únoru, tehdejší ministerstvo železnic obdrželo oficiální návrh expresního motorového vozu, který byl koncipován pro tehdy neskutečně vysokou rychlost až sto třicet kilometrů za hodinu. Na jeho výrobě se pak podílela tehdy obrovská kopřivnická fabrika Tatra a také firma Sousedík. „Tato firma byla ze Vsetína a díky ní byl u vlaku použit patentovaný elektromechanický přenos výkonu. Vlak tak byl poháněn benzinovými šestiválci o celkovém výkonu 330 koní,„ doplnila Kempná. Vozy měly aerodynamický tvar a o tom, že vycházely z koncepce stavby automobilů, podle kurátorky technického muzea svědčí i fakt, že byly stavěny nikoli podle očekávání ve Vagónce, ale přímo v automobilce Tatra. Uvnitř byly rozděleny na dvě části - kuřáky a nekuřáky. Dále ve vlaku byla dvě stanoviště řidiče v obou koncových částech vozu, kuchyňka se zásobníkem teplé vody, dřezy, lednice a toalety s vytápěním.
(Týdeník okresu Nový Jičín)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436047/
O "Slovenské strele" ještě jednou, jinak:
Rychlejší než pendolino je stále železniční vůz Slovenská strela z kopřivnické Tatry
Jediným zachovaným exemplářem na celém světě je železniční motorový vůz M 290.001 zvaný Slovenská strela, který v roce 1936 vyrobili v závodě Tatra Kopřivnice. Právě kvůli jedinečnosti kopřivnického prvorepublikového rychlíku se ostravští památkáři rozhodli zažádat o jeho zařazení do státního kulturního dědictví. Jestli se jim to podařilo, zjistí už dnes, vláda totiž rozhodne o dalším rozšíření prestižního seznamu.
„Slovenské strely byly vyrobeny jen dvě, jedna se bohužel nedochovala. Zůstala jen ta, která je v současnosti umístěna před Technickým muzeem Tatra v Kopřivnici. Jedná se o jediný autenticky dochovaný kus tohoto železničního motorového vozu na světě. Právě proto jsme zaslali ministerstvu kultury žádost o její zařazení mezi národní kulturní památky,„ vysvětluje ostravská památkářka Jana Koudelová, která návrh vypracovala.
Šance získat peníze na opravu
„Velmi nás to těší,„ reagoval zase ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek. „Konečně si v Praze uvědomili kvalitu a hodnotu tatrováckých výrobků. Tento náš výjimečný výrobek tak má nyní šanci dostat se do sousedství Konopiště či Karlova mostu,„ usmíval se a dodal, že takové druhé pohlazení vidí v tom, že konečně budou mít větší šanci sehnat peníze na rekonstrukci železničního vozu. „Jen venkovní oprava je vyčíslena na dva miliony korun a to my sami bohužel nejsme schopni zajistit,„ podotkl Kaválek. Možnost získat dotace na rekonstrukci Slovenské strely vidí ředitel například z fondů Evropské unie.
Technický zázrak na kolejích nebo také prvorepubliková červená kráska - i takto se Slovenské strele přezdívá. Vznikla v kopřivnické Tatře díky světoznámému konstruktérovi Hansi Ledwinkovi a architektovi a designérovi Vladimíru Grégrovi. Nejrychlejší vlak v historii, který dosud nepřekonalo ani pendolino, z něj však udělal až geniální průmyslník a vynálezce Josef Sousedík. Ten totiž vymyslel originální řešení motoru. Vůz začal brázdit koleje mezi Prahou a Bratislavou v roce 1936. Tuto vzdálenost stihl za rekordní 4 hodiny a 18 minut, což ani 70 let poté žádný jiný vlak nepřekonal.
(Mladá fronta DNES)
Rychlejší než pendolino je stále železniční vůz Slovenská strela z kopřivnické Tatry
Jediným zachovaným exemplářem na celém světě je železniční motorový vůz M 290.001 zvaný Slovenská strela, který v roce 1936 vyrobili v závodě Tatra Kopřivnice. Právě kvůli jedinečnosti kopřivnického prvorepublikového rychlíku se ostravští památkáři rozhodli zažádat o jeho zařazení do státního kulturního dědictví. Jestli se jim to podařilo, zjistí už dnes, vláda totiž rozhodne o dalším rozšíření prestižního seznamu.
„Slovenské strely byly vyrobeny jen dvě, jedna se bohužel nedochovala. Zůstala jen ta, která je v současnosti umístěna před Technickým muzeem Tatra v Kopřivnici. Jedná se o jediný autenticky dochovaný kus tohoto železničního motorového vozu na světě. Právě proto jsme zaslali ministerstvu kultury žádost o její zařazení mezi národní kulturní památky,„ vysvětluje ostravská památkářka Jana Koudelová, která návrh vypracovala.
Šance získat peníze na opravu
„Velmi nás to těší,„ reagoval zase ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek. „Konečně si v Praze uvědomili kvalitu a hodnotu tatrováckých výrobků. Tento náš výjimečný výrobek tak má nyní šanci dostat se do sousedství Konopiště či Karlova mostu,„ usmíval se a dodal, že takové druhé pohlazení vidí v tom, že konečně budou mít větší šanci sehnat peníze na rekonstrukci železničního vozu. „Jen venkovní oprava je vyčíslena na dva miliony korun a to my sami bohužel nejsme schopni zajistit,„ podotkl Kaválek. Možnost získat dotace na rekonstrukci Slovenské strely vidí ředitel například z fondů Evropské unie.
Technický zázrak na kolejích nebo také prvorepubliková červená kráska - i takto se Slovenské strele přezdívá. Vznikla v kopřivnické Tatře díky světoznámému konstruktérovi Hansi Ledwinkovi a architektovi a designérovi Vladimíru Grégrovi. Nejrychlejší vlak v historii, který dosud nepřekonalo ani pendolino, z něj však udělal až geniální průmyslník a vynálezce Josef Sousedík. Ten totiž vymyslel originální řešení motoru. Vůz začal brázdit koleje mezi Prahou a Bratislavou v roce 1936. Tuto vzdálenost stihl za rekordní 4 hodiny a 18 minut, což ani 70 let poté žádný jiný vlak nepřekonal.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433847/
Unikátní zakázku získala krnovská firma Olpas, která se zaměřuje na opravy historických kolejových vozidel.
Restauruje vzácný salonní vůz, jenž byl vyroben v roce 1909 v závodech firmy Ringhoffer pro následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este.
Po opravě, která by měla být hotová do poloviny března, čeká vůz, jenž je součástí sbírek Národního technického muzea, účast na prestižní výstavě královských salonních vozů v holandském Utrechtu.
„Sjedou se tam salonní vozy z celé Evropy, náš vůz bude však jediný zástupce Habsburků,„ řekl Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea Národního technického muzea a zmínil i některé zajímavosti z historie vozu. Prozradil například, že na osudnou cestu do Sarajeva svým salonním vozem František Ferdinand d'Este neodjel, vůz měl totiž tehdy závadu na ložisku. „Vůz zůstal v Rakousku, v první polovině 20. let byl pak přidělen Československým státním drahám. Využívali ho představitelé státu, často jím jezdil ministr zahraničí Edvard Beneš, jezdil s ním i prezident Hácha,„ řekl Jiří Střecha.
Vůz byl využíván i po válce až do začátku 60. let, kdy byl odstaven. Na začátku 70. let byl pak věnován do sbírek Národního technického muzea. Nyní se vůz kompletně restauruje. „Části interiéru, které bylo možné demontovat, se většinou restaurují v Praze, firma Olpas obnovuje vozovou skříň, podvozek a další technické části,„ řekl Jiří Střecha.
Interiér vozu je nebývale luxusní. Cestující v něm využívali velký salon, ložnici, dětské dvojkupé, toalety, součástí byly ale i prostory pro pobočníky či třeba kuchyňka s ledničkou pro přípravu občerstvení.
(Mladá fronta DNES)
Restauruje vzácný salonní vůz, jenž byl vyroben v roce 1909 v závodech firmy Ringhoffer pro následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este.
Po opravě, která by měla být hotová do poloviny března, čeká vůz, jenž je součástí sbírek Národního technického muzea, účast na prestižní výstavě královských salonních vozů v holandském Utrechtu.
„Sjedou se tam salonní vozy z celé Evropy, náš vůz bude však jediný zástupce Habsburků,„ řekl Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea Národního technického muzea a zmínil i některé zajímavosti z historie vozu. Prozradil například, že na osudnou cestu do Sarajeva svým salonním vozem František Ferdinand d'Este neodjel, vůz měl totiž tehdy závadu na ložisku. „Vůz zůstal v Rakousku, v první polovině 20. let byl pak přidělen Československým státním drahám. Využívali ho představitelé státu, často jím jezdil ministr zahraničí Edvard Beneš, jezdil s ním i prezident Hácha,„ řekl Jiří Střecha.
Vůz byl využíván i po válce až do začátku 60. let, kdy byl odstaven. Na začátku 70. let byl pak věnován do sbírek Národního technického muzea. Nyní se vůz kompletně restauruje. „Části interiéru, které bylo možné demontovat, se většinou restaurují v Praze, firma Olpas obnovuje vozovou skříň, podvozek a další technické části,„ řekl Jiří Střecha.
Interiér vozu je nebývale luxusní. Cestující v něm využívali velký salon, ložnici, dětské dvojkupé, toalety, součástí byly ale i prostory pro pobočníky či třeba kuchyňka s ledničkou pro přípravu občerstvení.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433845/
Takže potvrzeno:
Vláda schválila seznam 38 nových národních kulturních památek. iDNES.cz to potvrdil mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar. Od 1. července získá titul třeba zámek a park v Průhonicích, kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze nebo vlak Slovenská strela
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/kostel-kronika-i-vlak-budou-narodni-pamatkou-rozhodla-vlada-pqu-/domaci.asp?c=A100208_071550_domaci_jw
Vláda schválila seznam 38 nových národních kulturních památek. iDNES.cz to potvrdil mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar. Od 1. července získá titul třeba zámek a park v Průhonicích, kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze nebo vlak Slovenská strela
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/kostel-kronika-i-vlak-budou-narodni-pamatkou-rozhodla-vlada-pqu-/domaci.asp?c=A100208_071550_domaci_jw
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433677/
Mezi novými národními kulturními památkami by měl být třeba hotel Avion nebo vlak Slovenská strela.
Osmatřicet nových národních kulturních památek (NKP) by měla vláda vyhlásit na svém pondělním jednání. Mezi navrhovanými památkami je třeba Plečnikův kostel v Praze na Vinohradech, kubistický dům U Černé Matky Boží, brněnský hotel Avion, vila Primavesi v Olomouci i technické stavby. Z movitých památek bude nejvyšší ochranu státu požívat zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky nebo železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936.
Materiál, který ministři dostanou, zahrnuje návrh na prohlášení 33 nemovitých a pěti movitých NKP, a to ze všech krajů, sdělila Viktorie Plívová z tiskového oddělení ministerstva kultury, které návrh předkládá. Prohlásit objekt či předmět za kulturní památku má v kompetenci sám úřad, NKP pak prohlašuje vláda. Pokud kabinet současný návrh schválí, seznam NKP se rozšíří od letošního 1. července. Národních kulturních památek by pak v zemi bylo 274. Vedle historických staveb se mezi NKP v posledních letech prosazují i stavby novější, průmyslové i technické. Prohlášení staveb či věcí za NKP nepřinese nové nároky na státní rozpočet. Všechny navrhované NKP jsou dnes kulturními památkami a na jejich obnově se ministerstvo kultury podílí, popřípadě bude podílet poskytováním dotací ze svých památkových programů. V ČR je více než 40 000 nemovitých a téměř 50 000 movitých kulturních památek. Informace o tom, zda určitá stavba je či není kulturní památkou, lze získat na internetové stránce www.monumnet. npu.cz, spravované Národním památkovým ústavem.
Statut NKP, tedy nejvyšší památkové ochrany, znamená například to, že v případě rekonstrukce stavby je daleko třeba více dbát na zachování její autenticity. To se bude aktuálně týkat třeba dlouho připravované restaurace brněnské vily Tugendhat či taktéž v Brně se nacházejícího funkcionalistického hotelu Avion, který by měl být mezi novými NKP. Za špatnou péči mohou vlastníci kulturních památek dostat pokutu až dva miliony korun, vlastníci NKP až čtyři miliony.
Prohlášení kulturních památek za NKP znamená jejich přeřazení do vyšší hodnotové kategorie, deklaruje se jejich mimořádný kulturní význam. Současný návrh je zaměřen na památky od architektury 19. a 20. století přes umělecká díla a technické památky až po vesnickou lidovou kulturu tak, aby byli mezi národními kulturními památkami zastoupeni všichni nejvýznamnější představitelé jednotlivých skupin a typů.
(Hospodářské noviny)
Samozřejmě ne vlak, ale motorový vůz, který na něm původně jezdil. Jenže pro ten je skoro už pozdě...
Osmatřicet nových národních kulturních památek (NKP) by měla vláda vyhlásit na svém pondělním jednání. Mezi navrhovanými památkami je třeba Plečnikův kostel v Praze na Vinohradech, kubistický dům U Černé Matky Boží, brněnský hotel Avion, vila Primavesi v Olomouci i technické stavby. Z movitých památek bude nejvyšší ochranu státu požívat zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky nebo železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936.
Materiál, který ministři dostanou, zahrnuje návrh na prohlášení 33 nemovitých a pěti movitých NKP, a to ze všech krajů, sdělila Viktorie Plívová z tiskového oddělení ministerstva kultury, které návrh předkládá. Prohlásit objekt či předmět za kulturní památku má v kompetenci sám úřad, NKP pak prohlašuje vláda. Pokud kabinet současný návrh schválí, seznam NKP se rozšíří od letošního 1. července. Národních kulturních památek by pak v zemi bylo 274. Vedle historických staveb se mezi NKP v posledních letech prosazují i stavby novější, průmyslové i technické. Prohlášení staveb či věcí za NKP nepřinese nové nároky na státní rozpočet. Všechny navrhované NKP jsou dnes kulturními památkami a na jejich obnově se ministerstvo kultury podílí, popřípadě bude podílet poskytováním dotací ze svých památkových programů. V ČR je více než 40 000 nemovitých a téměř 50 000 movitých kulturních památek. Informace o tom, zda určitá stavba je či není kulturní památkou, lze získat na internetové stránce www.monumnet. npu.cz, spravované Národním památkovým ústavem.
Statut NKP, tedy nejvyšší památkové ochrany, znamená například to, že v případě rekonstrukce stavby je daleko třeba více dbát na zachování její autenticity. To se bude aktuálně týkat třeba dlouho připravované restaurace brněnské vily Tugendhat či taktéž v Brně se nacházejícího funkcionalistického hotelu Avion, který by měl být mezi novými NKP. Za špatnou péči mohou vlastníci kulturních památek dostat pokutu až dva miliony korun, vlastníci NKP až čtyři miliony.
Prohlášení kulturních památek za NKP znamená jejich přeřazení do vyšší hodnotové kategorie, deklaruje se jejich mimořádný kulturní význam. Současný návrh je zaměřen na památky od architektury 19. a 20. století přes umělecká díla a technické památky až po vesnickou lidovou kulturu tak, aby byli mezi národními kulturními památkami zastoupeni všichni nejvýznamnější představitelé jednotlivých skupin a typů.
(Hospodářské noviny)
Samozřejmě ne vlak, ale motorový vůz, který na něm původně jezdil. Jenže pro ten je skoro už pozdě...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432867/
556.0298 - Louny,ale oprava nehrozí
556.0304 - loni přestěhovaná z velenic do lužný,jeden z důvodů je chybějící kolejový napojení bejvalýho depa se stanicí.
556.0304 - loni přestěhovaná z velenic do lužný,jeden z důvodů je chybějící kolejový napojení bejvalýho depa se stanicí.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428135/
Motorák Hurvínek vyrazí na trať z Lubomierze do Świeradowa Zdróje
Český motorový vlak M131 Hurvínek bude v blízké budoucnosti vozit cestují na polské straně Jizerských hor na historické trati z Lubomierze do Świeradowa Zdróje. Jedná se o část bývalého vlakového spojení mezi Slezskem a Jindřichovicemi pod Smrkem, které bylo zrušeno hned po druhé světové válce.
Na obnově trati, která by mohla v budoucnosti vést až do Česka, se dohodlo pět polských samospráv. Přednosta okresu Lwow Slaski dokonce sám vytipoval, který vlak by se na tuto trať, jež nutně potřebuje kompletní rekonstrukci, hodil. „Český motoráček je pro tuto trať vhodný a kdykoliv ho lze koupit. Lokomotiva s vagonem, která pochází z roku 1946, je podobná našemu polskému lehkému železničnímu vozidlu szynobus,„ uvedl pro list Gazeta Wroclavska Ludwik Kaziów. Vlak by měl jezdit každé ráno a odpoledne a využívali by ho místní obyvatelé a v sobotu a v neděli turisté. V zimě by měli lyžaři dobré spojení ke kabinové lanovce ve Świeradowě Zdróji. Mnohem blíž k uskutečnění má vlakové spojení v Krkonošíchmezi Kořenovem, Sklářskou Porebou a Jelení Horou. „Konečně se naplní můj sen a po pětašedesáti letech bude tato trať znovu dána do provozu,„ uvedl Jindřich Berounský, jeden z padesátky nadšenců, kteří se snaží od roku 1991 o obnovení pravidelného železničního spojení na této trati. Vlak začne jezdit mezi Polskem a Českem pětkrát denně přibližně od června letošního roku.
(Mladá fronta DNES)
Český motorový vlak M131 Hurvínek bude v blízké budoucnosti vozit cestují na polské straně Jizerských hor na historické trati z Lubomierze do Świeradowa Zdróje. Jedná se o část bývalého vlakového spojení mezi Slezskem a Jindřichovicemi pod Smrkem, které bylo zrušeno hned po druhé světové válce.
Na obnově trati, která by mohla v budoucnosti vést až do Česka, se dohodlo pět polských samospráv. Přednosta okresu Lwow Slaski dokonce sám vytipoval, který vlak by se na tuto trať, jež nutně potřebuje kompletní rekonstrukci, hodil. „Český motoráček je pro tuto trať vhodný a kdykoliv ho lze koupit. Lokomotiva s vagonem, která pochází z roku 1946, je podobná našemu polskému lehkému železničnímu vozidlu szynobus,„ uvedl pro list Gazeta Wroclavska Ludwik Kaziów. Vlak by měl jezdit každé ráno a odpoledne a využívali by ho místní obyvatelé a v sobotu a v neděli turisté. V zimě by měli lyžaři dobré spojení ke kabinové lanovce ve Świeradowě Zdróji. Mnohem blíž k uskutečnění má vlakové spojení v Krkonošíchmezi Kořenovem, Sklářskou Porebou a Jelení Horou. „Konečně se naplní můj sen a po pětašedesáti letech bude tato trať znovu dána do provozu,„ uvedl Jindřich Berounský, jeden z padesátky nadšenců, kteří se snaží od roku 1991 o obnovení pravidelného železničního spojení na této trati. Vlak začne jezdit mezi Polskem a Českem pětkrát denně přibližně od června letošního roku.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427934/
Třeba "Malý atlas lokomotiv 2009". Ale možná je to zdroj Tvých "neoverených info". Ten uvádí:
556.0210 - MOVO Plzeň/IMC, oprava
556.0213 - ŽM Lužná, vrak
556.0254 - ŽM Lužná, oprava
556.0271 - ŽM Lužná, neprovozní exponát
556.0298 - Louny, oprava
556.0304 - ŽOS Č.Velenice, vrak
556.0498 - Most, vrak
556.0506 - Č.Budějovice, provozní
556.0510 - NTM Chomutov, neprovozní exponát
556.0210 - MOVO Plzeň/IMC, oprava
556.0213 - ŽM Lužná, vrak
556.0254 - ŽM Lužná, oprava
556.0271 - ŽM Lužná, neprovozní exponát
556.0298 - Louny, oprava
556.0304 - ŽOS Č.Velenice, vrak
556.0498 - Most, vrak
556.0506 - Č.Budějovice, provozní
556.0510 - NTM Chomutov, neprovozní exponát
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427933/
vie niekto kolko Stokrov sa nachadza na uzemi CR?
Malo by ich byt az 9
este.Podla neoverenych info su to:
556.0210
556.0213
556.0254
556.0271
556.0298
556.0304
556.0498
556.0510
556.0506- pojazdny, v C.Budejoviciach.
V L.u Rakovnika by mali byt prve 3. Je dost mozne ze z niektorych su zachovane uz len torza,ak boli zlikvidovane tak pomerne nedavno,v 90 tych rokoch
Malo by ich byt az 9
este.Podla neoverenych info su to:556.0210
556.0213
556.0254
556.0271
556.0298
556.0304
556.0498
556.0510
556.0506- pojazdny, v C.Budejoviciach.
V L.u Rakovnika by mali byt prve 3. Je dost mozne ze z niektorych su zachovane uz len torza,ak boli zlikvidovane tak pomerne nedavno,v 90 tych rokoch
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/425531/
Když o Dnu železnice 25.9.2004 slavila v ostravském depu stovku:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419588/
Parní lokomotiva Matylda je úctyhodná prababička, která pamatuje časy Rakousko - Uherska.
Tato technická památka vyrobená v roce 1904 minulý týden přijela do Krnova. Už zde zůstane, aby při slavnostních příležitostech vozila pasažéry.
Nejlepší obrázek o tom, na jaké úrovni byla technika před více jak sto lety, když byla Matylda vyrobena, svědčí reflektory. Lokomotiva si svítí na cestu petrolejkami namísto elektrických lamp. Tyto původní detaily se dochovaly hlavně díky tomu, že Matylda svůj produktivní věk strávila na vlečkách do kamenolomů a do dřevařských závodů, kde vývoj nebyl tak překotný jako na běžné železnici. „Matylda je majetkem Českých drah, které svou sbírku historických lokomotiv a vagonů spravují prostřednictvím společnosti ČD Cargo. Po odborné stránce o ně pečuje Železniční muzeum Lužná u Rakovníka. Až dosud byla Matylda demontovaná v ostravském depu, odkud jsme ji získali jako zápůjčku na neomezeně dlouhou dobu. Budeme mít lokomotivu v Krnově kdykoliv k dispozici 365 dní v roce jen za údržbu a na tu jsme odborníci. Krnov je už pro fanoušky železniční nostalgie známý pojem, takže předpokládám, že bude dost příležitostí projet se s Matyldou do Bruntálu, do Třemešné nebo do Opavy,„ uvedl Jaromír Foltýn z krnovské firmy Olpas, která se zaměřuje na opravy a provoz železničních veteránů.
Malá Matylda je navzdory věku zdatná sportovkyně. Na dlouhé trati sice dosahuje maximální rychlosti jen kolem 45 kilometrů za hodinu, ale zato je nepřekonatelná ve sprinterských disciplínách. V roce 2007 vyhrála na závodech parních lokomotiv v Budapešti Garand prix na stometrové trati.
„Získala titul mistryně na mezinárodních závodech, kde se na startovní čáře postaví vedle sebe čtyři parní lokomotivy a ty pak sprintují na rovnoběžných kolejích. Je to nejen o výkonu lokomotivy, ale také o sehranosti posádky, která ví, jak parní stroj pracuje a jak s ním docílit maximální zrychlení,„ popsal Foltýn sportovní kariéru Matyldy. Matylda byla vyrobena v roce 1904 lokomotivkou v Linci pro Rakouské státní dráhy. Při vzniku Československa v roce 1918 získaly prvorepublikové ČSD jako příděl 33 lokomotiv tohoto typu.
Matyldy většinou dál jezdily na svých starých známých tratích, které už ale byly na území nového státu - Československa. Matyldy na nich jezdily i za protektorátu, protože za války nebyly k dispozici jiné lokomotivy, které by si tak bravurně vedly na sklonově náročných tratích. Po válce už začaly Matyldy nahrazovat modernější stroje, takže většinou už jen dosluhovaly při posunu v depech. „Tato konkrétní Matylda pracovala v plném provozu až do roku 1966. Jejím působištěm byly vlečky Valašských dřevařských závodů a kamenolomu Veřovice. V dokladech Matyldy jsem našel dopis z roku 1964, který byl mimochodem napsán tři dny před tím, než jsem se narodil. Je to dokument o generální opravě.
Protože tato Matylda pracovala ze všech nejdéle, a unikla tak sešrotování, byla vystavena jako nepojízdný veterán na podstavci před ostravským depem. Vydržela tam ale jen tři roky a pak byla zase zprovozněna, aby mohla na velkých oslavách 130. výročí založení ostravského depa vyrazit na historické jízdy. To bylo v roce 1977,„ dodal Foltýn.
Do Krnova Matylda nedorazila po svých vlastních kolech, ale naložena na vagonu. V současnosti má propadlou revizi na parní kotel, a dokud nebude mít techničák v pořádku, nesmí na trať. „Na veterány se vztahují drážní předpisy a zákony stejně jako na každý jiný vlak.
Než Matyldu prohlédne revizní technik, uděláme na ní údržbu a odzkoušíme její parní stroj, bude to nějakou dobu trvat, ale doufám, že nejpozději v březnu ji všem krnovským fanouškům železnice představíme první jízdou na trati,„ uzavírá Foltýn. Olpas už shání odpovídající historické vagony, aby celá souprava ladila s parní lokomotivou.
(Bruntálský a krnovský deník)
Tato technická památka vyrobená v roce 1904 minulý týden přijela do Krnova. Už zde zůstane, aby při slavnostních příležitostech vozila pasažéry.
Nejlepší obrázek o tom, na jaké úrovni byla technika před více jak sto lety, když byla Matylda vyrobena, svědčí reflektory. Lokomotiva si svítí na cestu petrolejkami namísto elektrických lamp. Tyto původní detaily se dochovaly hlavně díky tomu, že Matylda svůj produktivní věk strávila na vlečkách do kamenolomů a do dřevařských závodů, kde vývoj nebyl tak překotný jako na běžné železnici. „Matylda je majetkem Českých drah, které svou sbírku historických lokomotiv a vagonů spravují prostřednictvím společnosti ČD Cargo. Po odborné stránce o ně pečuje Železniční muzeum Lužná u Rakovníka. Až dosud byla Matylda demontovaná v ostravském depu, odkud jsme ji získali jako zápůjčku na neomezeně dlouhou dobu. Budeme mít lokomotivu v Krnově kdykoliv k dispozici 365 dní v roce jen za údržbu a na tu jsme odborníci. Krnov je už pro fanoušky železniční nostalgie známý pojem, takže předpokládám, že bude dost příležitostí projet se s Matyldou do Bruntálu, do Třemešné nebo do Opavy,„ uvedl Jaromír Foltýn z krnovské firmy Olpas, která se zaměřuje na opravy a provoz železničních veteránů.
Malá Matylda je navzdory věku zdatná sportovkyně. Na dlouhé trati sice dosahuje maximální rychlosti jen kolem 45 kilometrů za hodinu, ale zato je nepřekonatelná ve sprinterských disciplínách. V roce 2007 vyhrála na závodech parních lokomotiv v Budapešti Garand prix na stometrové trati.
„Získala titul mistryně na mezinárodních závodech, kde se na startovní čáře postaví vedle sebe čtyři parní lokomotivy a ty pak sprintují na rovnoběžných kolejích. Je to nejen o výkonu lokomotivy, ale také o sehranosti posádky, která ví, jak parní stroj pracuje a jak s ním docílit maximální zrychlení,„ popsal Foltýn sportovní kariéru Matyldy. Matylda byla vyrobena v roce 1904 lokomotivkou v Linci pro Rakouské státní dráhy. Při vzniku Československa v roce 1918 získaly prvorepublikové ČSD jako příděl 33 lokomotiv tohoto typu.
Matyldy většinou dál jezdily na svých starých známých tratích, které už ale byly na území nového státu - Československa. Matyldy na nich jezdily i za protektorátu, protože za války nebyly k dispozici jiné lokomotivy, které by si tak bravurně vedly na sklonově náročných tratích. Po válce už začaly Matyldy nahrazovat modernější stroje, takže většinou už jen dosluhovaly při posunu v depech. „Tato konkrétní Matylda pracovala v plném provozu až do roku 1966. Jejím působištěm byly vlečky Valašských dřevařských závodů a kamenolomu Veřovice. V dokladech Matyldy jsem našel dopis z roku 1964, který byl mimochodem napsán tři dny před tím, než jsem se narodil. Je to dokument o generální opravě.
Protože tato Matylda pracovala ze všech nejdéle, a unikla tak sešrotování, byla vystavena jako nepojízdný veterán na podstavci před ostravským depem. Vydržela tam ale jen tři roky a pak byla zase zprovozněna, aby mohla na velkých oslavách 130. výročí založení ostravského depa vyrazit na historické jízdy. To bylo v roce 1977,„ dodal Foltýn.
Do Krnova Matylda nedorazila po svých vlastních kolech, ale naložena na vagonu. V současnosti má propadlou revizi na parní kotel, a dokud nebude mít techničák v pořádku, nesmí na trať. „Na veterány se vztahují drážní předpisy a zákony stejně jako na každý jiný vlak.
Než Matyldu prohlédne revizní technik, uděláme na ní údržbu a odzkoušíme její parní stroj, bude to nějakou dobu trvat, ale doufám, že nejpozději v březnu ji všem krnovským fanouškům železnice představíme první jízdou na trati,„ uzavírá Foltýn. Olpas už shání odpovídající historické vagony, aby celá souprava ladila s parní lokomotivou.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419584/
Ten už je teď také u nás, stejně jako obě zbylé orensteinky na předchozím snímku. Teď se mu do dokončeného "domečku" bude stavět kolej, aby nestál venku 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418816/
Dúfajme ze sa ho niekto ujme
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418812/
Ještě tedy pro úplnost ten pátý předválečný cukrovarský "ČRdvoukolák1435mm" (opět z naší oblíbené líhně) zatím neopravený 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418811/
Krása 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418726/
Sestřelilo mi to obrázek, tedy přikládám samostatně
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418724/
Malý, ale přece 
Třeba proti BS 80, nebo některým velkým mašinám. Ale zase v rámci EU spíše naopak.
Navíc orensteinky maj hezčí okénka
Třeba proti BS 80, nebo některým velkým mašinám. Ale zase v rámci EU spíše naopak.Navíc orensteinky maj hezčí okénka
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418722/
c) v Moravskoslezském kraji
Název: Železniční motorový vůz M 290.001 – „Slovenská strela“
Číslo v rejstříku ústředního
seznamu: 89003/38-8264
Charakteristika: železniční motorový vůz vyrobený v roce 1936 v závodě koncernu Ringhoffer-Tatra s.s. v Kopřivnici
Trvalé umístění: ve sbírkách Regionálního muzea v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, obec a katastrální území Kopřivnice, okres Nový Jičín
Ty články dole jsou jak z rádia Jerevan: nebylo to v roce 1943, ale 1953 a nebyl to stroj 002, ale 001. Jinak je samozřejmě nutné zapomenout na zprovoznění. U NKP jsou podmínky tak přísné, že je to asi nerealizovatelné.