InnoTrans 2014 krok za krokem (2)

24.10.2014 8:00 Josef Vendolský

InnoTrans 2014 krok za krokem (2)

V minulém dílu trilogie reportáží z veletrhu InnoTrans 2014, který byl úvodním, jsem popsal svoji cestu do Berlína a zpět a zároveň jsem vám slíbil pokračování ve formě přiblížení několika exponátů. V dílu dnešním bych se tedy rád věnoval vystavovaným lokomotivám. V tomto segmentu je trend posledních let omezený, protože novinky se soustředí zejména na ucelené jednotky, ale přesto bylo na co koukat.

 

 

 


Elektrická lokomotiva SIEMENS Vectron 

Již tradičně došlo v Berlíně k ukázce současné produkce lokomotiv společnosti Siemens zastupované několika Vectrony. Společnost zde letos konkrétně představila elektrického Vectrona AC s označením 193.970-1 a motorového Vectrona DE s označením 247.901-2, který je starým známým, protože byl vyroben v roce 2010 pod výrobním číslem 21761 a ve stejném roce se představil i na InnoTransu. Naproti tomu Vectron AC 193.970-1 byl na veletrhu nováčkem.

Vyroben byl v roce 2014 pod výrobním číslem 21924 jako verze s elektrickou výzbrojí pro napěťové soustavy 15kV 16,7Hz a 25kV 50Hz stř. pro provoz v Německu, Rakousku a Maďarsku. Lokomotiva má výkon 6,4 MW a maximální rychlost 200 km/h. Je to však již po třetí, kdy Siemens představil na InnoTrannsu Vectron AC bez výraznějších změn. Novinky se tak omezují pouze na zabezpečovací zařízení, kdy vystavovaná lokomotiva 193.970-1 bude po veletrhu sloužit pro testy v Norsku, Švédsku a Dánsku, za kterým účelem je již vybavena potřebným zabezpečovacím zařízením a mobilní částí ETCS. 


Lokomotiva 193 970-1 © Josef Vendolský

Zdroje:  

  1. Siemens Vectron – Wikipedie
  2. Vectron – lokomotiva, která vytváří nová spojení – informační leták ve formátu PDF  

Lokomotiva Bombardier TRAXX F140 AC Last Mile 

Lokomotiva TRAXX AC3 LM (Last Mile) byla na veletrhu představena již v roce 2010, kdy se jednalo o stroj 187.002-1 z dodávky pro Railpool. Na letošním veletrhu byla vystavena lokomotiva TRAXX F140 AC3 LM nesoucí označení 187.009-6 D-DB a lak DB. Zbarvení i označení lokomotivy je pro mne prozatím záhadou, protože dle dostupných informací DB sice objednaly 130 lokomotiv TRAXX AC3 (187.1 a 147), ale pravděpodobně bez přídavného spalovacího motoru. Na zjišťování podrobností jsem bohužel neměl čas, ale jistě se je brzy dozvíme. Nyní již ale něco málo slov k lokomotivě samotné.

Jedná se o skříňovou elektrickou lokomotivu s maximální rychlostí 140km/h a výkonem 5600kW. Pro obsluhu nezatrolejovaných kolejí nebo například terminálů kombinované dopravy je lokomotiva vybavena přídavným spalovacím motorem Deutz o výkonu 230kW s emisemi vyhovujícími normě Euro IIIB, který lokomotivě poskytuje výkon 180kW na obvodu kol. Od ostatních v současnosti vyráběných lokomotiv se lokomotivy z rodiny TRAXX AC3 LM na první pohled odlišují vzhledem bočnic, které jsou opatřeny technologií Flex Panel. Jedná se o ocelový rám upevněný na bočnici, ve kterém je napnuta plachta. Výhodou tohoto řešení je možnost jednoduché změny provozovatele vozidla nebo umístění reklamy bez nutnosti složité výměny polepů nebo laku.


Lokomotiva 187 009-6 © Josef Vendolský 

Technické údaje:

Délka přes nárazníky: 18 900 mm
Výkon: 5 600 kW
Šířka vozidla: 2 977 mm
Výška vozidla (přes pantografy): 4 283 mm
Hmotnost: 87 t

Maximální rychlost: 140 km/h

Zdroje:

  1. TRAXX - Electric Locomotive - Bombardier Transportation
  2. Traxx AC3: overview na Railcolor.net
  3. InnoTrans 2014 - TRAXX AC Locomotive with Last Mile Feature - YouTube
  4. TRAXX AC with Last Mile diesel-electric engine - YouTube

Elektrická lokomotiva DRAGON E6ACT-008 

Další elektrickou lokomotivou představenou na veletrhu se stala šestinápravová elektrická lokomotiva DRAGON polského výrobce NEWAG (dříve ZNLE) Gliwice s označením E6ACT - 008 (91 51 3 187.009-6). Lokomotiva je součástí objednávky pěti lokomotiv typu E6ACT pro dopravce LOTOS Kolej Sp., která byla uzavřena na předcházejícím veletrhu InnoTrans dne 19. září 2012. K předání první lokomotivy došlo 3. března letošního roku v Gdaňsku a tato se ihned zapojila do vozby nákladních vlaků jmenovaného dopravce.

Lokomotiva typu E6ACT „Dragon“ je navržena jako skříňová se samonosnou svařovanou konstrukcí pro vozbu těžkých osobních a nákladních vlaků do rychlosti 120 km/h. Uspořádání náprav Co'Co', spolu s hmotností 119 t a celkovým výkonem 5 MW, umožňuje vozbu vlaků o hmotnosti až 4 500 tun. Pohon lokomotivy zajišťuje šestice asynchronních trakčních motorů. Vyrobeno bylo prozatím 9 lokomotiv pro polské dopravce. Čtyři lokomotivy byly dodány dopravci STK, zbývajících pět poté právě dopravci LOTOS Kolej Sp. z o.o.  


Lokomotiva 3 187 009-6 © Josef Vendolský

Technické údaje:

Rozchod: 1 435 mm
Uspořádání náprav: Co'Co'
Délka přes nárazníky: 20 330 mm

Šířka: 3 000 mm
Výška: 4 325 mm
Hmotnost: 119 t
Zatížení na nápravu: 19,6 tun

Maximální rychlost: 120 km/h (konstrukční 140 km/h)

Trvalý výkon: 5 000 kW

Maximální tažná síla: 450 kN
Napájecí systém: 3 kV DC


Zdroje: 

Rumunská firma Softronic se v Berlíně prezentovala elektrickou dvousystémovou šestinápravovou lokomotivou TRANSMONTANA s označením 480.017-9 (celé číslo dle UIC 91 53 0 480 017-9) a určením pro dopravce DB Schenker Rail Romania, který je v současnosti jejím největším zákazníkem. Lokomotiva 480.017-9 je již sedmnáctou vyrobenou lokomotivu své řady, avšak první, která splňuje evropské bezpečnostní normy TSI. Z tohoto důvodu je lokomotiva oproti svým šestnácti předchůdkyním o 45 cm delší a má značně pozměněný design čel.

Pohon lokomotivy zajišťuje šest asynchronních trakčních motorů o celkovém výkonu 6 MW. V případě poruchy je stroj schopen dojet i na jeden trakční motor. Firma v současné době rovněž zvažuje přidání spalovacího motoru pro možnost pohybu lokomotivy na kolejích bez trolejového vedení. 24. září, tedy přímo v průběhu veletrhu, Softronic podepsal smlouvu s novým zákazníkem CER Hungary Zrt. na dodávku jedné lokomotivy v hodnotě přibližně 800 mil. HUF. Společnost se tak stane po dopravci MMV již druhým zákazníkem mimo Rumunsko. Ostatní vyrobené stroje jsou provozovány společnostmi DB Schenker Rail Romania a CFR Călători.   


Lokomotiva 480 017-9 © Josef Vendolský

Technické údaje:

Rozchod: 1 435 mm
Uspořádání náprav: Co'Co'
Délka přes nárazníky: 20 700 mm

Zatížení na nápravu: 21,5 tun

Trvalý výkon: 6 000 kW

Rozjezdová tažná síla: 435 kN

Napájecí systém: 25 kV 50 Hz AC + 15 kV 16,7 Hz AC
 
Zdroje:
  1. TransMontana, Bi-system Electric Locomotive – informační leták ve formátu PDF
  2. IHO - Vasút - Transmontana a CER-nél is!

Motorová lokomotiva TRAXX P160 DE ME (245.014) pro DB

Motorová lokomotiva TRAXX P160 DE ME (P = passenger, DE = dieselelectric, ME = multiengine) byla, stejně jako elektrická lokomotiva TRAXX AC3 LM, představena již na veletrhu Innotrans 2012. V roce 2011 DB Regio uplatnili první pevnou objednávku z rámcového kontraktu na dodávku až 200 motorových lokomotiv na celkem 20 lokomotiv TRAXX P160 DE ME označených řadou 245. Na veletrhu Innotrans 2012 se představila třetí vyrobená lokomotiva řady 245, na veletrhu letošním poté již čtrnáctá lokomotiva z této dvacetikusové série. Ve své konstrukci je lokomotiva maximálně shodná s elektrickými lokomotivami 145, 146 a 185, kdy počet shodných dílů přesahuje 70%.

Lokomotivy, jak již jejich označení napovídá, mají maximální rychlost 160km/h a jsou určeny pro vozbu osobních a nákladních vlaků na neelektrifikovaných hlavních tratích normálního rozchodu 1 435 mm. Jejich pohon obstarává čtveřice čtyřdobých řadových přeplňovaných šestiválců Caterpillar C18 s přímým vstřikem paliva o celkovém výkonu 2 252 kW, splňující emisní limity EURO IIIB. Maximální tažná síla lokomotivy je 300 kN a přenos výkonu je elektrický. Cena lokomotivy se pohybuje kolem 3 mil. EUR. Prvních sedm lokomotiv z pevné objednávky na 20 lokomotiv je určeno pro depo Kempten DB Regio Allgäu-Schwaben, kde budou v provozu na relacích Memmingen/Kempten – Buchloe – München a Füssen - Marktoberdorf – Buchloe – München/Augsburg.

Dalších osm lokomotiv (245.008 až 015) je určeno pro Südostbayern (regionální divize DB v jihovýchodním Bavorsku) jako náhrada motorových lokomotiv řady 218 v čele souprav patrových vozů na trati Simbach – Mühldorf – München od prosince 2014 a do této série tedy patří i vystavovaná lokomotiva 245.014. Zbývajících pět strojů řady 245 bude dislokováno v depu Frankfurt-Griesheim. Dne 6. června 2014 DB oznámila zadání pevného kontraktu z rámcové smlouvy na dalších sedm lokomotiv řady 245 určených pro náhradu dvojice lokomotiv řady 218 na spojích „Sylt Shuttle“ mezi Niebüllem a Westerlandem na ostrově Sylt zajištujícími přepravu osobních automobilů. 


Lokomotiva 245 014 © Josef Vendolský
Technické údaje:

Délka přes nárazníky: 18 900 mm
Výkon: 2 252 kW
Šířka vozidla: 2 977 mm
Výška vozidla: 4 256 mm
Hmotnost: 83 t

Maximální rychlost: 160 km/h

Zdroje:

Na veletrhu se stejně jako před dvěma lety prezentovala i americká firma GE Transportation se svoji lokomotivou PowerHaul ve verzi pro kontinentální Evropu typu PH37ACai, kterou v licenci vyrábí turecká státem vlastněná firma Tülomsaş (Türkiye Lokomotiv ve Motor Sanayi A.S.) ve svém závodě Eskişehir. První licenční lokomotiva byla v Eskişehiru vyrobena v roce 2012 pod výrobním číslem TLMGE 001 a v září téhož roku představena na veletrhu InnoTrans 2012 pod označením 29008 a v nátěru dopravce HHPI (Heavy Haul Power International).

Tento dopravce sice skutečně zadal v roce 2012 objednávku na dva stroje pro svoji německou divizi, avšak označení 29008 i nátěr vystavované lokomotivy byl kamufláží, protože v době veletrhu se oba stroje pro HHPI teprve vyráběli a vystavovaná lokomotiva byla po veletrhu odeslána do mateřského závodu v Erie (USA). Další objednávku na lokomotivy typu PH37ACai zadaly turecké dráhy TCDD, a to konkrétně na 20 kusů, které obdržely u TCDD označení DE36000. Na veletrhu letošním byla představena třetí vyrobená lokomotiva typu PH37ACai v Eskişehiru. Lokomotiva byla opatřena nátěrem tureckých drah TCDD a označením DE 29 006.

Kdo pozorně četl závěr předchozího odstavce, musí podotknout, že v označení něco nesedí. Vždyť lokomotivy u TCDD mají přeci označení DE360000 a ne DE29000. A mají pravdu. I letos byl nátěr vystavované lokomotivy poněkud kamufláž a na mnohých železničních serverech na to skočili. Ve skutečnosti se jedná o lokomotivu mimo objednávku TCDD a nátěr tureckých drah byl pouze připomínkou kontraktu na dodávku lokomotiv pro TCDD. Lokomotiva PH37ACai je konstruována jako skříňová s hmotností 120 tun. Pohon lokomotivy zajišťuje naftový šestnáctiválcový motor GE typu P616 o jmenovitém výkonu 2 750 kW se dvěma turbodmychadly splňující emisní limity EURO IIIA.
 

Lokomotiva fiktivního označení DE29006 © Josef Vendolský
 
Technické údaje:

Délka přes nárazníky: 22 585 mm
Šířka: 2 890 mm
Výška: 4 181 mm
Rozjezdová tažná síla: 600 kN
Trvalá tažná síla: 427 kN
Objem palivové nádrže: 8 700 l

Maximální rychlost: 120 – 160 km/h

Zdroje:

  1. GE PowerHaul - Wikipedia, the free encyclopedia
  2. GE and Tülomsaş extend locomotive partnership - International Railway Journal
Motorová lokomotiva GAMA Marathon (111Db-001)

Dne 23.11.2013 dopravce PKP Intercity vypsal výběrové řízení na dodávku 10 čtyřnápravových motorových lokomotiv pro traťovou službu. Součástí kontraktu byl i pozáruční servis lokomotiv po dobu 12 let. Vítěz byl vyhlášen 26. 2. letošního roku a stala se jím se svoji lokomotivou GAMA Marathon firma PESA Bydgoszcz, která nabídla cenu 131,2 milionů zł. za lokomotivy a 3,49 zł/km za jejich údržbu po dobu 12 let. Dopravce předpokládá nasazení lokomotiv na vozbu vlaků na neelektrifikovaných tratích Ełk – Korsze, Ełk – Olecko – Suwałki, Rzeszów – Stalowa Wola – Zamość, Rzeszów – Jasło – Zagórz, Krzyż – Gorzów Wlkp. a Piła – Krzyż, a to od října 2015.

První vyrobená motorová lokomotiva GAMA Marathon s označením 111Db-001 byla dokončena v průběhu července letošního roku a ihned začala podstupovat náročné testy. Svoji premiéru na veřejnosti si poté odbyla právě v Berlíně, kde byla 24. 9. oficiálně představena. Lokomotiva je vybavena spalovacím motorem MTU 16 V 4000 R84, který ji poskytuje maximální výkon 2 400 kW a tažnou sílu 275 kN. Pohon lokomotivy zajišťuje čtveřice asynchronních trakčních motorů. Hmotnost lokomotivy je 84 t a její maximální rychlost 140 km/h. Nicméně, vystavená lokomotiva 111Db-001, i přes svoje vnější barevné řešení, mezi lokomotivy pro PKP Intercity nepatří a i v tomto případě tak šlo o kamufláž. Lokomotiva bude použita pro testy a homologaci typu a následně nabídnuta k prodeji.
 

Lokomotiva 111Db-001 © Josef Vendolský
 
Technické údaje:

Délka přes nárazníky: 19 800 mm
Uspořádání náprav: Bo´Bo´
Výkon: 2 400 kW
Výška vozidla: 4 300 mm
Hmotnost: 84 t

Maximální rychlost: 140 km/h

Zdroje: 

  1. Pesa SA
  2. GAMA Marathon – informační leták ve formátu PDF
  3. Oficjalna premiera spalinowej Gamy w Berlinie - Kurier Kolejowy
Motorová lokomotiva CZ LOKO TME3-020 pro BČ

Lokomotiva TME3-020 je součástí objednávky běloruských železnic na dvacet nových lokomotiv v celkové hodnotě přibližně 500 milionů korun. Lokomotiva je určena pro lehkou a středně těžkou posunovací a lehkou traťovou službu na vlečkách a tratích o rozchodu 1 520 mm. Lokomotiva je konstruována jako dvounápravová kapotová s věžovou kabinou strojvedoucího a uspořádáním dvojkolí Bo. Její hmotnost je 46 tun a maximální rychlost 60 km/h. Pojezd lokomotivy tvoří dvojkolí a jeho vedení, trakční motory, nápravové převody, vypružení a mechanická část špalíkové brzdy. Pohonná jednotka sestává ze spalovacího motoru Caterpillar C15 a alternátoru Siemens.

Přenos výkonu od spalovacího motoru na hnací dvojkolí je střídavý elektrický AC/AC. Alternátor napájí přes trakční usměrňovač dva trakční kontejnery s trakčními střídači. Vždy jeden trakční kontejner dodává energii svému asynchronnímu trakčnímu motoru, který je individuální pro každé dvojkolí. V zadní kapotě je umístěn elektrický rozvaděč, blok elektrodynamické brzdy (EDB) a pneumatický blok. Regulaci výkonu a ovládání celé lokomotivy zajišťuje řídicí systém MSV elektronika s funkcí automatické regulace rychlosti. Dosazeny jsou tři systémy vzduchotlakých brzd (samočinná, přímočinná, doplňková), brzda střadačová (zajišťovací) a elektrodynamická brzda (EDB).

Pro lokomotivu byl zároveň společností MSV elektronika představen nový prototyp dálkového reflektoru RLGO1 vyvíjený dle požadavků norem GOST 12.2.056-81 a GOST 15-150, tedy pro aplikace do vozidel širokého rozchodu RŽD a postsovětských zemí. U těch jsou totiž požadovány hodnoty svítivosti reflektorů pro normální světlo v rozmezí od 6,4 do 9,6 x 105 cd, pro tlumené pak od 0,7 do 1,2 x 105 cd, což je oproti evropským standardům zhruba desetinásobek. Jako zdroj světla je u tohoto reflektoru použito 96 vysoce svítivých LED diod v kombinaci s originálně navrženou optikou. Mechanická část reflektoru je tvořena masivním hliníkovým rámem, ke kterému je připevněn rám, určený k montáži reflektoru na vozidlo a k následnému nastavení světelného toku v požadovaném směru.
 

Lokomotiva TME3-020 © Josef Vendolský
Technické údaje:
 
Rozchod: 1 520 mm
Počet náprav: 2
Uspořádání náprav: Bo
Maximální rychlost: 60 km/h
Přenos výkonu: elektrický AC/AC
Pohonná jednotka: spalovací motor CAT C15

Jmenovitý výkon: 403 kW

Maximální tažná síla: 154 kN
Hmotnost: 46 tun

Zdroje:

Motorová lokomotiva DE18 Vossloh
 
Lokomotiva DE18 je čtyřnápravová dieselektrická lokomotiva určená pro nákladní dopravu. Její pohon zajišťuje spalovací motor MTU 12V 4000 R43, který splňuje emisní normy EURO IIIB a poskytuje výkon 1 800 kW. Přenos výkonu je elektrický střídavý AC/AC. Hmotnost lokomotivy může být dle konfigurace od 80 do 90 tun. Vystavovaná lokomotiva byla vyrobena v roce 2013 pod výrobním číslem 5501984 a dodána společnosti BASF SE, Ludwigshafen, kde byla označena jako „DE 24“.
 

Lokomotiva DE 24 © Josef Vendolský
 
Technické údaje:
 
Rozchod: 1 435 mm
Uspořádání náprav: Bo'Bo'
Délka přes nárazníky: 17 000 mm
Šířka: 3 080 mm
Výška: 4 310 mm
Hmotnost: 80 - 90 t
Maximální rychlost: 120 km/h

Trvalý výkon: 1 800 kW

Maximální tažná síla: 325 kN

Zdroje:

  1. Vossloh DE 18 - Wikipedia, the free encyclopedia
  2. Vossloh - Produkte und Services - Produktportfolio - DE 12 - DE 18

Motorová lokomotiva G12 Vossloh

Lokomotiva G12 se skutečným označením dle UIC 92 80 4 120 001-7 D-VL nebyla v Berlíně žádným nováčkem. Vyrobena byla jako prototyp typu G12 již v roce 2010 pod výrobním číslem 5001919 a ve stejném roce byla představena na veletrhu InnoTrans 2010. Jejím vlastníkem je společnost Vossloh Locomotives GmbH, Kiel. Na veletrhu letošním se představila v nátěru společnosti Spitzke Logistik GmbH s fiktivním označením „G 12-SP-012“. I toto byla kamufláž, jejímž účelem byl pouze doprovodný efekt pro symbolické předání modelu lokomotivy G18 zástupci společnosti Spitzke Logistik GmbH, která má objednány dvě lokomotivy typu G18.

Lokomotiva G12 je určena pro posunovací a traťovou službu v nákladní dopravě. Její pohon zajišťuje spalovací motor MTU 8V 4000 R43, který splňuje emisní normy EURO IIIB a poskytuje výkon 1 200 kW. Přenos výkonu je hydraulický pomocí převodovky Voith L 4r4 zseU2. Hmotnost lokomotivy může být dle konfigurace od 80 do 90 tun. Lokomotivu je možné vybavit současně třemi národními zabezpečovacími systémy a ETCS. 


Lokomotiva s fiktivním označením G 12-SP-012 © Josef Vendolský

Technické údaje:

Rozchod: 1 435 mm
Uspořádání náprav: B'B'
Délka přes nárazníky: 17 000 mm
Šířka: 3 080 mm
Výška: 4 310 mm
Hmotnost: 80 - 90 t
Maximální rychlost: 100 km/h

Trvalý výkon: 1 200 kW

Maximální tažná síla: 291 kN

Zdroje:

  1. Vossloh - Produkte und Services - Produktportfolio - G 12 - G 18
  2. Vossloh - SPITZKE LOGISTIK erhält auf der InnoTrans symbolisch erste G 18 Lokomotive von Vossloh Locomotives

Motorová lokomotiva 221.145-6 PEG

Lokomotiva 221 145-6 (celé označení dle UIC 92 80 1221 145-6 D-PEG; bývalá řada V200.1 DB) představená společností NETINERA Werke Gmbh (člen skupiny FS – bývalá Arriva) byla jedním ze zástupců modernizací na veletrhu. Lokomotivy bývalé řady V200 byly vyvinuty jako univerzální náhrada parních lokomotiv pro dopravu osobních i nákladních vlaků na neelektrifikovaných tratích SRN a v letech 1953 až 1965 bylo v továrně Krauss-Mafei vyrobeno celkem 86 lokomotiv řady V200 (dnes 220) a 50 lokomotiv silnější řady V200.1 (dnes 221.1). A skutečně. Lokomotivy se hrdě postavily do čela osobních i nákladních vlaků a pod hlavičkou DB odjezdily desítky tisíc kilometrů. Až nadešel rok 1988 a v depu Oberhausen s ohledem na klesající nákladní dopravu a jejich náhradu řadami 210 a 218 dojezdily poslední stroje řady 221.1.

Ve stejném roce řecké státní dráhy (Organismos Sidirodromon Ellados = OSE) hledali lehčí dieselové lokomotivy, které by nahradily jejich dosavadní těžké šestinápravové lokomotivy americké a rumunské výroby a do hledáčku padly právě vyřazované lokomotivy řady 221.1 DB. Bylo provedeno několik zkušebních jízd lokomotivy 221 133-2 mezi Soluní a Aténami (viz video) a navzdory zjištění, že lokomotivy nejsou vhodné pro provoz v teplotních podmínkách Řecka, OSE v roce 1989 zakoupily 20 lokomotiv. V Řecku lokomotivy vozily převážně osobní vlaky mezi Soluní a Aténami, avšak byly s nimi značné problémy, a to zejména z důvodu nízkých zkušeností s obsluhou, špatné údržby a již zmíněných vysokých teplot.

Poslední dvě lokomotivy byly z provozu staženy v roce 1997 a spolu se zbývajícími 18 stroji odstaveny v Aténách, kde se na nich začal pomalu podepisovat zub času. Až v roce 2002 se společnosti Prignitzer Eisenbahn GmbH (PEG) podařilo od OSE všech 20 lokomotiv odkoupit a převézt zpět do Německa za účelem jejich opravy (některé použity jako zdroj náhradních dílů) a nabídnutí potenciálním zájemcům. Naše konkrétní lokomotiva V200.145 byla vyrobena v roce 1965 pod výrobním číslem 19265 a dodána 30. července 1965 do depa Villingen (Schwarzwald). Dne 1. ledna 1968, po přechodu DB na nový číslovací systém, obdržela označení 221.145-6, pod kterým ji můžeme znát i dnes. V depu Villingen slouží až do 27. září 1976, kdy odchází do depa Oldenburg, kde však není v provozu dlouho a o čtyři roky později 28. září 1980 je předána do depa Gelsenkirchen-Bismarck.

 Ani zde se však příliš neohřeje a již 1. ledna 1982 přechází do svého posledního působiště Oberhausen-Osterfeld Süd. Z provozu byla lokomotiva vyřazena 29. května 1988 a o měsíc později 30. června 1988 následovalo i její úřední zrušení. Na rozdíl od jiných strojů řady 221.1 však měla to štěstí, že se stala jednou ze skupiny 20 lokomotiv, které od DB odkoupily řecké dráhy OSE. Lokomotiva byla opravena, dostala slušivý modrobílý nátěr a označení OSE A423. K jejímu odstavení došlo v roce 1996, a jak již bylo zmíněno, v roce 2002 byla převezena zpět do Německa a odstavena v Pritzwalku. V roce 2010 v dílnách NETINERA Werke GmbH. (dříve Arriva Werke GmbH) zahájili s využitím dílů z lokomotivy V200.127 její opravu.

Pohon lokomotivy nově obstarává dvojice dvanáctiválcových dieselových motorů MTU 12 V 4000 R 41 R s celkovým jmenovitým výkonem 1500 kW a spotřebou paliva při jmenovitém výkonu dosahuje hodnoty 324,2 l/h. Přenos výkonu je hydraulický zajišťovaný čtyřstupňovou převodovkou s hydraulickým měničem Maybach-Mekydo. Lokomotiva je dále vybavena elektronickou protiskluzovou ochranou, pozičními světly z LED diod a zásuvkou pro možnost dálkového ovládání lokomotivy. Při opravě lokomotiva obdržela slušivý červeno-černý nátěr se stříbrnými linkami dle původního vzoru DB. Oprava byla završena zkušební jízdou z Neustrelitz do Neukölln a zpět dne 27. srpna 2012, čímž se stala již desátou opravenou z dvaceti „řeckých“ strojů. Na veletrhu byla přítomna z důvodu její nabídky možným zájemcům.


Lokomotiva 221 145-6 © Josef Vendolský

Technické údaje (po modernizaci):

Rozchod: 1435 mm
Uspořádání náprav: B´B´
Délka přes nárazníky: 18 440 mm
Výška: 4 269 mm
Šířka: 3 082 mm
Hmotnost: 80 t
Výkon: 1500 kW

Tažná síla: 235 kN

Hmotnost na nápravu: 20 t

Maximální rychlost: 140 km/h
 
Zdroje:

V třetím, závěrečném dílu této minisérie se zaměřím na vozidla pro osobní dopravu, především ucelené jednotky. 

Galéria

Súvisiace odkazy