Železničné tunely na sieti ŽSR a Správy železnic
Patrónka tunelárov svätá BARBORA
BARBORA - meno gréckeho pôvodu (barboras), znamená ''cudzinka, barborka''. Podľa dostupných historických materiálov bola Barbora panna a mučenica. Narodila sa v 3. storočí v Nikomedii (Turecko), kde aj v roku 306 zomrela. Od 14. storočia patrí k najobľúbenejším a k najčastejšie znázorňovaným postavám svätcov.
Žila ku koncu 3. storočia ako dcéra zámožného Dioskura v Nikomedii. Všade obdivovali jej mimoriadnu krásu, učenosť a bystrý rozum. Najbohatší a najkrajší mládenci sa uchádzali o krásnu dcéru, ale ona cítila, že v živote musí mať vyššie poslanie, a preto každého muža odmietala. Jej oteg bol nepriateľ kresťanov, preto svoju dcéru pred nimi chránil. Pri svojom dome nechal postaviť vežu, do ktorej ju zatváral. Napriek otcovým zákazomsa jej podarilo dať sa pokrstiť, za čo ju otec chcel zabiť, ale zrazu sa otvorila v zemi trhlina, ktorá ju ukryla. Vlastný otec ju nakoniec predsa len zabil mečom. Preto je na obrazoch zobrazovaná s kalichom, mečom alebo vežou. Toľko legenda.
Svätá Barbora je patrónka všetkých, ktorí pracujú pod zemou so strelivom a ohňom, tunelárov, baníkov, zvonárov, hasičov a umierajúcich.
Zdar boh !
Už zase z veže zaznieva
vetrom tiché lkanie
chop sa každý kladiva
chystaj sa na štôlovanie.
Zovri každý dievku svoju
Nech vám zbohom zamávajú
Horstva duch to káže, och !
Zdar boh !
Zdar boh !
Zdar boh !
Stavbaři hloubí dva obrovské tunely pod památníkem od loňského jara. Dvě dvoukolejné železniční tratě mají zajistit rychlejší spojení mezi hlavním nádražím a Libní. V těchto dnech se tuneláři dostali doslova na dostřel památníku. „Hloubíme sice v 37 metrech pod zemí, přesto chceme zajistit památce co největší ochranu před otřesy,“ uvedl František Polák ze společnosti Metrostav, která pracuje na druhém tunelu.
Detonace třikrát denně
Už od úterý budují každé ráno kolem podstavce dělníci lešení, po kterém se dostanou k soše. Každý den po práci však musí spodní lešení rozebrat. „Byla to naše podmínka, aby Žižku nemohl někdo v noci poškodit,“ řekl Marek Junek z oddělení novodobých dějin Národního muzea, které se o památník stará.
Na hlavu koně přijde anemometr, přístroj na měření rychlosti větru, a přibude i seizmické zařízení. „Oba přístroje budou propojené. Pokud bude rychlost větru vyšší, střelmistr zastaví střelbu,“ řekl František Polák z Metrostavu.
Podle něj si pod památníkem budou střelmistři nakládat i menší dávky trhaviny. „Na jeden a půl metru obvykle spotřebují asi 45 kilo trhaviny, pod památkou ji snížíme o deset kilo,“ řekl Polák. Skála je odstřelována třikrát denně - ráno, v poledne a večer po deváté hodině.
Socha vážící šestnáct a půl tuny není podle historika Marka Junka v příliš dobré kondici. „Na místě stojí socha od roku 1950 a poslední větší údržba se dělala v osmdesátých letech. Na ocase i nohách jsou viditelné praskliny,“ řekl Junek. Socha je zahrnuta do celkové rekonstrukce památníku, která má být dokončena v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
České dráhy na území naší republiky spravují 149 tunelů, jejichž celková délka dosahoje 36,5 kilometru. S jejich výstavbou se u nás začalo v roce 1845 a vůbec nejdelší český tunel není o mnoho let mladší. Již od roku 1876 totiž projíždějí vlaky na trati Plzeň - Železná Ruda jednokolejným tunelem Špičák, který měří 1747 metrů.
V součastnosti je však ve výstavbě tunel Březno u Chomutova na trati Praha - Chomutov, který by po svém dokončení, naplánovaném na rok 2006, měl v délce Špičák překonat o 11 metrů a připravit ho o jeho prvenství.
Způsob ražby nového tunelu navíc představuje v ČR opravdovoutechnologickou novinku, protože poprvé u nás probíha stavba tzv. "metodou obvodového vrubu".
Při ní se speciálním nástrojem vyřízne v hornině profil klenby tunelu o šířce asi 20 centimetrů, který vede do hloubky až pěti metrů. Následně se tento zařez vyplní betonovou rychloschnoucí směsí, takže již za několik málo hodin je možné rozrušit a odtěžit horninu, aniž by horníkům hrozilo nějaké nebezpečí.
21. STOLETÍ - SRPEN 2005
** **
Česká Správa železniční dopravní cesty predstavila projekt novej vysokorýchlostnej železnice, ktorá má byť súčasťou budúceho 3. železničného koridoru Praha - Norimberg. Trať povedie medzi Prahou a Berounom ďalej smerom na Plzeň a vlaky budú po nej premávať rýchlosťou až 300 km/h. Podľa SŽDC súčasťou trate má byť aj 19,20 km dlhý tunel, ktorý by v rebríčku železničných tunelov zaujal 6. miesto.
České ministerstvo dopravy však tunel odmieta ako technicky nerealizovateľnú stavbu. Tvrdí, že namiesto jedného tunela sa postavia dve alebo tri menšie a že je potrebné pripraviť s pomocou odborníkov reálny projekt. (ta)
ZDROJ: CARGOINFO - november 2005
** **
Ještě několik zajímavostí.
1. Velice doporučuji Telgártskou sľučku - technický unikát - tunel otočen o 270 st. a hned vjezd na viadukt nad žst. Telgárt (za totality Švermovo) penzión. Viz diskuse o trati 173, kde jsou nádherné fotky
2. Pod strečnianskym hradem jsou těsně za sebou 2 tunely - nejdříve 2 jednokolejné a pak 1 dvoukolejný.
3. Při rekonstrukci tratě Dětmarovice - Český Těšín - Čadca se má údajně místo 2 jednokolejných tunelů v Jablunkovském průsmyku udělat 1 dvoukolejný.
2. Banskoštiavnický***1949***1194,00 m
3. Bartoška**1872***106,56 m
4. Besnický***1933***848,51 m
5. Blaufus***1872***531,61 m
6. Bralský***1931***3011,60 m
7. Bratislavský č. 1***1848***592,60 m
8. Bratislavský č. 2***1902***595,80
9. Bujanovský***1955***----***3410,00 m
10. Čabradský I. č. 5***1938***280,00 m
11. Čabradský II. č. 5a***1939***144,00 m
12. Čachtický***1927***248,96 m
13. Čremošnianský č. 14***1939***4697,00 m
14.Dolinský I. č. 2***1939***120,00 m
15. Dolinský II. č. 2a***1939***576,00 m
16. Gelnický***1934***220,00 m
17. Grehelský I. č. 9***1939***1300,00 m
18. Grehelský II. č. 10***1938***280,00 m
19. Hajnický***1931***102,00 m
20. Hamrický***1935***300,24 m
21. Handlovský***1908***132,60 m
22. Harmaneský I č. 6***1938***200,00 m
23. Harmanecký II. č. 7***1938***294,00 m
24. Hrenca I.***1872***486,74 m
25. Hrenca II.***1940***129,44 m
26.Hronský***1933***250,22 m
27. Jablonický***1898***899,55 m
28. Jablonovský***1956***3162,00 m
29. Japenský I. č. 8a***1939***1134,00 m
30. Japenský II. č. 8b***1939***757,00 m
31. Jarabský I.***1934***372,54 m
32. Jarabský II.***1934***326,38 m
33. Kečka***1872***337,91 m
34. Koprašský***1947***245,00 m
35. Kosienský č. 11***1938***70,00 m
36. Kraľovanský I.***1948***----***498,10 m
37. Krdmnický***1937***121,75 m
38. Lupkowský***1876***----***234,40 m
39. Malá Skalka***1872***78,95 m
40. Milavský***1966***703,09 m
41. Mlynecký***1935***140,00 m
42. Nemcovský***1941***450,33 m
43. Neresnický***1924***230,80 m
44. Oravský***1898***76,00 m
45. Ožďanský***1912***160,00 m
46. Pekelský***1931***304,11 m
47. Pilianský***1871***124,70 m***(mimo prevádzky)
48. Pitelová***1872***373,70 m
49. PodPoľanou***1927***2422,31 m
50. Pod Vlčkom***1924***123,00 m
51. Pod Dielikom***1949***2002,62 m
52. Podkanovský I. č. 3***1939***900,00 m
53. Podkanovský II. č. 3a***1939***116,00 m
54. Poriadsky***1928***486.22 m
55. Pstruharský***1931***380,00 m
56. Ružbašský***1966***452,70 m
57. Ružínsky***1955***----***30,00 m
58. Robkyňský č. 12***1938***197,00 m
59. Slavošovský***(1947)***2400,84 m***(nedokončený)
60. Skalický***1872***73,58 m
61. Sohler***1872***659,05 m + 47,75 m galéria
62. Štiavnický***1943***----***157,00 m
63. Stratenský***1935***105,06 m
64. Strážsky***1943***314,70 m
65. Strečniansky I.***1938***----***321,40 m
66. Strečniansky II.***1938***592,85 m
67. Strečniansky III.***1872***541,78 m
68. Štubniansky***1931***642,12 m
69. Telgártsky***1933***1239,40 m
70. Ťahanovský***1952***----***320,20 m
71. Tisovecký***1944***770,62 m
72. Tufenský č. 13***1939***49,94 m
73. Turček***1872***37,10 m
74. Ulmanský I. č. 4***1939***525,00 m
75. Ulmanský II. č. 4a***1939***41,00 m
76. Ulmanský III. č. 4b***1940***67,00 m
77. Ulmanský IV. č. 4c***1940***50,00 m
78. Ulmanský V. č. 4d***1940***64,00 m
79. Veľká Skalka***1872***213,51 m
80. Zlatno***1908***500,00 m
**poradie**názov tunela**rok výstavby**1-koľajný**2-koľajný**
** **