Dočasná obnova osobní dopravy Greifswald – Lubmin

Podrobnosti o trati si můžete přečíst tady. Pro cestu tam jsem využil z Drážďan do Berlína vázanou jízdenku za 6,99 €, čímž chce DB vylákat cestující do méně využitých vlaků. Několik dní předtím mi přišel od DB e-mail, že se očekává vysoké vytížení spoje o 3:00 a že doporučují nákup místenky. Asi si umělá inteligence přečetla tento článek a cítila potřebu konat. Když jsem tak chtěl učinit, ukázalo se, že místenky do tohoto vlaku se už nedají koupit.

Skoro prázdný vlak

Už jsem se připravil na přeplněný vlak se Španěly válícími se na podlaze, ale opak byl pravdou. V prvním vagoně za lokomotivou skoro nikdo nebyl a mohl jsem si místo pohodlně vybrat. I potom z Berlína vlak pokračoval poloprázdný. Šéfka DB sice vyhodila 50 Mil. € z okna za vyvíjení nové aplikace, obávám se ale, že ta bude produkovat jenom nové nesmysly. Na internetu se to jenom hemží stížnostmi, že AI produkuje falešné anebo nesmyslné informace. Během cesty mi například přišel e-mail, že příjezd na hlavní nádraží v Berlíně se opozdí o 6 min a několik minut na to, že dorazíme včas. Na letišti v Berlíně informační panel tvrdil, že namísto v 4:24 odjedeme v 4:32, ve skutečnosti jsme odjeli už 4:27. U DB je nejlepší se spolehnout na zdravý rozum, bdít a nevěřit všechno, co DB tvrdí.

Berlin Hbf

V Berlíně jsem vystoupil, u Railjetu se vyměnili strojvůdci. Do Greifswaldu jsem pokračoval na Deutschlandticket.

Greifswald

V 8:53 jsem potom pokračoval do Lubminu. Dvojice Stadlerů RS1 byla značně naplněná. I tu platí Deutschlandticket, a jízdní řad je tady. Jenom skupina 4 lidí měla smůlu, protože si u místního IDS nevybrala správné tarifní zóny, takže museli doplatit jednotlivé jízdenky za 7 € na osobu, takže ta drahá legrace jim vyšla tam a zpět na 56 €.

Lubmin nákladní nádraží

Někteří vystoupili na zastávce Seebad (přímořské lázně), někteří jeli na konečnou a bud’ navštívili informační centrum elektrárny, kterou vybudovali po zbouraní atomové elektrárny, nebo někteří si fotili vlak a jeli o 10 min později zase zpět.

Greifswald, muzejní přístav

Vlak nazpět pokračoval z nádraží Greifswald do zastávky Museumshafen (muzejní přístav). Dál do Ladebow, jak jsem reportoval v roce 2018, se ale nejelo. Letos odkazovali cestující na autobus MHD, aby se dostali na rybářské slavnosti.

Greifswald

V Greifswaldu jsem vystoupil a fotil jeden z mála jezdících vlaků dálkové dopravy. Ten jel do Binzu na Rujáně, kterým jsem ale nejel, nýbrž regionálním expresem na opačnou stranu do Stralsundu.

Stralsund, motorový vůz do Barthu

Tam jsem akorát stihl si koupit kebap na oběd, než jsem pokračoval do městečka Barth.

Velgast

Sice by stačilo, kdyby ten motoráček pendloval mezi stanicemi Velgast a Barth, ale asi chtěli cestujícím uspořit přestup. Přípojný vlak ze Saßnitzu měl zpoždění a kupodivu se na něho čekalo. Často je v Německu totiž zvykem, tvrdohlavě bez ohledu na přestupující, odjet přesně na minutu podle jízdního řádu.

Barth

Barth bylo dřív pořádné nádraží, nyní je zde pouze zastávku s jednou kolejí. Trat’ vedla totiž do roku 1947 dál do Prerowa. Podrobnosti najdete tu. Již dlouho se mluví o reaktivaci, která má nyní začínat v roce 2027 s úsekem Barth – Bresewitz, od roku 2030 se má začínat s úsekem Zingst – Prerow včetně novostavby přes Prerowský přístav až do Baltského moře. Od té doby, kdy po volbách byl škůdce veřejné dopravy a nepřítel železnic ministr Pegel přesunut z ministerstva dopravy spolkové země Mecklenburg-Vorpommern na ministerstvo vnitra, se věci konečně pohnuly kupředu. Ale i tak občanská iniciativa brojí, že ten proces obnovy trvá příliš dlouho, což je vidno na transparentu na fotce nádraží Velgast.

Autobus do Ribnitz-Damgarten přes Prerow

Přeplněným autobusem linky 210 jsem potom jel na bývalou konečnou. Už to samo o sobě je argumentem pro obnovení této trasy. Největším problémem bude novostavba takzvané Meiningenbrücke za 50 Mil. €, celkové výdaje za 204 Mio € a odpor starosty Pruchtenu proti železnici.

Nádražní budova Prerow je nyní hotel

Na autobusové zastávce „Alter Bahnhof“ (Staré nádraží) jsem vystoupil a dokumentoval budovu fotkami. Potom jsem si prohlédl městečko a za hodinu jsem se opět přeplněným autobusem  vrátil do Barthu.

Zřícenina bývalého nádraží úzkorozchodné dráhy Ribnitz – Wolgast

Tam jsem měl trochu času na přestup a dokumentoval jsem nádraží bývalé úzkorozchodní dráhy Greifswald - Wolgast, která byla 1945 demontovaná jako reparace pro Sovětský svaz. Budovy mají být zbourané. Zatím se to nestalo kvůli nějakým sporům s majitelem. Vzhledem tomu, že v dálkové dopravě hlásili obvyklý chaos se zpožděním a výpadkům vlaků, a také kvůli vysokým cenám, jsem jel jsem regionálními vlaky Deutschlandticketem domů. Doma jsem byl až ráno okolo druhé hodiny.

Další fotky jsou na https://postimg.cc/gallery/C1YdCS0 a informace o Darßbahn včetně mapy je tu.