Listy končícího kalendáře 2012

26.12.2012 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Listy končícího kalendáře 2012

Zatímco platnost našich na pracovním stole stojících či na zdi nad ním visících železničních kalendářů pro rok 2012 neodvratně končí a za pár dnů budou nahrazeny novými, já jsem jeden s tímtéž letopočtem zdánlivě paradoxně právě umístil na hlavní stránku našeho internetového magazínu. Jeho stálí návštěvníci jistě překvapeni nejsou, neboť jsem podobně učinil už v letech minulých.

 

 

 

Ostatním objasním, že tímto svým počinem nemanifestuji nějakou stařeckou pomatenost (na niž bych snad už měl i nárok), ale oněch dvanáct virtuálních kalendářových listů mi už po páté slouží k bilancování železničních zážitků končícího roku. Zážitků, o něž jsem se s vámi v jeho průběhu podělil reportážní formou. Výběr použitých snímků je přitom řízen ani ne tak jejich fotografickým krásnem (které ostatně všeobecně není cílem mého snažení, směřujícího výhradně do oblasti dokumentační), jako spíš pestrostí zachycené tématiky – a samozřejmě také datovou shodou s tím kterým měsícem, jehož náplň popisuje připojený odstavec textu.

Souprava 943.009-1 + 843.018-3, přijíždějící do Harrachova jako opožděný Os 16217 z Liberce, byla zachycena dne 21. ledna při výletu za zimními snímky na tanvaldskou zubačku, který měl průběh poněkud dramatičtější, než jsme spolu s přítelem Karlem čekali. Přesto jsme si nemohli stěžovat, protože zimní atmosféry a železničních zajímavostí jsme si užili do sytosti, jak naznačuje už sám název příslušné reportáže. Nebyl to náš první společný výlet letošního roku, ale náplň toho předchozího za nás naplánoval kdosi jiný. SŽDC nás pozvala na slavnostní ukončení optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní v první z uvedených stanic.
 
 
A kdosi jiný naplánoval také jedinou akci únorovou. Radkova volba cíle tradičního zimního fotovýletu zavála mne a Karla znovu do míst, která jsme navštívili před měsícem. Tentokrát jsme se ovšem omezili, stejně jako většina ostatních účastníků, na pobyt v Tanvaldu. Odtud také pochází snímek 749.039-4 po odstoupení z R 1140 Praha-Vršovice – Tanvald s datem 25. února. Z toho časového upřesnění vyplývá, že jsme onoho dne nechtěně oslavili výročí Vítězného února prací, jak se kdysi s oblibou říkávalo. I když to byla práce nesměřující k rozvoji hmotných statků, ale jen k pobavení našemu a snad i těch, kdož si pak přečetli nezbytnou reportáž.
 
 
A vnější „diktát“ cíle a tématu mých cest za reportážemi pokračoval. 17. března jsem zajel do Jaroměře na základě pozvání tamních železničních muzejníků, kteří právě výrazně pokročili v náročném procesu zprovoznění svého parního unikátu, což si jistě zasloužilo zveřejnění na VLAKY.NET. Při té cestě jsem nabyl též poznatků dalších, které jsem si rovněž nenechal pro sebe. Výlet o týden pozdější byl už jen a jen mou volbou. 24. března jsem se vydal na pardubické hlavní nádraží za aktuální podobou tamního provozu. K mým reportážně zachyceným úlovkům patřily i 740.818-0 a 740.443-7 AWT na odstavných kolejích u areálu SUDOP Pardubice s.r.o.
 
 
Snímek sálu č. 2 Centrálního dispečerského pracoviště Přerov ze 7. dubna pochází z už také tradiční Bílé soboty na hanáckých kolejích, která byla tentokrát obohacena právě o exkurzi v novém zařízení SŽDC, aniž postrádala svou obvyklou náplň. Začali jsme „kontrolním dnem“ v olomouckém depu a pak pokračovali do Přerova, abychom jej shlédli hned ve třech podobách. Učinili jsme tak v již oslabené sestavě a mé další zážitky z cesty přes Brno byly už zcela individuální. Stejně jako zachycení podoby a zdokumentování činnosti letošního Preventivního vlaku, který jsem při jeho první zastávce v žst. Hradci Králové hl.n. navštívil dne 24. dubna.
 
 
Ráno 9. května mne zastihlo opět na pardubickém hlavním nádraží, kam jsem byl hnán prvním nasazením fotbalového mesršmita do čela pravidelného vlaku. Podobně jako mí kolegové na jiná místa trasy mezi Prahou a Bohumínem, při jejímž absolvování jsme 380.011-7 v polepu EURO 2012 zdokumentovali. Shodou okolností toho dne směrem opačným cestoval jiný zajímavý stroj, což si zasloužilo reportáž další, postihující i další zvláštnosti. Třeba k České Třebové uhánějící traťovou strojní podbíječku ASP 400.1 v. č. 047 společnosti GJW. Na 24. května nás pak Leoš Novotný pozval do ZC VUZ Velim k prezentaci černozlatého vlaku.
 
 
Tím množným číslem myslím sebe a už zmíněného přítele Karla. Podobnou pozvánku jsme pak dostali i od Českých drah, které představily 28. června, také ve ZC VUZ, své nové vozidlo, motorovou jednotku 844.001-8. Ta dvojí cesta dala vzniknout ještě reportáži spíš o ní samé, než o jejím cíli. Ostatně podobný charakter měl i článek o mém předchozím putování do Tuniska a zpět, k jisté nevoli části našeho čtenářstva, kritizující nedostatek železniční tématiky. Ten už jistě nenesla následná stať o železničním provozu v Nabeul a snad ani reportážní zpracování výletu do Tunisu, byť v něm jsem se nevyhnul postřehům trochu obecnějším.
 
 
Ačkoliv jsem měl z předchozího cestovatelsky nabitého měsíce nashromážděno tolik fotografického materiálu, že by mi jeho zpracovávání poskytlo dostatek pracovní náplně na celý červenec, přece jen jsem aspoň na jednu pouť za snímky dalšími vyrazil. Podlehl jsem lákání Radkovu a rozhodl se jej 28. července doprovodit při jeho první návštěvě Mekky železničních fotografů. I když vlivem objektivních okolností naše návštěva Bezpráví nedopadla zcela podle našich původních plánů, nakonec jsme si na své úlovky nemohli stěžovat. Na snímku 162.119-2 v čele IC 1005 RegioJet Praha hl.n. – Havířov opouští kultovní zastávku.
 
 
Druhý prázdninový měsíc byl reportérsky bohatší, i když cestovatelsky nikoliv. První srpnové soboty mi při výletu stačilo jen kolo, protože jsem se vydal dokumentovat podobu stanice a místních vleček v nedalekých Předměřicích nad Labem. O dva týdny později jsem jel sice vlakem, ale jen krátce – na rozdíl, od Karla, který to měl mnohem dál. Naším cílem bylo setkání malé a velké železnice v žst. Pardubice-Rosice nad Labem. A hned 25. srpna si Karel cestu zopakoval v trase trochu delší, když přijel na královéhradecké Nábřeží paromilů, kde mj. stanice Dětské železnice prožívala noční můru každého dispečera, jak jsme zde referovali.
 
 
Záběr 464.008 odjíždějící z Trutnova v čele Zvl Os 35245 do Hradce Králové se vztahuje ke Dnu železnice Královéhradeckého kraje, který se odehrál v depu pod Černou horou 9. září a zasloužil si veřejnou pochvalu. Na rozdíl od obdobné oslavy středočeské, na kterou jsem se vydal 22. září do DPOV Nymburk a pak ji mírně pohaněl. Den letošních mohutných oslav Národního dne železnice jsme s Karlem místo v Brně prožili u Kolína. Ještě před tím se mezi akce plánované vloudila jedna navíc: 26. září České dráhy slavnostně uvedly ve východních Čechách do provozu svého prvního RegioPantera, což se také neobešlo bez mé reportážní účasti.
 
 
S podobnými akcemi se napříč republikou, „čirou náhodou“ krátce před krajskými volbami, roztrhl pytel. 11. října jsem, zase ve společnosti Karlově, zažil křest ojedinělého štádlera Pardubického kraje. Vybraný snímek zachycuje 841.007-8 jako Zvl Os 35447 z České Třebové po příjezdu do Lanškrouna. Jestliže jsem se při té příležitosti poprvé dostal do koncové stanice jedné lokálky vzdálenější, právě o týden později jsem si cosi obdobného zopakoval v případě trati vycházející z mého sídelního města a tarifního bodu na jeho území ležícího. To když jsem se vydal dokumentovat zastávku Plotiště nad Labem, historicky spojenou se značkou ČKD.
 
 
ET22-162 projíždějící pardubickým hlavním nádražím s nákladním vlakem směrem k České Třebové byla zaznamenána dne 13. listopadu jako jeden z mnoha bonusů mé účasti v kolektivní akci, zaměřené na fotografické sledování prvního dne nasazení spojů LEO Express. Těch snímků mimo hlavní téma bylo nakonec tolik, že na jejich základě vznikla reportáž o doznívajícím provozu podle končícího GVD. Ten nadcházející byl už tradičně motivem mé účasti na tiskové konferenci ČD k jízdnímu řádu 2013 dne 19. listopadu v Praze a 28. listopadu v Hradci Králové. Podklady pro obvyklý souhrnný článek takto sbírali i kolegové v jiných sídlech krajů.
 
 
Letos poprvé jsem se rozhodl zaznamenat také první den platnosti nového jízdního řádu, i když způsobem nepříliš cestovatelsky náročným. 9. prosince jsem se vydal na královéhradecké hlavní nádraží ve snaze zachytit nejen provoz, ale i celkovou atmosféru prvního dne železničářského nového roku. Pak mne krásné počasí vytáhlo do terénu, kde se mi do hledáčku dostal mj. RegioPanter jako Os 6211 Jaroměř - Pardubice hl.n. mezi km 19,6 a 19,5 trati 031. Nad mým letošním posledním výletem se naopak nebe rozplakalo, jak praví samotný titulek reportáže ze Staré Paky, kterou jsem navštívil 15. prosince. Snad to není věštba pro rok příští.
 
 Úvodní snímek: Motorová jednotka AEX 101/102 jako AE 10-5/56 do Tunisu opouští dne 5.6.2012 Nabeul
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Súvisiace odkazy