Povídání nejen o »Hromové hoře« na kolejích

Pridané:	4.10.2008 8:00
Autor:	PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: Zbyněk

Při nedávných oslavách v SOKV Ústí nad Labem se po desítkách let poprvé představila veřejnosti pod širým nebem lokomotiva spojená s počátky osobní dopravy na už stopadesátileté Ústecko-teplické dráze. Před tím ji mohli vidět jen návštěvníci pražského Národního technického muzea v jeho dopravní hale na Letné, kterou musela právě před rokem opustit kvůli rekonstrukci budovy.

Lokomotiva, o níž jsem se rozepsal, se původně jmenovala Donnersberg, což česky znamená Hromová hora, nicméně ona 836,6 metrů nadmořské výšky dosahující předmětná kupa sodalitického trachytu v Českém středohoří se po našem zove, na rozdíl od názvu německého, mnohem přítulněji: Milešovka. Lokomotiva s hromy v označení pochází z rodiny devíti strojů, které si pořídila někdejší k.k.priv. Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft (ATE) k vedení osobních vlaků na své podkrušnohorské trati.

Z provozu na ATE - stroj řady Ib v čele osobního vlaku v Mariánských Radčicích kolem r. 1900, autor neznámý (zdroj Wikipedia)

Ale vezměme to od Adama. Či lépe Františka Josefa. Toho jména I., onou dobou (ač níže citovaný zdroj tvrdí něco jiného) pána našich zemí. Trať spojující Ústí nad Labem s Teplicemi vybudovala společnost ATE na základě císařské koncese z 26.7.1856 a stavebního povolení ze 17.11.1856 za necelý rok a půl. Už 20.5.1858 na ni vyjel slavnostní vlak s lokomotivami Türmitz (Trmice) a Mariaschein (Bohosudov) v čele. Následujícího dne byla zahájena pravidelná osobní doprava, nákladní pak až 8.7. téhož roku.

I když válečné události roku 1866 zpomalily tempo rozvoje, společnost postupovala ve stavbě dalších tratí. 15. července 1867 se jezdilo do Duchcova a konečně 8. října 1870 došly koleje ÚTD do Chomutova, aby se spojily s tratěmi Buštěhradské dráhy. Odbočka z Duchcova do Světce byla postavena v červnu 1874. Od roku 1897 byla postupně stavěna druhá kolej na kmenové trati z Ústí nad Labem do Chomutova. Zároveň byla zahájena stavba "České transverzálky" z Řetenic přes Úpořiny, Lovosice, Litoměřice a Českou Lípu do Liberce. Vlaky se po celé trati rozjely 17. září 1900. Tak je popsán další běh rozvoje tratí ATE na stránkách jejích oslav.

Lokomotiva ATE IIIa 20 „Rothenhaus“ (322.304 ČSD) na továrním snímku z roku 1870 (zdroj Wikipedia)

Po zmíněném navázání tratě ATE na Buštěhradskou dráhu, která sama pak propojila Chomutov s Chebem, musela společnost oddělit osobní dopravu od nákladní a pořídit si stroje také pro ni. Stávající stroje převládajících řad IIa a IIb (pozdější 302.1 ČSD), určené k vedení těžkých nákladních vlaků, už novým potřebám provozu nevyhovovaly. Proto si ATE v letech 1869 – 1874 pořídila postupně devět dvouválcových tříspřežních lokomotiv z produkce firmy Hartmann v Saské Kamenici (Chemnitz). Jejich základní technické údaje uvádí tato tabulka:

Základní technické údaje lokomotiv řady IIIa ÚTD (322.3 ČSD)
označení ATE/ÚTD	jména, IIIa
označení ČSD	322.3
určení	vedení osobních vlaků
rozchod	1 435 mm
charakteristika	Cm2
druh rozvodu	Gooch
celková výhřevná plocha	106,1 m²
tlak páry v kotli	10 bar
maximální rychlost	50 km/h
přibližný výkon	320 kW
hmotnost ve službě	35,2 t
tendr řady	209.1
délka přes nárazníky vč. tendru	cca 14 500 mm
výrobce	Hartmann
výrobce tendru	Ringhoffer
rok výroby	1869 - 1874
počet kusů	9
počet kusů u ČSD	6

Nové lokomotivy byly označeny (stejně jako ostatní stroje této společnosti) jmény místopisných bodů v okolí tratí ATE. Teprve později dostaly také inventární čísla počínající sedmnáctkou a od roku 1874 navíc řadové označení IIIa. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl název společnosti počeštěn na Ústecko-teplickou dráhu (ÚTD). Dnem 1.1.1924 byla ÚTD jako jedna z posledních velkých československých soukromých železničních společností zestátněna a začleněna do Československých státních drah. ČSD převzaly sice všech devět lokomotiv řady IIIa ÚTD, avšak do svého parku zařadily pod označením 322.3 jen šest z nich – zbylé tři byly zrušeny. Celý průběh přeznačování je vidět na tomto přehledu:

Přehled lokomotiv řady IIIa ÚTD (322.3 ČSD)
*výr. čís.*	*jméno ATE*	*jméno česky*	*ozn. ÚTD¹*	*ozn. ČSD²*	*zrušena*
383/1869	Herbitz/Eisenberg³	Hrbovice/Jezeří	IIIa 17	-	1924
424/1870	Donnersberg	Milešovka	IIIa 18	322.302	3.3.1937
423/1870	Schreckenstein	Střekov	IIIa 19	-	1924
446/1870	Rothenhaus	Červený Hrádek	IIIa 20	322.304	6.12.1933
447/1870	Osseg	Osek	IIIa 21	322.305	6.12.1933
572/1872	Albert	Albert (asi důl)	IIIa 22	-	1924
573/1872	Eichwald	Dubí	IIIa 23	322.307	3.4.1937
735/1874	Rosenburg	Krupka (hrad)	IIIa 24	322.308	8.11.1926
736/1874	Geiersberg	Kyšperk (hrad)	IIIa 25	322.309	3.4.1932
¹⁾ po r. 1918 ²⁾od r. 1924 ³⁾ přejmenována roku 1873

I když by si to tyto lokomotivy možná zasloužily, nebudu zde věnovat více pozornosti jejich technickému řešení (k němuž najde zvídavý čtenář dostatek podrobnosti v níže uvedených i dalších pramenech) ani provozu (k němuž toho dnes lze zjistit naopak mnohem méně). Omezím se jen ve stručnosti na jejich osudy ve službách u ČSD. Ty je převzaly od předchozího vlastníka v takřka původním stavu, neboť ÚTD je nijak nemodernizovala a pro náročnější potřeby rychlíkové vozby si pořídila stroje nové.

Zastaralé lokomotivy nové řady 322.3 nebyly příliš zajímavé ani pro ČSD, které si v polovině 20. let minulého století pořizovaly stroje moderní. Proto byly tyto pamětnice někdejší slávy pod Krušnými horami nasazovány na podružné výkony a postupně vyřazovány. Jako poslední se v provozním stavu udržela lokomotiva 322.307 (ex IIIa 23 ex Eichwald), která byla zrušena dne 3.4.1937.

26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: budka stroje 322.302 © PhDr. Zbyněk Zlinský

O měsíc dříve zrušený stroj 322.302 (původně Donnersberg a pak IIIa 18) se však fyzicky uchoval a v roce 1949 se stal neprovozním exponátem Národního technického muzea v Praze. Nepodařilo se mi bohužel nikde najít podrobnosti o tom, kde lokomotiva pobývala mezi jejím zrušením a převedením do fondu sbírek NTM, ani jak k tomuto kroku vlastně došlo. Více informací o ní na veřejnost proniklo až v souvislosti s jejím stěhování z Letné do depozitáře NTM v Chomutově, k němuž došlo dne 17.9.2007. Popis transportu i s fotografiemi je ostatně k vidění také na stránkách muzea.

A po roce se Hromová hora projela na kolejnicovém podvalníku Goldhofer STZ-H6 firmy Universal Transport Praha, s.r.o. znovu, tentokrát z Chomutova do areálu Střediska oprav kolejových vozidel ČD Cargo a.s. v Ústí nad Labem, kde se stala nejen pozadím slavnostního aktu, ale zejména předmětem obdivu všech návštěvníků oslav 150 let Ústecko-teplické dráhy, jako jediná přítomná pamětnice (téměř) samotných počátků jejího provozu. (Je přece jen o něco mladší než dráha sama.) Věřme, že se s ní příště setkáme při jiné slavnostní příležitosti – třeba otevření Železničního muzea v areálu pražského Masarykova nádraží, které nám jedni slibují a jiní zase vymlouvají.

26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: 322.302 coby pozadí slavnostního aktu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

"Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]", J.Bek - Z.Bek, Corona, 2. vydání, Praha
"Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [4]", J.Motyčka, Corona, Praha 2001
Ústecko-teplická dráha - Wikipedie, otevřená encyklopedie
Aussig-Teplitzer Eisenbahn – Wikipedia (německy)
ATE IIIa – Wikipedia (německy)
Národní technické muzeum
150 let Ústecko-teplické dráhy - Ústecko-teplická dráha - Aussig-teplitzer Eisenbahn (1858-2008)
Milešovka

Titulní snímek: 322.302 při slavnostním zahájení oslav 150 let ÚTD v SOKV Ústí nad Labem dne 26.9.2008
© PhDr. Zbyněk Zlinský

PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria k článku

Počet: 12

26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: 322.302 (původně IIIa ...	26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: 322.302 (původně IIIa ...	26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: detail budky 322.302 ...
26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: výrobní štítek tendru ...	26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: tabulka prohlídek str ...	26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: tendr č. 209.147 loko ...
26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: k slavnostnímu zaháje ...	26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: tendr č. 209.147 loko ...	26.09.2008 - SOKV Ústí n.L.: 322.302 v odpoledním ...

nasledujúce obrázky »

Súvisiace odkazy

Modro-modré oslavy v Ústí n.L. v rodinném duchu, 29.9.2008 13:45
Modro-modré oslavy v Ústí n.L. s nádechem vrútecké zeleně, 27.9.2008 17:00

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Pridaj príspevok

Zbyněk

[ADMIN]
Príspevky: 23403
Body: 598235

6. 10. 2008 13:43:15
IP: Logged

Vždy o překlep nejde

Poštou se mi dostalo upozornění, že jsem zaměnil dva potentáty hned na začátku svého dílka. Bezelstně jsem se spolehl na (ne)jeden z pramenů. Když jsem pak pátral dál, tak jsem zjistil také pramenné rozdíly v datu podepsání koncese ke stavbě dráhy i údajích jiných.
Za ono upozornění děkuji ještě i tady a uvítám jakékoliv další. Neměl jsem sice v úmyslu psát historické pojednání, ale bludy bych tady nerad šířil.

Zbyněk

[ADMIN]
Príspevky: 23403
Body: 598235

4. 10. 2008 13:27:57
IP: Logged

RE: ide samozrejme o preklep

Už jsem to opravil - díky za upozornění. Číslíčka jsou odjakživa mí nepřátelé...

Clean

[Majster]
Príspevky: 323
Body: 11315

4. 10. 2008 13:24:40
IP: Logged

RE: Povídání nejen o »Hromové hoře« na kolejích

Oprava:
Ešte by som snáď doplnil, že aj rušne HERBITZ/EISENBERG, SCHRECKENSTEIN a ALBERT dostali svoje označenia podľa zvyklostí ČSD, a to 322.301, 322.303 a 322.306, ale pravdepodobne už do prevádzky po 1.1.1924 nijako nezasiahli (napríklad pre svoj technický stav), preto v štatistikách už pod novým označením nefigurovali.

Clean

[Majster]
Príspevky: 323
Body: 11315

4. 10. 2008 13:01:01
IP: Logged

RE: Povídání nejen o »Hromové hoře« na kolejích

Zaujímavoťou je, že ATE si zaobstarala okrem rušňa HERBITZ (383/1869-Hart) ešte jeden rušeň s rovnakým menom (HERBITZ), ktorý bol vyrobený tiež továrňou Hartmann Chemnitz, a to s výrobným číslom 431/1870, u ČSD označený ako 302.108, zrušený až v roku 1925. Pôvodný rušeň HERBITZ premenovali v roku 1873 na EISENBERG, neskôr u ČSD jazdil ako 322.301 a zrušený bol v roku 1924.
Uvedený druh duplicity vznikal vtedy, ak napríklad pôvodný rušeň s istým menom bol dlhodobo odstavený či už pre svoj technický stav alebo pre rekonštrukciu a majitel dráhy medzitým zaradil do pevádzky iný rušeň a toto meno mu priradil. Po sprevádzkovaní pôvodného rušňa bol potom tento rušeň premenovaný. Prečo však došlo k vzniku duplicity v menách v tomto prípade, neviem.
Ešte by som snáď doplnil, že aj rušne HERBITZ/EISENBERG, SCHRECKENSTEIN a ALBERT dostali svoje označenia podľa zvyklostí ČSD, a to 322.301, 322.303 a 322.306, ale pravdepodobne už do prevádzky po roku 1918 nijako nezasiahli (napríklad pre svoj technický stav), preto v štatistikách už pod novým označením nefigurovali.

Clean

[Majster]
Príspevky: 323
Body: 11315

4. 10. 2008 12:43:08
IP: Logged

RE: Povídání nejen o »Hromové hoře« na kolejích

raucina
ide samozrejme o preklep

raucina

[Mechanik]
Príspevky: 7
Body: 3850

4. 10. 2008 12:01:10
IP: Logged

RE: Povídání nejen o »Hromové hoře« na kolejích

K vydaniu stavebného povolenia - ide asi o preklep alebo bolo vážne vydané až v roku 1956, keď už 98 rokov bola trať v prevádzke

Zbyněk

[ADMIN]
Príspevky: 23403
Body: 598235

4. 10. 2008 11:16:22
IP: Logged

RE: Ta mašinka asi není provozní, že?

To opravdu není. Má dokonce odmontované (má-li je vůbec) ojnice, aby se s ní dalo postrkovat. Ale ani to nebylo bez problémů, protože má podle Čmoudíka v háji ložiska. Ten ví určitě víc i o jejích "střevech".

jajsemdobrej

[Mechanik]
Príspevky: 56
Body: 2256

4. 10. 2008 10:55:00
IP: Logged

RE: Povídání nejen o »Hromové hoře« na kolejích

Ta mašinka asi není provozní, že?