InterRail

Ostrava - Cenový boj, který v loňském roce rozpoutal příchod společnosti StudentAgency na trasu mezi Ostravou a Prahou, nekončí.
Zatímco v loňském roce nasadila společnost, známá svými žlutými autobusy, jednoznačně nejnižší ceny, za které lze z centra Moravskoslezského kraje do hlavního města České republiky dojet, letos jí výrazně konkurují České dráhy.
Od 10. prosince lze totiž do Prahy jet ještě o deset korun levněji, než za kolik cestu nabízí StudentAgency. Věc má ale háček. Bez přístupu k internetu si nikdo jízdenku za 140 korun, jak ji slibují České dráhy, nekoupí. A nezbude mu, než využít klasického rychlíkového spojení, které naopak podražilo.
„Došlo ke srovnání slev na jednotlivé vzdálenosti tak, aby byly všude stejné,“ vysvětlila důvod zvýšení ceny jízdného mezi Ostravou a Prahou ředitelka odboru osobní dopravy Českých drah Luďka Hnulíková.

Do Prahy za 140, 297, nebo 424 korun

Pro zájemce o cestu do Prahy po železnici nabízejí dráhy téměř třísetkorunové rozpětí ceny jízdenky.
Základní jízdné pro cestu rychlíkemmezi Ostravou a Prahou prodávají pokladní Českých drah za 424 korun. Pokud je potenciální zákazník držitelem známé Z karty, zaplatí do desátého prosince, kdy se mění jízdní řád, za klasický rychlík 260 korun, po desátém prosinci pak 297 korun.
Pokud chce zákazník Českých drah cestovat spojem vyšší kategorie, musí si připlatit dalších šedesát korun za spoj InterCity.
Levnou jízdenku, nabízenou v rámci zvýhodněné ceny pro jízdu mezi krajskými městy za 140 korun si musí cestychtivý pasažér koupit po internetu. K prodeji je ale vyčleněna jen část místenek.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

Další a delší povídání na toto téma pod titulkem "Získat slevu není jednoduché" najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=282&r=mfsevermorava&c=638861

ZSSK caka asi to iste, ak nezabezpecia, aby (aspon tie nove) automaty prijimali platbu kartou al. bankovkami. v Sucasnej mincovej forme su uzitocne akurat pre cestujucich do 15 - 20 km. To, ze je to smiesne percento substratu je snad jasne kazdemu.
Na ich popularite neprida ani fakt, ze (aspon tie stare modre urcite) okradaju.

Od prosince už na nádraží nekoupíte jízdenku na vlak jinde než v pokladně. České dráhy definitivně vyřadí z provozu poslední padesátku automatů, které cestujícím sloužily hlavně na velkých nádražích.
Některé z modro-stříbrných přístrojů, jež byly schopné přijímat pouze mince, byly v provozu i více než dvacet let. Výhledově dráhy plánují jejich nahrazení modernějšími zařízeními.
"Automaty byly poměrně dost poruchové, jejich následné opravy pak stály hodně peněz," uvedla jeden z důvodů jejich vyřazení ředitelka odboru osobní přepravy ČD Luďka Hnulíková.

Dalším problémem bylo to, že většina automatů nebyla schopná vytisknout lístek do konkrétní stanice, ale pouze určit jeho platnost podle počtu kilometrů. Před stisknutím správného tlačítka tak musel cestující vyhledat přesnou vzdálenost do cíle své cesty.

Namísto jízdenky z České Třebové do Olomouce tak automat vytiskl lístek s platností do 90 kilometrů. Stejný šlo ale použít také pro cestu do Hradce Králové nebo Náchoda.

To však přinášelo zmatky do účetnictví drah. "Nebylo možné zpětně vykázat, na jakou trať byla jízdenka skutečně použita," řekla Hnulíková. Právě za prokazatelnou ztrátu z osobní dopravy dostávají ČD peníze od krajů a od státu.

Vybrané automaty vydávaly jízdenky až na vzdálenost 200 kilometrů. Protože ale nebyly schopné přijímat bankovky, bylo potřeba mít pro nákup dostatek mincí. Například v Itálii jsou ale tyto přístroje schopné přijímat nejen papírové peníze, ale také platební karty.

České dráhy prodaly prostřednictvím automatů necelé procento ze všech jízdenek.

http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?c=A061120_211153_ekonomika_ad

De fuckto tie iste ako su vytlacene, ale ak je necitatelny, tak je s nim nehorazna papierovacka pri vrateni/vymene. Ak ho tlaciaren (i)KVC precita je to lahsie.

ad (old):
CL CIV, ktory prezentujes (ani ziadny iny) nesmie byt precvaknuty dierovacimi kliestami. KJontrolny pracovnik ho musi oznacit datumom a c.vlaku odtlackom kliesti (ak take ma) al. rucnym napisanim tychto udajov."Pachatel" diery by v pripade odhalenia dostal namiesto premii zltu kartu.

Uz aj ZSSK ma zopar "datumovych" kliesti, ale len asi 1 clovek by ich prstami poratal.

Pomaranc:
Kup si tratovy cestl.l. a mozes sa po zaplatenej trati, a v zaplatenom smere vozit pocas jeho platnosti az do bezvedomia.

A Všeobecne záväzné nariadenie , ktoré vydávajú obecné samosprávy sú tiež záväzné pre každého, kto v obvode býva, podniká, sídli a pracuje. Na rozdiel od prep. poriadku, musí toto VZN aj uznať, keď v mieste chce zostať. A v záhlaví PPTŽ je napísané na akom základe je vydané. Uzavretím prepravnej zmluvy súhlasí prepravca s podmienkami PPTŽ.

který zpravidla obsahuje jednu nebo více právních norem nebo jejich složek. Právní předpis a jeho obsah tvoří součást právního řádu.

V českém právu existují následující druhy právních předpisů:

Ústava
Listina základních práv a svobod (která byla do r. 1992 ústavním zákonem, avšak po rozpadu federace tento status pozbyla, je však prohlášena za součást ústavního pořádku a práva a svobody v ní uvedená jsou prohlášena za nezadatelná, tedy nadřazená státnímu právnímu řádu)
ústavní zákon
zákon
vyhláška (ústředního orgánu státní správy nebo jiného úřadu zmocněného k jejich vydávání, obce nebo kraje)
nařízení (vlády, obce nebo kraje)
Součástí právního řádu a právním předpisem v širším smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy a po vstupu České republiky do Evropské unie v r. 2004 i tzv. samovykonatelná ustanovení unijní legislativy.

(Wikipedia)

Vy se tady ale vyblbnete...

petrus:
Podrobnejsie a odbornejsie by sa mohol vyjadrit Jakub, ale Prepr.poriadok je vykonavaci predpis vydany podla vyhl. 249/1997 Z.z., ktora je vykon. predpisom Zak. o drahach 164/1996 Z.z.. Cast textu Prepr.poriadku schvaluje MDPT.

Cl.1.6. :"Prepr.poriadok a Cest.poriadok su obsahom navrhu na uzatvorenie zmluvy o preprave osob v zmysle § 760 a nasl. Obcianskeho zakonnika."

Z vyssieuvedeneho vyplyva, ze pravnym predpisom asi je.

Čo tam nemajú záložné zdroje s dostatočnou kapacitou?

Libor21:
pokladnicka si natlaci uz dopredu viac listkov - ak si to tu precita niekto "zhora", tak ich za to do mesiaca niekto dobre do*ebe. (Predpisy to zakazuju).

naozaj nevidim nijaky prinos v zavedeni iKVC... nepozna to ani len diakritiku, listok je menej prehladny ako ten stary, nepozna to diakritiku, ma to velkost plachty... a hlavne: pan hovorca a spol., vsetci hovorili, ze sa zlepsi moznost nakupu listka cez internet... uz som sa tesil, ze konecne si budem moct aj ja kupovat listky cez internet... a nielen VyVoleni, ktori maju ucty v sporitelni a istej "vysokohorskej" banke... a co my ostatni??? do kelu s takymto systemom!

vidim, ze iKVC tu ma aj zopar advokatov... tak by som ich poprosil, keby napisali aspon JEDNU skutocnu vyhodu noveho systemu (okrem toho, ze zhrabli peniaze za zakazku)

Těch pár korun zdražení mne až tak nevzrušuje (taky mohlo někoho napadnout zpáteční slevu zrušit), ale mělo by dojít k prodloužení platnosti zpátečních jízdenek, aspoň u těch delších vzdáleností. Když i v "blbém" Tunisku mohou mít platnost desetidenní - a třeba i na vzdálenost 70 km...

4.8.2006 Haló noviny str. 4 Zpravodajství
Václav MÍKA

POZNAMENÁVÁME

Tak by se dal nazvat nedávný krok Českých drah, které před několika týdny přistoupily ke změnám cen u zpátečního jízdného. Mluvčí drah se ovšem výrazu zdražení vyhýbá jako čert kříži. Hájí se tím, že v některých pásmech se ceny zpátečních jízdenek sice zvyšují, v jiných se ale snižují. Zavedení nových cen vysvětlil nutností zpřehlednění a zjednodušení této slevy, která nově ve všech pásmech činí pět procent. Že by najednou drahám tak záleželo na přehlednosti jedné slevy, když celý slevový systém je poměrně složitý a dokonale se v něm vyzná jen hrstka cestujících? Skutečným důvodem úpravy cen zpátečních jízdenek nejspíše není deklarovaná snaha o zpřehlednění, ale snaha dosáhnout vyšších tržeb. Je totiž evidentní, že na tomto kroku dráhy vydělají. Stačí porovnat staré a nové ceny zpátečních jízdenek. V nejkratším pásmu 1 až 6 km sice zůstává cena na 13 korunách. V dalším pásmu (7 až 10 km) je už zdražení z 20 na 21 Kč. Cenový rozdíl se postupně zvyšuje, v pásmu 36 až 40 km již zdražení činí tři koruny, v pásmu 111 až 120 km (například vzdálenost z Plzně do Prahy) jde už o zdražení o osm korun. Teprve v kilometrickém pásmu 276 až 300 kilometrů zůstává zpáteční sleva na původní výši, v dalších pásmech pak skutečně nastává zlevnění. V pásmu 551 až 600 kilometrů dokonce o dvacet korun. Jenže: kdo si bude kupovat zpáteční jízdenku na takovou vzdálenost, která stačí na přejetí naší malé země z jednoho konce na druhý? Když už někdo cestuje vlakem tak daleko, tak se většinou hned druhý den zpět nevrací. Na vzdálenost delší než 300 kilometrů vlakem většinou jezdíme buď na dovolenou, ti mladší z nás na internát či vysokoškolské koleje, nebo v tom horším případě do lázní či do nemocnice. V každém z těchto případů je nám ale zpáteční jízdenka na nic. »Platnost jízdenky se zpáteční slevou je bez ohledu na vzdálenost do 24 hodin dne následujícího po prvním dnu platnosti,« praví se v oficiálním vydání knižního jízdního řádu ČD pro tento rok. Z toho všeho vyplývá, že dráhy zlevnily zpáteční jízdenky jen v pásmech, ve kterých využívány prakticky nejsou. Naopak na menší vzdálenosti, na které si cestující zpáteční jízdenky kupují nejvíce, došlo s výjimkou nejkratšího pásma k plošnému zdražení. Ale oficiálně jde jen o »zpřehlednění« této slevy.

S499.1023:
smerom k civilizovanejším železničným správama sa nevyberajú ani IC/EC príplatky - ja viem len o OBB, SBB, NS a SNCB. MAV, DB, PKP, ... ich vyberaju. Vrcholom zdierania su FS, CP a RENFE, kde su na kilometrickom zaklade.

ad E499.3056:

Abych nebyl tak stručný. rychlíkový příplatek se rušil postupně a zlomový den nastal takto (jak jsem si teď našel):

Ve středu 1. července 1998 dojde ke zvýšení jízdného u Českých drah v průměru o cca 21 %. Zároveň v tento den dojde ke změnám u rychlíkových příplatků a také v cenách některých komerčních nabídek ČD. K 1. červenci dojde také k převedení vlaků kategorie Expres mezi spoje sítě InterCity a ve vyjmenovaných vlacích InterCity bude vyhlášena sleva 50 % na příplatek IC.
K 1. červenci se ruší rychlíkový příplatek pro všechny skupiny cestujících. Dosud ho museli platit například důchodci v plné výši a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P v poloviční výši. Od středy tak důchodci v rychlících ušetří 16 Kč za zrušený příplatek a držitelé průkazu ZTP a ZTP/P pak 8 korun.

(zdroj: stránky ČD)

no, mam pred sebou ten skvost, co nesie nazov Cestovny Listok, pozeram nan pol hodinu, potom to vzdavam, ake sproste je to usporiadanie udajov, popisy biedne...
k tomu "tu oznacit" - mozno pre sprievodcov, aby mali kam umiestnovat diery po predpotopnom oznacovaci jizdenek - no odkedy sa pouzivaju dierkovace?
PS: som zvedavy ako mam CL zlozit na 4 casti aby sa vosiel do oznacovaca bratislavskej MHD, ked si kupujem ten 32 Sk priplatok na 2 jazdy po 30 minut...
PS2: odkedy sa medzinarodne listky podpisuju? niektorym sprievodcom totiz chyb pojem o case, cestovali sme do Budapesti dvaja a mame na listkoch 4 rozne datumy, kedy sme cestovali a to sme isli jeden den tam aj spat.
listok vydany a pouzity 26.07.2006, vyuzity rychlikom 235 dna 26.07.2004 a k tomu autogram ako ked sa skolkari ucia kreslit vranu...

Mozno to tu uz bolo:

Výhody pre klientov ZSSK

Železničná spoločnosť Slovensko, a. s. v spolupráci so svojimi obchodnými partnermi pripravila pre držiteľov cestovných preukazov Junior RailPlus, Klasik RailPLus, Senior, Maxi Karta Klasik, Slovak 26 a ucelené skupiny viaceré výhody, ktoré môžu využiť počas dovolenkovej sezóny aj mimo nej.

Pokracovanie - http://www.slovakrail.sk/generate_page.php?page_id=168

Železničná spoločnosť Slovensko, a. s. v spolupráci so svojimi obchodnými partnermi pripravila pre držiteľov cestovných preukazov Junior RailPlus, Klasik RailPLus, Senior, Maxi Karta Klasik, Slovak 26 a ucelené skupiny viaceré výhody, ktoré môžu využiť počas dovolenkovej sezóny aj mimo nej.

Pokračovanie - http://www.slovakrail.sk/generate_page.php?page_id=168

Dovolenkárom, ktorí sa chystajú do západnej Európy, môžu na mnohých vlakových staniciach poslúžiť špeciálne terminály, na ktorých zistia informácie o všetkých vlakových linkách v krajine. Cez dotykový displej môžu mincami, bankovkami, či kreditnou kartou zaplatiť za lístok, alebo si objednať miestenku. Systém prepojený s informačnou sieťou tamojších železníc rozoznáva aj zľavnené či vernostné karty, ktoré podľa najazdených kilometrov umožňujú cestovať lacnejšie.
"Všimol som si, že na hlavnej stanici v Miláne bola polovica terminálov a polovica klasických prepážok. Šetrí to čas a ľudia to hojne využívajú," povedal Peter, ktorý sa pred nedávnom vrátil z dovolenky v Taliansku.

Už nie len v Miláne

Podobné elektronické terminály by mala v najbližších mesiacoch na desiatich najväčších železničných staniciach zaviesť aj slovenská Železničná spoločnosť. Jej hovorca Miloš Čikovský povedal, že každý bude stáť desiatky tisíc korún. Kiosky s dostupnou databázou vlakových spojení budú súčasťou novej generácie elektronického systému komplexného vybavenia cestujúcich. Cestovný poriadok, prehľad o lôžkových, jedálenských, fajčiarskych vozňoch či prehľad o voľných miestenkách už nebude na niekoľkých staniciach dostupný len pokladníčkam za prepážkami, ale aj cestujúcim, ktorí sa rozhodnú kúpiť si lístok z automatu.
"Bude to služba skôr pre počítačovo zručnejších, ale každý, kto si nebude vedieť rady, bude môcť zavolať na naše kontaktné centrum. Pracovník call centra cez telefón vystaví lístok a elektronickou cestou ho zašle na príslušný kiosk," povedal Čikovský. Lístky na vnútroštátne aj zahraničné trasy budú môcť ľudia kupovať bankovým prevodom pomocou kreditných kariet. Či kiosky budú "brať" aj mince a bankovky zatiaľ nikto nevie, pretože zatiaľ nie je známy dodávateľ.

Automaty bez internetu

Aj dnes železnice používajú viac ako 30 stacionárnych a pohyblivých predajných automatov, ale kioskom sa nevyrovnajú. Prijímajú len mince a nie sú prepojené so žiadnou databázou. Ľudia si môžu kúpiť všetky druhy lístkov podľa desiatich tarifných pásiem, zahŕňajúcich najbližšie okolie, napríklad z dvoch automatov na Hlavnej stanici v Bratislave si cestujúci kúpi lístok najďalej do Galanty, ktorá je v poslednom pásme do 56 kilometrov.

Novinkou je 14 pohyblivých automatov s dotykovou obrazovkou vo vozňoch Tatranských elektrických železníc. Všeobecne však kupovanie lístkov od stroja nie je rozšírené. Podiel takéhoto nákupu lístkov tvorí z celkového predaja len 0,2 percenta. "Netreba zabúdať, že malý predaj súvisí aj s malým počtom automatov," povedal Čikovský.

(http://www.sme.sk/c/2791817/Listky-na-vlak-ponuknu-aj-kiosky.html )