České dráhy, a.s. - skupina

Hovoříme se ZBYŇKEM KLIMEŠEM,
předsedou závodního výboru OSŽ v PJ Liberec

České dráhy se rozhodly jít cestou tzv. outsourcingu, tedy odčleňování některých činností mimo dráhu. Jednou z nich jsou například čističky vozů, jejichž odčlenění je připraveno na 1. duben letošního roku. Kolik čističek bude muset vaše depo opustit?

Rozhovor najdete na stránce
http://www.osz.org/index.php?option=com_content&task=view&id=454&Itemid=63

V celostátním i železničářském tisku se koncem ledna objevily články, nad jejichž obsahem se mnoha železničářům takříkajíc „zpěnila krev“.
Obsahem těchto článků je skutečnost, že stát vypsal výběrové řízení na provozování drážní dopravy na vybraných tratích (mj. i Pardubice – Liberec a Plzeň – Most), přičemž prioritní není cena, za niž ji vybraný dopravce bude provozovat, ale kvalita vozového parku. České dráhy tak ve vypsaných výběrových řízeních neuspěly, přestože nabídly několikanásobně nižší nabídkovou cenu.
Jsou opravdu České dráhy zbaveny možnosti, osobní, či rychlíkovou dopravu na „prodaných“ tratích provozovat? Podle slov Pavla Bašty ze SŽDC, a.s., mohou České dráhy a stejně tak i ostatní dopravci, kteří splňují zákonné podmínky, provozovat své spoje na každé trati, kde o to projeví zájem až do vyčerpání kapacity tratě. „Konají tak ovšem na vlastní podnikatelské riziko, neboť dotaci na vlakové spoje, provozované v rámci závazku veřejné služby, dostane uhrazenu pouze dopravce, který na této trati vyhrál výběrové řízení,“ vysvětluje Bašta.
Z výše uvedeného je zřejmé, že České dráhy nejsou vyřazeny ze hry a mohou si tedy zažádat o kapacitu i na trati, kterou provozuje např. Viamont a zkusit tam své štěstí. Záleží pak jen na zákaznících, tj. cestujících, jak budou tyto nabízené spoje využívat. Dotaci ovšem v rámci smlouvy dostanou pouze ty spoje, které objednal kraj, resp. stát.

(Obzor 8/2006)

Dne 16. února se v Praze uskutečnilo pravidelné výroční jednání nejvyššího řídicího orgánu naší samostatné profesní odborové organizace – Celostátní rady předsedů základních organizací Federace strojvůdců. Hned jako první bod bylo do jejího programu zařazeno projednání mimořádné situace, jež vznikla schválením vládního návrhu zákoníku práce, doplněného o pozměňovací návrh útočící na odborovou pluralitu v České republice. Zákoník práce byl již schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu a nyní směřuje do jeho horní komory – Senátu.

(celý text tiskové zprávy na: http://www.fscr.cz/prani_oznameni/kol_vyj/zprava_crp_06_02.htm )

Federanti mají zřejmě na mysli především toto ustanovení Listiny základních práv a svobod:

Hlava čtvrtá. Hospodářská, sociální a kulturní práva
Článek 27
(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.

Pak mají jistě pravdu. I když je otázka, zda je nutno právě stávkovat resp. pohrůžkou stávkou si vynucovat nepřijetí Zákoníku práce v daném znění - nebo využít možnosti méně drastické a efektní: po přijetí této normy iniciovat zrušení příslušného ustanovení Ústavním soudem. Protože stávka v tomto případě skutečně asi není jedinou možností jak dosáhnout nápravy...
To já si tady ale jen tak medituji - aniž bych měl na celou věc vyhraněný názor.

To vše je důsledkem loňského nepodepsání Kolektivní smlouvy.Já osobně podpořím možnou stávku proti nesmyslnému oklešťování práv zaměstnanců-oborářů.Domnívám se,že jinak budeme všichni v rukou šílence Duška.Ten je za pár milionů schopen čehokoliv.Navíc je jednoznačně ve střetu zájmů(což nikomu nevadí) a za dlouhou dobu svého mandátu si vystavěl velkou politickou převahu nad kýmkoliv v resortu železnice.Myslím,že cestující,kteří jsou také organizováni v odborech toto pochopí,protože i jejich odborová práva špatný zákon omezí.Na co jsme si zvolili zastupitele,kteří vytváří legislativní zmetky a umožňují porušování Listiny základních práv a svobod?

Ve večerním televizním zpravodajství zazněla mj. informace o tom, že Federace strojvůdců hledá spojence mezi menšími odborovými svazy (mj. také pilotů aerolinií) k připravovanému nátlaku na vládu a poslance i formou stávky.
O co jde? V Poslaneckou sněmovnou projednávaném návrhu Zákoníku práce je ustanovení, které umožňuje zaměstnavateli uzavřít kolektivní smlouvu jen s největším odborovým svazem svých zaměstnanců, pokud nedosáhne dohody se všemi, které v jeho organizaci působí. Federace strojvůdců to vnímá jako útok na odborovou pluralitu.
Nastává poněkud zvláštní situace: FS strojvůdců je odhodlána stávkovat nikoliv v odporu ke svému zaměstnavateli, tedy např. za platy svých členů, proti porušování bezpečnosti, proti rušení tratí, proti propuštění svých členů... To vše tady už bylo ve světě i u nás a to vše také byla schopna veřejnost pochopit, tolerovat nebo dokonce podporovat. Ale bude to tak i v tomto případě? Nezpůsobí nakonec členové této federace nejen hmotné škody svému zaměstnavateli (a tím v konečném důsledku i sami sobě), ale navíc i morální škody železniční dopravě vůbec?

Představenstvo Českých drah (ČD) vzalo ve středu na vědomí žádost Ivana Foltýna o odchod z postu náměstka generálního ředitele ČD pro ekonomiku. Než se rozhodne, kdo Foltýna vystřídá, bude tento úsek řídit ředitel finančního odboru generálního ředitelství ČD Vladimír Filip. Právu to sdělil tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Foltýn byl náměstkem od 1. července 2003. Předtím zastával řadu manažerských pozic v sektoru dopravy, mimo jiné na Správě železniční dopravní cesty a v Českých aeroliniích. „Nyní se sám rozhodl odejít do důchodu,“ informoval Ondrůj.

(Právo)

A když už jsem si připravil jako ilustraci snímek webové stránky, tak ho doplním.
Ach, ta skleróza...

RAILREKLAM, spol. s r. o., vznikl v roce 1991 jako dceřiná společnost - společný podnik Československých státních drah a rakouské společnosti Österreichisches Verkehrsbüro AG. Účast na základním kapitálu společnosti, jakož i velikost obchodních podílů obou společníků byly stanoveny v poměru 50 : 50. Tento poměr, vyjadřující rovné postavení obou partnerů, však předpokládal do budoucna jejich součinnost a shodu ve všech otázkách vedení společnosti.
Při založení společnosti byla současně mezi jejími zakladateli uzavřena kooperační smlouva, kterou se ČSD zavázaly poskytnout RAILREKLAMu exkluzivitu v provádění reklamní činnosti na veškerém majetku ČSD a rakouský společník měl zase poskytnout jednak počáteční kapitál ve formě půjčky k nastartování podnikatelských aktivit společnosti a jednak know-how pro zaškolení zaměstnanců společnosti v zájmu poskytování profesionálních služeb obchodním partnerům a získání významného postavení na trhu.
Na sklonku roku 2000 odkoupily České dráhy, s. o., od partnerské rakouské společnosti Österreichisches Verkehrsbüro AG obchodní podíl o velikosti 50 % ve své dceřiné společnosti RAILREKLAM, spol. s r. o., a staly se tak jejím stoprocentním vlastníkem.

RAILREKLAM, spol. s r.o. si dlouhodobě udržuje své postavení mezi nejsilnějšími společnostmi na českém trhu, které se zabývají venkovní reklamou. Podle počtu reklamních nosičů ji patří 7% podíl na trhu s billboardy.
Společnost je od svého založení orientovaná na využívání movitého a nemovitého majetku Českých drah k reklamním účelům. V praxi to znamená, že svá reklamní sdělení Vám můžeme umístit na jakékoliv nádraží v České republice, popřípadě do vlakových souprav Českých drah.
Pro reklamu jsme pečlivě vybírali atraktivní místa, která jsou v centru pozornosti. Jako jedna z mála společností máme svá reklamní zařízení v centru měst.
Široké spektrum nabízených nosičů venkovní reklamy umožňuje klientům přesně zasáhnou cílovou skupinu zákazníků.
Námi nabízený ucelený systém reklamy umožňuje součinnost několika druhů nosičů, což umocňuje reklamní působení.
Za dobu svého působení si společnost získala řadu stálých klientů, kteří využívají naše reklamní nosiče. K našim zákazníkům patří reklamní a mediální agentury, ale reklamní kampaně připravujeme i pro přímé klienty, kteří tvoří bezmála 1/3 obratu naší společnosti.
Webové stránky společnosti RAILREKLAM, spol. s r.o. Vám pomohou při orientaci a výběru takových nosičů, s jejichž pomocí zasáhnoute svoji skupinu zákazníků.
http://www.railreklam.cz/cs/

(zdroj: stránky ČD a RAILREKLAM)

Rozhovor s novým ředitelem společnosti Mgr. Alexandrem Křížkem přináší poslední číslo magazínu Grand Expres.

Praha - Společnost ČEZ dodá Českým drahám v roce 2006 elektřinu za 1,331 mld. Kč bez DPH (1,583 mld. Kč s DPH). Dráhy odeberou asi 2,12% celkové poptávky po elektrické energii v Česku, tj. 1,2 terawatthodiny. Tendru se zúčastnily 3 firmy, ale ČEZ Prodej nabídl nejnižší cenu. Poptávaný objem je téměř totožný jako v roce 2005.

(Želpage/ČTK)

České dráhy zřejmě skončí své hospodaření za loňský rok ztrátou 589 milionů korun. Meziročně by se výsledek podniku zlepšil o 32 milionů korun. Také v plánu podnik počítal s vyšší ztrátou 690 milionů korun. Vyplývá to z předběžných výsledků. Materiál by měla v úterý projednat dozorčí rada podniku.
Zhoršit by se ale měl provozní výsledek. Proti 653 milionům korun z roku 2004 předběžné výsledky za loňský rok ukazují na 772 milionů korun. Meziročně by se tak provozní ztráta zvýšila o 119 milionů. Také v plánu podnik počítal s výrazně nižší provozní ztrátou.

(Aktuálně.cz)

1950 zřízen Výzkumný a zkušební ústav ČSD (sídlo – Praha 16, Ke sklárně 2587)
1956 nový název – Výzkumný ústav dopravní (pod ministerstvem dopravy)
1963 zprovozněn Železniční zkušební okruh ve Velimi
1965 ústav pověřen funkcí Státní zkušebny č. 223
1972 současný název – Výzkumný ústav železniční
1989 ústav začleněn do ČSD, s. o., jako specializovaná organizační jednotka
1993 po vzniku Českých drah, s. o. – VÚŽ jako odštěpný závod
1994 oddělení slovenské části VÚŽ (Bratislava, Vrútky,Košice)
1995 získání statutu – akreditovaná zkušební laboratoř č. 1099
2003 po transformaci ČD, s. o., na ČD, a. s. – VÚŽ jako odštěpný závod
2005 založení a vznik dceřiné společnosti ČD, a. s. – Výzkumný Ústav Železniční, a. s.

(zdroj: Železničář 6/2006)

Od 1. července 2005 je a. s. VUZ dceřinou akciovou společností vlastněnou jediným akcionářem, Českými drahami, a. s. Součástí VUZ jsou pracoviště v Praze, v Líních u Plzně, v Pardubicích, v Jablunkově a rovněž Zkušební centrum ve Velimi se známými železničními zkušebními okruhy a dynamickým zkušebním stavem.
Již v minulosti si Výzkumný Ústav Železniční (tehdy se zkratkou VÚŽ) vybudoval klientelu v tuzemsku i v zahraničí. Proto přeměnou na obchodní společnost prošel s jistotou, se zdravými financemi a nezadlužen.
Přitom podniká na trhu, který byl v minulosti těžce oslaben krizí domácí výroby kolejových dopravních prostředků, a možnosti posilování pozice na zahraničním trhu zase omezuje souběžný růst konkurence.
Po roce 1990, kdy využití kapacit VÚŽ pro potřeby ČD pokleslo jen asi na 15 % současné kapacity, změnil ústav radikálně svoji strukturu, rozvinul oblast zkušebnictví a přeorientoval se na širší okruh partnerů, z toho z podstatné části v cizině. Základem pro tuto činnost je akreditovaná zkušební laboratoř č. 1462 a Železniční zkušební okruhy. Zákazníky má vedle České republiky a Slovenska také v Německu, Velké Británii, Francii, Nizozemí, Belgii, Itálii, Spojených státech, Jihoafrické republice a usiluje o rozvinutí svých aktivit ve východní Evropě. Podíl zahraničních zakázek na celkovém obratu činí dnes přes 60 %.
Největšími zákazníky VUZ jsou Siemens, Alstom, Bombardier a další, jejichž vozidla VUZ testuje na železničních zkušebních okruzích i v několikaměsíčních zkouškách, takže zde vedle našich pendolin bylo již možno vidět vysokorychlostní jednotky TGV, lokomotivy zajišťující provoz v tunelu pod kanálem La Manche, vysokorychlostní vlak ETR 500 pro italské dráhy a mnoho dalších.
Dalším strategickým cílem společnosti je rozšíření spektra nabízených služeb v oblasti certifikací a posuzování shody smluvně dohodnutých parametrů. V roce 2005 již začal nabízet své služby akreditovaný certifikační orgán pro výrobky. K akreditaci je připraven i certifikační orgán pro systémy jakosti. V současné době VUZ očekává získání statutu autorizované osoby v ČR a následně statutu osoby notifikované v rámci EU. Z tohoto titulu pak bude nabízet své služby ve zcela novém segmentu – posuzování shody prvků a subsystémů v oboru evropského, interoperabilního železničního systému.

(zdroj: Železničář 6/2006)

Rudolf Mládek, ředitel Českých drah v letech 1995 - 97, se dal do vzevrubné kritiky současného vedení Ministerstva dopravy a ČD. Poslední plod jeho dříve nebývalé aktivity (s odkazy na další stránky autora) nejdete na:
http://virtually.cz/?art=10293

ad p.m.:

Mne v té kritice mj. zaujala otázka, zda má pravdu generální ředitel (že ČD vykáží ztrátu), nebo ministr (že budou ziskové). Myslím si, že rozuzlení je v tom, že generální ředitel neprožívá předvolební horečku a tudíž nemusí nastiňovat "světlé zítřky", z jeho panování vzešlé.

ad Zbyněk: tomu sa ani nedivím. A ešte k tomu napomáha asi všetkých obľúbený SAP, kde ho majú (teda obľúbený tých, čo ho musia napĺňať...!).

Od té doby, co začali řídit podniky ekonomové, nastala doslova doba ukazatelová.

Sleduje se kdejaká položka, včetně těch, jejichž sledování přináší větší náklady, než je hodnota položek sama, a tak vesele roste neproduktivní administrativa na rozdíl od té produktivní, jejímž posláním je vytvářet technologické i obchodní podmínky pro zajištění prosperity podniku. Neustále slyšíme, že se musí šetřit a snižovat náklady. A taky se šetří – už přes padesát let. Systémem ušetřit jednu korunu za sto korun ztráty. V tom všechny politické režimy, které naše země od konce druhé světové války zažila, našly perfektní shodu. Takže jak to vlastně má být?

To se můžete dočíst v "Obzoru" na
http://www.osz.org/index.php?option=com_content&task=view&id=445&Itemid=62

Přelouč - Po 165 letech začaly v Pardubickém kraji jezdit první vlaky, ve kterých cestujícím neoznačí jízdenku průvodčí. Ty České dráhy na trati z Chrudimi do Přelouče a Prachovic nahradily automatem, jaký je k vidění například v pražské hromadné dopravě.
„Cestující si mohou v pokladnách vybraných stanic, v automatu ve vlaku nebo u strojvedoucího koupit jízdenky různé ceny podle toho, kam jedou. Ty pak označí ve strojku. Namátkovou kontrolu obstarají revizoři,“ popsal systém manažer Českých drah Michal Štěpán.
Podle něj by se nemělo stát, že by si cestující neměl u koho jízdenku koupit. „Automat je ve voze. Připouštím, že jeho obsluha je trochu složitější, protože cestující musí správně navolit tarif. Pro lidi, kteří s tím mají problémy, nebo pro případ poruchy automatu jízdenky prodávají i strojvedoucí,“ řekl Štěpán.
České dráhy tím v kraji ušetří desítky tisíc korun měsíčně za platy devíti průvodčích. „Neznamená to ale, že jsme je propustili ze zaměstnání. Dva z nich se přeškolili na revizory a ostatní pracují na jiných tratích, kde nahradili zaměstnance, kteří od českých drah odešli,“ dodal Štěpán.
Trať z Chrudimi do Přelouče je zatím v Pardubickém kraji jediná, kde jezdí motorové vlaky bez průvodčích. Podle Štěpána není vyloučené, že v budoucnu přibudou další. „Konkurence v dopravě je stále ostřejší, takže je možné, že budeme nuceni snížit náklady na provoz dalších, zejména regionálních tratí,“ řekl Štěpán.
Na českých železnicích jezdí v současnosti vlaky bez průvodčích celkem na třiačtyřiceti tratích. Tento systém je osvědčený v Německu, Rakousku a hlavně ve Švýcarsku, kde se povolání průvodčích stalo téměř zapomenuté.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)

V České Třebové je v provozu nové dispečerské pracoviště Ústředního dirigování vozů (ÚDIV). V pondělí 16. ledna ho slavnostním přestřižením pásky uvedli do provozu generální ředitel a předseda představenstva ČD, a. s., Ing. Josef Bazala se svým náměstkem pro nákladní dopravu Ing. Rodanem Šeneklem.
Po slavnostním aktu si s přítomnými zástupci odboru nákladní dopravy a přepravy GŘ ČD (O21), dceřiné společnosti ČD-Telematika, a. s., vedení regionálních zákaznických center, SDC Pardubice, magistrátu města Česká Třebová a dalších hostů prohlédli prostory dispečerského pracoviště i jeho sociální zázemí, které v rekordním čase dvou měsíců připravila pardubická stavební firma Chládek&Tintěra.
Dodavatelem elektronického systému ÚDIV je ČD-Telematika, a. s., ve spolupráci se softwarovou firmou OLTIS, s. r. o. Nové prostory, personál i funkci pracovišť představil zástupce ředitele odboru 21 generálního ředitelství Českých drah Ing. Jiří Witiska.
Centralizované pracoviště dispečinku Ústředního dirigování vozů se nachází ve 3. patře budovy Regionálního centra provozu (RCP) Česká Třebová. Aktivní jsou zatím tři stanoviště, zbývající tři zde vzniknou do konce června. O patro níž jsou pracoviště administrativní podpory dispečerů a pracoviště centrální kontroly přístavby vozů, které sleduje i Kartotéku nákladních vozů.
Při přípravě celé řady strategických a následně podnikatelských plánů jsme zvažovali i otázku ČD Carga, uvedl u příležitosti slavnostního přestřižení pásky Ing. Bazala a pokračoval: Po analýze podnikatelského prostředí jsme se rozhodli, že dirigování vozů na bázi moderních informačních technologií, které zavedeme, bude jedna z priorit Českých drah. O umístění pracoviště do České Třebové jsme se rozhodli proto, že zde máme nevyužitou budovu i dobré zázemí kvalifikovaných pracovníků. Myslím, že je to i příspěvek k zaměstnanosti v České Třebové a pro kvalifikované pracovníky v regionu dobrý signál.
Předpokládám, že nyní urychlíme i proces náběhu celého systému a do poloviny letošního roku převedeme na toto dispečerské pracoviště větší polovinu dirigovaných vozů. Od systému očekáváme zlepšení oběhu vozů, lepší využití, a tudíž i jejich nižší potřebu. Předpokládáme i zprůhlednění celkového hospodaření s vozidly za účelem snížení nákladů s efektem kvalitnějšího pokrytí potřeb našich zákazníků.

(z článku v Železničáři 4/2006)

S příchodem nového generálního ředitele Českých drah, a. s., Ing. Josefa Bazaly, byla do velké míry změněna i struktura jednotlivých úseků jeho náměstků. Od 1. června 2005 spadá do úseku náměstka generálního ředitele pro dopravní cestu Ing. Petra Davida, Ph. D., jako úseku průřezových činností, i Železniční zdravotnictví a není tomu tak, jako řadu let dříve, kdy bylo podřízeno odboru personálnímu.
Jako zdravotnictví vůbec, tak i železniční zdravotnictví musí řešit a překonávat řadu problémů, které však – podle našeho názoru – více vyplývají z dosud ne zcela dotažené zdravotnické legislativy. Výhodu máme – i nemáme v tom, že jsme nestátní zdravotnické zařízení. Nevýhoda je to v tom, že musíme více usilovat o dobré smlouvy s jednotlivými zdravotními pojišťovnami a těžko si pravidelně „sáhneme“ na dotace z ministerstva zdravotnictví.
Výhodou je, že jak generální ředitel Ing. Bazala, tak jeho náměstek Ing. David, Ph. D., mají k potřebám Železničního zdravotnictví velké pochopení a vstřícnost, která je velkorysá nejen pochopením pro potřeby nových investic, ale i pružností a nebyrokratičností v jednání. V minulém roce se díky tomu ukončila řada investičních akcí a nakoupily se nové přístroje.
Přes řadu nových investic, při dodržení navyšování mezd podle Podnikové kolektivní smlouvy, se dá říci, že Železniční zdravotnictví jako celek skončilo rok 2005 s velmi dobrým hospodářským výsledkem.
Pochopitelně by to nebylo možné bez obětavé práce všech kolegyň a kolegů ve všech poliklinikách, kterým i tímto patří poděkování za jejich obětavou práci, především střednímu zdravotnickému personálu, lékařkám a lékařům. Oni jsou páteří fungování každého zdravotnického zařízení. My ostatní zajišťujeme – tak říkajíc – „týlovou“ službu. Ale ta je pro chod poliklinik také životně důležitá.
Obrat výnosů Železničního zdravotnictví je zajišťován šesti zdravotnickými zařízeními (ZZ), včetně ředitelství Železničního zdravotnictví s cca 657 zaměstnanci.

(z článku Ing. Chorkovské, ředitelky ŽZ, o.z. v Železničáři 2/2006)