Železniční průmysl v ČR
O podnicích železničního průmyslu se na našich stránkách píše, nicméně roztříštěně, zpravidla v tématech, která se týkají jednotlivých řad kolejových vozidel. Ale pochopitelně existují také zajímavé informace týkající se samotných podniků, jejich profilů, výrobních plánů, úspěchů a neúspěchů. Železniční průmysl na našem území má rovněž svou bohatou a slavnou historii.
A patří sem i podniky, které vyrábějí vozidla a zařízení pro městskou drážní dopravu - už proto, že jde mnohdy o firmy zabývající se produkcí pro železnice.
Druhá světová válka a nedobrovolné včlenění koncernu do zbrojního programu nacistického Německa způsobily podniku značné škody nejen v závodech samých (zničení 70%areálu po náletu spojeneckých letadel v dubnu 1945), ale i ztrátu řady zahraničních trhů.
V roce 1945 byl koncern zestátněn. Postupně se od Škodových závodů oddělovaly jeho části, jako např. automobilka v Mladé Boleslavi, letecká továrna v Praze, závody na Slovensku a další továrny na potravinářská zařízení. Hlavním úkolem se stává výroba zařízení pro těžké strojírenství, investiční průmyslovou výstavbu, hromadnou dopravu a energetiku. Export směřuje převážně do zemí tehdejšího socialistického bloku.
Po roce 1989 nastává pro koncern ŠKODA období transformace ze státního do privatizovaného podniku, spojené s hledáním nejen optimálního výrobního programu, ale i s rozšiřováním obchodních kontaktů a hledáním jiných trhů, než do té doby prioritních a jediných trhů zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a tehdejšího Sovětského svazu, které se po roce 1989 zhroutily.
V roce 1992 byla firma privatizována tzv. českou cestou. Začala rozšiřovat své výrobní aktivity (nákup automobilek TATRA a LIAZ, výstavba závodu na výrobu nápojových plechovek z hliníku, atd.). Tato expanze stála společnost finanční stabilitu. V roce 1999 byla podepsána dohoda s největšími věřitelskými bankami a byla zahájena restrukturalizace celého kapitálového společenství. Společnost se podařilo po stránce právní a finanční stabilizovat, probíhala oborová restrukturalizace výrobních společností. V roce 2000 vznikla společnost ŠKODA HOLDING, a. s., - firma se rozhodla rozvíjet pouze vybrané obory, především dopravní strojírenství.
(Plzeňský deník)
V roce 1945 byl koncern zestátněn. Postupně se od Škodových závodů oddělovaly jeho části, jako např. automobilka v Mladé Boleslavi, letecká továrna v Praze, závody na Slovensku a další továrny na potravinářská zařízení. Hlavním úkolem se stává výroba zařízení pro těžké strojírenství, investiční průmyslovou výstavbu, hromadnou dopravu a energetiku. Export směřuje převážně do zemí tehdejšího socialistického bloku.
Po roce 1989 nastává pro koncern ŠKODA období transformace ze státního do privatizovaného podniku, spojené s hledáním nejen optimálního výrobního programu, ale i s rozšiřováním obchodních kontaktů a hledáním jiných trhů, než do té doby prioritních a jediných trhů zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a tehdejšího Sovětského svazu, které se po roce 1989 zhroutily.
V roce 1992 byla firma privatizována tzv. českou cestou. Začala rozšiřovat své výrobní aktivity (nákup automobilek TATRA a LIAZ, výstavba závodu na výrobu nápojových plechovek z hliníku, atd.). Tato expanze stála společnost finanční stabilitu. V roce 1999 byla podepsána dohoda s největšími věřitelskými bankami a byla zahájena restrukturalizace celého kapitálového společenství. Společnost se podařilo po stránce právní a finanční stabilizovat, probíhala oborová restrukturalizace výrobních společností. V roce 2000 vznikla společnost ŠKODA HOLDING, a. s., - firma se rozhodla rozvíjet pouze vybrané obory, především dopravní strojírenství.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439731/
V roce 1859 založil hrabě Valdštejn-Vartenberk v Plzni pobočku své slévárny a strojírny. Továrna s více než stem pracovníků vyráběla stroje a zařízení pro cukrovary, pivovary, doly, parní stroje, kotle, železné mostní konstrukce, zařízení pro železnice atd. V roce 1866 nastupuje na post hlavního inženýra a následně v roce 1869 továrnu kupuje ing. Emil Škoda, zdatný strojírenský odborník a dynamický podnikatel.
Zakrátko svůj závod rozšiřuje a v osmdesátých letech zakládá na svou dobu velmi moderní ocelárnu, která je schopná dodávat odlitky o hmotnosti desítek tun. Ocelové odlitky a později výkovky pro velké osobní a válečné lodě se staly vedle cukrovarů významnými exportními obory Škodovy továrny.
V roce 1899 vznikla ze stále se rozšiřujícího podniku akciová společnost a ještě před vypuknutím první světové války se staly Škodovy závody největší zbrojovkou Rakouska-Uherska. Dodávají jak námořnictvu, tak pozemním silám především těžká děla a munici.
Válečné roky 1914 - 1918 znamenaly pokles mírové výroby. Značné prostředky byly věnovány výstavbě dalších výrobních kapacit. V té době již Škodovy závody kontrolovaly akciovou majoritou řadu podniků s jinou než zbrojní výrobou v českých zemích a v zahraničí. V roce 1917 pracuje v Plzni již 35 tisíc zaměstnanců.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl podnik za složitých ekonomických podmínek poválečné Evropy přetransformován z výlučně zbrojního na mnohooborový koncern. Výrobní program zahrnoval vedle tradičních i řadu nových oborů, například lokomotivy.
V roce 1923 byla do obchodního rejstříku zapsána dnes světově proslulá ochranná známka - okřídlený šíp v kruhu. Od poloviny třicátých let narůstá vlivem zhoršující se politické situace v Evropě objem výroby zbraní.
(Plzeňský deník)
Zakrátko svůj závod rozšiřuje a v osmdesátých letech zakládá na svou dobu velmi moderní ocelárnu, která je schopná dodávat odlitky o hmotnosti desítek tun. Ocelové odlitky a později výkovky pro velké osobní a válečné lodě se staly vedle cukrovarů významnými exportními obory Škodovy továrny.
V roce 1899 vznikla ze stále se rozšiřujícího podniku akciová společnost a ještě před vypuknutím první světové války se staly Škodovy závody největší zbrojovkou Rakouska-Uherska. Dodávají jak námořnictvu, tak pozemním silám především těžká děla a munici.
Válečné roky 1914 - 1918 znamenaly pokles mírové výroby. Značné prostředky byly věnovány výstavbě dalších výrobních kapacit. V té době již Škodovy závody kontrolovaly akciovou majoritou řadu podniků s jinou než zbrojní výrobou v českých zemích a v zahraničí. V roce 1917 pracuje v Plzni již 35 tisíc zaměstnanců.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl podnik za složitých ekonomických podmínek poválečné Evropy přetransformován z výlučně zbrojního na mnohooborový koncern. Výrobní program zahrnoval vedle tradičních i řadu nových oborů, například lokomotivy.
V roce 1923 byla do obchodního rejstříku zapsána dnes světově proslulá ochranná známka - okřídlený šíp v kruhu. Od poloviny třicátých let narůstá vlivem zhoršující se politické situace v Evropě objem výroby zbraní.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439730/
Netradiční výstava proběhne v pondělí v Bohumíně. V historickém železničním voze budou instalovány panely s materiály mapujícími o padesátileté historii výroby železničních kol a dvojkolí v Bohumíně. Výstavu pořádá největší evropský výrobce železnižních kol a dvojkolí, bohumínská společnost Bonatrans Group, která zároveň slaví 10 let od vzniku značky Bonatrans. Vůz bude na bohumínském nádraží od 9 do 18 hodin. K významnému výročí navíc společnost sestavila knihu obsahující další historické detaily. „Kniha je prvním materiálem, který komplexně mapuje historii výroby železničních kol a dvojkolí. Na její přípravě spolupracovaly desítky pamětníků, kteří poskytli cenné informace a propůjčili své archivy,„ uvedla Petra Klusková, mediální zástupce Bonatrans Group. Kromě historického vagónu mohou příznivci železnice navštívit až do 14. března prostory kina K3 v Bohumíně. Zde budou instalovány snímky mapující historii výroby kol a dvojkolí.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439729/
Ústí nad Labem - Lanovky k ústeckému zámečku Větruše postaví společnost Viamont DSP za 70 milionů korun. Náměstek primátora Jan Řeřicha dnes v tiskové zprávě uvedl, že město oproti původním předpokladům zaplatí méně peněz, počítalo s částkou kolem 85 milionů korun.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/lanovku-k-ustecke-vetrusi-postavi-viamont-dsp-za-70-milionu-korun/441193
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/lanovku-k-ustecke-vetrusi-postavi-viamont-dsp-za-70-milionu-korun/441193
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439728/
Německé vlaky budou jezdit na českých kolech. Bohumínská firma Bonatrans dodá Deutsche Bahn 28 tisíc železničních kol řádově za stovky milionů korun. Přesnou hodnotu zakázky nechtěl šéf firmy Jan Kusněř zveřejnit.
(ČT 24)
(ČT 24)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439022/
Největší evropský výrobce železničních kol a dvojkolí, bohumínská společnost Bonatrans, zatím dopady celosvětové hospodářské krize nijak výrazně nepocítila, tržby za loňský rok by se měly pohybovat okolo 5,5 miliardy korun. Zisk bude obdobný jako v roce 2008, tedy přibližně 1,4 miliardy.
„V naší branži jde většinou o dlouhodobější kontrakty, takže jsme v roce 2009 ještě z části pracovali na zakázkách, které byly domluveny v době, kdy se ještě o krizi příliš nemluvilo,“ řekl generální ředitel společnosti Jan Kusněř. „Ale ani nám se krize nevyhnula, mezi dubnem a červnem množství zakázek znatelně pokleslo, museli jsme to řešit tak, že jsme lidi převáděli na práce, které bychom jinak nakupovali u externích firem,“ popsal dopady krize ředitel.
Firma slaví 50 let „Rok 2010 už ale tak úspěšný určitě nebude, krize se projevila i v železniční dopravě a její hlavní dopad se projevil v cenách. Kvůli krizi v současnosti prodáváme levněji než například před dvěma roky, na ceny tlačí i sílící konkurence, do Evropy se například začaly tlačit firmy z Číny,“ vysvětlil ředitel společnosti, která v letošním roce oslaví padesáté výročí od okamžiku, kdy se začalo s její výstavbou.
Snižování cen na trhu by ale podle Jana Kusněře nemělo ani v letošním roce ovlivnit počet zaměstnanců ve firmě. Těch zde bylo ke konci minulého roku zaměstnáno 1 214. S průměrným platem okolo sedmadvaceti tisíc korun navíc Bonatrans, který se před deseti lety oddělil od místních ŽDB, patří k nejlepším zaměstnavatelům v kraji.
„Máme už podepsanou kolektivní smlouvu na letošní rok, pamatuje se v ní i na případné navýšení platů, ale to jen v případě, že se nám podaří překročit plánovaný hospodářský výsledek. Pak by na prémie šlo zhruba 10 milionů korun,“ dokončil ředitel.
(Mladá fronta DNES)
„V naší branži jde většinou o dlouhodobější kontrakty, takže jsme v roce 2009 ještě z části pracovali na zakázkách, které byly domluveny v době, kdy se ještě o krizi příliš nemluvilo,“ řekl generální ředitel společnosti Jan Kusněř. „Ale ani nám se krize nevyhnula, mezi dubnem a červnem množství zakázek znatelně pokleslo, museli jsme to řešit tak, že jsme lidi převáděli na práce, které bychom jinak nakupovali u externích firem,“ popsal dopady krize ředitel.
Firma slaví 50 let „Rok 2010 už ale tak úspěšný určitě nebude, krize se projevila i v železniční dopravě a její hlavní dopad se projevil v cenách. Kvůli krizi v současnosti prodáváme levněji než například před dvěma roky, na ceny tlačí i sílící konkurence, do Evropy se například začaly tlačit firmy z Číny,“ vysvětlil ředitel společnosti, která v letošním roce oslaví padesáté výročí od okamžiku, kdy se začalo s její výstavbou.
Snižování cen na trhu by ale podle Jana Kusněře nemělo ani v letošním roce ovlivnit počet zaměstnanců ve firmě. Těch zde bylo ke konci minulého roku zaměstnáno 1 214. S průměrným platem okolo sedmadvaceti tisíc korun navíc Bonatrans, který se před deseti lety oddělil od místních ŽDB, patří k nejlepším zaměstnavatelům v kraji.
„Máme už podepsanou kolektivní smlouvu na letošní rok, pamatuje se v ní i na případné navýšení platů, ale to jen v případě, že se nám podaří překročit plánovaný hospodářský výsledek. Pak by na prémie šlo zhruba 10 milionů korun,“ dokončil ředitel.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439021/
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení firem Strabag se sídlem v Rakousku a Viamontu DSP se sídlem v Ústí nad Labem. Společnost Strabag je v České republice činná prostřednictvím svých dceřiných společností zejména v oblastech pozemního a inženýrského stavitelství, těžby kameniva, štěrků a písků a výroby betonových a asfaltových směsí. Firma Viamont DPS je pak činná zejména v oblasti železničních staveb.
Celá zpráva: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=22058
Celá zpráva: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=22058
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438023/
AŽD Praha, s.r.o neprodukuje jen pro koleje:
Součástí expozice AŽD Praha na letošním mezinárodním veletrhu Intertraffic bude prezentace vlastní moderní technologie pro „inteligentní“ řízení silniční dopravy
Na stánku české společnosti bude v holandské metropoli k vidění městská dopravní monitorovací a řídicí ústředna, která umožňuje dohlížet na stav veškerých telematických technologií instalovaných ve sledované oblasti. Jedná se například o tunely, kamerové, parkovací či informační systémy nebo integrovaný záchranný systém IZS. Přestaveny budou také nové typy řadičů pro řízení malých i složitých křižovatek.
„Mezinárodních veletrhů se účastníme pravidelně. Pochopitelně nás zajímají nejnovější trendy v oboru a novinky, které zde bývají k vidění. Kromě toho jsou pro nás podobná setkání příležitostí pro navázání nových obchodních kontaktů a k prezentaci naší technologie,“ říká Ing. Zdeněk Chrdle, generální ředitel společnosti AŽD Praha.
Řadiče MR-11 a MR-22, které společnost na letošním ročníku veletrhu Intertraffic představí, mají nově certifikát bezpečnostní třídy SIL 3 a umožňují tedy vyšší bezpečnost provozu při výpadku části systému. Tím je zachována kontinuita programu (chodu) dle evropské normy s vyššími požadavky nad rámec běžné české normy. Řídicí jednotka je standardní komponentou řadiče. Oba řadiče jsou optimalizovány i pro hlídání stále častěji používaných LED návěstidel, a to bez dodatečných úprav pomocí rezistorů. Řadiče lze rozšiřovat o další moduly a připojit tak větší množství vstupů a výstupů. Zatímco dopravní řadič světelného signalizačního zařízení MR-11 je určen pro řízení středních a velkých křižovatek, MR-22 je vhodný pro aplikace na přechody pro chodce.
Mezinárodní dopravní veletrh Intertraffic 2010 se uskuteční v Amsterodamu ve dnech 23.–26. března 2010. Expozici AŽD Praha zde najdete v hale 4 (sekce Safety) na stánku číslo 212.
(dnešní tisková zpráva výrobce; na přiloženém obrázku vizualizace stánku)
Součástí expozice AŽD Praha na letošním mezinárodním veletrhu Intertraffic bude prezentace vlastní moderní technologie pro „inteligentní“ řízení silniční dopravy
Na stánku české společnosti bude v holandské metropoli k vidění městská dopravní monitorovací a řídicí ústředna, která umožňuje dohlížet na stav veškerých telematických technologií instalovaných ve sledované oblasti. Jedná se například o tunely, kamerové, parkovací či informační systémy nebo integrovaný záchranný systém IZS. Přestaveny budou také nové typy řadičů pro řízení malých i složitých křižovatek.
„Mezinárodních veletrhů se účastníme pravidelně. Pochopitelně nás zajímají nejnovější trendy v oboru a novinky, které zde bývají k vidění. Kromě toho jsou pro nás podobná setkání příležitostí pro navázání nových obchodních kontaktů a k prezentaci naší technologie,“ říká Ing. Zdeněk Chrdle, generální ředitel společnosti AŽD Praha.
Řadiče MR-11 a MR-22, které společnost na letošním ročníku veletrhu Intertraffic představí, mají nově certifikát bezpečnostní třídy SIL 3 a umožňují tedy vyšší bezpečnost provozu při výpadku části systému. Tím je zachována kontinuita programu (chodu) dle evropské normy s vyššími požadavky nad rámec běžné české normy. Řídicí jednotka je standardní komponentou řadiče. Oba řadiče jsou optimalizovány i pro hlídání stále častěji používaných LED návěstidel, a to bez dodatečných úprav pomocí rezistorů. Řadiče lze rozšiřovat o další moduly a připojit tak větší množství vstupů a výstupů. Zatímco dopravní řadič světelného signalizačního zařízení MR-11 je určen pro řízení středních a velkých křižovatek, MR-22 je vhodný pro aplikace na přechody pro chodce.
Mezinárodní dopravní veletrh Intertraffic 2010 se uskuteční v Amsterodamu ve dnech 23.–26. března 2010. Expozici AŽD Praha zde najdete v hale 4 (sekce Safety) na stánku číslo 212.
(dnešní tisková zpráva výrobce; na přiloženém obrázku vizualizace stánku)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/437861/
Společnost SUDOP Praha vyhrála před několika lety veřejnou obchodní soutěž na zpracování studie stuproveditelnosti a realizační dokumentace na modernizaci tratě z centra Varšavy na mezinárodní letiště Okęcie. Trasa začíná ve stanici Warszawa Zachodnia a pokračuje přes Sluźewiec do 8,4 km vzdáleného terminálu 2 na letišti Okęcie. Zcela nově bude vystavěn 1,6 km dlouhý úsek Sluźewiec – Okęcie Terminal 2, který povede v tunelu. Provoz na letiště má být zahájen v příštím roce.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/437463/
Pars nova a.s. člen skupiny Škoda bude vyrábět nové dvoudílné motorové jednotky pod označením 844, 845. Vše pod "pokličkou", skříně se budou vyrábět v Německu. Zbytek až někdo něco "pustí" na veřejnost!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436556/
Přední evropský výrobce výkovků, výlisků a podsestav pro železniční vozidla (nárazníky, tažné háky, šroubovky a táhlová ústrojí) MSV Metal Studénka využívá ve své automatizované kovací lince dva roboty společnosti ABB. Z polotovarů jsou na ní v zápustkách kovány velmi namáhané díly kolejových vozidel, nejčastěji táhla používaná ke spojování vagonů do vlakových souprav. Použitý kovací lis Šmeral LZK 4000 B má jmenovitou maximální tvářecí sílu 4 000 t a dokáže kovat díly délky až 400 mm a tloušťky 120 mm.
Polotovary jsou nejprve ohřívány a příčně válcovány. Poté jsou dopraveny ke kovacímu lisu. Zde je připraven robot firmy ABB, který uchopí polotovar a vloží ho do zápustky (obr. 1). Po vykování, ostřihu a vyjmutí výkovku ze zápustky nastupuje další robot ABB, který má na svém rameni speciální zařízení pro mazání a ofukování zápustky. Po této operaci je zápustka připravena k vložení dalšího polotovaru.
K zakládání polotovarů i k ošetřování zápustek jsou použity roboty stejného typu, IRB 6640 o nosnosti 185 kg a s řídicím systémem IRC50. Oba roboty ABB spolehlivě fungují v náročných podmínkách kovací linky, která pracuje s taktem buď 15 s (pro polotovary do 15 kg), nebo 30 s (pro polotovary do 25 kg). Vedení firmy MSV Metal Studénka plánuje instalovat do linky ještě dva roboty, a zcela tak vyloučit lidskou obsluhu z tohoto hlučného a prašného provozu.
V kovací lince jsou kromě robotů použita další automatizovaná zařízení, např. pro polohování a třídění polotovarů.
Jednotlivé operace řídí programovatelné automaty (PLC) firmy Siemens typu S7-300 a obsluha má k dispozici panelové PC 677B stejného výrobce. Pro zabezpečení jsou použity bezpečnostní komponenty společnosti Schneider Electric.
Kovárna bývala součástí tradiční české továrny Vagonka Studénka, založené v roce 1900. Kromě kolejových vozidel se zde vyrábělo mnoho výrobků pro armádu i všeobecné strojírenství, a ve 30. letech dvacátého století byla ve výrobním programu dokonce i letadla.
(Automa)
Polotovary jsou nejprve ohřívány a příčně válcovány. Poté jsou dopraveny ke kovacímu lisu. Zde je připraven robot firmy ABB, který uchopí polotovar a vloží ho do zápustky (obr. 1). Po vykování, ostřihu a vyjmutí výkovku ze zápustky nastupuje další robot ABB, který má na svém rameni speciální zařízení pro mazání a ofukování zápustky. Po této operaci je zápustka připravena k vložení dalšího polotovaru.
K zakládání polotovarů i k ošetřování zápustek jsou použity roboty stejného typu, IRB 6640 o nosnosti 185 kg a s řídicím systémem IRC50. Oba roboty ABB spolehlivě fungují v náročných podmínkách kovací linky, která pracuje s taktem buď 15 s (pro polotovary do 15 kg), nebo 30 s (pro polotovary do 25 kg). Vedení firmy MSV Metal Studénka plánuje instalovat do linky ještě dva roboty, a zcela tak vyloučit lidskou obsluhu z tohoto hlučného a prašného provozu.
V kovací lince jsou kromě robotů použita další automatizovaná zařízení, např. pro polohování a třídění polotovarů.
Jednotlivé operace řídí programovatelné automaty (PLC) firmy Siemens typu S7-300 a obsluha má k dispozici panelové PC 677B stejného výrobce. Pro zabezpečení jsou použity bezpečnostní komponenty společnosti Schneider Electric.
Kovárna bývala součástí tradiční české továrny Vagonka Studénka, založené v roce 1900. Kromě kolejových vozidel se zde vyrábělo mnoho výrobků pro armádu i všeobecné strojírenství, a ve 30. letech dvacátého století byla ve výrobním programu dokonce i letadla.
(Automa)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436463/
... je asociace sdružující podniky českého železničního průmyslu a je současně národním členem UNIFE - Evropské asociace železničního průmyslu. ARCI reprezentuje zájmy členské základy a oborové zájmy železničního průmyslu především vůči českým institucím a prostřednictvím UNIFE i vůči institucím evropským. Společnosti sdružené v ACRI v současnosti zaměstnávají v ČR přes 22.000 pracovníků, dosahují celkový roční obrat přes 70 miliard Kč z toho export přes 40% a nemalou měrou svou podnikatelskou činností přispívají k zaměstnanosti a k tvorbě HDP v České republice. Členy ACRI jsou společnosti, působící v oborech: vývoj, konstrukce, výroba a opravárenství kolejových vozidel, výstavba, modernizace a rekonstrukce železniční infrastruktury, montáže, rekonstrukce a servis zabezpečovací, telekomunikační, informační a automatizační techniky v železniční dopravě, železniční komponenty, materiály a výzkumné ústavy a zkušebny.
(tisková zpráva ACRI)
Stránky asociace: http://www.acri.cz/cz/index.php
(tisková zpráva ACRI)
Stránky asociace: http://www.acri.cz/cz/index.php
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436027/
Praha 16. února 2010 – Úřad po technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví potvrdil udělení licence k užívání označení Centrum technické normalizace Asociaci podniků českého železničního průmyslu (CTN ACRI). Centrum technické normalizace vzniklo při ACRI v prosinci 2008, v období, kdy končil svoji činnost Český normalizační institut a část jeho činností začalo přebírat CTN. "Činnost centra technické normalizace je pro ACRI novou kompetencí. Pro firmy působící v železničním sektoru je ale nezbytné účastnit se tvorby norem, mít možnost připomínkovat vznikající pravidla a zásady a být v těsném kontaktu s evropskými normalizačními organizacemi,“ uvedla výkonná ředitelka ACRI Marie A. Vopálenská. Vývoj na evropském trhu navíc ukazuje, že je třeba dál precizovat přípravu železničních norem i vzhledem k TSI tak, aby nedocházelo k překrývání nebo mezerám u norem.
ACRI v prosinci 2008 podepsala rámcovou dohodu s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na vytvoření CTN pro zajištění tvorby norem včetně mezinárodní spolupráce při tvorbě technických norem v rámci projektů technické normalizace v oblastech týkajících se železničního sektoru. Konkrétně se to týká norem v oblasti železničního svršku a kolejových vozidel, elektrických a elektronických zařízení pro železnici a elektrických trakčních zařízení.
V uplynulém roce CTN ACRI zpracovalo stovky dokumentů z mezinárodních normalizačních komisí, pracovalo na celkem 127 projektech týkajících se převzetí evropských norem do českého normalizačního systému a u 18 z nich bylo převzetí dokončeno formou vydání ČSN EN. Na zpracování evropských norem do ČSN EN se na základě smlouvy s ACRI podílelo 19 externích zpracovatelů ze železničního sektoru. Podnětem, pro tak vysoký počet nových a novelizovaných evropských norem, je legislativa EU týkající se železniční interoperability, především příprava a vydávání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) pro jednotlivé subsystémy evropského železničního systému.
V rámci CTN ARCI se v září ustavila "Mirror group – Kolejové obvody“ k řešení metodiky posuzování kolejových obvodů v České republice. Rovněž začala spolupráce s německou železniční asociací VDB na návrhu TSI pro hnací vozidla a osobní vozy především v otázkách brzdění, bočního větru, nebo provozu v tunelech. Firmy ACRI také připomínkovaly návrh Certifikace opraven kolejových vozidel a poslední verzi TSI.
(tisková zpráva ACRI)
ACRI v prosinci 2008 podepsala rámcovou dohodu s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na vytvoření CTN pro zajištění tvorby norem včetně mezinárodní spolupráce při tvorbě technických norem v rámci projektů technické normalizace v oblastech týkajících se železničního sektoru. Konkrétně se to týká norem v oblasti železničního svršku a kolejových vozidel, elektrických a elektronických zařízení pro železnici a elektrických trakčních zařízení.
V uplynulém roce CTN ACRI zpracovalo stovky dokumentů z mezinárodních normalizačních komisí, pracovalo na celkem 127 projektech týkajících se převzetí evropských norem do českého normalizačního systému a u 18 z nich bylo převzetí dokončeno formou vydání ČSN EN. Na zpracování evropských norem do ČSN EN se na základě smlouvy s ACRI podílelo 19 externích zpracovatelů ze železničního sektoru. Podnětem, pro tak vysoký počet nových a novelizovaných evropských norem, je legislativa EU týkající se železniční interoperability, především příprava a vydávání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) pro jednotlivé subsystémy evropského železničního systému.
V rámci CTN ARCI se v září ustavila "Mirror group – Kolejové obvody“ k řešení metodiky posuzování kolejových obvodů v České republice. Rovněž začala spolupráce s německou železniční asociací VDB na návrhu TSI pro hnací vozidla a osobní vozy především v otázkách brzdění, bočního větru, nebo provozu v tunelech. Firmy ACRI také připomínkovaly návrh Certifikace opraven kolejových vozidel a poslední verzi TSI.
(tisková zpráva ACRI)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436026/
Významnou českou stopu na technickém zajištění nadcházejících zimních olympijských her ve Vancouveru zanechal největší evropský výrobce železničních kol a dvojkolí, společnost BONATRANS GROUP. Firma dodala kola a nápravy pro vozy, které budou přepravovat účastníky olympiády z letiště do města na nově vybudované trati Canada Line. Měří 19,2 km a patří do vancouverského systému Sky train. Stavěna byla zejména pro potřeby olympijských her a předpokládá se, že v běžném provozu přepraví přes 100 tis.
lidí denně.
Kontrakt pro Vancouver zahrnoval 320 kol a 160 náprav v hodnotě zhruba 16 mil. Kč. „Kola jsou vyrobena podle našich vlastních konstrukčních podkladů, takže nápad i realizace proběhly kompletně v Bohumíně,„ říká obchodní ředitel BONATRANS GROUP Jakub Weimann. (acri)
(Železničář)
lidí denně.
Kontrakt pro Vancouver zahrnoval 320 kol a 160 náprav v hodnotě zhruba 16 mil. Kč. „Kola jsou vyrobena podle našich vlastních konstrukčních podkladů, takže nápad i realizace proběhly kompletně v Bohumíně,„ říká obchodní ředitel BONATRANS GROUP Jakub Weimann. (acri)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/435355/
Loni v prosinci bylo uvedeno do provozu ve stanici Žďárec u Skutče stavědlo K-2002. Výrobek z produkce firmy Starmon Choceň je staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie, určené pro zabezpečení malých a středních železničních stanic s počtem výhybkových jednotek až 50 kusů.
Obsluha stavědla se provádí podle směrnice pro Jednotné obslužné pracoviště (JOP). Vývojová řada elektronických stavědel K-2002 navazuje na v provozu osvědčená elektronická stavědla SZZK, SZZK-98 a K-2000. Stavědlo SZZK bylo uvedeno do provozu v prosinci roku 1996 v žst.
Slatiňany jako vůbec první elektronické stavědlo v síti ČD. Stavědlo K-2000 bylo nasazeno v období let 1999 až 2003 v celkem patnácti železničních stanicích.
Nové stavědlo, jež vyhovuje platným evropským normám a je navrženo a schváleno s úrovní integrity bezpečnosti SIL 4, se standardně vybavuje údržbářským počítačem UP, má možnost diagnostiky zařízením DISTA a umožňuje napájení z trakce 3kV DC.
(Železničář)
Obsluha stavědla se provádí podle směrnice pro Jednotné obslužné pracoviště (JOP). Vývojová řada elektronických stavědel K-2002 navazuje na v provozu osvědčená elektronická stavědla SZZK, SZZK-98 a K-2000. Stavědlo SZZK bylo uvedeno do provozu v prosinci roku 1996 v žst.
Slatiňany jako vůbec první elektronické stavědlo v síti ČD. Stavědlo K-2000 bylo nasazeno v období let 1999 až 2003 v celkem patnácti železničních stanicích.
Nové stavědlo, jež vyhovuje platným evropským normám a je navrženo a schváleno s úrovní integrity bezpečnosti SIL 4, se standardně vybavuje údržbářským počítačem UP, má možnost diagnostiky zařízením DISTA a umožňuje napájení z trakce 3kV DC.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/435354/
Významné ocenění získal projekt nového moderního vlaku metra, na kterém se zásadním způsobem podílí společnost ŠKODA TRANSPORTATION. Vývoj elektrického vlaku metra série NěVa, na kterém plzeňská firma spolupracuje s ruským partnerem ZAO Vagonmaš, se stal vítězem mezioborové celoměstské soutěže v Petrohradu.
Nový produkt vyniká mnohými technickými novinkami a přednostmi – ocelová skříň nových vagonů má oplechování z absolutně rovných hliníkových sendvičových panelů, což přináší snížení hmotnosti šestivozového vlaku. Cestující ocení moderní interiér s kvalitním ventilačním a topným systémem a kompletní digitální informační systém, včetně kamerového.
Novinka se pyšní i nízkou spotřebou elektrické energie a malou hlučností.
(Železničář)
Nový produkt vyniká mnohými technickými novinkami a přednostmi – ocelová skříň nových vagonů má oplechování z absolutně rovných hliníkových sendvičových panelů, což přináší snížení hmotnosti šestivozového vlaku. Cestující ocení moderní interiér s kvalitním ventilačním a topným systémem a kompletní digitální informační systém, včetně kamerového.
Novinka se pyšní i nízkou spotřebou elektrické energie a malou hlučností.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/435353/
Na přelomu roku byla do ŽOS České Velenice dopravena ke generální opravě úzkorozchodná rychlíková lokomotiva řady 73.019, vyrobená firmou Ganz v Budapešti roku 1913 podle konstrukční dokumentace lokomotivky Krauss v Linci. Ta postavila prvních patnáct, budapešťská pak zbylých osm strojů tzv. bosenského rozchodu, používaného i u nás, tedy 760 mm. Lokomotivy byly nasazeny výhradně v Bosně a Srbsku, především na trati Bělehrad – Sarajevo. Samotná lokomotiva dosahovala rychlosti 80 km/h, s vlaky bylo povoleno 70 km/h. Fotografie ukazuje lokomotivu při přejíždění ze silničního návěsu na speciální kolejový vůz, který ji přes přesuvnu přepraví do opravné haly. Parní lokomotiva, kterou získal Club 760 z bývalé Jugoslávie, bude po opravě předána společnosti Salzburger Lokalbahn.
Jiří Sedláček
(Železničář)
Jiří Sedláček
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/435349/
Plzeňská Škoda Electric dodá do jihokorejského Incheonu elektrickou výzbroj pro lehká kolejová vozidla MHD za 400 milionů korun. Kontrakt podepsala s firmou Hyundai Rotem Company, s níž plzeňský podnik, jeden ze tří největších světových výrobců trolejbusů, dlouhodobě spolupracuje. Dodal jí např. výzbroj pro vozy jezdící v Istanbulu. Finální výrobce vozidel Hyundai Rotem je součástí nadnárodního koncernu Hyundai Motor Group vyrábí elektrické lokomotivy, příměstské vlakové jednotky, vysokorychlostní vlaky, lehká kolejová vozidla a osobní i nákladní vagóny.
V rámci nejnovějšího kontraktu do Koreje Škoda Electric dodá hlavně trakční a pomocné pohony a asynchronní trakční motory. Podle smlouvy budou její experti asistovat při montáži vozů a jejich uvádění do provozu, při testování, školení korejských specialistů a záručním servisu. Podnik dodá také testovací a diagnostická zařízení.
„První prototyp elektrické výzbroje dodáme do Jižní Koreje v zimě roku 2011. Sériové dodávky budou pak pokračovat do začátku roku 2013,“ uvedl generální ředitel firmy Jaromír Šilhánek. Konečným zákazníkem bude místní dopravní podnik IMUR zajišťující MHD s autobusy, tramvajemi, metrem a lehkou železnicí. Incheon. Vozidla s plzeňskou výzbrojí budou jezdit v metru na trati spojující mezinárodní letiště s Incheonem (tento přístav na západním pobřeží s téměř třemi miliony obyvatel je třetí největší korejské město a největší dopravní uzel v zemi), ale také s příměstskými oblastmi hlavního města Soul. „Vlaky budou s automatickým vedením bez strojvedoucího, pojedou rychlostí do 80 km za hodinu. Soupravy představují technickou špičku na celém světě,“ dodal Jaromír Šilhánek.
(Technik)
V rámci nejnovějšího kontraktu do Koreje Škoda Electric dodá hlavně trakční a pomocné pohony a asynchronní trakční motory. Podle smlouvy budou její experti asistovat při montáži vozů a jejich uvádění do provozu, při testování, školení korejských specialistů a záručním servisu. Podnik dodá také testovací a diagnostická zařízení.
„První prototyp elektrické výzbroje dodáme do Jižní Koreje v zimě roku 2011. Sériové dodávky budou pak pokračovat do začátku roku 2013,“ uvedl generální ředitel firmy Jaromír Šilhánek. Konečným zákazníkem bude místní dopravní podnik IMUR zajišťující MHD s autobusy, tramvajemi, metrem a lehkou železnicí. Incheon. Vozidla s plzeňskou výzbrojí budou jezdit v metru na trati spojující mezinárodní letiště s Incheonem (tento přístav na západním pobřeží s téměř třemi miliony obyvatel je třetí největší korejské město a největší dopravní uzel v zemi), ale také s příměstskými oblastmi hlavního města Soul. „Vlaky budou s automatickým vedením bez strojvedoucího, pojedou rychlostí do 80 km za hodinu. Soupravy představují technickou špičku na celém světě,“ dodal Jaromír Šilhánek.
(Technik)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434501/
Stát zůstává pro velké české stavební firmy ideálním zákazníkem, i když má někdy problémy zaplatit včas. Nejčerstvější důkaz v úterý ukázala při představení svých výsledků největší tuzemská stavební firma Skanska. Z hospodaření za rok 2009 vyplývá, že na dopravních stavbách, z většiny placených státem a evropskými fondy, má zhruba pětinásobně větší marži než na pozemním stavitelství, kde se staví nejčastěji za privátní peníze.
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/stavebni-giganty-zivi-hlavne-stat-ukazaly-vysledky-firmy-skanska-1c8-/ekoakcie.asp?c=A100209_191656_ekoakcie_vel
Na tom zjištění, v titulku zmíněném, nic překvapivého není, když dopravní infrastrukturu buduje právě stát. Ale pokud jde o marži, to už je něco jiného.
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/stavebni-giganty-zivi-hlavne-stat-ukazaly-vysledky-firmy-skanska-1c8-/ekoakcie.asp?c=A100209_191656_ekoakcie_vel
Na tom zjištění, v titulku zmíněném, nic překvapivého není, když dopravní infrastrukturu buduje právě stát. Ale pokud jde o marži, to už je něco jiného.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434494/
Firma Viamont, spojovaná s bývalým ministrem dopravy Alešem Řebíčkem, pracuje na výjimečné státní zakázce: opravuje železniční mosty na Labi za jednu a půl miliardy tak, aby pod nimi mohly proplouvat velké lodě.
Zakázku připravili Řebíčkovi podřízení v době, kdy byl ještě ministrem. A není jisté, že Česko tuhle investici právě teď potřebuje: v Labi totiž není pro velká plavidla dost vody a nic nenasvědčuje tomu, že se to v dohledné době změní.
Řebíček společnost Viamont zakládal a původně v ní měl třetinový podíl. Když v roce 2006 přišel do velké politiky, údajně se od ní odstřihnul. Ale jisté to není – akcie byly donedávna anonymní. A podle propočtů HN Viamont za Řebíčkova ministrování dostal od státu zakázky za víc než 14 miliard.
Viamont symbolizuje častý nešvar spojený se zadáváním veřejných zakázek: stát platí miliardy firmám, jejichž vlastníci nejsou známi, což otvírá prostor pro korupci nebo pro obohacování lidí, kteří o zakázkách rozhodují a mohou být na firmy napojeni. HN zjistily, že loni z celkového počtu 8852 veřejných zakázek jich 1200 získaly právě firmy s akciemi na majitele, kde majitele nelze dohledat.
Viamont v lednu koupila rakouská firma Strabag a tajemní vlastníci mohli na prodeji vydělat i díky zakázkám, které se jim předtím podařilo připravit.
Zvedání mostu v Kolíně dokončí Viamont letos. Cena činí 1,23 miliardy, z toho 877 milionů zaplatí Evropská unie. Firma už dokončila dvě stamilionové opravy mostů v Nymburce a v Poděbradech. Nikdo ale neví, kdy pod nimi budou moci běžně plout dopravní lodě – řeka není po většinu roku dost hluboká. Dopravu na Labi omezuje letitý spor o úsek před německými hranicemi, kde ekologové hájí řeku před vybudováním jezů. Podporuje je i ministerstvo životního prostředí.
Spor o jezy trvá již deset let a řešení je v nedohlednu, není tedy vůbec jasné, kdy celá investice bude mít smysl. Dopravní firmy tvrdí, že jim vyšší mosty vůbec nepomohou. „Je to, jako kdyby se nejdřív postavila svodidla, a teprve pak se budovala dálnice,„ říká Lukáš Hradský, jednatel společnosti EVD. Ředitelství vodních cest, které stavbu mostů platí, je přesvědčené, že investice zbytečná není. Ale zároveň neví, kdy bude sloužit dopravě.
Penězovod do Labe se nelíbí ani Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Kontroloři loni zjistili, že stát neumí zdůvodnit, proč se do infrastruktury řeky vyplatí investovat. A že vše dokládal jen obecnými prohlášeními, že vodní doprava je ekologičtější než kamiony. „Kritiku NKÚ nebudeme komentovat,„ odmítá Václav Straka z Ředitelství vodních cest.
Také Řebíček dnes investici hájí tím, že na ni přispěla EU. „To by asi neprošlo, kdyby to bylo zbytečné, ne?„ říká. Úředníci věří, že jednou se jezy postaví a zdvižené mosty přijdou vhod.
(Hospodářské noviny)