Čriepky z cesty na sever Nemecka

» Návrat

Bookmark and Share
Pridané: 7.9.2012 8:00
Autor: Helmut Böhme, nick: » wxdf

Čriepky z cesty na sever Nemecka 12. augusta tohto roku sme sa s manželkou vypravili na cestu do severného Nemecka, na týždenný pobyt v Jeveru, mestečka známeho hlavne kvôli svojmu pivovaru. Brat nám predtým daroval dve BahnCard 25 DB, ktoré vyhral v dajakej súťaži. Je to dačo podobného ako česká In-karta, a tak sme mali cestu ešte o 25 % lacnejšiu, ako sme pôvodne predpokladali.

Zaujímavé bolo, že sme za Sporotiket tam v nedeli ráno, kedy skoro nikto necestuje, zaplatili celkom 81,- €, za cestu naspäť v piatok v dopravnej špičke ale len 41,- €.

 

V Magdeburgu sme prestúpili na vlak, ktorým sme cestovali až do Nordenu. Mesto sa naozaj tak menuje, aj keď Norden znamená „sever“. Tak som si zaspomínal na príhodu zo Švajčiarska, keď sa manželka pýtala: „Kde sme ?“ A ja na to „V Zugu“, a ona zasa „To viem sama, že sedíme vo vlaku (Zug znamená vlak), ale ako sa volá ta stanica ?“ A ja zasa nato „Nemôžem za to, že sa ta stanica volá rovnako, ako to, čo nás vezie“. 

Odtiaľ sme išli múzejnou dráhou do Dornumu, kde sme museli prestúpiť na autobus. Trať síce kedysi pokračovala až do Wilhelmshavenu, ale teraz sú do Esensu znesené koľaje, aj keď sú snahy ten úsek zasa obnoviť. Išli sme cez trh okolo jedného z tam všadeprítomných mlynov a podľa popisu miestnych sme našli zastávku autobusu.

Po odchodu autobusu sa iný manželský pár pýtal nepretržite tárajúceho vodiča, či náhodou nemusia už vystúpiť, keď chcú pokračovať tou múzejnou dráhou, a on si zaklepal na hlavu a ospravedlnil sa, že ich zabudol informovať, že by mali vystúpiť tam, kde sme my nastúpili. Nakoniec to vyriešil tak, že zastavil a požiadal protiidúceho kolegu, aby ich naložil a neúčtoval im cestovné, pretože je to jeho chyba.

Vo vlaku súkromného spoločnosti Nordwestbahn z Esensu do Jeveru mňa čakalo prekvapenie u automatu, ktorý mi vykladal „autorizácia sa nepodarila“, keď som chcel platiť čipom na peňažnej karte. Ten istý výsledok priniesol pokus platiť EC-kartou a ani VISA-kartou to nešlo. Nakoniec sprievodca si tiež nevedel rady a museli sme zaplatiť bankovkou.

Zo stanice v Jeveru bolo treba ísť asi 15 minút pešo, čo mi manželka nevedela zabudnúť. Síce pred hotelom je autobusová zastávka, ale o prázdninách tam žiadny autobus nechodí. Odložili sme si veci a išli sme sa pozrieť na mestské oslavy, kde som si v informačnom turistickom stredisku obstaral „kartu hosťov“, ktorá nám umožnila celú dobu cestovať autobusmi len za 1,- € na osobu a jazdu.

V pondelok sme si najprv pozerali mestečko Wittmund, kde na mestské prostredie zvyknutá manželka prehlásila, že by v takej diere nedokázala žiť. Ja som zasa vyrástol na vidieku, takže sa mi tam páčilo.

Poobede sme sa zúčastnili okružnej cesty po pobreží Severného mora, kde sme mohli sledovať príliv a odliv a zastavili sme aj u piesčiny, kde sa váľali spusty tuleňov.

V utorok sme sa vydali na ostrov Langeoog, ku ktorému vybagrovali dosť hlbokú plavebnú dráhu, takže lode môžu plávať nezávisle od prílivu a odlivu. Z prístavu premáva pestrofarebná úzkorozchodná dráha, ktorú sme samozrejme využili. V 19. storočí sa doprava na ostrov počas odlivu riešila ešte takto:

Dráha bola uvedená do prevádzky v roku 1901 najprv ako konská železnica, od roku 1937 s motorovými lokomotívami. Celú jej históriu v kocke nájdete na stránke o „ostrovných dráhach“. Ďalšie fotografie sú k dispozícii v mojom albumu a cestu z prístavu do stredu ostrova som zachytil aj na video: 

 

V stredu sme museli dopravu na ostrov Wangerooge riešiť iným spôsobom, ako sme chceli, lebo loďou by sme sa síce dostali tam, ale kvôli odlivu nie zavčasu aj naspäť. Zistil som si na internete, že sa tam dá aj lietať, a tak sme tam aj späť asi 5 minút leteli 12-miestnym lietadlom. 
 
 
Keď sme videli, aká obrovská fronta stojí u pokladne na cestovné lístky na loď, boli sme radi, že sme to tak urobili, aj keď lietadlo nás pochopiteľne prišlo podstatne drahšie. 
 
 
Síce sme tak nemohli ísť úzkorozchodnou dráhou z prístavu do stredu ostrova, ako som zamýšľal, ale stačilo mi ju fotiť aj iba „zvonku“ pri prechádzke po pobreží.
 
 
Oproti Langeoogu tu ešte funguje aj akási nákladná doprava, a to nielen do miestneho stavebného dvora, ale aj ako preprava materiálu a batožiny do turistickej ubytovne poblíž majáka.
 
 
Aj na Langeoog, aj na Wangerooge je premávka aut so spaľovacím motorom zakázaná, tak že tam nájdete iba kone, bicykle a akumulátorové vozidlá. Viacej o trati sa môžete dozvedieť na už odkazovanej stránke o „ostrovných tratiach“ a ďalšie snímky pozrieť v inom mojom albumu. Možno vás zaujme aj krátke video:
 
 
V štvrtok ráno pršalo, ale už na obed zasa svietilo slnko a my sme sa chceli zviesť drezinou z Westerstede do Ocholtu.
 
 
Ale bohužiaľ jazdy boli vypredané, tak sme po prehliadke mesta a bývalej železničnej stanice pokračovali ako jediní cestujúci autobusom smerom na sever. Osobná doprava na trati zanikla už v roku 1954, v roku 2001 aj nákladná, ako sa píše na stránke o histórii trate.
 
 
Vodič nás upozornil na zámok a bývalú stanicu v Neuenburgu, tak sme si tam urobili pauzu a pokračovali sme autobusom do Wilhelmshavenu, kde sme mali 3 minúty na prestup, a pretože som nenašiel včas zastávku prípojného autobusu, tak nám odišiel pred nosom. Zatiaľ čo sa manželka posadila na lavicu v nákupnom centre a prehlásila, že v tej horúčave nebude behať po meste, ja som si prehliadol okolie, ale veľa zaujímavého som tam nenašiel. Po hodine išiel ďalší autobus, a tak sme po večeri pakovali a v piatok ráno sme sa vydali na cestu domov, počas ktorej som urobil niekoľko fotiek iba v stanici Oldenburg.
 
 
Najlepšie bolo, že môj brat, ktorý robí v Essenu a vracia sa na víkendy domov do Saska-Anhaltska, sedel od Hannoveru v tom istom vagóne ako my, čoho si manželka ale všimla, až keď v Halle vystúpil. Na laptope som sa dozvedel, že náš prípoj z Lipska do Dráždan mešká kvôli slávnej „poruche zabezpečovacieho zariadenia“ 20 minút. Síce sa im podarilo to meškanie znížiť na 10 minút, potom ale dajaký inteligent rozhodol, že ten aj tak už zmeškaný vlak s odchodom podľa cestovného poriadku v 18:06 hod. má čakať na vlak z Hamburgu s príchodom v 18:06 hod.! Pritom stál o tri nástupište ďalej vlak idúci presne podľa cestovného poriadku v 18:24 hod., ktorým by mohli ti cestujúci z Hamburgu pokračovať!
 
Náhodou sme sa rozprávali s rušňovodičom a ten sľúbil, že urobí všetko možné, aby sme v Dresden-Neustadt náš prípoj predsa len stihli. Aj keď sprievodkyňa vo vlaku prehlásila, že príchod bude v 19:35 hod., bol skutočne už v 19:28 hod. Kvôli stavebnej robote bolo treba z nástupišťa 8 vybehnúť z haly von, cez improvizovaný mostík na nástupište 5, naspäť do haly, schodmi dole a potom zasa hore na nástupište 4, odkiaľ odchádzal náš prípoj. Bežal som napred a prosil som sprievodkyňu, aby na manželku trochu počkali, tá ale nakoniec do 19:30 hod. dorazila, takže vlak mohol dokonca odísť v 19:31 hod. podľa cestovného poriadku.
 
Druhého dňa som sa u DB na to podivné konanie sťažoval, odpoveď sa síce dala zahrnúť do slov „bla-bla-bla“, ale predsa len mi poslali kód, s ktorým môžeme dakedy v budúcnosti cestovať so zľavou 10,- €.
 
Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský

Helmut Böhme




Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 32     Stránky: / 2     Výpis:    
» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 193 9.9.2012 19:17
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

Salubia: Naopak, tohle je základní problém liberalizace železnic. Dříve se ze ziskových činností dotovaly ty neziskové- a plošná dálková doprava za rozumné ceny (resp. s rozumným systémem slev) zisková prostě být nemůže. Což spolu s poplatky, které dříve nebývaly (opakuju, skutečné náklady jsou jedna věc, ale v podstatě umělé účetně-politické stanovení "Trassenpreis" věc druhá) znamená, že existují v podstatě dvě možnosti: buď to bude dotovat veřejná správa přímo (jako u nás), nebo to zaplatí cestující v podobě přemrštěných cen a škrtání spojení. Ekonomicky je totiž vyloučeno, aby železniční dopravce v plně "liberalizovaném" prostředí dle představ ultraliberálů v EU nabízel jinou tarifní strukturu, než jsou právě loterie. Ona je to totiž jediná možnost, jak zůstat aspoň marketingově "levnými" a že nadpoloviční většina cestujících na ty slevy nedosahne, o tom už se na křídovém papíře nepíše. Zatímco při starém systému slev by ta drahota byla vidět na první pohled každému, kdo umí číst a počítat: paradoxně ten "starý systém" byl až příliš přehledný (byť šotouši tenkrát nadávali na opak). Pikantní na tom ale je, že "liberalizace" proběhla tak, že vlastně žádná opravdová konkurence nevznikla. V Německu jezdí pár splašených Desir regionálních dopravců (většinou z venkova do Berlína, ráno tam, večer zpátky), pár chaotických spojů á la Interconnex a toť vše. Vlastně jediný opravdový konkurent (když nepočítám případy, kdy DB konkurují Trenitalii a opačně) vznikl v Itálii, kde Italo tvoří aspoň trochu použitelnou celodenní síť. A potom u nás- právě v podobě SA, které mají tu výhodu, že sice nesmí dotovat jeden železniční segment z druhého, ovšem dotovat to ze zcela odlišných činností můžou- o tom se ve směrnici EU nic nepíše...

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 136 9.9.2012 15:21
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

SZKV: SA bych být Vámi zrovna za příklad nedával, protože oni jsou zrovna krásným příkladem toho jak lze ze ziskových činností (Orbix, zájezdy apod.) dotovat ztrátové či nevydělávající (busy, vlaky).
A DB Ferhnverkerh sice jezdí bez dotací, ale ty vozidla jim asi z nebe nespadly, že?

» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 193 8.9.2012 13:46
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

Atolix: No, když ono asi nebude zrovna umění naplnit 280 lidmi vlak (85% z celkové kapacity ICE-T), jedoucí mezi dvěma miliónovými aglomeracemi jednou za hodinu, když má na trase další velkoměsta typu Halle, Norimberk nebo Augsburg. Když navíc třetina z tohoto počtu má stejné loterie jako máte vy (a dokonce k tomu nemají ani stan, aby museli nesmyslně nocovat v Naumburgu) a ačkoliv vlak jede po konvenční trati, je pořád rychlejší, než auto a ne o moc pomalejší, než letadlo (které má navíc tarifní systém i ceny srovnatelné). Stejně bych tady mohl začít argumentovat, jak mají na Slovensku lidi vlak rádi, protože z Bratislavy do Košic jede každé 2 hodiny úplně narvaný (zejména v pátek a neděli). Ostatně o důsledcích toho velkolepého systému si můžeš přečíst například zde: http://www.focus.de/reisen/urlaubstipps/bahn/110-staedte-ohne-anschluss-deutsche-bahn-duennt-fernverkehr-rapide-aus_aid_728464.html
 Etienne: Základní tarif je vysoký v celé západní Evropě kam až lidská paměť sahá. Rozdíl je v tom, že dříve ten základní tarif potřeboval jen málokdo, neboť existoval celý balík slev. Docela lituju, že z prostorových důvodů jsem průběžně vyhazoval brožurky "Die Mobilitätsangebote der Bahn", které byly na začátku století pěkně tlusté (na rozdíl ode dneška). Sranda je, že člověk je pořád stejný a remcá vždy a za všech okolností. Takže o komplikovanosti tarifu (stavěném tenkrát na kombinaci Bahncard25, relačních slev á la Citystar, večerní síťové jízdenky "Gute-nacht-Ticket" a procentuálních slev pro všemožné skupiny cestujících) se hudralo o sto šest už tenkrát. Takže by se dalo říct, že ti hudrající šotouši mají, co chtěli: dnes je tarif vlastně primitivní: čistá loterie, která se jednoduše odhadnout nedá. Ta brožurka sice vychází dodnes, ale je tak krásně tenká (a to ještě polovinu zabírají regionální nabídky), že je vlastně zbytečné si ji ze stojanu vůbec brát. Ale neřekl bych proti tomu ani popel (ono by se dalo právem namítnout, že jsem prostě holá řiť z východu a holt budu muset sedět doma a šetřit, dokud si na ten Interrail za 380 eur nebo na jízdenku od českých hranic do Bolzana/Bozenu téměř za stovku nenašetřím), kdybych neměl stále intenzivnější dojem, že i pro samotné Němce (jimž se podle oficiálních údajů pomalu ale jistě v průměru snižuje kupní síla už od "Wende") je tohle příšerně drahé a poohlížejí se po alternativních druzích dopravy. Rozhodně si nepamatuju, že bych před deseti lety viděl v regionálních vlacích přes celé Německo davy cestujících- většinou takto jezdili šotouši z východu a studenti. Dnes se z toho stala masová záležitost.
Salubia: Když on normální člověk nerozjímá o konstrukci tarifu, ale například si řekne, že chce na příští víkend na výlet z Karlsruhe do Berlína, sedne k počítači/dojde k přepážce, kde se dozví cenu a podle toho se zařídí. No a on ten autobus za plnou cenu bude vždycky řádově levnější, než normální tarif drah. Jak víme od nás, např. od Student Agency. A o to jde.

» Atolix Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 171 8.9.2012 12:40
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

Zdravíme s Alešem všechny čtenáře z panoramatického oddílu rychlovlaku ICE 1505 a gratulujeme SZKV k jeho jubilejnímu 2 000. příspěvku na vlaky.net :-) !!! Díky Etienne za zajímavé faktografické doplnění a z naší strany jen 2 poznámky:
- 1. Náš vlak ICE s (na sobotu) velmi brzkým ranním výjezdem o půl sedmé ráno z Berlína má obsazenost 85%. DB by byly jen samy proti sobě, kdyby současný tarifní systém v dálkové dopravě měnily, když na to lidé evidentně mají...
- 2. Dovolíme si upozornit, že na rozdíl od ČR či bájného Švýcarska zde dálková doprava jezdí bez dotací... Proto je pochopitelné, že není sociální službou. Pokud by německá vláda do systému lila miliardy eur ročně, neřekneme ani popel na to, že stávající loterijní systém není v pořádku. Ale pokud v dálkové dopravě železnice svůj síťový efekt už dávno ztratila a jde čistě o komerční produkt, je revenue systém pochopitelný...

» Etienne Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 410 8.9.2012 11:53
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

Pro zajímavost, nedalo mi to a porovnal jsem obyčejné jízdné z doby "předloterijní", z roku 1997, s dneškem. Pro přepočet, 2 DEM=1 €, inflace mezi roky 1997 a 2012 dosáhla zhruba 20% (viz http://de.statista.com/statistik/daten/studie/1046/umfrage/inflationsrate-veraenderung-des-verbraucherpreisindexes-zum-vorjahr/)
 Např. Hamburg-Fulda ICE:
- obyčejné jízdné r. 1997 136 DEM (v dnešních cenách 81,6 €), obyčejný tarif r. 2012 88 € (nárůst o 7,8 %)
Hamburg-Köln IC:
- obyčejné jízdné r. 1997 132 DEM (v dnešních cenách 79,2 €), obyčejný tarif r. 2012 83 € (nárůst o 4,8 %).
München-Nürnberg RE:
- obyčejné jízdné r. 1997 52 DEM (v dnešních cenách 31,2 €), obyčejný tarif r. 2012 33,4 € (nárůst o 7 %).
Jistý nárůst tu je, ale nepřipadnou vám ta čísla nijak astronomická? Co si vzpomínám (a právě že lidská paměť je velmi ošidná, proto uvádím konkrétní čísla!), Němci už v 80. letech nadávali, jakže je jízda vlakem drahá.
A nahlédneme-li do denního tisku, co se dočteme: lidem nejvíce vadí vysoké základní jízdné (jak vyplývá z výše uvedeného, to bylo drahé vždy), nepřehledný systém slev (hlavním problémem je, že německý tarif je relační a nikoliv kilometrický), a rostoucí zisky celého koncernu DB.

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 136 8.9.2012 11:30
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

SZKV: Tak to ať se příbuzní v Karlsruhe na autobusy moc netěší, protože ty jedou na revenue management taky.
Ve Francii pochopitelně regionálka funguje, akorát jsou drahý a nemaj v tom moc systém.

» Alfi Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 492 8.9.2012 11:19
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		Železničná literatúra ...

Keď som bol v 2006 po prvý krát v NL meste Nijmegen, robilo mi najväčšie starosti, či tam niekde kúpim niečo podobné, ako naša Dráha. S malou dušičkou som vstúpil do predajne "PNS" na stanici a bol som v perdeli. Regálov, ako v Tescu. Keď mi personál ukázal, že kde mám svoj vysnívaný rail, spoor, bahn, nestačil som sa diviť. Toľko titulov venovaných železnici nemali ani komouši v politickej knižnici. Nevedel som čo kúpiť. Prelistovávať som sa hanbil pre chudobu. Ale musel som. Nakoniec som si kúpil asi 10 titulov. Pri cene cca. 3.- E za kus to ani nebolo moc, ak si všimneme, že počet listov bol aj trojnásobný oproti našim železničným časopisom . Bolo to pre mňa malé holandské nebíčko. A lepšie než my sú na tom aj v Budapešti, kde sa dá želčasopis kúpiť chodár v potravinách ...

» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 193 8.9.2012 11:18
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

zidek: Ano, co se týče jízdních dob, počtu zastávek a cestovní rychlosti, jsou německé vlaky kategorií RE a IRE plně srovnatelné se slovenskými rychlíky, mnohdy je i předčí. Ovšem systém jako celek je nepokrytě regionální: množství přestupů, vzdálenost, kterou jedním vlakem ujedeme a v neposlední řadě mnohdy bohužel i komfort přepravy. V porovnání s "moderními" vozidly, která se na německou regionálku nakupují (Talent 2, Desiro ML nebo třeba Coradia Continental) jsou snad i ta mírně "modernizovaná" slovenská "Béčka" (myslím s těmi vyměněnými okeními rámy a sedadly) luxusní jako TEE. Jasně, v Německu ta železniční doprava pořád nějak funguje (vlastně jako v jediné "staré" zemi EU), byť optimistické to celodenní kodrcání osobákem na vzdálenosti stovek kilometrů věru není. Ale lepší, než drátem do oka, což mimo jiné vysvětluje, proč se tu v poslední době vyrojila taková spousta článků právě z Německa (a ne kupříkladu z Francie nebo Rakouska).
A co se týče Švýcarska, tak kdyby bylo větší, než je (tedy jen o něco větší, než Slovensko), tak by nic nebránilo rozdělit to regionální. Holt by ta Tageskarte platila jen v části území, případně by rozdělili nabídky na regionální a dálkové (jako to měli Němci do začátku století). Zásadní rozdíl je prostě v té filozofii: vlastně v celé západní Evropě se člověk bez loterií (nebo stále problematičtěji bez Interrailu) vlakem nesveze. A regionálku mají všude k obrazu svému: když Frantíkům regionální doprava prakticky nefunguje, tak je asi vcelku zbytečné pro ni vymýšlet tarif. Ale už v Itálii je veseleji (např. v Lombardii mají třídenní jízdenky na všechno za 25 eur, základní regionální tarif je ve většině regionů srovnatelný se slovenským), ve Španělsku rovněž (i když tam většina regionálních systémů kolem měst není spojená mezi sebou) a po Beneluxu se taky dá jezdit celkem dobře i bez loterií. Holt Francie má v průměru nejhůř (de)zorganizovanou veřejnou dopravu z celé někdejší EU 15.

» zidek Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 510 8.9.2012 11:01
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

SZKV: Ano všimol som si, že Švajčiari majú lotérie, ale moc sa s nimi nechvália a aj na webe SBB sú dosť schované.
Ináč Švajčiari majú asi aj tú výhodu, že majú malú krajinu. Ak by mali krajinu (a teda sieť železníc) veľkosti Nemecka, tak by u cestujúcich bežné 500-600 km relácie tiež vyšli draho a tiež by na to nadávali. Lenže Švajčiar bežne vnútroštátne cestuje okolo 200km, takže keď si kúpi Halbtax, draho to nevyjde. Nemec (aj s Bahn-Card 50) proste za 600 km zaplatí viac, preto je práve tam potrebná rozumnejšia tarifná politika.

Ináč súhlasím, že cestovať 500 km osobákom v 21. storočí sa dá nazvať všeliak, len nie slušne. Ale keď tak nad tým uvažujem: slovenské rýchliky sú de facto veľmi podobné nemeckým IRE, pričom je bežné v tom cestovať trasu Bratislava - Humenné. Ja jazdím Bratislava - Žilina a tiež mi vadí, že nemôžem ísť predraženým IC (ktoré aj tak nejde vo vyhovujúcej časovej polohe). Takže podobnú situáciu máme aj u nás, akurát rýchliky nenazývame regionálnymi vlakmi...

» SZKV Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 193 8.9.2012 10:47
Zobraz odkaz na diskusný príspevok 		RE: Čriepky z cesty na sever Nemecka

zidek: Švýcaři jsou dost speciální případ, holt je poznat, že nejsou v EU a v plném slova smyslu neliberalizovali. Regionální lístky nemají, protože je nepotřebují: pro cizince mají promakaný celostátní Swiss Travel Systém (který logicky levný není, protože ve Švajcu je obecně draho a nikdo nebude chtít dělat sociální službu pro cizince, kteří si tu dopravu z daní neplatí), oni sami stále používají starší filozofii zákaznických karet, která už jinde v EU (kromě nás na východě, kde jsme prostě zpoždění) vyšla z módy. takže si koupíš kartu, která ti půlí všechny nabídky veřejné dopravy v celé zemi: http://www.cff.ch/abonnements-et-billets/abonnements/sillonner-la-suisse-a-moitie-prix/demi-tarif-1-2-ou-3-ans.html. A potom si např. můžeš koupit za 68 CHF celodenní jízdenku prakticky na všechno, co se ve Švýcarsku hýbe: od TGV až třeba po parník na Ženevském jezeře: http://www.cff.ch/abonnements-et-billets/abonnements/sillonner-la-suisse-a-moitie-prix/carte-supplementaire.html Loterie nějaké mají taky, ale vyčlenili jim v systému místo, které jim náleží: naprosto bezvýznamný doplněk, sloužící marketingovým účelům.


nasledujúce príspevky »

LTE Logistik a Transport Slovakia s.r.o.


TOPlist