2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

Pridané:	19.2.2012 8:00
Autor:	Milan Vojtek, nick: » Shalomek

2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami Ne, Shalomek se nepomátl a nepokouší se na vlakofilní web natáhnout letecké aktuality. To jen hledal název pro příspěvek, v němž chce představit úlovky z prvního roku provozu lokomotiv řady 380. Číselný kód 109, jímž jej obdaroval výrobce, jasně volá po asociaci se stíhacímí stroji Messerschmitt 109.

Než se dám do práce, je ještě třeba připomenout, že zmínka první rok provozu má být pro přesnost doplněna dodatkem "v osobní dopravě", protože předtím si již stroje odkroutily nějaké ty měsíce ve službách ČD Cargo. A také je třeba připomenout, že ten provoz byl stále v režimu zkušebním a tedy s omezením na území České republiky. Svůj účel, pro který byly objednány - tedy vedení vlaků v mezinárodní dopravě - neplnily vloni a neplní ještě ani letos. Tolik faktická připomínka.

Ale smyslem tentokrát není dělat nějaký složitý rozbor, co je příčinou zpoždění v nástupu stíhaček do provozu - jen tak mimochodem, to zpoždění je u nás již tradicí, jak dokazuje před časem kauza schvalování pendolina. Pár písmenek je jen na pohodu, jako úvod do malého nahlédnutí, jak jsem v roce 2011 ve volných chvílích vyrážel se svým flakem, tedy lépe řečeno fotoaparátem, lovit novinku na kolejích.

Začátek roku z pohledu lovu na stíhačku nebyl nijak snadný. Na IC 571 dojížděla do Břeclavi pár minut před šestnáctou hodinou a to byla již téměř tma. Tedy z hlediska focení. A tak jsem musel čekat. Kloudný záběr vznikl až 3.2.2011

Reprezentativnější roli dostala stíhačka o pár dní později. Vzhledem ke komplikacím v dopravě jela v čele EC 171. Pravda, tedy jen do Břeclavi. V režimu zkušebního provozu na Slovensko nesmí a tak druhý snímek ze stejného dne ukazuje, jak si v Břeclavi mění místo v čele vlaku se standardním fénovačem. Jo, a přesné datum? 22.2.2011

Jak se den prodlužoval, lepšily se i snímky na vloni oblíbeném nadjezdu ve Staré Břeclavi. 9.3.2011

Jsou lidé, kteří v dešti fotoaparát do ruky nevezmou. Proč, vlaky přeci jezdí i v lijáku, ne? Tak proč necvaknout realitu? Jako třeba 17.3.2011

Vyplatilo se chodit i na lov EC 137 Moravia. U Hrušek jsem si na ně počíhal 24.3.2011

O pět dní později, stejný vlak, jen místo vzdálené od předchozího asi pět set metrů blíž obci. 29.3.2011

Když nesvítí sluníčko podle předepsaných šotonorem, a zůstává skryto za mraky, pak je šance fotit podle vkusu a ne podle směru svitu Využil jsem toho 6.4.2011

Není nutné fotit vždy jen pár desítek metrů od Břeclavi. Když je času trochu víc, lze si odskočit třeba k Zaječí. IC 571 10.4.2011

Moravia a další oblíbené místo. Remízek u Hrušek. 15.4.2011

Zatímco za války stíhači řádili nad Petrovem, vloni řádili pod Petrovem. Využil jsem toho 17.4.2011

A cestou z Brna jsem se ještě zastavil u Zaječí. Tamější zářez je jedním z mála míst na rovné trati, kde se dá nějak kouzlit. 17.4.2011

Pražské květnové povstání se už nějak neslaví. Já jsem ale povstal a vyrazil zase k nadjezdu. A protože podmínky dovolily, mohl jsem odpoledne fotit bez ohledu na směr slunečního svitu. Oskar ležel na kanapi a kašlal na záření 5.5.2011

Znovu remízek u Hrušek a Moravia. Tentokrát už stav pokročilého jara. 20.5.2011

Po delší pauze, o kterou se zčásti postarala práce, zčásti dovolená, jsem se zase na lov stíhačky vydal na nadjezd. O kontrast se postaral konvoj uhelných wapek. V kalendáři bylo datum 3.8.2011

Střídání stráží, tak lze symbolicky nazvat okamžik z Břeclavi dne 20.8.2011

Znovu nadjezd a tradiční spoj IC 571. Slunkem vypálená tráva už pomalu avizuje příchod podzimu. 13.9.2011

Další výkon stíhačky, rychlík IDS JMK. A velké dilema, vyjde to, nebo ne? Projede osobák v protisměru včas? No vyšlo to. A celkem dobře. 13.9.2011

Další výprava k Zaječí a záběr zase trochu jinak. Tentokrát s důrazem na stroj. 25.9.2011

Ještě jednou od nadjezdu. Nyní již se zřetelně nastupujícím podzimem. 9.10.2011

Předposlední záběr vznikl při čekání na smutně proslulou stíhačku 380.004. V noci se vracela ze zajetí v Rakousku a já jsem si čekání krátil třeba i zvěčněním sesterského stroje v čase výměny vozu mezi EN 476 a Chopinem. 10.11.2011

Závěrečný snímek patří k oslavám trati do Lednice. Kmotrovu misi do Břeclavi jsme proměnili ve fotoden a jeho částí byl i snímek stíhačky při příjezdu z Brna 17.11.2011

Milan Vojtek

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

» Aleš_Liesk.

Príspevky: 356 27.2.2012 15:28

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

7/ A pokud zůstal kotva relé 1. bezpečnostní třídy přilepena, tak šlo buď o zmetek, nebo zanedbanou či zfušovanou údržbu.
Šlo o tu míru tolerovatelného rizika. Relé procházela všemi revizemi, ale došlo na nich k částečnému zkratu vinutí, jeho ohřátí a k deformaci plastového krytu relé.

8/Pro jízdu proti návěsti Stůj platí přísná bezpečnostní pravidla, rozhodně je to méně nebezpečné, než, jako v Moravanech, postavit jízdní cestu a rozsvítit Volno na obsazenou kolej!
Sice tu podsouváte něco, co s problematikou nesouvisí, ale budiž. Určitě víte, že kdyby v Moravanech byly počítače náprav, tak se to nestalo. Pokud vezmeme Moravičany, tak tam se jezdilo "na hubu" a dopadlo to špatně. Totéž třeba Budkovce r. 1995 (plusmínus). Čerčany tu už zmíněny byly.
Mmch, jste přesvědčen, že by ten váš nápad zabránil konkrétně těm Moravanům, když ta podpískovaná souprava stála na staniční koleji v podstatě bez odběru (tzn. nebyl významnější proud, který by způsoboval nesymetrii, navíc kolejnicemi tekl zřejmě symetrický proud do té lokomotivy, která do vlaku narazila)? (pokud mohu požádat o technicky zaměřenou odpověď bez urážek a zbytečných výlevů. )

9/ O odolnosti logických systémů, zejména v prostředí s vysokou hladinou elektromagnetického smogu, vím své,
Zřejmě nevíte, když nejste schopen porovnat zařízení logické s analogovým. Přepětím poškodíte kdeco, ale pokud jde o odolnost vůči provoznímu rušení, tak tam je to srovnání jednoznačné.
Je samozřejmě nutné porovnávat zařízení stejné technologické úrovně.
Pokud chcete říci, že zařízení elektronická jsou citlivější než reléová, tak to řekněte takhle a nemotejte do toho srovnání logických a analogových systémů. Reléovka JE logický systém. Stačí vám to říci dvakrát?

10/Jakýkoli systém, který má desetinásobnou spotřebu proti svému předchůdci, by v normálně myslícím světě neměl nárok na existenci,
Tak proč jsme nezůstali u mechaniky, která má nulovou spotřebu? Evidentně spotřeba není jediným parametrem, podle kterého se zabzař posuzují.

Já osobně bych takovýto produkt nikdy nekoupil a také bych nepřipustil, aby byl používán v podmínkách železničního provozu.
A nějaký rozumnější důvod než nenávist k výrobci nemáte?

Z vašich příspěvků přímo sálá nenávist k AŽD. To vás odtamtud vyhodili nebo vám kdysi přebral ažetďáckej vrátnej holku?

Odkaz na príspevok:

» Aleš_Liesk.

Príspevky: 356 27.2.2012 15:27

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

Typické: jenom pustá demagogie.
Typické pro koho? Demagogicky tady zatím vystupujete vy - něco řeknete a na přímou otázku odpověď nedáte, jen zas říkáte, že máte pravdu.

Na tuhle slátaninu existuje jednoduchá odpověď
No pokud fyzikální a technické námitky považujete za slátaninu...

1/ Pokud udeří blesk do kolejiště, PN bude ovlivněn bez olhedu na to, jak má položené vývody a bude velký zázrak, když ,,jen" zapomene, co načítal.
Nikoliv. Závisí to na mnoha okolnostech a už z technického principu je PN odolnější než KO.

2/ Zapasovat Hallovu sondu do pouzdra s izolační schopností 4 kV je problém jen pro konstruktéry AŽD.
Tak proč to nedáte vyrobit někomu jinému? Na celým světě není nikdo jiný, kdo by dodal Hallovu sondu v pouzdru na 4 kV? Jo a co vaše smlouva se svatým Petrem - 4 kV na PN je podle vás málo, ale ty samé 4 kV pro HS budou stačit?

3/ Napájení můstku 24 V, navíc galvanicky oddělenými od země, by mělo stačit, pokud bude ovšem brán konstrukcí celého systému zřetel na rizika, způsobená poruchovými stavy.
Galvanické oddělení od země v případě křemíkovky nestačí, v případě Hallových sond bude stačit?
Jinak váš návrh na rizika evidentně zřetel nebere, když může zůstat "vyjetý" těsně před koncový spínač a tam vinou poruchy zůstat a tedy transformovat do sekundáru rušivé složky, které by se jinak vzájemně vykompenzovaly.

4/ Geometrie současně vyráběných transgformátorů ano. Pokud budu navrhovat konstrukci trafa tak, aby požadovaný úkol plnilo, je to o něčem úplně jiném, pokud ovšem bude konstruktér umět.
Na celém světě neexistují konstruktéři stykových traf jinde než v AŽD? Ta kostrukce bude sazmozřejmě složitější, dražší a náchylnější na poškození třeba vniknutím vlhkosti než současná (konstatování faktu, platí pro každého výrobce). Kompenzátorem máme zatím vybaveno 7 souprav. Stykových traf je na síti kolik? Já bych to odhadnul na řád desítek tisíc.

5/ Úbytek napětí lze udržet v rozumných mezích volbou použitého materiálu a konstrukcí sběrače. Opět problém jen pro někoho, kdo nechce, nebo neumí problémy řešit.
Když zvolíme vhodný materiál, můžeme přenášet elektřinu supravodivě. Problémem je cena a provozní náklady tohoto řešení. Stříbrný sběrač na stříbrném vedení ve vzduchoprázdnu by měl lepší parametry než měděný, ale jestli by se tímhle dosahlo těch mikroohmů netuším.

6/ Kontakt, který bude neustále v pohybu nedá jakémukoli povrchu moc šancí k oxidaci. A glavanické, nebo žárové pokovení materiálem proti oxidaci odolným už také není žádná novinka.
Proč by měl být kontakt neustále v pohybu, když významná nesymetrie nastává jen v havarijním stavu KO? Jak to vypadá s odporem "pokovené" mědi?

(pokrač.)

Odkaz na príspevok:

» azetdak

Príspevky: 310 25.2.2012 12:43

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

Image Armády Žebráků a Darebáků nehodou vMoravanech a kiksy na Wilsoňáku a v Děčíně dost utrpělo, i když z odpovědnosti za Moravany se papalášům povedlo nakonec vylhat (a dodatečně upravit SV ,,naprosto spolehlivého" zařízení). Chápu, že loajalita k zaměstnavateli je mnohem důležitější, než objektivní fakta, zejména když vlastní názor by mohl mít za následek okamžitý vyhazov bez možnosti se v oboru uplatnit jinde. Což ovšem nic nemění na tom, že fakt, že důchodce středoškolák si během krátké chvilky dokázal poradit s problémem, kolem kterého marně poskakuje sada odborníků několik let, by image firmy asi poškodil natolik, že není v zájmu nikoho toto řešení použít. ono by to stejně vypadalo asi takto:
1/ teoretická příprava - minimálně rok. 2/ výroba zkušebního vzorku - další rok. 3/ vychytávání kiksů - minimálně 2 roky, při odbornosti zůčastněných. 4/ zpracování výrobní dokumentace, certifikace ISo, schvalování,-minimálně 4 roky. Vzhledem k tomu, že do 2 - 3 let budou ČD vytunelovány a prodány DB, je logické, že se do toho nikomu nechce. Pokud jde o mne, je mi to putna. S ČD, ani AŽD už nemám, naštěstí, dnes už vůbec nic společného, (Z důchodu, který by mi spočítali s platu šéfprojektanta v AŽD bych třel leda bídu s nouzí) a řešení mám patentově chráněné, takže ukradení nehrozí. Jediné, co hrozí, je riziko, že před motoristou se mohou otevřít závory v momentě, kdy Pendolino, nebo Messerschmidt začnou před přejezdem zrychlovat, nebo že několik vlaků občas neodjede či nedojede, což je mi u zadku. S nespolehlivými závorami počítám a vlakem nejezdím. A ze současné produkce AŽD se pánové Frischen a Rank nejspíš obracejí v hrobě, ale to je také jejich problém.

Odkaz na príspevok:

» mourek01

Príspevky: 97 23.2.2012 22:11

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

ad 1) ,,jen" zapomene Nezapomene, protože si nic nepamatuje, takže na to zapomeňte.
ad 2) Vy máte nějaké životní trauma s Hallovou sondou s odolností menší než 4kV nebo máte domluveny blesky s nižším napětím než 4kV?
ad 8) Jízda na hubu je problém, jak se ukázalo v Čerčanech. Tam také platila přísná bezpečnostní pravidla.
ad 9) Z uvedených důvodů má konstrukce zařízení pro železnici svá pravidla a mě posledně pěkně bolel prst, když jsem si po sundání svetru šáhl na bednu řídicího počítače, asi Vás to překvapí, ale nic se mu nestalo. Ovšem, nejspíš jsem si to vymyslel, protože vaše PCčko zkolabovalo z pohledu na kocoura a tak ty počítače v mašinách musí zkolabovat hned jak něco bleskne v okolí nedej bože, kdyby výpravčí nebo fíra pohladil kocoura.
ad 10) Mám obavy, že jakýkoli technický prostředek pro zjišťování volnosti koleje je energeticky o dost náročnější než pohled výpravčího nebo signalisty, ale zřejmě díky spiknutí nakupují správci infrastruktury kolejové obvody, počítače náprav, ESy, Simisy a Kcka.
Pokud myslíte polovodiče, tak jsem jich zažil spoustu co se tvářily až nevraživě nevodivě, bohužel Váš příspěvek asi nečetly. Mimo jiné, slušné systémy a to i v nezabezpečovací branži si umí s takovou poruchou poradit a eliminovat ji.

Odkaz na príspevok:

» azetdak

Príspevky: 310 23.2.2012 18:52

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

Typické: jenom pustá demagogie. Na tuhle slátaninu existuje jednoduchá odpověď: Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš! Takže: 1/ Pokud udeří blesk do kolejiště, PN bude ovlivněn bez olhedu na to, jak má položené vývody a bude velký zázrak, když ,,jen" zapomene, co načítal.
2/ Zapasovat Hallovu sondu do pouzdra s izolační schopností 4 kV je problém jen pro konstruktéry AŽD.
3/ Napájení můstku 24 V, navíc galvanicky oddělenými od země, by mělo stačit, pokud bude ovšem brán konstrukcí celého systému zřetel na rizika, způsobená poruchovými stavy.
4/ Geometrie současně vyráběných transgformátorů ano. Pokud budu navrhovat konstrukci trafa tak, aby požadovaný úkol plnilo, je to o něčem úplně jiném, pokud ovšem bude konstruktér umět.
5/ Úbytek napětí lze udržet v rozumných mezích volbou použitého materiálu a konstrukcí sběrače. Opět problém jen pro někoho, kdo nechce, nebo neumí problémy řešit.
6/ Kontakt, který bude neustále v pohybu nedá jakémukoli povrchu moc šancí k oxidaci. A glavanické, nebo žárové pokovení materiálem proti oxidaci odolným už také není žádná novinka.
7/ Opět: Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš! A pokud zůstal kotva relé 1. bezpečnostní třídy přilepena, tak šlo buď o zmetek, nebo zanedbanou či zfušovanou údržbu.
8/Pro jízdu proti návěsti Stůj platí přísná bezpečnostní pravidla, rozhodně je to méně nebezpečné, než, jako v Moravanech, postavit jízdní cestu a rozsvítit Volno na obsazenou kolej!
9/ O odolnosti logických systémů, zejména v prostředí s vysokou hladinou elektromagnetického smogu, vím své, nedávno jsem reklamoval CD/DVD mechaniku, která nevydržela vyndání placky, protože jsem, těsně před tím, než jsem ji otevřel, pohladil dvakrát kocoura! Tohle vykládejte holubům!
10/Jakýkoli systém, který má desetinásobnou spotřebu, což, kupodivu, milostivě připouštíte, proti svému předchůdci, by v normálně myslícím světě neměl nárok na existenci, zejména když dokáže z ničehož nic a bez zjevné příčiny totálně zkolabovat a stádo ,,odborníků" potřebuje na jeho vzkříšení několik až desítky hodin! Já osobně bych takovýto produkt nikdy nekoupil a také bych nepřipustil, aby byl používán v podmínkách železničního provozu. Prvek s nulovou vnitřní bezpečností, který má navíc tu vlastnost, že při poškození se (v 99,9% případů) stane vodivým, nemá v zabezpečovacím zařízení co dělat.

Odkaz na príspevok:

» Aleš_Liesk.

Príspevky: 356 23.2.2012 13:28

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

Bohužel naprosto nemáte pravdu s odolností počítačů náprav; odolnost číslicové techniky proti zarušení je prakticky nulová, a proudový ráz, který vznikne při úderu blesku naindukuje v čemkoli vodivém, včetně vlastního čipu, napětí, které ten čip naprosto spolehlivě zničí!
Jenže je rozdíl, je-li PN připojen ke kolejnici v jednom místě a vývody má kolmo ke kolejnici, a KO, jež je na celou tuto anténu přímo funkčně připojen.
Jinak vaše Hallovy sondy mají se svatým Petrem dohodu, že na ně blesky pouštět nebude?

cpát do kolejiště cokoli, co pracuje s proudy řádově zlomku miliampér a s rozhodovací úrovní jednotek voltů je prostě zvrhlost
Vaše Hallovy sondy mají výstupy na jaké úrovni? 100 V?

Udělat středový kontakt, který dokáže převést několik tisíc ampér není až tak velký problém, když se to umí.
Geometrie vinutí transformátoru posunuje to "se to umí" do značně nereálných úrovní...

Pracuje se tam sice s velkými proudy, ale s napětím, blízkým nule
Což je právě problém. Mít tam úbytek 100 V, tak nemusíte řešit jeho změnu o volt.

A když je napětí nepatrné, jsou nepatrné i tepelné ztráty.
Ale na nepatrné napětí potřebujete ještě nepatrnější odpor, zde teda pro ztráty v řádu desítek wattů potřebujete odpor v řádu desítek MIKROohmů. Což pohyblivý kontakt splní velice těžko, zvlášť na zoxidovaném povrchu.

Pokud by došlo k přerušení kontaktu jezdce s vinutím: je naprosto, (alespoň pro mne), jasné, že konstrukce systému musí být vyřešena tak, aby k tomu nemohlo dojít.
Mně je zas naprosto jasné, že nelze něco vyřešit tak, aby se nějaká porucha naprosto vyloučila. Systém lze navrhnout tak, aby míra rizika měla určitou hodnotu, ale zcela vyloučit to nejde. Vy jste ještě neviděl relé I. bezp. třídy trvale seplé, i když není napájené? Já ano, dokonce asi 3x.

Přerušení čehokoli jiného v přídavné konstrukci vyústí v poruchové hlášení, což je bezpečný stav
Vy žijete v chiméře, že rozsvítit někde trvale červenou je bezpečný stav. NENÍ!!!
Bezpečný stav to přestává být v okamžiku, kdy první další vlak, který měl jet při funkčním zabezpečení, jede na hubu.

A tvrdit, že logický obvod vydrží totéž, nebo víc, než vinutí relé, nebo izolace mezi kontakty a okolím
To někde tvrdím? Já jen říkám, že logické systémy jsou odolnější než analogové. Relé JE logický prvek, reléovka JE logický systém.
Vaše Hallovy sondy a okénkové komparátory jsou postaveny výlučně z relé?

A fakt, že ESA je na spotřebu 10 x náročnější, než AŽD 71 už nemáš šanci okecat vůbec
To taky někde tvrdím?
Ještě se mám přiznat k tomu, že tvrdím, že Země je placatá a Slunce obíhá okolo ní?

leda bys chtěl sprostě lhát.
To já, na rozdíl od vás, nemám zapotřebí.

Odkaz na príspevok:

» Aleš_Liesk.

Príspevky: 356 23.2.2012 13:25

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

,,Bezpečnostní" štempl není potřeba, i kdyby se tenhle mechanismus nějak porouchal, bezpečnost dopravy to nijak zásadně neovlivní.
Máte zajištěno, že se posun jezdce nezastaví před tím koncovým spínačem a tam to nechcípne? Máte zajištěno, že v případě doběhu do koncové polohy koncový spínač opravdu zareaguje? Když tam takovouhle poruchou vnesete nesymetrii a tím pádem můžete rušivou složku přetransformovat i v normálním stavu KO, to se vám nezdá nebezpečné? Nefunkční kolejový obvod nijak neovlivní bezpečnost dopravy?Jízda "na hubu" je stejně bezpečná? Takže celé zabezpečení se dělá jen proto, aby si firmy nahrabaly?

Navíc Hallovy sondy jsou použity právě proto, aby servomotorický systém byl od všeho ostatního galvanicky oddělený.
Aha, počítač náprav galvanicky oddělený od kolejí je špatně, protože ho blesk stejně zničí, zatímco Hallova sonda je dobře...

A nevím, co je obludného na třech operačních zesilovačích, navíc v jednom futrálu, dvou pidirelátkách a malému DC motorku s permanentními magnety na místě statoru.
No předně ten motorek. Cokoliv mrňavého pohybujícího se je v podmínkách venkovní instalace u kolejí špatně.

Pořád je to jednodušší a blbuvzdornější než nemotorné a neúčinné filtry trakčního proudu, které se navíc musejí cpát do každého vozidla.
Když je to tak dobrý, tak proč se to ještě nezavedlo? Spiknutí? Spiknutí i v zahraničí?
Kolik máme stykových transformátorů a kolik "rušivých" vozidel?
Jinak ta nemotornost filtrů je jejich výhoda, mít tam motor, zas je tam další vehement náročný na údržbu... :-)

Pokud jde o přechodový odpor: při použití kvalitních materiálů a dostatečné dotykové plochy, no problem a když si uvědomíte, kolik km vysokou rychlostí absolvuje smykadlo sběrače, než se opotřebuje natolik, že se musí vyměnit, můžete být v klidu
Právě proto, že si to uvědomuji, vidím ten problém: zatímco smykadlo se neustále obrušuje a čistí, středový kontakt či obnažené vinutí rychle zoxidují a odpor půjde znatelně nahoru. Tady nejde o opotřebení KONTAKTU, ale o jeho čistotu.
Navíc si nejsem jistý, že dosahnete potřebné styčné plochy. Vinutí je motané z pasoviny a jezdec musí mít kontakt vždy jen s jednou, nejvýše dvěma vrstvami (a to už jeden závit zkratuje).

životnost samotného mechanismu bude srovnatelná s životností samotného stykového transformátoru.
O čmež bych si dovolil silně pochybovati, znaje něco málo o údržbě točivých i netočivých strojův elektrických.

Izolace vinutí, obrušovaná jezdcem je nesmysl, izolace lamel komutátoru je snad během otáčení motoru také nějak obrušována? Ne, protože je pod povrchem lamel.
Jenže lamela komutátoru je na to navržena svým tvarem i materiálem. Cívka trafa je zas navržena tak, aby měla dobré vlastnosti z hlediska jejího použití v transformátoru. Určitě není primárně dělána z tvrdé mědi.

(pokrač.)

Odkaz na príspevok:

» Hajnej

Príspevky: 32 23.2.2012 10:17

RE: 2011 - Svět 1435 milimetrů - první rok se stíhačkami

Ážetďák: ááá, páníček se nám nějak rozohnil...

> Pracuje se tam sice s velkými proudy, ale s napětím, blízkým nule a tepelné ztráty jsou odvozené od výkonu, čili součinu proudu a napětí.
Jenomže o tom napětí nerozhodují zbožná přání Ážetďákova, ale zákon jistého pana Ohma (doporučuji nastudovat za domácí úkol). Aby tedy mohl být na kontaktu protékaném velkým proudem malý úbytek, musí mít malý přechodový odpor. I kdyby to ten, kdo to bude dělat, uměl sebelíp, nepovede se mu to bez velké přítlačné síly, a z té zas vyplyne velká přestavná síla. A ta pak znamená buď pomalou reakci, nebo velký příkon.

> Jenže změna technologie výroby stykových transformátorů je pro ,,odborníky" z AŽD evidentně neřešitelný problém
Ohledně stykového trafa jsem v poslední době zaznamenal jeden dost zásadní požadavek: aby se co nejmíň vyplácelo to krást. Proto je tam co nejmíň mědi a proto je co nejhůř přístupná.
Budeme-li závity vyvádět na jakýsi komutátor, bude jí tam zase hodně a bude muset být přístupná, navíc zloděj dostane jako bonus moooc šikovné servo (bude to do síly a do pomala, takže na rožnění prasete jako dělaný). Silnější přívodní kabel potřebný k jeho uživení se taky stane lákavějším pro zloděje, takže v konečném důsledku o takové trafo ze strany uživatele nebude zájem.
Měnit výrobek na monstrum, které nikdo nechce, je neřešitelný problém pro kohokoliv, kdo má ponětí o ekonomice firmy alespoň na úrovni cvičeného jezvčíka.

> A tvrdit, že logický obvod vydrží totéž, nebo víc, než vinutí relé, nebo izolace mezi kontakty a okolím...
V napadeném výroku nepíšu nic o logickém obvodu vs. relé, ale o číslicovém vs. analogovém zařízení. Mimochodem, ta reléová logika je spíš číslicová než analogová, že...?

> To snad nemyslíš vážně! A pokud ano, nech se vyšetřit!
Nápodobně.

Odkaz na príspevok: