Přezdívky (3)

» Návrat

Pridané: 10.12.2015 8:00
Autor: Luděk Šimek, nick: » maxipes

Přezdívky (3) Vzpomínáte na Naumanovy Pohádky o mašinkách? Každá z těch „hrdinek“ měla své vlastnosti, své vrtochy (jedna byla mlsná – jen tak nějaké obyčejné uhlí nepapala – jiná zas nechtěla držet na kolejích) nebo i ctnosti (byla silná, pilná, pracovitá). Ty vlastnosti si ale Pavel Nauman nevymyslel, vzorem mu byly skutečné typy lokomotiv a taky je ilustrátor Kamil Lhoták věrně zachytil.

 

 

 

 

Byla to vlastně léta zkušeností těch, kteří denně obsluhovali tyto stroje, dobře znali jejich ctnosti i nectnosti a taky si je pojmenovali.

Podle provozních vlastností

Na některých oceňovali jejich býčí sílu – malý býček 422.0 a velký býček 423.0. Pro jinou zas bylo charakteristické, že jste ji mohli potkat kdekoliv na ČSD, proto se jí říkalo všudybylka. Je to řada 354.1 a v našem Malém atlasu železničních vozidel se diskutovalo, zda toto jméno právem patří i 354.0.


„Všudybylka jednička“ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Všudybylka 354.0 se zrodila počátkem století ve Floridsdorfu, u Císařsko-královských státních drah měla označení 129. O 76 let později v ČKD zahájili výrobu lokomotivy řady T 466.2, dnes 742, která si vysloužila pro totéž úplně jinou přezdívku: kocour, protože „je doma na každém dvoře“.


 Je to „kocour“. Na každém dvoře je doma © Václav Vyskočil

Vždyť jich taky na ČSD jezdilo 453. A když jsme u těch kocourů, tak připomeňme mašinku, která dostala na Slovensku jméno kocúr za úplně jinou vlastnost – hbitost. je to 700 a 701 (T 211.0 a 1). V roce 1928 ztroskotala výprava polárníků se vzducholodí Italia na ledové kře. Zachránil ji sovětský ledoborec Krasin. A protože tehdy v zimě statečně zdolávala mráz a sníh lokomotiva 456.0, dostalo se jí za to čestného jména krasin. (Tutéž přezdívku dostal ostatně i vlečný tramvajový vůz, dodávaný od roku 1930 do Prahy.)

To vozidlům nových trakcí se takové úcty nedostalo. S přelomem půlstoletí stalo se módou sezony do nepravostí rázně tepat, a tak i v přezdívkách se uplatňovaly spíš ty nectnosti. Tak jednou z přezdívek motoráku 830 (M 262.0) jsou žhavé trubky – může za to nedokonalé chlazení, způsobující časté vzplanutí. Motoráku M 240.0 (820) říkají nejen singrovka, že jeho motor zní příjemně jak šicí stroj, ale i kachna či vzducholoď, že se kolébá. A žabotlamě 451/452, hrkající s cestujícími jak pouťová atrakce, říkají též lochneska čili cukaidó, což je parafráze na japonské Hokkaido, protože i jeho příď je jak karikatura japonské vysokorychlostní jednotky. A motorák 810 (M 152.0) je malý, tak si na něj kdekdo dovolí. Tou mírnější nadávkou je mu orchestrion, že prý se musí tady bouchnout a tam kopnout, aby to hrálo.


„Orchestrion“ v moravských barvách © Václav Vyskočil

V sedmdesátých letech se objevila novinka na posunu ve velkých elektrizovaných stanicích – elektrické lokomotivy s jednou kabinou uprostřed – E 458.0, S 458.0 (110, 210) později 111, 114. A protože sjíždí stanici hezky od zhlaví ke zhlaví, říká se jim žehlička. [Poznámka editora: Běžnější a hodnověrnější původ této přezdívky tkví v tvaru lokomotivy.] Celá série velkých lokomotiv s tyristorovou regulací 363, 163, 263, 262, 362 prý ze začátku, než se vychytaly mouchy, měla „rychlý start ale krátký dolet“ jak rakety, které v té době NATO rozmísťovala v západní Evropě, proto se jim dodnes říká peršingy. Snad jedině hektory – malý 720 (T435.0) i velký 721 (T458.1) dosáhly ocenění své síly.

Tak si raději všimneme, jaká mašiny dostaly jména podle své konstrukce.

Podle technických zvláštností

Ony to vlastně někdy ani zvláštnosti nebyly a vrtá mi hlavou, proč právě a jen 434.x se říká čtyřkolák, když nebyly první ani poslední, co měly čtyři hnané nápravy. Rovněž jsme se už v minulém díle zmínili o ušaté 464.0 a 1, která byla ne první ale aspoň jedna z prvních ušatých, a o bobinách, které opravdu byly průkopnicemi uspořádání Bo’Bo‘, to se ale pak stalo tím nejrozšířenějším.


Technický unikát v těchto končinách – „ventilovka“; zdroj: K-REPORT

Zato 431.1 byla technickým unikátem v našich končinách – byla to ventilovka. Škoda, že jsem v té větě musel použít čas minulý. Víte, proč se mohutné nákladní 534.0 říká kremák? Má prý stejnou plochu roštu jako pec v krematoriu. A kdo by neznal její následovnici, rekordmanku těžkotonážního hnutí 556.0, a nevěděl, že štokr znamená tehdejší technickou novinku – mechanický přikladač.


Úderník na kolejích – „štokr“ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Opět postoupíme k trakci motorové. Víte, proč již vzpomínaný 830 (M 262.0) je také loďák ? Nejen svojí hranatostí připomíná lodní kufr, ale hlavně že má lodní motor. A celá série 850 – 854 jsou hydry, i když mají i jiné pařezdívky: 854 dostal nový motor, Caterpillar, a s ním i nové jméno – katr.


„CATka“ s motorem Caterpillar © Luděk Šimek

I další motoráky měly nějakou technickou zajímavost, která stála za pozornost a zvěčnění v přezdívce. V sedmdesátých až osmdesátých letech tak dlouho chrlili dvounápravové orchestriony čili kolejové autobusy M 152.0 na všechny lokálky i hlavní tratě, až konečně přišli na to, že když není velký motor, který by se vešel pod podlahu čtyřnápravového vozu, šly by tam dát dva ty osvědčené autobusové – a tak se zrodilo kvatro 842. A 843 má i hezčí jméno než rakev: Že v ovládací skříni bliká samá LEDka, říká se mu apollo. 743 jsou osazeny silovými tranzistory, proto je to tranzistor čili elektronik.

A co elektriky? 111 (E 458.1) byla jedna z prvních u nás s tyristorovou regulací, proto, a také kvůli odlišení od ostatních žehliček, je to tyristorka. Naopak 371 a 372 se sice skříní podobají tyristorovým lokomotivám, ale jsou krokem zpátky – je to bastard. Naprostou novinkou, co se týče skříně ale hlavně pohonu a jeho řízení, byl prototyp 169: Má asynchronní motory, proto je to asynchronka. Bohužel byl v r. 1987 vyroben pouze jeden kus.


„Asynchron“ na konci své provozní éry © Leoš Tomančák

Podle původu

Až do konce 19. století v Českých zemích i dnešním území Slovenska jezdily lokomotivy především rakouské výroby. V ČKD byla první vyrobena v r. 1900, ve Škodě Plzeň až v r. 1920, po r. 1918 však postupně staré rakouské stroje začala nahrazovat domácí výroba a během několika desetiletí koleje ČSD natolik opanovaly domácí stroje, že importovaná lokomotiva se stala vzácností a hned se to odrazilo i v její přezdívce. Nejstarším jménem podle země původu, které znám, je nejspíš uhranka řady 331.0, nakoupené v letech 1919 – 1924.


Řada 331.0 aneb „uhranka“; zdroj VLAKY.NET

Němka je známá nákladní lokomotiva 555.x, u DR řada 52. Byla vyráběna od r. 1942, a to nejen v Německu, ale i v lokomotivkách okupovaných zemích, např. v Plzni.

Hungaria je jméno expresu Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť. V šedesátých letech ho zajišťovaly maďarské motorové jednotky Ganz řady M 295.0 a M 298.0 a tak je pochopitelné, že i jim se říká hungaria. To se ale musíme vrátit ještě k jednomu motorovému vozu, vyrobenému pouze ve dvou kusech, kterému se říká stejně jako spoji, na kterém jezdila, a má v názvu zemi: legendární Slovenská strela M 290.0.


Starší z „hungarií“ - M 295.0; zdroj: Wikipedie

Vyvíjet novou ozubnicovou lokomotivu by se v ČKD asi nevyplatilo, když ČSD v r. 1961 potřebovaly jen čtyři. Proto je zakoupily z SGP Floritsdorf, označily T 426.0 (dnes 715) a říkalo se jim rakušanka. Ze stejného důvodu byly v r. 1970 zakoupeny pro trať Štrba – Štrbské pleso 3 dvouvozové ozubnicové jednotky SLM Winterthur, značené u nás EMU 29.0 (dnes 405.95/905.95) – švýcarka.


Zubačková „rakušanka“ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zemi jejich původu napovídají i jména dvou dalších vozidel: lokomotiva řady 781 (T 679.1) sergej (a nechci řešit, je-li Lugansk víc ruský nebo ukrajinský) a dvouvozová jednotka 835 marfuša. Ještě na jednu lokomotivu zahraničního původu si vzpomínám. Byla nevzhledná, ale silná, pocházela až z Velké Británie, působila nezvykle neotesaně vedle elegance výtvorů československé konstruktérské školy, ale vydatně pomáhala na postrku štokrům a kremákům ve zdolávání těžkotonážních rekordů Nesla označení 459.0 a protože sem byla dodána v rámci mezinárodní pomoci v poválečné obnově UNRRA, říkalo se jí unra, ač se oficiálně jmenovala Liberation.                                                                    


Lokomotivy zvané „unra“ k nám přišly přes kanál; zdroj: archiv PhDr. Zbyněk Zlinský

Rodiště se projevilo ve jméně i v podobě výrobce: Kotel pro parní vůz M 124.0 vyrobila firma F.X.Komarek Wien, proto mu říkáme komárek. Proč se 735 (T 466.0) říká pilštyk asi netřeba vysvětlovat – má licenční motor Pielstick. A představme si ještě jedno vozidlo z dovozu, Regio-Shuttle RS1 od firmy Stadler Pankow GmbH, tedy regiošuplík čili štrůdl. označený oficiálně řadou 840 resp. 841.

Podle místa působnosti

Uvedu i dva případy, kdy se naopak lokomotiva jmenuje podle země, kam se od nás exportovala. Šest litevek 399.0 bylo vyrobeno pro Litevské dráhy v r. 1939. Během války se s ustupující německou armádou vrátily k nám a staly se do té doby nejrychlejšími našimi lokomotivami (130 km/h) s nejvyšší hmotností na nápravu – (19 tun). Lokomotiv dnešní řady 740 se v letech 1973 - 1989 pod označením T 448.0 vyrobilo především pro československé vlečky 459, pár stovek se jich exportovalo, dokonce až tak daleko, že si vysloužila přezdívku bangladéška. Někdy se lokomotivě přezdívá  i podle lokálního působení u nás. Mám teď na mysli jeden z kafemlejnků, a to buštěhradku 300.6, skaličák 433.0, že působil ve Skalici nad Svitavou, a uhelky 122 a 123 (E 469.2 a 3), pilně tahající náklady uhlí na ústecku.


Druhý „skaličák“ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tím končí můj třídílný výčet přezdívek lokomotiv a dalších vozidel, co jezdívaly a jezdí po kolejích v našich končinách. Zatím – konec má otevřený. Vím určitě, že není úplný, že se ozvou čtenáři, dožadující se nápravy – vždyť právě tu jejich milovanou mašinku či přezdívku jsem neuvedl. Ale na to já právě čekám. Tak se dozvím, já i čtenáři, o dalších krajových jménech, které dosud neznáme.

Úvodní obrázek: „Krasin“ skutečný (podle www.modellode.cz) a železniční (na obrázku Jiřího Boudy)

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský

Luděk Šimek


Galéria k článku

Počet: 42     Stránky: / 2        

Foto 23.06.2007 - Lužná u Rakovníka: malý a velký býček ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: všudybylka nulka 354.01 ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: všudybylka jednička 354 ...

Foto 31.08.2005 - Plzeň hl.n.: kocour 742.017 je také v ...

Foto 701.776-7 - hbitá jako kocour; zdroj: ŽelPage

Foto 456.0 neboli 'krasin' - © Jiří Bouda

Foto 16.04.2006 - Mouchnice: kachna, vzducholoď, singro ...

Foto 23.10.2004 - Praha Masarykovo n.: cukaidó 452.017- ...

Foto 26.10.2005 - Znojmo: orchestrion 810.433 v moravsk ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 19         Výpis:    
» Cestujucipacient Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 12.12.2015 10:36
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

Vyborny clanok...

» azetdak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 195 11.12.2015 22:40
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

Ano, první laminátka je v muzeu Škoda transportation v Plzni, sice povrchově načinčaná,ale bez vnitřní výstroje, todíž nepojízdná. Bohužel není velká naděje, že ještě někdy vyjela.

» Laci Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 2 073 11.12.2015 20:16
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

maxipes: aha! wiki! No toto...? No to som teda naozaj nevedel. Vdaka! Podle...


» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 041 11.12.2015 19:25
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

Podle https://sk.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_ru%C5%A1e%C5%88_S_699.0 je teď první Laminátka tam, kde se zrodila.

» Laci Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 2 073 11.12.2015 19:12
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

Mozno som necital pozorne: kde je S699.001 fyzicky teraz? A ako sa ma?
Preco? Lebo osudy prototypov su zvacsa...

Link/y?

D!


» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 041 11.12.2015 16:06
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

To jsou ty žlutý polský škatule, co jezdí do UO a do Chocně?

» MiroD Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 081 11.12.2015 15:44
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

Ten poľský panťák mal českú prezývku "dřevolíno" podľa drevného a umakartového vnútorného obloženia. Mňa pobavilo, keď som v ňom videl klasické porcelánové poistky.

» mikulik Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 2 780 11.12.2015 12:56
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

- pred par rokmi cez skalite do ziliny jazdieval polsky pantak- tak hrca skareda hranata- studaci ho volali "erotak" lebo bol vnutri ruzovucky.

» Aleš_Liesk. Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 153 11.12.2015 9:47
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

O zachování asynchrona se uvažuje.

» Bufalo Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 1 661 11.12.2015 9:41
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Přezdívky (3)

Pekná celá séria o prezývkach. Práve som sa chcel opýtať kde je asynchrón. Kolega azetdak mi už sčasti odpovedal. Škoda. Mohli ho nechať aspoň vo vystavovateľnom stave ako muzeálny exponát. Poodobne ako opravili po rokoch chátrania laminátku S 699. 001

nasledujúce príspevky »