Reportáž mimo plán

Při pohledu na mapu železniční sítě byla daná jasná volba. Z Prahy přes Havlíčkův Brod, Jihlavu, Okříšky, Znojmo, Břeclav do Žabčic. A protože jsem nechtěl být ničím ovlivněn, koupil jsem si jízdní doklady pro každý traťový úsek zvlášť. Celkem pět jízdních dokladů. Zakoupil jsem je přes e-shop ČD a zároveň jsem poprvé využil vylepšení těchto nákupů pro vnitrostátní přepravu. Jízdenky už nebylo nutné si vytisknout, informace o jejich nákupu byla zanesena na mojí In-kartu, zároveň mně přišel e-mail s číselným kódem každého dokladu.

Kdo chce, může mou cestu vystopovat na mapě sítě SŽDC

Průvodčímu se při kontrole In-karty zobrazí jízdní doklad. Po nákupu a mé kontrole jízdních dokladů se objevil problém. Ve dvou případech jsem špatně zadal datum odjezdu, a tak jsem byl nucen provést nové dva nákupy. Zároveň jsem odeslal storno požadavek, bohužel nebyl později akceptován. Tyto dva špatné nákupy mi, respektive průvodčímu ukázaly, že jízda je již projetá. A tak pro rychlost vyhledání správného dokladu jsem průvodčímu zadal číslo kódu a bylo po problému. Tuto trochu klikatou cestu jsem si vybral z důvodu neprojetí tratí od Jihlavy na jih do Břeclavi.

V Moravských Budějovicích jsem tak „objevil“ mechanická návěstidla © Jiří Řechka

První zastávka v den jízdy byla v Havlíčkově Brodě. V rámci časového limitu jsem si zaznamenal tamní dopravní ruch a dlouhým sklem jsem lehce nahlédl do prostor místního depa. Pro další jízdu do Jihlavy jsem využil osobní vlak, tvořený dvěma motorovými vozy řady 841. Při této jízdě bylo nutno ze strany ČD dodržet jízdní řád, protože na přestup v Jihlavě bylo pouze pár minut. Povedlo se a hlavně rychlík, kterým jsem cestoval do Okříšek, stál na tom samém nástupišti. V rychlosti jsem si zdokumentoval vlakovou lokomotivu, nastoupil jsem a vlak se dal pohybu.

V Okříškách jsem přestupoval z rychlíku na osobáček © Jiří Řechka

Po výstupu v Okříškách jsem přestoupil do osobního vlaku, který tentokráte byl tvořen Regionovou. Zatímco v Havlíčkově Brodě bylo po ránu ještě poněkud chladno, v Jihlavě bylo již slunečno a sluníčko mne provázelo téměř až do Břeclavi. Také ve Znojmě bylo dosti času na zdokumentování tamního provozu, pro mne byla nejzajímavější rakouská vratná souprava do Retzu. Po odjezdu ze Znojma do Břeclavi, mne při kochání se krajinou nejvíce zaujal pohled na fortifikační stavby, neboli objekty pevnostní linie, které se nacházejí pár metrů od tratě. Ale našlo se i cosi železničního.

704.529-8 v Hodonicích © Jiří Řechka

Po příjezdu do Břeclavi jsem využil čas do odjezdu do cílového místa jak jinak, než dalším dokumentováním zdejšího provozu. Můj pohled objektivem fotoaparátu spočinul kromě jiného na zde ještě stále odstavené ponorky (řada 730). A jak jsem se dočetl, ortel byl již vysloven. A následoval závěr cesty tohoto dne. Druhý den byl zasvěcen příjemné zábavě, pro košt bylo vystaveno přes pět set vzorků vín od jednotlivých vinařů. No, všechny jsem neokusil. V neděli odpoledne jsem si šel udělat pár traťových záběrů, sluníčko příjemně prohřívalo tento ještě zimní den.

E 186.182 projíždí Žabčicemi © Jiří Řechka

V pondělí mne čekal návrat do Prahy. Začal opět několika snímky od trati a pak již následoval přesun osobním vlakem do Brna, kde jsem si dopřál asi čtyřhodinové fotografování provozu na pořád ještě nepřesunutém hlavním nádraží, a pak mi zbývala již jen cesta rychlíkem přes Havlíčkův Brod do Prahy. Tak skončila moje plánovaná cesta za vínem s neplánovaným reportážním výsledkem. Jeho očividný výraz najdete v připojené galerii snímků, která je mnohem obsáhlejší, než tento její textový úvod naznačuje.

Úvodní snímek: 362.027-5 v čele R 806 u Žabčic © Jiří Řechka