Železniční průmysl v ČR
O podnicích železničního průmyslu se na našich stránkách píše, nicméně roztříštěně, zpravidla v tématech, která se týkají jednotlivých řad kolejových vozidel. Ale pochopitelně existují také zajímavé informace týkající se samotných podniků, jejich profilů, výrobních plánů, úspěchů a neúspěchů. Železniční průmysl na našem území má rovněž svou bohatou a slavnou historii.
A patří sem i podniky, které vyrábějí vozidla a zařízení pro městskou drážní dopravu - už proto, že jde mnohdy o firmy zabývající se produkcí pro železnice.
Společnost UniControls prošla úspěšně certifi -kačním procesem potvrzujícím shodu s požadavky normy IRIS Rev.01. Týká se to stěžejních oblastí činnosti, kterými jsou trakční pohony, palubní řízení vozu, informační systémy pro cestující a komunikační systémy. Certifikát IRIS vydala jedna z nejvýznamnějších certifikačních organizací, německá společnost DQS GmbH.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389909/
Rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem akciové společnosti CZ LOKO Ing. Josefem Bártou
Začátkem 90. let vytvářel investorskou skupinu, která českotřebovské Železniční opravny a strojírny později koupila. Od roku 2000 je zde Josef Bárta předsedou představenstva a generálním ředitelem.
* CZ LOKO už delší čas vysílá do světa signál, že se chce stát na trhu významnou, přinejmenším evropskou firmou. Co si za tím představit?
Firmu, která v oblasti diesel – elektrických lokomotiv nabídne kromě jejich oprav, které jsou regionální věcí, také významné modernizace. To je už mezinárodní záležitost. Voblasti nové výroby po dvounápravové lokomotivě nyní připravujeme čtyřnápravové a máme další projekty. To nám umožní, abychom v dieselelektrické trakci pokryli škálu výkonů a typů vozidel a stali se tak partnerem evropských provozovatelů železničních vozidel. Chcete-li evropskou firmou.
* Proč tak široký záběr. To už samotné opravárenství nestačí?
Opravárenství je důležité. Ale jako součást dalších aktivit. Ty nám umožňují, a to jsem vždy chtěl, aby byla firma stabilnější. Aby se neopírala jen o jednu „nohu„. Železnice je specifický obor, kde potřebujete speciální vybavení a technologie. Vstupovat do dalších oborů je proto složité, ne-li nereálné. Ale v železničním byznysu se na víc nohou postavit lze amy to dokázali – opravy, modernizace, nová výroba a opravy komponentů lokomotiv jako jsou samotné motory či kompresory. VČesku už zajišťujeme přes 90 procent oprav a modernizací diesel-elektrických lokomotiv. Jen na opravách ale svůj rozvoj už budovat nemůžeme.
* Není to ale vysoká ambice?
Je nutné si dávat vysoké cíle. Samozřejmě, že na evropském trhu nesoutěžíme s firmami typu Siemens nebo Alstom. Umíme ale dodávat menší počty lokomotiv a uspokojovat specifická přání odběratelů. Proto se na trhu neztrácíme a expandujeme i do zahraničí. Znalost trhu a využívávání mezer, které na něm objektivně existují, je naší nespornou výhodou.
* Co se pro úspěch musí udělat?
Uvnitř firmy pracujeme na tom, aby hlavně lidé na technických úrovních a v obchodním a nákupním úseku byli jazykově vybavení. Dokázali komunikovat v různých prostředích, abychom měli produkty, které se na evropském trhu prosadí za konkurenceschopnou cenu. Což znamená se také trvale zaměřit na kvalitu, na týmovou práci, na to abychom kopali všichni v dresu CZ LOKO.
* Jak bude dlouho trvat, než se evropskou firmou CZ LOKO stane?
Čas nedokážu přesně říct, ale mluvíme o letech tvrdé práce už proto, že náš obor je velmi konzervativní. Vnašem zájmu je, aby ta doba byla co nejkratší. Ale ani potom konec nebude. Vždyť i přes dlouhou tradici nás před pár lety nikdo za hranicemi neznal. Nezapomeňte, že pod názvem CZLOKO podnikáme až od konce roku 2006. To, že jsme se během této doby dostali do povědomí klientů nejen v Česku a na Slovensku, ale i v Polsku, Rusku, v Pobaltí, na Ukrajině, v Srbsku, Itálii nebo Bosně a Hercegovině, pokládám za velký úspěch.
* Není ale na překážku, že provozy CZ LOKO jsou od sebe daleko?
S tím se nedá nic dělat. Tak dospěl vývoj. Klíčové je, že po restrukturalizaci působíme jako jedna firma. Jistě, kdybychom ji měli na jednom místě, řízení bude jednodušší. Ale má to i své výhody, které třeba hned nejsou vidět. Třeba senámdaří i do výroby získávat odborníky z regionů, kde působíme. Tedy ve východních a středních Čechách a na Vysočině.
* Proč v roce 1995 padla vaše investorská volba na Českou Třebovou?
Ostatní firmy jsme měli v pronajatých prostorách a bylonámjasné, že potřebujeme „kamennou žosku„. To byl strategický cíl. Pomohlo mu, že se s tehdejšími manažery a majiteli v roce 1992 privatizované „žosky„ dalo rozumně jednat.
* V jakém stavu tehdy firma byla?
Po pravdě musím říct, velmi zuboženém. Prostě vyhospodařený státní závod, v němž navíc nebyla práce, kde v hlavní výrobní hale bylo p
Začátkem 90. let vytvářel investorskou skupinu, která českotřebovské Železniční opravny a strojírny později koupila. Od roku 2000 je zde Josef Bárta předsedou představenstva a generálním ředitelem.
* CZ LOKO už delší čas vysílá do světa signál, že se chce stát na trhu významnou, přinejmenším evropskou firmou. Co si za tím představit?
Firmu, která v oblasti diesel – elektrických lokomotiv nabídne kromě jejich oprav, které jsou regionální věcí, také významné modernizace. To je už mezinárodní záležitost. Voblasti nové výroby po dvounápravové lokomotivě nyní připravujeme čtyřnápravové a máme další projekty. To nám umožní, abychom v dieselelektrické trakci pokryli škálu výkonů a typů vozidel a stali se tak partnerem evropských provozovatelů železničních vozidel. Chcete-li evropskou firmou.
* Proč tak široký záběr. To už samotné opravárenství nestačí?
Opravárenství je důležité. Ale jako součást dalších aktivit. Ty nám umožňují, a to jsem vždy chtěl, aby byla firma stabilnější. Aby se neopírala jen o jednu „nohu„. Železnice je specifický obor, kde potřebujete speciální vybavení a technologie. Vstupovat do dalších oborů je proto složité, ne-li nereálné. Ale v železničním byznysu se na víc nohou postavit lze amy to dokázali – opravy, modernizace, nová výroba a opravy komponentů lokomotiv jako jsou samotné motory či kompresory. VČesku už zajišťujeme přes 90 procent oprav a modernizací diesel-elektrických lokomotiv. Jen na opravách ale svůj rozvoj už budovat nemůžeme.
* Není to ale vysoká ambice?
Je nutné si dávat vysoké cíle. Samozřejmě, že na evropském trhu nesoutěžíme s firmami typu Siemens nebo Alstom. Umíme ale dodávat menší počty lokomotiv a uspokojovat specifická přání odběratelů. Proto se na trhu neztrácíme a expandujeme i do zahraničí. Znalost trhu a využívávání mezer, které na něm objektivně existují, je naší nespornou výhodou.
* Co se pro úspěch musí udělat?
Uvnitř firmy pracujeme na tom, aby hlavně lidé na technických úrovních a v obchodním a nákupním úseku byli jazykově vybavení. Dokázali komunikovat v různých prostředích, abychom měli produkty, které se na evropském trhu prosadí za konkurenceschopnou cenu. Což znamená se také trvale zaměřit na kvalitu, na týmovou práci, na to abychom kopali všichni v dresu CZ LOKO.
* Jak bude dlouho trvat, než se evropskou firmou CZ LOKO stane?
Čas nedokážu přesně říct, ale mluvíme o letech tvrdé práce už proto, že náš obor je velmi konzervativní. Vnašem zájmu je, aby ta doba byla co nejkratší. Ale ani potom konec nebude. Vždyť i přes dlouhou tradici nás před pár lety nikdo za hranicemi neznal. Nezapomeňte, že pod názvem CZLOKO podnikáme až od konce roku 2006. To, že jsme se během této doby dostali do povědomí klientů nejen v Česku a na Slovensku, ale i v Polsku, Rusku, v Pobaltí, na Ukrajině, v Srbsku, Itálii nebo Bosně a Hercegovině, pokládám za velký úspěch.
* Není ale na překážku, že provozy CZ LOKO jsou od sebe daleko?
S tím se nedá nic dělat. Tak dospěl vývoj. Klíčové je, že po restrukturalizaci působíme jako jedna firma. Jistě, kdybychom ji měli na jednom místě, řízení bude jednodušší. Ale má to i své výhody, které třeba hned nejsou vidět. Třeba senámdaří i do výroby získávat odborníky z regionů, kde působíme. Tedy ve východních a středních Čechách a na Vysočině.
* Proč v roce 1995 padla vaše investorská volba na Českou Třebovou?
Ostatní firmy jsme měli v pronajatých prostorách a bylonámjasné, že potřebujeme „kamennou žosku„. To byl strategický cíl. Pomohlo mu, že se s tehdejšími manažery a majiteli v roce 1992 privatizované „žosky„ dalo rozumně jednat.
* V jakém stavu tehdy firma byla?
Po pravdě musím říct, velmi zuboženém. Prostě vyhospodařený státní závod, v němž navíc nebyla práce, kde v hlavní výrobní hale bylo p
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389838/
Prototypy pro Polsko a Rusko. Společnost CZ LOKO letos připravila kompletní modernizace polské lokomotivy SM42 a ruské lokomotivy TM 18. Obě jsou ve svých zemích velmi rozšířené a existuje velká pravděpodobnost, že na tyto prototypy naváží další modernizace. V obou případech jde o mezinárodní projekty s místními partnery. CZ LOKO zhotoví horní část, zatímco podvozek a hlavní rám budou místní.
Technický úsek nyní připravuje nové pojezdy pro dvou a čtyř nápravové lokomotivy, využití nových typů spalovacích motorů a modernizaci elektrické důlní lokomotivy Škoda s novým typem řízení trakčního pohonu. To má snížit energetickou náročnost a zároveň zvýšit technicko-provozní parametry těchto lokomotiv.
Premiéru si na mezinárodním veletrhu drážní techniky Czech Raildays v Ostravě odbyla letos lokomotiva řady 742.7, splňující náročné emisní limity EU Stage IIIA, s novou kabinou strojvedoucího. Jde o první českou motorovou lokomotivu, která přísná ekologická kritéria splnila.
Přibudou další certifikáty. K certifikátu systému řízení kvality podle norem ISO 9001, který CZ LOKO vlastní od roku 2002, přibudou certifikáty podle norem ISO 14001 a OHSAS 18001, garantující systém práce při ochraně životního prostředí a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Miliony do investic. CZ LOKO od roku 2005 vložilo do investičního rozvoje provozovny Česká Třebová 150 milionů korun. Mimo jiné vznikla lakovna kolejových vozidel, hala demontáže a čištění lokomotiv, nová přesuvna, školicí a vzdělávací středisko, kolejová váha nebo obrysnice pro kontrolu obrysu drážního vozidla.
Loňský rok byl rekordní. Rok 2008 byl zatím nejlepším v historii holdingu CZ LOKO. Obrat se meziročně zvýšil o 80 procent na 1,5 miliardy korun. Čtyři dcery. Součástí společnosti CZ LOKO jsou také čtyři dceřiné společnosti. Dvě, CZ Loko Polska a CZ Logistics Česká Třebová, se zaměřují na služby a zbylé dvě, Lokomont Brno a Letohradské strojírny (s provozem v Žamberku), jsou výrobní.
Jubileum s Phoenix-Zeppelinem. V závěru letošního roku to bude pět let, kdy se zásadně změnila vlastnická struktura společnosti CZ LOKO (tehdy ještě ČMKS) a jedním z akcionářů se stala společnost Phoenix-Zeppelin, výhradní zástupce amerického koncernu Caterpillar pro Česko a Slovensko.
Božkova unikátní „drezína„ v novém. Úctu k tradici prokázalo CZ LOKO i v případě unikátní „drezíny„ vynálezce Josefa Božka z roku 1825, kterou po téměř dvou stech letech pomohlo obnovit. Na projektu se podílela i firma Lostr Louny a Národní technické muzeum.
(Orlický deník)
Technický úsek nyní připravuje nové pojezdy pro dvou a čtyř nápravové lokomotivy, využití nových typů spalovacích motorů a modernizaci elektrické důlní lokomotivy Škoda s novým typem řízení trakčního pohonu. To má snížit energetickou náročnost a zároveň zvýšit technicko-provozní parametry těchto lokomotiv.
Premiéru si na mezinárodním veletrhu drážní techniky Czech Raildays v Ostravě odbyla letos lokomotiva řady 742.7, splňující náročné emisní limity EU Stage IIIA, s novou kabinou strojvedoucího. Jde o první českou motorovou lokomotivu, která přísná ekologická kritéria splnila.
Přibudou další certifikáty. K certifikátu systému řízení kvality podle norem ISO 9001, který CZ LOKO vlastní od roku 2002, přibudou certifikáty podle norem ISO 14001 a OHSAS 18001, garantující systém práce při ochraně životního prostředí a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Miliony do investic. CZ LOKO od roku 2005 vložilo do investičního rozvoje provozovny Česká Třebová 150 milionů korun. Mimo jiné vznikla lakovna kolejových vozidel, hala demontáže a čištění lokomotiv, nová přesuvna, školicí a vzdělávací středisko, kolejová váha nebo obrysnice pro kontrolu obrysu drážního vozidla.
Loňský rok byl rekordní. Rok 2008 byl zatím nejlepším v historii holdingu CZ LOKO. Obrat se meziročně zvýšil o 80 procent na 1,5 miliardy korun. Čtyři dcery. Součástí společnosti CZ LOKO jsou také čtyři dceřiné společnosti. Dvě, CZ Loko Polska a CZ Logistics Česká Třebová, se zaměřují na služby a zbylé dvě, Lokomont Brno a Letohradské strojírny (s provozem v Žamberku), jsou výrobní.
Jubileum s Phoenix-Zeppelinem. V závěru letošního roku to bude pět let, kdy se zásadně změnila vlastnická struktura společnosti CZ LOKO (tehdy ještě ČMKS) a jedním z akcionářů se stala společnost Phoenix-Zeppelin, výhradní zástupce amerického koncernu Caterpillar pro Česko a Slovensko.
Božkova unikátní „drezína„ v novém. Úctu k tradici prokázalo CZ LOKO i v případě unikátní „drezíny„ vynálezce Josefa Božka z roku 1825, kterou po téměř dvou stech letech pomohlo obnovit. Na projektu se podílela i firma Lostr Louny a Národní technické muzeum.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389837/
1849 - otevřeny železniční dílny v České Třebové s halami pro opravu lokomotiv, vozů a výtopnu. Po dílnách v Bubnech jde o druhé dílny státních drah na našem území
1861 - po výkupu pozemků začato rozšiřování dílen
1905 - dílny se odloučily od výtopny a staly se samostatnými. Řídil je přednosta a byly určeny pro hlavní opravy parních lokomotiv
1906 - požár zničil opravnu vozů. Ta se v dílnách už nikdy neobnovila
1913 - začal provoz nové montovny lokomotiv
1966 - začala oprava středně výkonných motorových lokomotiv K 31.p a motorových lokomotiv ČSD řady T 444.0 (Karkulky)
1966 až 1972 - přechod z opravy parních lokomotiv na motorovou trakci
1972 - 5. října se předala poslední parní lokomotiva. Tím skončila jedna slavná éra dílen v České Třebové
1975 až 1980 - rekonstrukce zadního traktu. Od roku 1913 šlo o první větší stavbu, mající vliv na technologii a opravy vozidel. Novou halou se získalo 2100m2 výrobních ploch
1987 - firma je pověřena opravami elektrických posunovacích lokomotiv s tyristorovým řízením
1992 – v květnu jsou do obchodního rejstříku zapsány Železniční opravny a strojírny spol. s r.o., které k 1. září přebírají odstátněnou firmu
1993 - do provozu uvedena čistírna zaolejovaných odpadních vod 1995 – 60 procentní podíl v ŽOS získává Českomoravská komerční společnost
1999 - Českomoravská komerční společnost (pozdější ČMKS holding) se stává stoprocentním vlastníkem ŽOS
2004 - firma Phoenix – Zeppelin kapitálově vstupuje do ČMKS holding
2005 - opravny v České Třebové navštěvuje prezident Václav Klaus
- dvounápravová lokomotiva řady 709 získává Zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 2006 – na trhu se objevuje nový subjekt CZLOKO
2007 – CZ LOKO se spojilo se společností ČMKS – Lokomotivy Česká Třebová, která tím zanikla bez likvidace
2008 - CZ LOKO uzavřelo smlouvu se společností ČD Cargo na modernizaci třiceti dieselových lokomotiv za téměř miliardu korun. Kontrakt skončí v roce 2010 - motorová lokomotiva 719.7 získala výroční cenu Asociace podniků českého železničního průmyslu v kategorii „Kolejová vozidla pro železnici„
2009 - pokračuje prodej modernizačních modulů litevským státním železnicím, novým trhem se stává Bosna a Hercegovina, kde zákazníci kupují nové posunovací motorové lokomotivy řady 797.8
(Orlický deník)
1861 - po výkupu pozemků začato rozšiřování dílen
1905 - dílny se odloučily od výtopny a staly se samostatnými. Řídil je přednosta a byly určeny pro hlavní opravy parních lokomotiv
1906 - požár zničil opravnu vozů. Ta se v dílnách už nikdy neobnovila
1913 - začal provoz nové montovny lokomotiv
1966 - začala oprava středně výkonných motorových lokomotiv K 31.p a motorových lokomotiv ČSD řady T 444.0 (Karkulky)
1966 až 1972 - přechod z opravy parních lokomotiv na motorovou trakci
1972 - 5. října se předala poslední parní lokomotiva. Tím skončila jedna slavná éra dílen v České Třebové
1975 až 1980 - rekonstrukce zadního traktu. Od roku 1913 šlo o první větší stavbu, mající vliv na technologii a opravy vozidel. Novou halou se získalo 2100m2 výrobních ploch
1987 - firma je pověřena opravami elektrických posunovacích lokomotiv s tyristorovým řízením
1992 – v květnu jsou do obchodního rejstříku zapsány Železniční opravny a strojírny spol. s r.o., které k 1. září přebírají odstátněnou firmu
1993 - do provozu uvedena čistírna zaolejovaných odpadních vod 1995 – 60 procentní podíl v ŽOS získává Českomoravská komerční společnost
1999 - Českomoravská komerční společnost (pozdější ČMKS holding) se stává stoprocentním vlastníkem ŽOS
2004 - firma Phoenix – Zeppelin kapitálově vstupuje do ČMKS holding
2005 - opravny v České Třebové navštěvuje prezident Václav Klaus
- dvounápravová lokomotiva řady 709 získává Zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 2006 – na trhu se objevuje nový subjekt CZLOKO
2007 – CZ LOKO se spojilo se společností ČMKS – Lokomotivy Česká Třebová, která tím zanikla bez likvidace
2008 - CZ LOKO uzavřelo smlouvu se společností ČD Cargo na modernizaci třiceti dieselových lokomotiv za téměř miliardu korun. Kontrakt skončí v roce 2010 - motorová lokomotiva 719.7 získala výroční cenu Asociace podniků českého železničního průmyslu v kategorii „Kolejová vozidla pro železnici„
2009 - pokračuje prodej modernizačních modulů litevským státním železnicím, novým trhem se stává Bosna a Hercegovina, kde zákazníci kupují nové posunovací motorové lokomotivy řady 797.8
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389835/
Šumperský podnik Pars nova má postaráno o práci. Získal totiž zakázku od Českých drah za 692 milionů korun.
Zmodernizuje pro ně sedmatřicet čtyřnápravových motorových vozů řady 842, které jezdí například na Plzeňsku, na jižní a severní Moravě.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/ekonomika/sumpersky-pars-ziskal-20090904.html
Zmodernizuje pro ně sedmatřicet čtyřnápravových motorových vozů řady 842, které jezdí například na Plzeňsku, na jižní a severní Moravě.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/ekonomika/sumpersky-pars-ziskal-20090904.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389806/
Největší podnikový archiv v Česku, čtyři kilometry písemností, fotografií a filmů z historie Škody Plzeň, zřejmě převezme stát. Podnik se 150letou historií by tak nemusel vydávat miliony korun ročně na správu, vytápění a odborný dohled nad dokumenty, mezi nimiž jsou takové unikáty jako ručně malované výkresy velkopodnikatele Emila Škody z 60. let 19. století, film o kompletní výrobě parní lokomotivy, dokumenty z výroby zbraní používaných ve světových válkách. ČTK to zjistila ve firmě, plzeňském státním archivu i na ministerstvu vnitra.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/archiv-skody-plzen-nejvetsi-podnikovy-archiv-ma-prevzit-stat/396366
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/archiv-skody-plzen-nejvetsi-podnikovy-archiv-ma-prevzit-stat/396366
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389711/
Dokument informuje o setkání tuzemských podnikatelů s iráckým ministrem průmyslu a nerostného bohatství. Setkání proběhlo dne 2. 9. 2009 v Praze. Organizátory byly Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Irácký ministr nabídl českým firmám účast na řadě projektů.
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/irak/irak-podnikatele-cr-projekt-spoluprace/1000865/54427/
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/irak/irak-podnikatele-cr-projekt-spoluprace/1000865/54427/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389085/
V roce 2009 si v České Třebové vedle 160. let trati z České Třebové do Brna připomínáme také shodné výročí vzniku železničních dílen, které v současnosti fungují pod názvem CZ Loko..
Celá zpráva
Celá zpráva
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388361/
Firmy, které sdružuje Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI), jsou připraveny na nákupy nových vozidel pro regionální dopravu spolufinancované z Regionálních operačních programů (ROP). Projekty by zajistily stabilizaci či tvorbu stovek pracovních míst v celé ČR, myslí si členové asociace.
Celá zpráva: http://www.podnikatel.cz/aktuality/obnova-zeleznicnich-vozidel-prinese-firmam-efekty/
Celá zpráva: http://www.podnikatel.cz/aktuality/obnova-zeleznicnich-vozidel-prinese-firmam-efekty/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388358/
V novodobé historii podniku ČKD Kutná Hora došlo ve 2. pololetí letošního roku k největší investici do modernizace strojního parku v provozu strojírny.
Náklady na pořízení pěti nových obráběcích center přesáhli částku jednoho sta milionů korun. Kutnohorská strojírna plánuje zvýšit během jednoho roku svoji produkci na dvojnásobek dnešního výkonu. Je to reakce na dlouhodobou poptávku po jejích výrobcích od světových firem zvučných jmen. A tak se do portfolia zákazníků, jako jsou například Volvo, GE, zařadí další známá jména. Vznikají základy, na kterých budou už na přelomu srpna a září umístěna tři nová obráběcí centra z TOS Kuřim a TOS Wansdorf. Další dvě pak budou dodána během března příštího roku.
(Železničář)
Náklady na pořízení pěti nových obráběcích center přesáhli částku jednoho sta milionů korun. Kutnohorská strojírna plánuje zvýšit během jednoho roku svoji produkci na dvojnásobek dnešního výkonu. Je to reakce na dlouhodobou poptávku po jejích výrobcích od světových firem zvučných jmen. A tak se do portfolia zákazníků, jako jsou například Volvo, GE, zařadí další známá jména. Vznikají základy, na kterých budou už na přelomu srpna a září umístěna tři nová obráběcí centra z TOS Kuřim a TOS Wansdorf. Další dvě pak budou dodána během března příštího roku.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387863/
Společnost Třinecké železárny se dlouhodobě věnuje výzkumně–vývojové činnosti. V letech 2004 až 2008 firma řešila projekt se státní podporou Nové progresivní technologické postupy výroby ocelových výrobků, který byl realizován zejména ve spolupráci s VŠB-TU Ostrava a společností Materiálový a metalurgický výzkum. V rámci tohoto projektu bylo řešeno 13 výzkumných a 28 vývojových podprojektů, které se zabývaly vývojem nových technologických postupů v celém výrobním hutním cyklu včetně environmentální problematiky. V rámci řešení projektů bylo vyvinuto a následně aplikováno 149 nových technologických postupů a 60 nových výrobků s okamžitým ekonomickým efektem.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387862/
Kontrakt na dodávku deseti příměstských patrových jednotek Push/Pull a na úpravu lokomotiv řady 263 uzavřeli poslední červnový den představitelé společností Škoda Vagonka a Železničná spoločnosť Slovensko. Současně s podpisem souprav Push/Pull představitelé společnosti Železničná spoločnosť Slovensko a Škoda Transportation podepsali kontrakt na dodávku dvou elektrických lokomotiv.
Konstrukce lokomotivy vychází z koncepce typu Škoda 109E, který již plzeňská firma dodává pro České dráhy. Oproti nim ale budou mít některé úpravy, například odlišnou maximální rychlost; ta dosáhne 160 kilometrů za hodinu. První vozy dodá Škoda Transportation 30 měsíců od podpisu smlouvy. „Oba kontrakty jsou důkazem, že Škodovka je plně konkurenceschopná na zahraničních trzích,„ uvedl k tomu generální ředitel Škoda Transportation Tomáš Krsek.
(Železničář)
Konstrukce lokomotivy vychází z koncepce typu Škoda 109E, který již plzeňská firma dodává pro České dráhy. Oproti nim ale budou mít některé úpravy, například odlišnou maximální rychlost; ta dosáhne 160 kilometrů za hodinu. První vozy dodá Škoda Transportation 30 měsíců od podpisu smlouvy. „Oba kontrakty jsou důkazem, že Škodovka je plně konkurenceschopná na zahraničních trzích,„ uvedl k tomu generální ředitel Škoda Transportation Tomáš Krsek.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387860/
Bohumínská společnost Bonatrans Group dodá do roku 2011 pro německé rychlovlaky přes 6 tisíc kol za přibližně 180 miliónů korun. První železniční kola, která snesou zatížení při jízdě vlaku rychlostí 350 kilometrů za hodinu, podle obchodního ředitele bohumínské firmy Jakuba Weimanna zamíří do Německa na konci letošního roku.
Na kolech z Bohumína pojedou německé soupravy ICE 3. Dodávky pro vysokorychlostní dopravu jsou podle Weimanna dlouhodobě středem zájmu bohumínské firmy. „V době hospodářské krize, která postihuje také segment železniční dopravy, jde o důležitý obchodní úspěch firmy. Dodávky na soupravy ICE 3 jsou výbornou referencí, ale ani objem není zanedbatelný. Do roku 2011 dodáme každý rok přes 2000 kol,„ komentoval význam kontraktu Weimann.
Železniční kola, která se budou v Německu prohánět maximální rychlostí 300 km/h, mohou po dle Weimana v běžném provozu jezdit ještě o 50 km/h rychleji. „Výroba takového kola je náročná zejména při jeho tepelném zpracování, klíčová je i vysoká kvalita materiálu,„ doplnil.
Rychlovlaky ICE začaly Německé dráhy provozovat v roce 1991. V současné době je již v provozu třetí generace vlaků pod označením ICE 3.
(Právo)
Na kolech z Bohumína pojedou německé soupravy ICE 3. Dodávky pro vysokorychlostní dopravu jsou podle Weimanna dlouhodobě středem zájmu bohumínské firmy. „V době hospodářské krize, která postihuje také segment železniční dopravy, jde o důležitý obchodní úspěch firmy. Dodávky na soupravy ICE 3 jsou výbornou referencí, ale ani objem není zanedbatelný. Do roku 2011 dodáme každý rok přes 2000 kol,„ komentoval význam kontraktu Weimann.
Železniční kola, která se budou v Německu prohánět maximální rychlostí 300 km/h, mohou po dle Weimana v běžném provozu jezdit ještě o 50 km/h rychleji. „Výroba takového kola je náročná zejména při jeho tepelném zpracování, klíčová je i vysoká kvalita materiálu,„ doplnil.
Rychlovlaky ICE začaly Německé dráhy provozovat v roce 1991. V současné době je již v provozu třetí generace vlaků pod označením ICE 3.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387769/
Firma Viamont, kterou spoluvlastnil bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), získala za dobu jeho působení v politice zakázky za 14 miliard korun, často od státních podniků spadajících právě pod ministerstvo dopravy. Na základě vlastních výpočtů o tom informují Hospodářské noviny (HN). Média v posledních třech letech opakovaně upozornila na to, že firma začala dostávat významné zakázky právě v době, kdy se Řebíček dostal do vysoké politiky. Řebíček souvislost mezi těmito věcmi dlouhodobě popírá.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/byvala-rebickova-firma-dostala-zakazky-za-14-mld-kc/392415
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/byvala-rebickova-firma-dostala-zakazky-za-14-mld-kc/392415
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381530/
Šestého dubna letošního roku bylo na základě rozhodnutí Drážního úřadu na tramvajové trati Vřesinská–Zátiší v Ostravě uvedeno do provozu nové zabezpečovací zařízení z produkce AŽD Praha. Zabezpečovací zařízení na této jednokolejné trati znemožňuje protisměrnou jízdu tramvají ze sousedních výhyben. Pokud by některá ze souprav signalizaci nerespektovala a vjela na trať, zajistí nainstalované zařízení okamžité vypnutí trakčního napájení, čímž dojde k bezprostřednímu zastavení tramvají. Zamezí se tak vzniku tragické nehody podobné té, ke které zde došlo v loňském roce.
Zakázku na zajištění ostravské jednokolejky v hodnotě 12,5 milionu korun získala společnost AŽD Praha v loňském roce ve veřejné obchodní soutěži vyhlášené Dopravním podnikem Ostrava. Smlouva byla podepsána na začátku října 2008.
(Železničář)
Zakázku na zajištění ostravské jednokolejky v hodnotě 12,5 milionu korun získala společnost AŽD Praha v loňském roce ve veřejné obchodní soutěži vyhlášené Dopravním podnikem Ostrava. Smlouva byla podepsána na začátku října 2008.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381035/
Vláda USA chce dát do železnice 13 miliard.
Květnového veletrhu Severoamerické asociace železničních dodavatelů v Nashville se zúčastnila i česká společnost AŽD Praha. Díky navýšení krizových investic americké federální vlády pro železnici z 8 na 13 miliard amerických dolarů se naskýtá jedinečná možnost i pro evropské výrobce. V USA pro mnoho kategorií železničních zařízení neexistuje dostatek společností se zkušenostmi a zázemím v EU.
Pro firmu AŽD Praha se tak otevírá významná příležitost vstoupit na americký trh v oblasti zabezpečovacích zařízení, jednotlivých komponentů a systémů dálkového zařízení.
(Železničář)
Květnového veletrhu Severoamerické asociace železničních dodavatelů v Nashville se zúčastnila i česká společnost AŽD Praha. Díky navýšení krizových investic americké federální vlády pro železnici z 8 na 13 miliard amerických dolarů se naskýtá jedinečná možnost i pro evropské výrobce. V USA pro mnoho kategorií železničních zařízení neexistuje dostatek společností se zkušenostmi a zázemím v EU.
Pro firmu AŽD Praha se tak otevírá významná příležitost vstoupit na americký trh v oblasti zabezpečovacích zařízení, jednotlivých komponentů a systémů dálkového zařízení.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381015/
Bonatrans Group vybudovala obří šatny.
Komfort, příjemné prostředí a maximální bezpečnost poskytují nové šatny tisícovce pracovníků výroby bohumínské společnosti Bonatrans Group, člena finanční a investiční skupiny KKCG. Firma je vybudovala za bezmála 60 milionů korun v nové budově, která nyní představuje dominantu areálu největšího výrobce železničních kol a soukolí v Evropě. Projektanti přitom počítali i s dalším rozvojem firmy, takže šatny vyhoví svou kapacitou až 1 240 zaměstnancům. Hlavním motivem firmy bylo zlepšit sociální zázemí pro pracovníky provozu a nahradit několik desítek let staré zařízení, které už přestalo všem vyhovovat.
(Železničář)
Komfort, příjemné prostředí a maximální bezpečnost poskytují nové šatny tisícovce pracovníků výroby bohumínské společnosti Bonatrans Group, člena finanční a investiční skupiny KKCG. Firma je vybudovala za bezmála 60 milionů korun v nové budově, která nyní představuje dominantu areálu největšího výrobce železničních kol a soukolí v Evropě. Projektanti přitom počítali i s dalším rozvojem firmy, takže šatny vyhoví svou kapacitou až 1 240 zaměstnancům. Hlavním motivem firmy bylo zlepšit sociální zázemí pro pracovníky provozu a nahradit několik desítek let staré zařízení, které už přestalo všem vyhovovat.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381013/
Bosna a Hercegovina se stane další zemí, do níž akciová společnost CZ LOKO prodá svou dvounápravovou posunovací motorovou lokomotivu, kterou vyrábí v Jihlavě. V těchto dnech si ji zde přebírají zástupci energetické firmy JP Elektroprivreda Sarajevo. „Zakázku jsme získali i díky dobrému jménu v sousedním Srbsku, kam jsme prodali 17 lokomotiv. Projde-li stroj zkušebním provozem, dodáme hned druhou lokomotivu,„ říká Robert Balák, manažer exportu CZLOKO.
(Jihlavský deník)
(Jihlavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379728/
Skončilo tříměsíční moratorium, které slévárenskou společnost chránilo před jejími věřiteli. Právě ti teď rozhodnou, zda firma skončí v úpadku či nikoli.
Zajímavé příběhy a osudy přináší ekonomická krize také na Liberecku. Jeden z nich se v letošním roce odehrává v liberecké slévárenské společnosti Ferex ŽSO. Firma dluží přes 400 milionů korun, přesto stále ze všech sil bojuje o své přežití. Majitelé jsou přesvědčeni, že firma je schopna svými vlastními silami utéct hrobníkovi z lopaty.
Teď je však její osud pouze v rukou těch, kterým dluží. Před pár dny totiž skončilo tříměsíční moratorium, které firmu chránilo před věřiteli.
Věřitelé teď mohou návrhy na zahájení insolventního řízení smést ze stolu. V opačném případě rozhodne o úpadku firmy soud.
Liberecká společnost Ferex - ŽSO, která před nedávnem zavřela svou slévárnu v Ostašově, mezitím pokračuje ve výrobě. Firma totiž věří, že současný špatný ekonomický stav je schopna vyřešit.
„Máme dostatek zakázek, proto jsme o vyhlášení moratoria sami požádali. Chceme dál vyrábět, mezitím najít východisko a přijít s nějakým návrhem za našimi věřiteli,„ řekl před časem Deníku jednatel společnosti Pavel Vetlý.
Firma se v průběhu minulého roku dostala do obrovské ztráty vinou ekonomické krize, která zasáhla především automobilový průmysl.
Dalším důvodem byl dramatický nárůst cen vstupních surovin, ke kterému v roce 2008 došlo. Na ztrátovém hospodaření mělo velký podíl také zpevňování české koruny, protože Ferex se z velké části orientuje na vývoz.
Kvůli těmto potížím musel Ferex nedávno zavřít slévárnu v Ostašově. O práci tak přišlo přes 160 lidí. Situace firmy se však díky uzavření slévárny zlepšila.
„Právě slévárna Ostašov byla zdrojem naší ztráty. Od ledna jsme ale dokázali získávat nové kontrakty, například pro Deutsche Bahn, České dráhy nebo pro Francouzské státní dráhy. Navíc jednáme o dalších zakázkách,„ pochvaloval si zlepšení Pavel Vetlý.
Společnost tak v současnosti neuvažuje o omezování výroby nebo dokonce dalším propouštění. Zaměstnává teď přibližně 230 lidí. Od poloviny dubna je ale v insolvenčním řízení, dva věřitelé totiž vymáhají své pohledávky za více než 13 milionů korun.
Společnost má v Liberci kromě slévárny ještě jednu provozovnu, a to na vlakovém nádraží. Slévárnu provozovala necelé čtyři roky.
(Liberecký deník)
Zajímavé příběhy a osudy přináší ekonomická krize také na Liberecku. Jeden z nich se v letošním roce odehrává v liberecké slévárenské společnosti Ferex ŽSO. Firma dluží přes 400 milionů korun, přesto stále ze všech sil bojuje o své přežití. Majitelé jsou přesvědčeni, že firma je schopna svými vlastními silami utéct hrobníkovi z lopaty.
Teď je však její osud pouze v rukou těch, kterým dluží. Před pár dny totiž skončilo tříměsíční moratorium, které firmu chránilo před věřiteli.
Věřitelé teď mohou návrhy na zahájení insolventního řízení smést ze stolu. V opačném případě rozhodne o úpadku firmy soud.
Liberecká společnost Ferex - ŽSO, která před nedávnem zavřela svou slévárnu v Ostašově, mezitím pokračuje ve výrobě. Firma totiž věří, že současný špatný ekonomický stav je schopna vyřešit.
„Máme dostatek zakázek, proto jsme o vyhlášení moratoria sami požádali. Chceme dál vyrábět, mezitím najít východisko a přijít s nějakým návrhem za našimi věřiteli,„ řekl před časem Deníku jednatel společnosti Pavel Vetlý.
Firma se v průběhu minulého roku dostala do obrovské ztráty vinou ekonomické krize, která zasáhla především automobilový průmysl.
Dalším důvodem byl dramatický nárůst cen vstupních surovin, ke kterému v roce 2008 došlo. Na ztrátovém hospodaření mělo velký podíl také zpevňování české koruny, protože Ferex se z velké části orientuje na vývoz.
Kvůli těmto potížím musel Ferex nedávno zavřít slévárnu v Ostašově. O práci tak přišlo přes 160 lidí. Situace firmy se však díky uzavření slévárny zlepšila.
„Právě slévárna Ostašov byla zdrojem naší ztráty. Od ledna jsme ale dokázali získávat nové kontrakty, například pro Deutsche Bahn, České dráhy nebo pro Francouzské státní dráhy. Navíc jednáme o dalších zakázkách,„ pochvaloval si zlepšení Pavel Vetlý.
Společnost tak v současnosti neuvažuje o omezování výroby nebo dokonce dalším propouštění. Zaměstnává teď přibližně 230 lidí. Od poloviny dubna je ale v insolvenčním řízení, dva věřitelé totiž vymáhají své pohledávky za více než 13 milionů korun.
Společnost má v Liberci kromě slévárny ještě jednu provozovnu, a to na vlakovém nádraží. Slévárnu provozovala necelé čtyři roky.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379389/
To vše zajišťuje inovace v podobě datového propojení systému ASDEK (systém vozidlové diagnostiky jedoucího vlaku) s aplikací GTN (grafi cko-technologická nadstavba zabezpečovacího zařízení) z dílny AŽD Praha. Systém ASDEK, který vyvinula polská firma TENS a u nás jej instaluje česká společnost Starmon, se při provozu na české železnici již osvědčil. Dosud ovšem nebyl v praxi napojen přímo na počítač, na kterém dispečeři sledují informace potřebné pro řízení dopravy. Proto bylo nezbytné kontrolovat více monitorů umístěných zpravidla na více místech dispečerského pracoviště. „Využití obousměrného datového propojení systému ASDEK s aplikací GTN usnadní dispečerům situaci v tom, že nyní budou mít na jednom počítači soustředěny jak informace o řízení dopravy, tak varovná hlášení o technickém stavu všech souprav, které mají na starosti, což dříve nebylo možné,„ vysvětluje Vlastimil Polach, vedoucí výzkumného a vývojového pracoviště AŽD Praha.
(Železničář)