Nádraží, zastávky, dopravny

Miliardová rekonstrukce nádraží pokračuje, dokončení je stanoveno na rok 2008.
Postup stavebních prací umožní od 5. května zahájit provoz na opraveném prvním nástupišti. Cestujícím se ale naopak zavře nástupiště číslo tři. "Bude také úplně uzavřen podchod pro přístup k nástupištím," informovala včera Kamila Záleská, přepravní náměstkyně vrchního přednosty. Příchod k vlakům na druhé nástupiště zůstane zachován. Na nástupiště 1 a 1A bude zajištěn bezbariérovou rampou vpravo od staniční budovy. Nově jsou řešeny nástupní hrany a prvky pro nevidomé, které jsou aplikovány na dokončené části. " Pro základní orientaci cestujících, jejich bezpečný přístup, výstup z vlaků a v prostoru nádraží budou náhradní cesty označeny orientačními tabulemi," ujistila Záleská. Součástí informačního systému bude i světelná tabule nad vchodem do haly. Dočasně je však z provozu vyřazeno naváděcí hlasové zařízení pro nevidomé osoby.
První nástupiště je zatím zprovozněno pouze z poloviny. Během přestavby se totiž zjistilo několik nedostatků, které práce zpomalily. Bývalé ČD centrum mělo jiný půdorys, během rekonstrukce podchodu byla objevena neznámá místnost. "Prostor, ve kterém bylo ČD centrum, byl využíván v dřívějších dobách k jiným účelům," vysvětlil ředitel stavby Vladimír Mikeš. V současnosti se řeší, jak bude stavba pokračovat. Částečně akci zbrzdily i povodně. Spodní voda pronikla do uzavřeného podchodu, kde vzniklo metr hluboké jezero.
V rámci stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem se pracuje rovněž ve Váňově či na krásnobřezenském nádraží. "Rekonstruují se tratě i trolejové vedení," dodal Mikeš.
Celá přestavba nádraží a přilehlých traťových úseků skončí v roce 2008, náklady ve výši 2,1 miliardy korun hradí Státní fond dopravní infrastruktury.

(Ústecký deník)

Berlín - Statisíce lidí očekávají pořadatelé v pátek 26.5.2006 večer v okolí nádraží Berlin Hauptbahnhof. Před slavnostním otevřením o 2 dny později proběhne světelná a laserová show "Willkommen in Berlin" s mnoha superlativy, na které pracuje 300 lidí. Autorem show je Jerry Appelt. V sobotu 27.5.2006 budou probíhat oslavy při příležitosti otevření nového spojení sever - jih. O den později vstoupí v platnost nový jízdní řád a vlaky začnou jezdit přes hlavní nádraží.
Oslavy budou probíhat na nádražích Berlin Hauptbahnhof, ale i na dalších nových nádraží - Berlin Gesundbrunnen, Potsdamer Platz a Berlin Südkreuz. V pátek 26.5.2006 večer bude hlavní nádraží slavnostně otevřeno za přítomnosti Angely Merkelové a Güntera Verheugena. Během soboty budou výše uvedená nádraží spojena díky "Bahn-Shuttle" v taktu 20 min. a přístupná veřejnosti. Od neděle již bude stanice Berlin Hauptbahnhof sloužit cestující veřejnosti.

(Želpage/tiskové zprávy DB)

mmk:
Nie je to Ciudad Real (RENFE) ?
pusu na rit nemusis ...

Severočeští znalci železniční historie mají pohotovost. Kvůli rozsáhlé modernizaci železničního uzlu v Ústí nad Labem zaniká řada technických památek. Zmizí kamenný viadukt z roku 1850 nebo technické vybavení nádraží sloužící nepřetržitě od druhé světové války.
Předseda Zubrnické muzeální železnice Martin Kašpar se ve spolupráci s Národním technickým muzeem snaží vzácné památky zachránit, nebo alespoň zdokumentovat.

* Co nejcennějšího modernizací ústeckého nádraží zanikne?
Hlavně most přes řeku Bílinu. V letech 1849 až 1850 ho postavil slavný stavitel Vojtěch Lanna, jenž stál u úplného zrodu železničního stavitelství v Čechách. Jeho firma dělala Masarykovo nádraží v Praze a například se podílela i na stavbě ústeckých zdymadel. Ale to není jediná hodnota tohoto mostu. Sto padesát let dotvářel panoráma města. Bude tu chybět, ale bohužel je úzký a už nepojme nové nástupiště. Určitě je ale důležité věnovat mu pozornost, než definitivně zmizí. Alespoň je třeba ho důkladně nafotit a zdokumentovat pro budoucí generace. Zmizí také například zabezpečovací zařízení, které bylo v Ústí namontováno jako provizorní v roce 1960. Už několikrát mělo být vyměněno za modernější, ale nakonec se jeho čas naplnil až po 46 letech.

* Bude se bourat ještě nějaká výraznější stavba?
V oblasti Nádraží sever v Krásném Březně zmizí stavědlo č. 1. To je něco jako řídící věž na letišti. V prosklené věži sedí pracovník, který musí mít přehled o provozu na kolejišti. Staví totiž cestu pro vlaky, ovládá výhybky a návěstidla. Stavba je válečné provenience, a to včetně technického zařízení, které vyrobila německá firma Pintsch v roce 1941. Stavědlo mělo strategický význam pro udržení železničního provozu, a podle toho také vypadá. Je robustní, aby odolalo bombardování a vojenským útokům. Dokonce je tam dodneška zachovaná malá střílna a úkryt pro obsluhu. Ústecké stavědlo č.1 má navíc zvláštní postavení. Jeho fotografie se dostala do dopravních předpisů, takže ho zná několik generací železničářů. Příští týden skončí jeho provoz a pak ho čeká demolice, protože stojí příliš blízko kolejiště.

* A kde skončí historické zařízení?
V dnešní době už naštěstí tyto technické památky málokdy končí ve sběru. Většinou putují do muzeí, kde si je může prohlédnout veřejnost. O zařízení ústeckého stavědla má hlavní zájem pražské Národní technické muzeum. Je velmi pravděpodobné, že bude převezeno právě do Prahy a tam se objeví v expozici k historii české železniční dopravy.

* Takže bude o památku zcela jistě postaráno?
Jsou ale ještě lepší řešení. Když se technické zařízení vyjme z původní stavby, tak už je to jen fragment. Jediné místo, kde se podařilo zachránit jak stavbu, tak technické zařízení, je muzejní stavědlo v Děčíně na hlavní nádraží. Od loňského roku je veřejně přístupné. Návštěvník si tam může prohlédnout historické přístroje a zároveň pocítit atmosféru objektu. Z té je hodně cítit válečná doba - silné betonové stěny, střílny, protiletecký kryt.

* Jste odpůrce modernizace?
To v žádném případě. Samozřejmě si uvědomujeme, že modernizace ústeckého uzlu byla nutná a nezpochybňujeme ji. Jako muzejníci máme ale povinnost věnovat pozornost památkám, které tím nenávratně zmizí. V budoucnu bude celé ústecké nádraží a přilehlé stanice řídit nové ústřední stavědlo, které se nyní buduje nedaleko nynějšího. Doufejme, že bude mít alespoň takovou životnost jako jeho předchůdce.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Co zapad, naozaj staci sa ist pozriet len na vychod od nasej hranice ako moze vyzerat stanica...

ad pilatus:

Díky Tvému příspěvku jsem si vzpomenul, že jsem včera viděl na hrálovéhradeckém hlavním nádraží (jehož interiér je ještě stále ve stavu zrodu) jako nově přibyvší záležitost stanici veřejného internetu. Dvě pracoviště zabudovaná do zdi haly jsou na mince (blíž jsem to nezkoumal).
Už dávno tam ovšem je v ČD centru (přístupný i z haly) terminál informačního systému o jízdních řádech s kontaktní obrazovkou. Ty jsou tuším ve všech ČD centrech.

Jakub: tak toto mas uplnu pravdu co sa tyka spominanych stravovacich zariadeni, mozme sa len hanbit, Trebars si zober ze zahranicny turista ktory je zvyknuty vo svojej krajine ako je trebars nemecko a ostatne zapadniarske staty na urcite sluzby na staniciach, pride k nam a nestaci sa cudovat ako tu dokazeme zit. Ja si myslim ze peniaze by sa urcite nasli aspon na vymenu starych Pragotronov, uz aj to by nieco urcite vnieslo do povedomia navstevnika, Vonku je uz normal bezne ze na staniciach su elektronicke informacne tabule s odchodmi a prichodmi vlakov. Ono by bolo hned dobre dat do vacsich stanic informacny system celej nasej zeleznicnej siete a tento system by spocival v tom ze by dokazal informovat ludi o moznych zel destinaciach, pripojoch v jednotlivych zel staniciach. Jednoducho urobit aky si dopravny zeleznicny system, tak aby hlavne clovek ktory sa ocitne prvy krat u nas aby vedel kam cestuje ake moznosti cestovania su u nas a podobne. Verim tomu ze ked by sa zaviedol takyto system trebars len v bratislave zo zaciatku, myslim si ze urcite by to napomohlo aj osobnej zeleznicnej doprave a nemusela by byt tak stratova ako je. To je moj nazor.

taaaak a budte frajeri a uhadnite, co je toto za zst ;-)
kto to uhadne, asi mu dam pusu na rit

Podľa mňa by si ŽSR mohla naozaj mohla brať príklad z projektu Živá Nádraží. Aj keď stanice patria pod ČD, dokazáli do toho vtiahnuť samosprávu, a preniesť iniciatívu od centralizovanej ČD do regiónov. Taktiež z pohľadu financií, časť poskytne súkromný sektor, časť mestá a až nakoniec ČD(+ niekde aj prostriedky EU). Jednoznačne skopírovať projekt a aplikovať na slovenské podmienky

Mozme sa pozriet na to, co jednotlive zeleznicne spolocnosti urobili pre zakaznika. ZSSK sa pomalicky snazi zmenit na zakaznicky orientovanu spolocnost - Novy poriadok, marketing, nove akcie, Kontaktne centrum, na staznosti (vacsinou) dojde aj odpoved, zamestnanci sa uz preskoluju ako sa spravat k cestujucim, nejaky ten farebny redesign, modernizacia suprav... Iste, v kazdej tejto oblasti je mozne este najst menej ci viac zavazne nedostatky, ale pomaly sa to rozbieha tym spravnym smerom.

Ale co moze cestujucemu ponuknut ZSR? S trochou zvelicenia len zopar letakov a cukrikov pri prilezitosti vyluk. O tom "komforte" pri cakani na vlak som uz pisal. Proste stale to iste. Zrekonstruovalo sa sice par stanic, ale nie je mi jasne, preco zrovna napr. Diviaky alebo Liptovska Tepla.

Dobre, mozno namietat, ze sa lahko povie, ale pez penazi neda urobit. Iste, ale su veci, co sa daju zlepsit uz teraz bez toho, aby sa vynakladali miliardove investice:

- vedenie ZSR by si mohlo pozvat na kobercek s. osozakov a objasnit im, ako by mala vyzerat ich najma hliadkova cinnost v staniciach. Nepovazujem za normalne, ked napr. v Ziline osozaci zoparkrat vylezu zo svojho kumbalu, obcas sice nakuknu az do vyzieraku a idu spat, ale vacsinou len postoja vedla svojej kancelarie a po chvili zalezu naspat. V Kosiciach osozakov nevidno vobec (a preto potom musi automaticky hlasok upozornovat cestujucich, aby si davali pozor na svoje veci). Osozaci maju byt najma vonku, medzi ludmi. Namietka, ze ich je malo, neobstoji - nerozumiem, preco vzdy musia chodit len vo dvojiciach (to sa boja?)

- cistota, povazujem sa nonsens, ked v hlavnom meste musia uzatvorit cakaren pre platiacich cestujucich, pretoze bola zavsivena!!

- cestujuci moze najma v nocnych hodinach tak chcipnut od hladu, pretoze do stanicneho "vyzieraku" slusny cestujuci nevkroci a rozne stanky tiez ku kulture moc neprispievaju. Preto by mohli zodpovedni prehodnotit, kto podnika v ich priestoroch a dat nejake kriteria na kvalitu, cize ziadne "stanicne restauracie/bufety", kde su akurat zasrate obrusy na stoloch, zasrate zaclony, vzduch, ktory je mozne rozkrajat na kusky, ohromujuca ponuka spocivajuca v pive, vodke a zopar osliznutych chlebickoch, to vsetko pod palcom odrzleho a neochotneho personalu...

Jakub: ved to ja som uz tiez videl vseliake pekne stanice, najma vo svajciarsku ale aj inde. Vies ono to je vsetko o tom ake je vedenie zeleznic a aky ludia v nom figuruju. V cesku vidiet ze im na zeleznici vazne zalezi a to hned spoznas ze vo vedeni su ludia ktory su aj tak trochu nadsenci do zeleznice a snazia sa hlavne pre ludi urobit maximum, jednoducho u nasich susedova ta zeleznica proste zije a unas naopak smeruje do zahuby, asi tak by som to povedal. Podla mna bude musiet nastupit taka generacia ludi (nasa) ktora bude pre ludi robit a nie pozerat sa len na seba, aspon mne to tak obcas pride.

Vsak to, malo by sa uz s tym nieco urobit. Ked sa u nas povie "stanica", kazdy si predstavi asocialov, smrad staniek, co vas prefacka hned vo vchode, spinu a zafajceny a zvetranym pivom prepachnuty zaplivany stanicny bufet. A bezpecnost? Osozakov vidno akurat tak niekedy pred stanicou, ked treba skasirovat fajciacich cudzincov. A ked mate stastie, tak druhe dejstvo je vo vlaku.

V zapadnych statoch vedia mat pekne stanice, v niektorych ex-sovietskych chudobnych republikach vedia mat nadherne stanice (staci sa ist pozriet do Uzhorodu ako moze vyzerat stanica), na Balkane je to tiez v pohode, aj v CR sa uz robia "Ziva nadrazi", len u nas...

Nadejou nam moze byt ze ako prebieha modernizacia 5 koridoru aj stanice dostanu novy vzhlad, v takom leopoldove sa rekonstruuje komplet aj vnutorny interier stanice cize po dokonceni by sa mali skvalitnit sluzby pre ludi. Cas ukaze ako to vsetko dopadne.

Podla mna by bolo dobre ked by u nas vznikla daka spolocnost, ktora by mala na starost vsetky stanice na sieti ZSSK teda aspon na hlavnej trati medzi BA-KE. Jej hlavnou ulohou by bola modernizacia zeleznicnych stanic ale v tomto pripade by slo hlavne o stanicne budovy sluzby na stanici(bufety, restauracie atd) a vlastne celkovo interier stanice a potom neustalu starostlivost o ne. Nieco podobne jestvuje v Cechach a popri modernizacii sa moderznizuju aj samotne stanicne budovy a tym sa skvalitnuju sluzby pre cestujucu verejnost.

to Jakub: Davam ti to za velku pravdu. ja chodim kazdy tyzden do ziliny a spat a na to ze je Zilina zeleznicny dopravny uzol pomerne velkeho vyznamu by som povedal ma stanicu na zaplakanie . Uz len samotny interier a ta "nadherna" vona a vsetky sluzby su na velmi nizkej urovni. Mesto ktore odjakziva bolo zname ako mesto dopravy a spojov aj vdaka vysokej skole by malo byt vzorom aspon co sa tyka stanicnej budovy. No co uz u nas jeto uz raz aj ked sa nieco urobi zrekonstruuje hned to nejaky "dobry" ludia znehodnotia. A toto sa netyka len zilinskej stanice ale aj inych stanic a to uz nehovoriac o mensich staniciach ktore su v mnohych pripadoch v katastrofalnom stave.

Jakub: Škoda, že staničné budovy nepatria ZSSK - v takom prípade by boli určite urýchlene natreté fasády do novej farebnej schémy, čo by sa nepochybne stretlo s búrlivou pozitívnou odozvou v radoch cestujúcej verejnosti.

Ach jo, na Slovensku nebude ZSR nieco robit s najma hlavnymi zeleznicnymi stanicami? Nejaka modernizacia interieru a tak, ved to je nieco neskutocne hnusne, co ponukaju cestujucim stanice ako Zilina, Kosice, Bratislava hl.st.... Zaludok sa cloveku kompletne obrati pri ich navsteve .

Brno - Některá malá vlaková nádraží v Česku by se mohla v budoucnosti radikálně proměnit. České dráhy připravují projekt, který by měl z původní budovy nádraží vytvořit komerční plochy a pokladnu a další zázemí přesunout k nástupištím. Do konce roku by měly být vybrány lokality, kde chce podnik chystaný projekt představit, řekl dnes na mezinárodních stavebních veletrzích v Brně ředitel společnosti ČD reality Eugen Bečka. Revitalizací už postupně prochází 58 větších vlakových stanic.
Jejich oprava v rámci projektu Živá nádraží přijde na 60 miliard korun, většinu zaplatí soukromí investoři. Podobně by měl vypadat i nový projekt, jehož obdoba podle drah funguje úspěšně v některých evropských státech. Původní budovu opraví soukromý investor, který ji bude mít v dlouhodobém pronájmu. Na nádražích by pak měly vyrůst restaurace rychlého občerstvení, kavárny a obchody. "Vzniknou tak vlastně malá obchodní centra," uvedl Bečka.
Do projektu by se mohla zapojit i města. Pokud si prostory pronajmou, mohou tam zřídit třeba knihovnu, míní ředitel. Projekt je zatím jen ve stadiu úvah, přesné podmínky by mělo mít vedení Českých drah k dispozici ve druhé polovině roku. "Řešení je několik, máme nádraží, která jsou z provozního důvodu špatně využitelná. Některé budovy jsou památkově chráněné, anebo se jejich provoz nevyplatí, nechceme ale, aby trať úplně zmizela," uvedl Karel Tabery z Českých drah.
Dráhy v současnosti v rámci projektu Živá nádraží rekonstruují 48 větších stanic. "Chceme z českých nádraží vytvořit komunikační centra regionu, a zpříjemnit tak zákazníkům cestování," uvedl Tabery. Firma chce podle něj připravit nádraží na provoz, který v budoucnosti očekává. Opravená nádraží už dráhy otevřely například v Zábřehu na Moravě nebo Ústí nad Labem. "V Teplicích jsme před podpisem třicetileté nájemní smlouvy," doplnil Bečka.
Společnost ČD reality vznikla v roce 2004 odštěpením z Českých drah. Kromě přípravy revitalizačních projektů se částečně podílí i na jejich realizaci.

Autor: ČTK

(České noviny)

27.4.2006 Právo str. 12 Praha - Střední Čechy
Josef Kales

Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova vrcholit, sté narozeniny

Pohodlnější obsloužení cestujících, dostatek obchodů i „provzdušnění“ současné odbavovací haly. To slibuje projekt modernizace hlavního nádraží Praha za více než 650 miliónů korun. České dráhy věští návrat ke zlatým časům také historické Fantově budově. Stavět se začne už v létě za plného provozu.
„Vlakového provozu se nedotknou ani stavební práce, ani modernizace samotná. Cestujícím ale zpříjemní odbavení, hala by se také měla otevřít návštěvníkům, kteří nikam necestují,“ popsal Právu mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Místo front u anonymních zasklených pokladen slibuje přívětivější přepážky, podobné těm v bankách či na letišti.

Místo k žití

Na nádraží dnes chybějí obchody a další služby. Nedostatek se snaží nahrazovat stánky, které nejsou dvakrát přehledné a pohodlné. Halu v novém kabátě mají vedle restaurací a obchodů doplnit také pošta či banka. Firmám je bude podle smlouvy s Českými drahami pronajímat italská společnost Grandi Stazioni, která vedle „Wilsoňáku“ v Praze revitalizuje také nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Autorem projektu je ateliér Patrika Kotase. Ten slibuje zachovat kvality současného provedení haly ze 70. let, ale objekt provzdušnit bočními galeriemi a předzahrádkami. První nástupiště oživí promenáda s prosklenou střechou a obchodní galerií. „Projekt počítá nejen s revitalizací parku před dnešním hlavním vchodem, ale také okolí Fantovy budovy,“ popsal Právu Jaroslav Smola z Kotasova ateliéru.

Žebrácký ráj

Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova nádraží vrcholit, sté narozeniny. Od zbudování severojižní magistrály, která budovu připravila o jakoukoli funkci, zatím nebylo co slavit. Dekorativní fasáda se loupe, celé severní křídlo skrývá tržnici s oblečením.
Pod klenbou Fantovy kavárny se potulují žebráci. „Nemáš dvanáct korun? Potřebovala bych dvacku,“ doráží asi dvacetiletá dívka. Nakonec se spokojí se třemi padesát a zmizí v hloučku známých. Sype jim mince a zas vyráží „do terénu“. Ještě více kolegů má na druhé straně magistrály, ve Vrchlického sadech. Tady čekají na návštěvníky Prahy lavičky plné bezdomovců a tradiční zápach přepáleného oleje a moči.
Oživit a projasnit neblaze proslulé sady plánovala Městská část Praha 1 už před dvěma lety, nyní čeká na opravu nádraží. „Jakmile bude současně opraveno nádraží i park, bude možné návratu bezdomovců účinněji bránit, kamerami, osvětlením a policejními hlídkami,“ předpokládá mluvčí úřadu městské části Jan Šlajs.
Situaci také komplikuje nedaleké azylové centrum sdružení Naděje v Bolzanově ulici, které posedávání bezdomovců v „Sherwoodu“ nahrává. „Starosta spolu s primátorem Bémem jednají o přemístění centra, možná se vyřeší i toto,“ dodal Šlajs.
Co se do roku 2010 rozhodně nevyřeší, je svedení magistrály do jediného tělesa za Národní muzeum. Projekt ateliéru Patrika Kotase s tímto řešením počítá.

27.4.2006 Právo str. 12 Plzeňský kraj
(ib)

PLZEŇ - Revitalizace zdevastovaného plzeňského hlavního vlakového nádraží se opět odkládá. Do výběrového řízení, které vypsaly loni na podzim České dráhy na získání strategického partnera pro obnovu budovy, se totiž nikdo nepřihlásil. Tato informace zazněla na středečním jednání v Plzni, kterého se mimo jiné zúčastnil předseda dozorčí rady ČD a zároveň náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek.
Podle dalšího účastníka jednání, náměstka plzeňského primátora Petra Náhlíka (KDU-ČSL), vypíší dráhy nové výběrové řízení. „Jeho výsledek by měl být znám do konce července,“ řekl Právu Náhlík. Původní tendr skončil fiaskem. Tři firmy - pražská Sekyra Group, plzeňská InterCora a italská Grandi Stazioni, která rekonstruuje třeba stanice v Praze či Karlových Varech - si sice vyzvedly podmínky řízení, nakonec se však do něj nepřihlásila ani jediná.
„Doufáme, že nové podmínky budou takové, aby investory přitáhly. Komerční využití plzeňského nádraží totiž není jednoduché - v jeho okolí je dostatek volných kanceláří, obchodů a nebude chybět ani dostatek hotelových kapacit,“ upozornil Náhlík. Už teď je pravděpodobné, že do roku 2007, kdy secesní nádraží oslaví sté výročí, se nepodaří opravit ani jeho část. Celkové náklady dráhy odhadují na tři sta miliónů korun.