Železnice na Jablonecku oslavila 120 let

30.7.2014 8:00 Stanislav Plachý

Železnice na Jablonecku oslavila 120 let

Po letošních oslavách 130 let tratě Hranice na Moravě – Vsetín a 100 let Litovelských místních drah došlo i na kulatiny na Jablonecku. První červencovou neděli byly uspořádány oslavy 120 let železniční dopravy na tratích Jablonec nad Nisou – Tanvald a Smržovka – Josefův Důl. Tyto horské trati se nacházejí v Jizerských horách.

 

 

 

 


Budování železniční sítě v regionu

První snahy o vybudování železnice na Jablonecku se datují do roku 1854. V té době dochází k obratu v rakouské dopravní politice. Rakouské mocnářství se dostává do ekonomických potíží a vzdává se dalšího budování železnic ve vlastní režii. Ve stejném roce byl přijat koncesní zákon, který umožňoval budovat železnice pomocí soukromého kapitálu. Zároveň byl zveřejněn další program rozšiřování rakouské železniční sítě, který měl pobízet nové zájemce o případnou výstavbu nových trati. Po vydání koncesního zákona dne 19. 12.1854 podává konsorcium Johann Liebieg, Albert Lanna a bratři Kleinové žádost o koncesi pro dráhu z Liberce do Pardubic.

O vedení trati směrem na Liberec se strhnul ostrý boj. Vedle návrhu vést trať přes Turnov byly ve hře i další dvě možnosti. První varianta počítala s vedením trati přes Dvůr Králové nad Labem – Horku u Staré Paky přes Semily, Železný Brod a Jablonec nad Nisou. Druhá pak přes Jilemnici, Tanvald a Jablonec nad Nisou. O tuto trasu se zasazoval nejvíce Johann Liebieg. Rakouské ministerstvo obchodu i ústřední ředitelství pro stavbu rakouských železnic prosadily trasu přes Turnov, která byla jak technicky, tak finančně méně náročná.
 
 
30.11.1969 stanice Turnov, 354.1185, repro: 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859-1989,
sbírka Stanislav Plachý

Dne 1. července 1875 byla dána do provozu železniční trať z Železného Brodu do Tanvaldu. Ta byla postavena podle stejných předpisů jako Pardubicko-liberecká dráha SNDVB. Jablonci nad Nisou a blízkému okolí stále železnice chyběla. V té době se už v praxi prokázalo, že s výstavbou železnice dochází také k velkému rozmachu nejen průmyslu, ale i jiných odvětví. Reálnému propojení Tanvaldu, Jablonce a Liberce pomohl až zákon o sekundárních drahách, který vešel v platnost v roce 1880. Tento zákon zaváděl pro výstavbu místních tratí řadu provozních a technických úlev spolu s finanční podporou státu.

První kroky realizace trati se datují k 28. říjnu 1882, kdy byla podána koncese pro výstavbu trati z Liberce přes Jablonec a Smržovku do Tanvaldu. Již 11. prosince započaly přípravné práce. Po komisní revizi trati, která se konala 12. – 14. prosince, vydalo ministerstvo obchodu předběžnému povolení stavby. V únoru následujícího roku vydalo ministerstvo obchodu další podmínky, za kterých bude stavební povolení uděleno. Jedna z podmínek se týkala odbočky ze Smržovky do Josefova Dolu.
 
 
1906 Liberecké nádraží před přestavbou, repro: 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859-1989,
sbírka Stanislav Plachý

Ta měla získat povolení, až zájemci zajistí potřebné finanční krytí. Pro stavbu základní tratě Liberec – Tanvald měla činit účast státu 1/3 stavebního kapitálu a zbývající 2/3 měly být získány od zájemců či soukromé společnosti. Mimo to požadovalo ministerstvo od všech obcí, kterých se železnice bude týkat, záruku přepravní kapacity. Vyměření trati bylo v roce 1883 svěřeno firmě Davy, Donath u. Comp., včetně vypracování nového stavebního projektu. Ten však realizován nebyl, jelikož se nepodařilo zajistit potřebný kapitál. Po dalších komplikacích se celá stavba trati přesunula až do druhé poloviny roku 1887.

V té době byla založena nová akciová společnost místní dráhy Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald (Reichenberg-Gablonz-Tannwalder Eisenbahn, RGTE). Ta zahájila práce s akciovým kapitálem, složeným ze 4 325 kusů prioritních a 2 175 kusů kmenových akcií, tedy celkem 6 500 kusů plně placených akcií po 200 rakouských zlatých, což činilo částku 1 300 000 zlatých rakouské měny. To však zdaleka nestačilo na celou trať až do Tanvaldu. Jen první úsek z Liberce do Jablonce stál město místo plánovaných 1 300 000 plných 1 535 296 zlatých. V polovině září 1887 došlo k uzavření právní smlouvy mezi c. k. Zemskou bankou a stavebním podnikatelem vrchním inženýrem Sternem a 4. října 1887 byl proveden slavnostní výkop.
 
 
Železniční stanice Tranvald dne 26.12.2009 © Stanislav Plachý

Trať se stavěla jako typická místní dráha s maximálním možným přizpůsobením trasy terénu, s oblouky o poloměru 150 metrů, ale přesto se nevyhnula umělým stavbám. Z těch větších to jsou most v Zeleném údolí a jediný tunel – Prosečský o délce 68 metrů. První úsek trati z Liberce do Jablonce nad Nisou byl vybudován zhruba za jeden rok a slavnostní okamžik otevření přišel 25. listopadu 1888, kdy byl v 9 hodin vypraven vlak z Jablonce nad Nisou do Liberce. Následující den začal veřejný provoz na tomto prvním úseku Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy (RGTE), který zajišťovala společnost Pardubicko-liberecká dráha.

Výstavba dalšího úseku z Jablonce nad Nisou do Lučan nad Nisou byla zahájena počátkem roku 1893. O rok později 12. července 1894 byla stavba dokončena a předána do veřejného provozu. Poslední úsek trati Lučany nad Nisou – Smržovka – Tanvald byl otevřen 11. října 1894 za přítomnosti sekčního šéfa ministerstva obchodu Dr. Wittka. Čtyři dny na to, 15. října začal provoz také na odbočné trati Smržovka – Josefův Důl.
 
Železniční stanice Smržovka dne 6.7.2014 © Stanislav Plachý

Původní kapitál na celou realizaci tratí nestačil, a proto byl předem zvýšen vydáním dalších 940 kusů prioritních akcií po 200 rakouských zlatých, což přineslo 188 000 zlatých. Souhrnné náklady stavby z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu činily 2 565 952 zlatých a odbočky do Josefova Dolu 333 786 zlatých. Záhy po zprovoznění celé tratě z Liberce až do Tanvaldu byla výnosem c. k. poštovního a telegrafního ředitelství v Praze č. 115370 z 1. listopadu 1894 dána celá včetně odbočky do Josefova Dolu k dispozici poštovní přepravě.

Z oslav na Jablonecku

V neděli 6. 7. 2014 proběhly na Jablonecku velkolepé oslavy k připomenutí 120 let od příjezdu prvního vlaku z Jablonce do Tanvaldu. K těmto oslavám se připojilo stejně staré výročí trati ze Smržovky do Josefova Dolu. Ve stanicích Jablonec nad Nisou, Smržovka a Tanvald byl v průběhu dne přichystán pro návštěvníky doprovodný program. Při oslavách se představila také parní lokomotiva 310.0134 kafemlejnek, známá také pod názvem Litovel, která v půli měsíce června zavítala také do svého bývalého místa působení na Moravu k připomenutí 100letých oslav železničního provozu na Litovelsku. Zvláštní vlak přijel z Tanvaldu do Jablonce krátce po půl desáté ráno, kde jej přivítaly davy místních obyvatel.
 
310.0134 přijíždí do Jablonce nad Nisou © Stanislav Plachý

Kromě turnovského kafemlejnku, se kterým se cestující setkávají při jízdách po Českém ráji, doprovázel soupravu také muzejní hektor T 435.0111 a divadelní vagón, který se stal v letošním roce hitem na kolejích. Celá souprava, která dorazila ráno do Jablonce, vypadala následovně: 310.0134 + Daa-k + divadelní vůz + 5 x Ce + Balm bistro + T 435.0111. Během dne bylo možné se také setkat s motorovými vozy řady M 240.0 singrovka. Tyto stroje se v průběhu dne představily nejen na zvláštních vlacích, ale také v běžném provozu. Na 120letých oslavách se představily následující stroje: M 240.039, M 240.0100, M 240.056 a M 240.057.

K největší divácké podívané v průběhu akce došlo ve stanici Smržovka. Tady proběhl po 13. hodině postupný návoz vozidel přes smržovký viadukt s následnou společnou jízdou přes tento skvost Jizerských hor. V Jablonci a Tanvaldu nechyběly také Mažoretky Jablonecká jablíčka, Česká beseda v podání Vlastenců z Českého Šumburku. Zvukovou kulisu obstarala Hudba u města Vídně a Spolek jabloneckých dam a panů. Zvláštní parní vlak doprovázel při své cestě také párty autobus Karosa pivovaru Konrád společně s historickým autobusem RTO. Celá akce byla doplněna o různé stánky s občerstvením a prodej upomínkových předmětů s železniční tématikou.
 
Škoda 706 RTO ve Smržovce © Stanislav Plachý
 
Celou akci pořádala Železniční společnost Tanvald ve spolupráci s Českými drahami - Depem historických vozidel Lužná u Rakovníka a Krajským centrem osobní dopravy Liberec - a společností METRANS Rail. Na sám závěr přidávám ještě odkaz na video z akce, které najdete na YouTube.
 

Galéria