Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

» Návrat

Bookmark and Share
Pridané: 2.2.2017 8:00
Autor: Dominik Havel, nick: » Dominik.HK

Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow) Poslední díl cestopisu se zaměří na návrat od Baltu domů s Schönes-Wochenende-Ticketem v ruce. Popíšeme si zajímavou historii tratí na ostrově Usedom, projedeme se trolejbusem v Eberswalde a jako třešničku na dortu si dopřejeme odbočku k lodnímu výtahu v nedalekém Niederfinowě. Zpět do Čech se dopravíme tradiční cestou přes Cottbus a Liberec.







Následujícího rána jsme neotáleli a opustili hotel před sedmou hodinou, protože vlak do Německa nám odjížděl v 7.18 hodin. Lodí jsme však nejeli, jelikož k západním sousedům se jezdí z nádraží Świnoujście Centrum, jež má pouhé dvě kusé koleje s nástupištěm mezi nimi. Starají se o něj kompletně Němci (UBB Polska, dceřiná společnost Usedomer Bäderbahn, kterou nevlastní nikdo jiný než Deutsche Bahn), což je patrné na tabulkách s číslem koleje („Gleis“).


Świnoujście Centrum, nádraží otevřené v roce 2008 © Dominik Havel

Železnice na ostrově Usedom bývala kdysi mnohem významnější než dnes. Před druhou světovou válkou představovalo Svinoústí důležitý německý přístav, čemuž odpovídala i infrastruktura s vlečkami. Centrálním bodem bylo dnes již neexistující hlavní nádraží, z něhož vycházely tratě do Ducherowa a Heringsdorfu, přičemž první jmenovaná byla zrušena roku 1945 spolu se zničením zvedacího mostu v Karninu. Na jeho místě zůstalo pouze nefunkční torzo coby technická památka. Koleje od Ducherowa až po Ahlbeck (kromě polského úseku) si odvezli Rusové, a tak z trati zbyl jen izolovaný ostrovní úsek Alhbeck – Wolgaster Fähre, kde cestující museli přestupovat na přívoz plující k nádraží Wolgast Hafen. Nejtěžší časy však přišly po „Wende“, kdy byl zrušen železniční trajekt ve Wolgastu. Odříznutá trať přišla o nákladní dopravu a roku 1992 byla na zrušení. Projekt Usedom, předchůdce UBB, ji však zachránil nastolením atraktivního jízdního řádu osobních vlaků.

V rukou UBB byl obnoven úsek k polské hranici do stanice Ahlbeck Grenze a v roce 2000 byl konečně otevřen zvedací most ve Wolgastu. O žádný unikát ovšem nejde, vzhledem k maximální zatížitelnosti 16,6 tun na nápravu po něm projedou jen lehké motorové jednotky, které následně zapříčinily demontáž trolejového vedení mezi Wolgastem a Züssowem na hlavní trati Berlín – Stralsund. Roku 2008 se železnice vrátila i do levobřežní části Svinoústí, byť jen na okraj zástavby, která se mezitím rozšířila i na bývalé těleso dráhy. V dnešní době opět ožívají plány na obnovu tratě do Ducherowa, která by výrazně zkrátila dojezdový čas z Usedomi do Berlína ze čtyř na něco málo přes dvě hodiny. Objevil se dokonce odvážný, až šílený plán spojit obě nádraží ve Svinoústí tunelem pod Świnou s podzemní odbočkou do Ducherowa. Uvidíme, co a zda vůbec se dočká realizace…

UBB zajišťuje provoz motorovými jednotkami modulární koncepce GTW 2/6 od Stadleru, jež se vyrábí už 20 let. Veškerý pohon je umístěn v krátkém prostředním článku s průchozí uličkou uprostřed, jejž obklopují dva články s jedním otočným podvozkem, určené pro přepravu cestujících. Kladné stránky vozidla kazí jen sedadla v uspořádání 3+2. Jednotky jsou provozovány ve dvojicích, což přišlo u našeho spoje vhod, protože ve výchozí stanici do vlaku nastoupila početná skupina lázeňských hostů. Krátce po překročení hranice přišla úvrať v Heringsdorfu, kde má UBB svoje depo. Vlak dále pokračoval lázeňskými městečky až na druhý konec ostrova, do Wolgastu, kde přejel na pevninu a zanedlouho zastavil v Züssow, přestupním uzlu u bezvýznamné vesničky.


Dvojice GTW 2/6 v Züssowě © Dominik Havel

Zde navazují vlaky UBB na RE do Berlína, což jsme využili pro dvouhodinovou jízdu do Eberswalde. K opačné hraně nástupiště, než přijel GTW, se přikolébal skoro prázdný Twindexx Vario (Dosto), jenž se zaplňuje (až přeplňuje) jen v blízkosti německého hlavního města. Jízda rovinatým Meklenburskem bohužel příliš zábavy nepřináší, lesy střídají louky a zase lesy. Zemědělství se tu kvůli písečnému podloží příliš nedaří. Menší zpestření se však přeci jen objevilo, a to hned v Anklamu. Když Wackeldackelu dokvílely kotoučové brzdy, z mlhy se vynořila tabule s křídou napsaným oslovením „Herzlich Wilkommen im Demokratiebahnhof“ (srdečně vítejte na nádraží demokracie). Během následující hodiny a půl rozvážných rozjezdů, vertikálního natřásání a kvílení brzd z maximální rychlosti až na nulu jsem tedy měl aspoň o čem přemýšlet – a ponuré počasí myšlenky jen dokreslovalo. Kdo ten nápis napsal? Vyhozený výpravčí? Nebo někdo jiný z početné skupiny dlouhodobě nezaměstnaných?


Křídou napsaný nápis na nádraží v Anklamu © Dominik Havel

Skutečnost však vůbec černá není. Jedná se o název projektu, v rámci něhož se má část nádražní budovy proměnit v centrum pro mladistvé. Ke zvláštnostem počinu patří to, že mladí lidé si akci zařizují kompletně samostatně. Těžko ale říci, co se uvnitř bude dělat a jak bude práce mladistvých prospěšná…

Eberswalde je čtyřicetitisícové město, vzdálené 40 km severovýchodně od Berlína, které se chlubí vůbec nejstarší trolejbusovou sítí v Německu. U našeho západního souseda nalezneme trolejbusy kromě Eberswalde už jen v Solingenu a Esslingenu. Prapředkem systému byla dráha bez kolejí, jež pouhé tři měsíce v roce 1901 spojovala centrum s nádražím a připomínala trolejbusy v Českých Velenicích. Následně se roku 1910 rozmohly ve městě tramvaje, které byly o třicet let později nahrazeny trolejbusy současné koncepce. Síť se postupně rozrůstala až na dnešních 37,2 km, rušení trolejbusů v Německu zdejší provoz nepostihlo. Dnes se v Eberswalde setkáme se dvěma polokružními linkami, které na okružním úseku jezdí proti sobě a na opačném konci města se liší zakončením. Zatímco linka 861 končí velkou blokovou smyčkou Nordend, trolejbusy č. 862 končí na běžném obratišti Ostend.

Za časů NDR zajišťovaly provoz mimo jiné i české trolejbusy Škoda 8Tr, 9Tr a 14Tr, kloubový 15Tr se do Eberswalde podíval jen na několik měsíců roku 1989 kvůli zkouškám. Mezi lety 1985 a 2000 dokonce jezdily Ikarusy 280.93 s výzbrojí Ganz, část z nich přešla roku 1995 do rumunské Timișoary, kde vydržela dalších 13 let až do roku 2008. Za zmínku dále stojí typ ÖAF Gräf & Stift NGE 152 M17 s karoserií MAN, což je vůbec první nízkopodlažní trolejbus v Německu, vyrobený r. 1993. Snížená podlaha se nachází pouze v předním článku, od druhých dveří se zvyšuje tak, že při nástupu do zadního článku musí cestující překonat dva nízké schody. Dnes můžeme tato vozidla potkat v Budapešti, kam se přestěhovala v letech 2011 a 2012 poté, co v Eberswalde proběhla kompletní obnova vozového parku dvanácti Solarisy Trollino 18AC (od r. 2010).


Solaris Trollino 18AC přijíždí k nádraží v Eberswalde. © Dominik Havel

Polské trolejbusy s výzbrojí Cegelec se pyšní superkondenzátory v kontejneru na střeše, do nichž se ukládá energie vznikající při brzdění a následně se využívá při rozjezdu vozidla. S plně nabitými kondenzátory lze ujet 400 m mimo trolejové vedení. Pro potřeby přetahů ve vozovně jsou vozy vybaveny 100kW dieselagregátem Euro 5 s dojezdem 5 km, umístěným ve věži v zadní části vozidla. V interiéru najdeme několik zajímavých detailů. V první řadě se jedná o odpadkové koše na jízdenky vedle dveří, dobrý výhled zajišťuje řidiči další vychytávka, a sice teleskopická tyč přimontovaná k prvním dveřím. Jen tlačítka na některých madlech se nepovedla – Němec si sice objednal tlačítko na každou tyč, avšak některé jsou tak designově zpracované, že na nich nenajdeme jediný rovný úsek, kam by šlo úhledně přimontovat. Některá tlačítka tak od zahnuté tyče lehce odstávají.


Interiér Solarisu Trollino 18AC v Eberswalde © Dominik Havel

Přestup z vlaku na trolejbus příliš příkladný není, na autobusovém terminálu před nádražím totiž žádné dráty nenajdeme. Zastávky se nacházejí až na nedalekém mostě přes stanici. Jako první přijela linka 861, a tak jsme se svezli na konečnou Nordend. Ačkoli byla neděle a trolejbusy jezdily v souhrnném intervalu 15 min v centru, cestující se přeci jen našli, nemálo z nich se vracelo z nákupu v nádražním Sparu, jiné obchody (mimo nádraží) totiž mají v neděli v Německu zavřeno. Jízda trolejbusem je ve srovnání s tím, co znám z domova, velice svižná, trolejové armatury rychlost vůbec neomezují.

Vrátili jsme se k nádraží, odkud nám po poledni jel autobus do Niederfinowa. Jak už to tak i u nás bývá, znalost tarifu řidičem zrovna na pochvalu nebyla, zprvu nám náš Schönes-Wochenende-Ticket nechtěl uznat, ale nakonec se nechal přemluvit a mohli jsme se vydat na dvacetiminutovou cestu klimatizovaným MANem v regionálním provedení s hlášením zastávek a standardizovaným informačním systémem jako u trolejbusů. Kousek před cílem přišlo překvapivě prudké klesání serpentinami do Niederfinowa, na jehož konci se nachází nejstarší lodní výtah v Německu, jenž byl naším cílem.


Regionální MAN odjíždí z Niederfinowa do Oderbergu. © Dominik Havel

Unikátní technická památka funguje už od roku 1934, kdy na kanálu mezi Odrou a Havolou (Oder-Havel-Kanal) doplnila provizorní kaskádu čtyř zdymadel (v provozu 1912 – 1972). Lodě za pomoci mohutné ocelové konstrukce překonávají výškový rozdíl 36 m za 5 minut, celkový čas od vplutí do opuštění výtahu se však vyšplhá na 20 minut. Zaujalo nás, že z pojízdné „vany“ nikde neteče voda, dokonce i při otevírání vrat v horním patře neukápne ani kapka. Nicméně stávající výtah přestal časem svojí délkou postačovat, a tak severně od něj (na místě bývalých zdymadel) roste jeho nástupce, jenž by měl být zprovozněn nejpozději v roce 2025 a zkrátí dobu zdvihu na 3 minuty. Existence zdviže Schiffshebewerk Niederfinow Nord však neznamená, že by ta stávající měla být opuštěna.


Lodní výtah mění tvář vesnice. © Dominik Havel

Stará věž se ještě za doby svého fungování stala turistickou atrakcí. Její vrchol je plně zpřístupněn, a tak je možné pozorovat toto nádherné technické dílo v práci. Honza už v Niederfinowě před třemi lety byl na menším podvečerním výletu z Berlína, tehdy však měl smůlu, protože mu chyběla potřebná dvoueurová mince do turniketu u vstupu. Teď jsme se tedy už poučili a příslušnými mincemi se vybavili dopředu. Jenže to jsme netušili, jaké změny zde nastaly. Naproti vstupu do areálu bylo postaveno informační centrum s vchodem z druhé strany, než stojí výtah, kde si koupíte vstupenky, které teprve vložíte do turniketu u vstupu. V rámci plnění evropských norem se ve svahu sice postavily rampy pro vozíčkáře, avšak na běžně mobilní lid se trochu pozapomnělo a na prosté schody zřejmě nezbyly peníze. Vtip je ale v tom, že až nahoru se invalida nedostane – bezbariérový úsek končí u plánované odbočky k nově stavěné lodní zdviži. Dále už konečně vedou schody, které ale zespodu nejsou vidět. Celou dobu jsem bedlivě sledoval hodinky, protože už dole nám bylo jasné, že 36 minut v Niederfinowě, které by za normálních okolností akorát postačovaly, budou žalostně málo. Naše poznávací turistika tedy skončila mým konstatováním, že na horní plošině můžeme strávit nejvýše 6 minut, což nám dalo na přesunutí se rychlochůzí na opačný konec výtahu, šedesátisekundový pobyt na nejvyšším místě stavby (vzhledem k terénu) a vysokorychlostní přesun zpět. Dolů jsme už raději běželi, protože nikdo nikdy neví, jestli autobus nepřijede dříve. Ujetí spoje by znamenalo, že bychom se toho dne už do Čech nedostali. Avšak nakonec jsme na zastávku, která se z nepochopitelných důvodů nenachází pod lodním výtahem, ale o několik set metrů dále, přestože pod zdviží autobus projíždí, doklusali i s menší rezervou. Zklamaní a unavení z toho, na jaké nesmysly se v Německu vydávají peníze. Na stovkách metrů chodníků a modrých zábradlí skutečně někdo vydělal…


Loď vplouvá do výtahu a zanedlouho začne klesat dolů, aby mohla pokračovat do Polska.
Nalevo je patrná rozestavěná Schiffshebewerk Niederfinow Nord. © Dominik Havel

Zatímco jsme pobíhali nahoru a dolů jako vůbec jediní, kteří Schiffshebewerk navštívili veřejnou dopravou, náš autobus provedl obrat do Oederanu a cestou zpět jsme do něj opět nastoupili. V Eberswalde na tento regionální spoj navazoval RE do Berlína v podobě Dosta, jež se za první stanicí berlínského S-Bahnu Bernau rozjelo na maximálních 160 km/h a velice svižně proletělo zástavbou až na nádraží Gesundbrunnen, odkud stačí jen přejet estakádu a zajet do tunelu berlínského hlavního nádraží. Deutsche Bahn se s námi rozloučila znělkou z velmi staré dechovky a už jsem po dvou měsících zase stál na berlínské půdě.

Zde jsme využili hodinu času k obědu v místní samoobslužné restauraci a o půl čtvrté se přesunuli do nadzemní části stanice, odkud nám měl jet už známý Kiss do Cottbusu. Jenže nahoře panoval naprostý chaos – nejezdil S-Bahn. Nástupiště byla narvaná lidmi, kteří čekali na cokoli, čím by mohli jet. Po běžných kolejích sice jezdily náhradní vlaky, sestavené z vozů Dosto 1. generace (odpovídají našim Bmto), kterých je v kopřivách po celém Německu ještě dost (a zachraňují i další zoufalce jako regionální vlaky dopravce MRB v Sasku), jenže ty přetěžovaly už vytíženou Stadtbahn, a tak se tvořila zpoždění. Náš Kiss na RE se na Hauptbahnhof připloužil v závěsu Talentu na pomalejším RB a zastavil vedle něj. Kdo by však čekal, že nás jako RE pustí před RB, je na omylu, německá improvizace poněkud zklamala, a tak Kiss poskakoval za narvaným Talentem nadále až do Königs Wusterhausen, kde se zpoždění blížilo 15 minutám. Štěstí bylo, že od Friedrichstraße dále už fungoval S-Bahn, a tak lidí ve vlaku nepřibývalo.


Náhradní vlak za S-Bahn na nádraží Berlin Hbf © Dominik Havel

Kvůli zpoždění jsme se strachovali o pětiminutový přestup v Cottbusu. V tuto chvíli přišel vhod Reiseplan (plán cesty) pro úsek Berlín – Hradec Králové, který jsem si z nudy vytiskl v automatu DB při čekání na autobus v Eberswalde. Posledním spojením jsme se však nakonec ohánět nemuseli, jelikož průvodčí na dotaz, zda v Cottbusu počká vlak do Zittau, odpověděl: „Na klar.“ (No jasně.) V tu chvíli se nám skutečně ulevilo, protože bychom beztak na žádnou kompenzaci nárok neměli – vždyť na Schönes-Wochenende-Ticket jsme jeli jen do Žitavy.


I takovéto zajímavé věci si můžete vytisknout z automatu DB, samozřejmě zadarmo.

A skutečně – v Cottbusu na nás Desiro počkalo. Dveře zastavily naproti dveřím, a tak jsme po několika krocích seděli v dalším vlaku, ve kterém skupinka alkoholem posilněných Němců zpívala o přestupování a návaznostech na železnici. Mezitím se setmělo a v Žitavě následovala další změna vlaku, tentokrát na Desiro Die Länderbahn, kde jsme si museli koupit teprve druhou jízdenku za dnešní den. Honza využil možnosti nákupu jízdních dokladů ČD a požádal také o jízdenku do Prahy, dokonce šlo vyřídit i slevu IN25. Výplod přenosné pokladny však vzbuzoval rozpaky, jednalo se o dvě jízdenky (a tím i dvě oddělené přepravní smlouvy) na jednom papíře. Pokud by nám tedy v Liberci ujel rychlík, na nic bychom opět nárok neměli. A to jak Honza, tak já s předem zakoupenou Včasnou jízdenkou Liberec - Hradec Králové.

S ostatními členy výpravy jsem se rozloučil v Turnově, a velice nerad. Za ty společně strávené dny jsme se tak sžili, že se mi domů vůbec nechtělo. Ve druhém nejhorším vlaku celé cesty (po kiblu) jsem si tedy otevřel v Berlíně zakoupený časopis a začetl se do něj. Jenže zanedlouho se rakev dokolébala do Staré Paky, kde mi německý Reiseplan naordinoval přestup na náhradní autobus. Očekávání, že ve vysokopodlažním Connectu budu pokračovat ve čtení zajímavého článku o zlepšování taktu na berlínské Ringbahn, se však nevyplnilo, protože řidič uvnitř zhasnul. Zřejmě jsem si ještě nestačil uvědomit, že jsem dorazil do země, kde je veřejná doprava sociální případ. A tak jsem chtě nechtě musel spát…

Tato třídenní cesta mi přinesla mnoho nových poznatků. Především to, že Polsko není jen ono nevábné území podél českých hranic. V mnoha ohledech bychom své severní sousedy mohli považovat za vzor, což se týká především Štětína, kde MHD jezdí v jednotných pravidelných intervalech a s přestupními vazbami. Také architektura vůbec není špatná, zpravidla je jednoduchá, ale účelná a zároveň krásná a snadno udržovatelná. Žádné plachty… Doufám tedy, že se bude Polsku dařit i nadále a byl bych velice nerad, kdybychom se v budoucnu nechali Poláky předběhnout. Zato Německo má svá nejlepší léta už zjevně za sebou, orientuje se na potřeby menšin na úkor drtivé většiny lidu, zrovna tak problémy na S-Bahnu stále trvají. Jsem zvědav, co se bude dít dál. Předčí někdy rychle se rozvíjející Poláci stagnující Němce?

Dominik Havel


Galéria k článku

Počet: 40     Stránky: / 2        

Foto 16.10.2016 - Svinoústí: nádraží Świnoujście Centru ...

Foto 16.10.2016 - Svinoústí: GTW 2/6 Usedomer Bäderbahn ...

Foto 16.10.2016 - Svinoústí: hnací díl GTW 2/6 UBB © Do ...

Foto 16.10.2016 - Züssow: žádné Świnoujście, ale hezky ...

Foto 16.10.2016 - Züssow: GTW 2/6 přijelo ze Svinoústí ...

Foto 16.10.2016 - Züssow: pokračujeme Twindexxem do Ebe ...

Foto 16.10.2016 - Züssow: Twindexx je vskutku prázdný © ...

Foto 16.10.2016 - Anklam: Demokratiebahnhof © Dominik H ...

Foto 16.10.2016 - Eberswalde: přednádraží © Dominik Hav ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 22     Stránky: / 2     Výpis:    
» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 268 8.2.2017 15:22
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Twix: Já mám právě pocit, že nevýhodnost emigrace od nás do Německa se vyjma určitých případů (lékaři, IT...) týká celého německého území. Ony sice platy jsou v západních zemích pořád v průměru o dost vyšší, totéž se ale týká i cen (ostatně proto jsem šel na východ a ne třeba do Mnichova- s pevně danou fixní částkou z domova jsem v Berlíně vydržel 3,5 měsíce nezaměstnanosti, zatímco v Mnichově by to stačilo s bídou na dva), takže se to plus-mínus vyrovná. Každopádně ta jednoznačná výhodnost ekonomické emigrace za prací je u nás už passé, na rozdíl např. od toho Rumunska a dalších balkánských zemí.
Dominik.HK: Buď ujištěn, že počítač a smartphone mají dnes na venkově všude nejen Poláci, ale i Rumuni nebo Bosňáci. Naopak tím, že pro ně tyhle předměty jsou hůř dostupné, představují tam výrazný symbol sociálního statusu, což u nás už tak patrné není a západně od nás už vůbec ne. A protože můžu srovnávat s dobami, kdy nebyly nejen mobilní telefony, ale ani internet (prakticky celá 90. léta internet pro "normální lidi" běžně dostupný nebyl), tak bych řekl, že jestli to na ulicích žije a nežije je kombinace dlouhodobých zvyklostí obyvatel a ekonomických vlivů. Německý a český venkov totiž byly mrtvé vždycky- rozdíl je akorát v tom, že u nás (a dříve i v Německu) se lidi objevili na ulici aspoň když šli do hospody, dnes Němci chlastají pivo doma v garáži, protože je to prostě mnohem levnější (Lidl je levný...). Ale tendence zavírat se doma, starat se jen o to, co je moje (a na veřejné zvysoka), ta je u nás, v Německu, Rakousku, Slovinsku a vlastně i Švýcarsku (s částečnou výjimkou italského Ticina) tradiční a nepřehlédnutelná. Po pravdě řečeno, tohle je přesně ten důvod, proč je pro mě venkov v uvedených zemích neuchopitelný- ono chodit prázdnými ulicemi mezi soukromými domy, kde není vidět živáčka (povívající záclony v oknech, naznačující, že lidé vetřelce zaregistrovali, nepočítám) a jediný ruch zajišťují divoce štěkající psi, to je něco, čehož smysl jsem nenašel. A naopak do Itálie, Portugalska a na Balkán (a vlastně částečně i do Polska) rád jezdím proto, že tam to na ulici žije, takže pokud se člověk naučí jazyk (nebo si zajistí, že se s místními nějak domluví), dá se tam zažít mnoho zajímavých zážitků, hodně se člověk od lidí dozví a samo o sobě je to "lidské teplo" prostě něco, co člověk z domova nezná. A pak odpustím i to, že veřejná doprava ani náhodou nefunguje, jak by to švýcarským standardům odpovídalo. Samozřejmě do okamžiku, než se systém veřejné dopravy rozpadne do té míry, že už se v daném regionu nedá bez využití auta ani pořádně pohybovat (což je bohužel stále víc případ BiH a Chorvatska).

» Twix Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 0 8.2.2017 13:33
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

SZKV: V podstatě souhlasím že emigrovat nyní do východního Německa nemá moc smysl (také mluvíš ze své zkušenosti), teda pokud nejsem například lékař, jako můj strejda co si v nemocnici v Geře přijde na velmi slušné peníze, byť té práci musí i dost obětovat. Nějak se ten "zájmový region" začíná obracet spíš na jihovýchod od nás, i když samozřejmě záleží na mnoha okolnostech.

Dominik: Polský nebo balkánský venkov moc neznám, dostanu se spíš do měst, ale je fakt že třeba Poláci se víc sdružují někde venku - třebaže smartphone mají povětšinou také a autem možná jezdí více než český venkovan. Jak píše Salubia, u nás spousta komplikací pramení z toho, že lidé se mezi sebou nechtějí nebo neumějí domluvit.

Salubia: Demonstrace jsem se na služební cestě neúčastnil (to by mě zaměstnavatel zařízl), místo toho jsem s kolegyní zašel na moldavské víno - ale řekla mi že tam byla minulý týden každý večer, a že to byla taková poklidná demonstrace, potkala tam spoustu známých, zpívali národní písně... takže sice je pravda, co píší média, že tisíce Rumunů jsou v ulicích, ale i ty demonstrace tady asi bývají celkem příjemné :-)

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 8.2.2017 10:20
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Mno, ono je to u nás částečně dané i tím, že česká společnost je dost rozdělená a spousta lidí spolu vůbec nemluví. Na Moravě je to sice méně znatelné, ale asi to bude i tam.
A čím dál tím víc se mi zdá, že to rozdělení a neschopnost komunikace je pro určité vlivové skupiny i výhodné (stačí se kohokoliv zeptat na nějaké sporné téma jako uprchlíci, ETT, Kalousek apod.).

Twix/Bukurešť: A co demonstrace?


» Dominik.HK Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 562 7.2.2017 23:15
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Spokojenost na východním venkově pramení právě z té chudoby a zaostalosti - venkované nemají počítač a smartphone, do nichž by mohli čumět. Místo toho tráví čas spolu. Velice dobře patrný je rozdíl mezi polským a českým venkovem - v Polsku ty vesnice zkrátka žijou, ve vesnici je třeba i více hospůdek nebo obchůdků, lidé se kolem nich scházejí a klábosí. Kdežto u nás jsou obchody často zavřené a lidé jezdí autem do anonymního města, popř. sedí doma. Venku pak nikdo není a vesnice působí depresivně. Vysněný západ vypadá podobně - jen ty vesničky jsou upravenější, ale mrtvo tam je tak jako tak.

» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 268 7.2.2017 23:11
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Twix: Co se týče životní úrovně, tak bych dodal jen tolik, že byly v 90. letech doby, kdy to Německo nebo Švédsko před námi čněly ve všech ohledech. Úspěch je tím pádem už to, že nejchudší Němci dnes žijí po všech stránkách hůř, než česká nižší střední třída- to zároveň znamená, že pokud člověk neumí pár vyvolených povolání, po nichž je v Německu sháňka, nemá z tohoto pohledu emigrace smysl- z principu si člověk přechodem do jiného prostředí s cizím jazykem sociálně o něco pohorší.
Tím spíš ovšem vynikne rozdíl v kvalitě veřejné dopravy mezi ČR a Německem. Když odhlédneme od nových nákupů vozidel a jejich údržby (obé je dáno evropským právem a jeho tlakem na láci ve veřejném sektoru), ale rozhodně se po většině německých aglomerací jezdí VHD o řád příjemněji, než např. v Praze. A totéž platí i pro regionální železnici, pokud jí člověk využívá regionálně a ne na přesuny v řádu stovek km. V penězích už ten rozdíl moc netkví, spíš v mentalitě poskytovatelů a provozovatelů té VHD. Což je horší: peníze se při troše snahy vždycky sehnat dají, ale lidslé myšlení se mění pomalu a těžko.
A co se týče lodní dopravy, tak se dá říct, že v rozporu s přáními "dopravních odborníků" (chtějících mít dálnice jen pro osobní auta bez nebezpečných kamionů) je lodní doprava konkurencí hlavně pro železnici. Výhodná totiž je hlavně pro velké objemy zboží, kde se nebazíruje na rychlosti (písek, uhlí, kontejnery), kde může být loď řádově levnější, než vlak
A opět je to historicky, společensky a geograficky podmîněno: v německých rovinách je vodních cest mnoho, používají se po staletí a jako "poslední míle" námořní dopravy se nabízejí samy od sebe. U nás tato doprava žádné předpoklady nemá a ostatně průplav mezi Dunajem a Mohanem v bavorském vnitrozemí žádný Kassastück taky není.


» Twix Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 0 7.2.2017 22:13
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Přijde mi trochu ošemetné srovnávat "životní úroveň" (třebaže je tento pojem nejspíš nějak přesně definovaný), včetně různých "zprůměrování" napříč celou zemí, aby výsledek reprezentoval jak někoho kdo dělá v IT firmě v Krakově, tak někoho kdo okopává políčko někde na Podlesí. Každopádně souhlasím, že doby, kdy jsme toužebně upírali zrak k západu, jsou už asi pryč. Relativně často se vyskytuju v zemích, které máme pořád v jakési balkánské rozvojové škatulce (právě jsem v Bukurešti), ale čím dál víc si říkám, co tady vlastně těm lidem chybí. Sice mají rozbitější chodníky a nevozí se Audinou, ale přijdou mi tak nějak šťastnější - rozhodně víc než třeba spousta lidí, co se odstěhovala do Londýna, a po čase zjistí, že to nějak není ono.

Jinak s tím Zemanovým kanálem souhlasím, samozřejmě je to nesmysl - už to současné splavnění Labe znamená, že každých pár kilometrů je nějaké zdymadlo. A vozba uhlí do Chvaletic byla o to víc diskutabilní, protože se vozilo proti proudu "do kopce", ne opačně jako to bývá jinde. Každopádně protože dopravní vzdělání nemám, tím spíš nějakou lodní specializaci, vždycky mě udiví, co všechno se pořád po vodě transportuje.

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 7.2.2017 15:40
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

SZKV: No vida, že se s váma dá občas souhlasit...
U Alláha, je to tak. Germanistán kráčí mílovými kroky do průseru a během let si průměrný Pražan přijde na slušnější život, než průměrný Meklenburčan...

» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 268 7.2.2017 9:10
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Twix: Lodní výtah v Niederfinow je celkem známá věc, ono jak je to kousek za Berlínem, stala se z toho dost turistická atrakce. I když bohužel se všemi těmi "modernizacemi" v podobě bezbariérovosti do poloviny cesty a nutností řešit vstup v zákaznickém centru celkem zdlouhavá. Už pomíjím, že v dnešní podobě se k tomu výtahu člověk mimo otevírací dobu zákaznického centra nedostane, což je škoda, když se k tomu nejlíp člověk dostane veřejnou dopravou v odpolední špičce pracovního dne. V roce 2014 jsem u toho byl okolo 18:30 (to jsem tam měl hodně přes hodinu), ale protože jsem neměl minci, dovnitř jsem se nedostal, dnes bych se tam v danou dobu nedostal ani kdybych měl po kapsách milióny...
Jinak se ten kanál celkem využívá, v obou případech, kdy jsem se k němu dostal, na něm panoval lodní provoz a v poslední době navíc prochází celkovou modernizací. Někdy po roce 2000 například postavili nový úsek kanálu nad tratí z Berlína do Stralsundu, čehož němečtí šotouši využívají k netradičním fotkám typu dole vlak a nad ním nákladní loď. Ono to souvisí s německou dopravní politikou, která vsadila na ekologii a tudíž (mimo jiné) podporuje lodní dopravu. Četl jsem i různé studie, jak prý lodní doprava po zavedení mýta na německých dálnicích pokvete. No, to jsem zvědav... Ono vůbec je ta německá ekologičnost značně selektivní a IAD se prakticky netýká (maximálně se zpoplatní starší auta, ale že by zavedli plnohodnotné mýto na dálnicích pro každého, nejen pro cizince, plošně omezili vjezd do měst pro všechna auta, nejen ta "nezelená" a rozumně podporovali investice do veřejné dopravy včetně financování jejich provozu, to ne), takže na tamní dění nemám úplně pozitivní názor. Každopádně něco jiného je rekonstruovat stávající průplav z dob císaře Viléma v rovině a něco jiného je stavět zcela novou vodní cestu v horách, takže v ten "Zemanův kanál" shledávám fantasmagorickým.
Etienne: Veřejná doprava sice není všechno, ale dá se podle ní dobře posoudit, jak v zemi funguje veřejný sektor obecně. A co jsem měl s Německem tu čest, tak podobně (z podstaty lepších časů a se stále větší rigiditou a chybovostí, kamuflováno megalomanskými investicemi) funguje v Německu i školství, zdravotnictví, veřejná správa obecně nebo třeba i knihovnictví. A i co se týče životní úrovně, tak minimálně výrazná část Němců se dnes rozhodně nemá líp, než my. Byť je to selektivní- jiný obrázek si člověk udělá v Berlíně resp. Braniborsku mezi lidmi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo mají práci s platem těsně nad 1000 eur měsíčně a jiný mezi blahobytnými "starodůchodci" v Karlsruhe, kteří stihli jít do penze ještě před všemi liberálními hokus-pokusy v této oblasti. Každopádně poté, co jsem s úžasem zjistil, že minimálně s východním Německem jsme už životní úroveň v podstatě srovnali, se na tamní dění dívám poněkud jinýma očima.

» Dominik.HK Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 562 6.2.2017 23:12
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Twix: Děkuji za ohlas. Mně osobně přijdou kanály jako holý nesmysl, jen pokud je krajina rovná a blízko moře, se to může vyplatit. Teď si představ, že na kanálu Dunaj - Odra - Labe by bylo výtahů několik a kolem Ústí n. O. by kanál vedl šílenými tunely... Navíc si nedovedu představit, jak by zaručili splavnost Labe, které je napůl suché každé léto. Jedna věc je vyškrábat se pár metrů nahoru u Eberswalde a něco jiného je dostat se o 150 m výše za Pardubicemi.

» Twix Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 0 6.2.2017 21:23
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Napříč Polskem, zemí plnou překvapení (3. díl – Eberswalde, Niederfinow)

Chtěl jsem napsat komentář před pár dny, ale před odesláním se mi to seklo, až teď jsem našel sílu napsat to znovu :-) Díky moc za celý cestopis plný zajímavých postřehů. O tom lodním výtahu jsem neměl tušení, a ještě víc mě zaujalo to, že v dnešní době (dálniční síť, otevřené hranice, zákazníci ochotní si připlatit za rychlou dopravu zboží) má ještě smysl investovat do stavby nového kapacitního lodního výtahu - teda pokud to není nějaká díra na peníze, jako asi ten zvedací most v Kolíně.

Na tom vytištěném spojení z DB automatu mě potěšilo, že se povedlo sloučit poznámky k vlakům (např. ta přeprava kol) napříč různými dopravci a zeměmi. A s tím zhasnutým Connectem je to myslím trochu zbytečná provokace, myslím že většina cestujících spíš očekává že bude zhasnuto (i pro řidiče je to lepší), samozřejmě fajn by byly čtecí lampičky, ale to není úplně nutné u v podstatě regionální relace z Paky do Hradce.

nasledujúce príspevky »