ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Návrat
Další díl seriálu nás přenese ve sledování historie dnešního ostravského podniku v oblasti organizační k samotnému jeho vzniku a v oblasti produkce pak k vozidlům, s nimiž se už zcela běžně setkáváme v každodenním provozu Českých drah, ZSSK i dalších dopravců. Ba dokonce výroba jednoho z nich byla ze Studénky do Ostravy přenesena a pokračuje, i když v inovované podobě, až do doby současné.
Jak jsem učinil v dílu předchozím, i tentokrát začnu právě organizačními změnami, které studéneckou továrnu potkaly ve sledovaném období let 1981 – 1999 a jež byly především na jeho konci poměrně dramatické. Připomenu, že jsme ji opustili v době, kdy se jmenovala Vagónka Studénka, n.p. a byla začleněna do VHJ Československé vagónky, Praha. Dnem 1.1.1993 se změnila v samostatný koncernový podnik a její oficiální název tedy zněl Vagónka Studénka, k.p. V důsledku „porevolučních“ hospodářských změn byla dnem 1.1.1990 změněna organizační forma na státní podnik a ke dni 1.7. téhož roku se změnil i sám název, takže na výrobních štítcích vozidel z té doby najdeme logo MSV a název Moravskoslezská vagónka, s.p. Studénka - i když spíš bez oné zkratky s.p., která ostatně k názvu dlouho nepatřila. Už dnem 1.1.1994 byl státní podnik transformován v akciovou společnost, která byla zařazena do druhé vlny kupónové privatizace po názvem Moravskoslezská vagónka, a.s. Studénka.
Jestliže pomineme všelijaké peripetie procesu privatizace, dojdeme ke stavu, kdy se podnik ve Studénce stal dceřinou společností ČKD Praha Holding, a.s. a dnem 31.3.1998 se jeho název změnil na Moravskoslezská vagonka, a.s. Studénka. Jestli ono vyzmizíkování čárky nad „o“ bylo záměrem či nepozorností, to se už můžeme jen dohadovat, nicméně zastaralá pravopisná verze je v názvu následovnice této společnosti dodnes. Dnem 17.11.1998 na základě záměru vyjádřit její sepětí s mateřským holdingem se název vagónky změnil znovu, tentokrát na ČKD Vagonka Studénka, a.s. První část názvu pak vydržela, vzdor pádu pražského holdingu a změně vlastnických vztahů, až do letošního roku. Ale to už spadá do dějů, které si popíšeme příště.

Když máme tyto organizační a transformační změny za sebou, vraťme se do roku 1981 a k vozidlům, která se tehdy ve Studénce vyráběla. Opět se zaměřím především na ta z nich, která předznamenala výrobní program dnešní akciové společnosti
ŠKODA VAGONKA Ostrava. Tedy motorové, přípojné a řídicí vozy a elektrické jednotky. Ostatní výrobky ovšem nepominu zcela, jen jim nebudu věnovat takovou pozornost.
Z
motorových vozů pokračovala do roku 1983 výroba
řady M 152.0 (dnes 810) a poněkud déle také obdobné
řady Bzmot pro maďarské železnice. Exportní zakázka do Maďarska byla sice ukončena v roce 1986, ale ještě v roce 1998 bylo společnosti MÁV dodáno 5 kompletů vozových skříní a dalších součástek pro stavbu motorového vozu Bzmot v provedení InterPici.
Obdobná dodávka 10 skříní a komponent směřovala už o tři roky dříve na Slovensko, kde posloužila ke stavbě motorových vozů řady 811 ŽSR.
V letech 1983 a 1984 byly postaveny dvě třívozové prototypové motorové soupravy pro Sovětský svaz, které SŽD označily
řadou AČ 2 (motorový vůz) a APČ 2 (přípojný vůz). Sériové soupravy ve složení AČ 2 + 2x APČ 2 byly v počtu 120 kusů vyrobeny a dodány v letech 1989 a 1990. Dalším plánovaným dodávkám pak zabránila platební neschopnost objednatele. V roce 1982 vznikl projekt nového čtyřnápravového motorového vozu řady M 273.2, jehož první dva prototypy (rozpracován, ale nedokončen byl i třetí) byly ve Studénce dokončeny v roce 1989 – ovšem už pod novým označením
řadou 842. Sériová výroba 35 poněkud odlišných vozů této řady pak proběhla až v letech 1993 a 1994.
Koncem června 1995 vyjel z bran vagónky další prototypový motorový vůz, s označením 843.001-9. Svým dvouagregátovým řešením i skříní sice navázal na předchozí typ, ale na rozdíl od něj neměl už původně z nouze zvolený přenos výkonu hydromechanický, ale elektrický. Následujícího roku se rozběhla výroba sériových vozů
řady 843, jichž bylo během dvou let dodáno 30 kusů. Touto dodávkou výroba motorových vozů ve Studénce skončila a do Ostravy později přestěhovaný podnik na ni navázal až v roce 2005, ale to už je docela jiný příběh.
K motorovým vozů neoddělitelně patří
vozy přípojné. V tomto segmentu je třeba nejprve zmínit dokončení dodávek vozů patřících k "orchestrionům" ČSD, tedy
řady Blm 24-29 (dnes 010 ČD resp. 011 ZSSK). Poslední z celkem 912 kusů byly vyrobeny v roce 1983. Dodávky obdobných vozů řady Bzx pro MÁV a GySEV byly sice ukončeny v roce 1981, ale obě společnosti si ještě objednaly odvozené vozy se služebním oddílem řady BDzx, které jim byly dodány v letech 1983 - 1986 v počtu 100 kusů (z toho 4 pro GySEV).
Dalším počinem MSV Studénka v oblasti přípojných vozů byla v roce 1989 rekonstrukce čtyř vozů řady Bmnp 20-09 (053) na přípojné vozy k prototypům 842.001 a 002, které byly označeny nejprve Btfnw 20-09 497 až 499 a posléze
řadou 042. Byla to jen jakási náhražka, nezbytná pro testování prototypových motorových vozů v soupravě, neboť k zadání výroby skutečných přípojných vozů příslušné řady České dráhy proti původním záměrům nikdy nepřikročily. Zato k navazujícímu typu motorových vozů, tedy řadě 843, byly odpovídající přípojné vozy už vyrobeny – pod označením
řady 043. Dva prototypové vozy spatřily světlo světa v roce 1995 a třicet vozů sériových pak v následujících dvou letech.

Souběžně s nimi byly vyvinuty a vyrobeny jako naprostá novinka ve výrobním programu vagónky ve Studénce i na našich kolejích také odpovídající
vozy řídicí, které byly označeny
řadou 943. Tak se do vozového parku Českých drah dostala moderní vratná souprava (843 + 043 + 943), která posunula naši vozbu v motorové trakci na kvalitativně vyšší úroveň. Tedy spíš posunout mohla, kdyby ČD neobjednaly naprosto nedostatečný počet právě řídicích vozů – bylo jich totiž kromě prototypu z roku 1996 vyrobeno v roce následujícím pouhých 10 kusů. Ostatně ani počet přípojných vozů řady 043 není z hlediska provozování souprav dostatečný – je jich totiž jen o jeden více než vozů motorových.
V letech 1995 – 1996 bylo ve Studénce modernizováno 68 přípojných vozů řady 020 na
řadu 021, což byl z hlediska praktického výsledku krok, který této vagónce (a pochopitelně také Českým drahám jako objednateli) dodnes zazlívají všichni cestující, kteří „vylepšený“ interiér původně pohodlných vozů musí tam, kde jsou nasazovány, přetrpět. K tomu tady lze jen použít okřídleného rčení, že
vždycky se všechno nepovede.

Další a z pohledu současného výrobního programu ostravské vagónky ještě významnější skupinou vozidel, které musíme v tomto historickém přehledu věnovat pozornost, jsou elektrické jednotky. Od ukončení dodávek dnešní řady 460 v roce 1978 se ve Studénce ani jinde u nás vozidla tohoto druhu nevyráběla, ačkoliv je ČSD potřebovaly. Pro rozšíření příměstské dopravy v okolí velkých měst, ale i pro náhradu už přece jen letitých prvních „panťáků“ měly být elektrické jednotky zajištěny importem z Polska.
K tomu však nakonec nedošlo a v roce 1982 padlo rozhodnutí obnovit jejich výrobu u nás. Jednotky označované zprvu jako typ EM 3 se však rodily velice obtížně a teprve v roce 1991 dokončily podniky Vagónka Studénka (vozové skříně), Vagónka Česká Lípa (podvozky), MEZ Vsetín a Postřelmov, Škoda Plzeň a ČKD Praha (společně elektrická část) dvě prototypové částečně dvoupodlažní stejnosměrné jednotky
řady 470 s dvěma hnacími a třemi vloženými vozy. Na tyto prototypy měla v roce 1994 navázat sériová výroba 60 jednotek této řady a dále se měl realizovat vývoj a výroba obdobných jednotek střídavé trakce. V důsledku nepříznivé finanční situace ČSD resp. ČD a také ne zrovna dobrých zkušeností s provozem prototypových jednotek (na svou dobu nepříliš výhodně řešených) však tyto záměry realizovány nebyly a byla dána přednost vývoji zcela nové jednotky.

O tom, proč byla tato vozidla později charakterizována jako
krok stranou ve vývoji elektrických jednotek, by se dalo napsat (a také napsáno bylo) mnohé, ale my se zde omezíme jen na konstatování, že k jejich sériové výrobě nedošlo. Aby byl chybný krok napraven, už v roce 1992 začala vagónka ve Studénce připravovat, původně ve spolupráci s firmou AEG, návrh nové patrové elektrické jednotky
řady 471, která měla být vlastně inovovanou verzí jednotky řady 470. Při dalším vývoji projektu však došlo ke dvěma podstatným změnám. První se týkala změny partnera MSV pro vývoj a výrobu elektrické části nového vozidla, jimž se v roce 1994 místo AEG stala společnost Škoda Dopravní technika Plzeň. Druhou pak byla změna původní koncepce složení nové jednotky ve prospěch uspořádání s hnacím, řídicím a nejvýše jedním vloženým vozem.
Dvě prototypové jednotky nové řady (trojdílná a dvojdílná) byly výrobně dokončeny v roce 1997. Podle původní smlouvy pozdě, protože v tomto roce už měla běžet sériová výroba. Ta však byla zahájena až v roce 2000. Proč, to zde nebudu rozvádět a spokojím se tvrzením, že po překonání počátečných potíží se „ešusy“ v provozu osvědčily a vyrábějí se, i když na jiném místě a pod jinou hlavičkou, dodnes. Ba dokonce je jisté, že se nejen ještě nějakou dobu vyrábět budou, ale dokonce v modifikované podobě také pro jiné napájecí systémy a další dopravce. Ale o tom až někdy příště.

Nyní se vraťme zpět k výrobnímu programu vagónky v letech 1981 – 1999 a podívejme se, jaká další vozidla pro osobní dopravu odtud vyjela. Ale začneme vozy, které odtud dost dobře, alespoň ne „po svých“, vyjet nemohly. V roce 1985 totiž opustila brány podniku dvě vozidla druhu, jaký tu doposud vyráběn nebyl. Šlo o
vozy pro pozemní lanovou dráhu na pražský Petřín, které byly ve Studénce vyrobeny ve spolupráci s Výzkumným ústavem kolejových vozidel Praha v rámci obnovení této pražské
dopravní atrakce.
V tomto období se ve Studénce vyráběly opět také
osobní vozy k řazení do klasických vlakových souprav vedených lokomotivou. V letech 1986 a 1987 dostaly České dráhy 195 velkoprostorových čtyřnápravových vozů
řady Btme (dnes Bdt
279), na jejichž dodávku navázala v letech 1990 – 1992 výroba 282 obdobných vozů
řady Bte (dnes Bdt). Další výroba osobních vozů probíhala už ve spolupráci konsorcia SGP-Siemens a MSV Studénka: v roce 1997 dostaly ČD deset restauračních vozů
řady WRRmz (dnes WRmz), v letech 1998 – 1999 devět vozů
řady Ampz a v roce 1999 byla zahájena výroba vozů
řady Bmz, jichž bylo pak do roku 2000 dodáno celkem 26 kusů.

V letech 1984 a 1985 se do Studénky vrátila také výroba
poštovních vozů v podobě
řady Postmw (dnes Postw), jichž byly pro České dráhy vyrobeny rovné dvě stovky. Tento nákup se už za několik let ukázal jako poněkud neuvážený, neboť Česká pošta přešla na dopravu zásilek po silnici, relativně nové vozy neměly využití a dnes jsou rekonstruovány na vozidla úplně jiného druhu (zejména řídicí vozy řady 954).
Na počátku sledovaného období vagónka pokračovala také ve výrobě už zaběhnutých typů v
ozů nákladních, kotlových a speciálních a vyvíjela a produkovala také typy nové. Později však v rámci tvorby nové koncepce výroby její vedení předpokládalo přechod na výrobu vozidel pro osobní dopravu a výroba vozů pro nákladní dopravu byla utlumována, až se v letech 1989 a 1990 zastavila prakticky úplně. Podmínky se však změnily a v roce 1991 začaly ze Studénky opět vyjíždět nákladní vagóny, nejprve třeba už dříve dodávané vozy hutní a výsypné, pak také zcela nové, např. kontejnerové vozy
řady Sgnss, a to především na export. Nakonec vše dopadlo tak, že ve Studénce zvítězila právě výroba vozů pro nákladní dopravu, jak si povíme příště.

Kromě kolejových vozidel vagónka produkovala od roku 1994 také buňkové stavební prvky pro rozmanité použití, tzv. modulové objekty, jejichž výroba navázala na někdejší dodávky technologických a ubytovacích celků pro ropné přečerpávací stanice v Sovětském svazu, o nichž byla zmínka v předchozím dílu. V devadesátých letech se relativně osamostatnila metalurgická výroba podniku, která začala v daleko větší míře dodávat výkovky a výlisky externím odběratelům i mimo železniční průmysl. Ale to vše už ani zdaleka nepatří do obsahového zaměření tohoto seriálu. Takže si jen na závěr už tradičně rámcově shrňme celkovou produkci vozidel studénecké vagónky v letech 1981 – 1999:
|
druh vozidla
|
počet kusů
|
|
vozy nákladní a speciální
|
7 076
|
|
vozy kotlové
|
3 961
|
|
vozy měřicí
|
1
|
|
vozy osobní *
|
522
|
|
vozy poštovní
|
200
|
|
vozy motorové
|
703
|
|
vozy přípojné *
|
747
|
|
vozy tramvajové (lanovka)
|
2
|
|
jednotky elektrické
|
4
|
|
celkem
|
13 216
|
|
*) odhad, zdroj obsahuje chyby
|
Prameny a odkazy:
- ŠKODA VAGONKA, a.s.
- MSV Metal Studénka, a.s.
- Město Studénka - Vagonářské muzeum
- "100 let vagonky ve Studénce; 1900 - 2000", M.Šmída, Thrall Vagonka Studénka, a.s., Studénka 2000
- „Atlas vozidel - Elektrické vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
- „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
- "Malý atlas lokomotiv 2007", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2006
- "Dráha", NADATUR, Praha - různá čísla
- „Železniční magazín“, M-Presse s.r.o., Zlín, Praha – různá čísla
- Atlas hnacích vozidel ČD, průmyslu a jiných dopravců
- Stránky o prototypech a lokomotivních unikátech v ČR a SR
- Stránky věnované příměstské dopravě v okolí Prahy
- Osobní vozy
- Nákladní vozy
- Historie výroby motorových vozů
- Traťové stroje
Titluní snímek: Areál vagónky ve Studénce dne 6.9.1999 - archiv ČKD Vagonka, autor Ladislav Šmitke
PhDr. Zbyněk Zlinský
Galéria k článku
Počet: 45
Stránky:
1
2
Súvisiace odkazy
Diskusia
Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.
Pridaj príspevok
misamp 
[Učeň]
Príspevky: 2
Body: 224
24. 5. 2008 22:04:04
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Velice mně zaujal článek o 470.Je to velká škoda že už chatrá v Č.Třebové.Proč tedy nelze zmodernizovat tím že by se do nich nacpala elekrovýzbroj z 471 a interiér se udělal stejně jako se pořád dokola opravují a modernizují žabotlamy?Získalo by velice jednoduchou rekonstrukcí kapacitní vozidlo a mělo přitom unifikovanou výzbroj a tím by se i zjednodušila jejich momentálně pracná údržba?To se raději budou modernizovat modernizované vozy staré 40 let.
|
n0b0dY 
[Mechanik]
Príspevky: 96
Body: 3827
23. 5. 2008 16:11:19
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
pekne
|
Staňa 
[Majster]
Príspevky: 283
Body: 7950
22. 5. 2008 16:16:15
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
KArle,kdy tak zhruba to bylo? A jezdili tam oba?
|
karel.f 
[Prednosta]
Príspevky: 2061
Body: 45647
21. 5. 2008 18:26:08
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Kraken jezdil i na Ostravsku než ho předali do Prahy a pamatuji že během chvilky už nějaký debil pořezal sedačky .
|
holdo 
[Posunovač]
Príspevky: 45
Body: 1796
21. 5. 2008 13:03:08
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Zbyňek: Ďakujem aj za tieto info :-)
Ja som mal na mysli skôr nejaké zaujmavosti o ktorých sa viac rozpráva ako píše. Nie všetko je na nete..
|
Staňa 
[Majster]
Príspevky: 283
Body: 7950
20. 5. 2008 22:33:58
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Abych jen nekritizoval,Zbyňku, pěkná reportáž a snímky též!
|
Staňa 
[Majster]
Príspevky: 283
Body: 7950
20. 5. 2008 22:30:30
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Docela truchlivý pohled na jednotku 470 001 - Zelený kraken. Co to byl za skvost a teď se z něho stává jen opuštěný vrak,který čeká jen na to,až mu doběhnou roky a půjde sešrotovat.Tady je názorně vidět,jak se ČD ke všemu chovají. Jako ODS, pro peníze všechno,ale historie,která si zaslouží aspoň jeden vůz uchovat do vystavovatelného stavu! Nejlevnější varianta je vždy nejlepší! Všechno nepotřebné zrušit,prodat a nechat rozkrást!
Když jsem byl nedávno s KŽC na akci pod trolejí,měl jsem možnost se podívat jak vypadají v praxi živá nádraží : Od 1.4 zrušena výdejna jízdenek - Boří Les, Bzenec - přívoz. Jen tak dále páni od ČD. Ukažte ty ziskové koláče,jak se dráha stává čím dál vřelejší pro cestující. ČD dokáží nastavit vlídnou tváž formou,že od 1.6 zase zdraží Km Banku, SoNe+, .... ať žijí ekonomové na vedení ČD!
|
Zbyněk 
[ADMIN]
Príspevky: 19852
Body: 505962
20. 5. 2008 21:38:55
IP: Logged
|
RE: Zaujala ma rada 470
Když si klikneš na označení řady v článku, tak se dostaneš ne speciální stránku o "krakenech", kde je (skoro) všechno. Tedy pro Tvé pohodlí zopakuji ještě jednou tady:
http://pantograf.wz.cz/470-obsah.html
|
holdo 
[Posunovač]
Príspevky: 45
Body: 1796
20. 5. 2008 20:57:16
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
Zbyňek: Seriál o Studénce je fantastický-zaujmavé a pútavé čítanie
Zaujala ma rada 470, sú o nej aj nejaké kuloárne informácie? Niekde som započul/čítal, že jazdila v Prahe a okolí. Tá fotka je asi z Cerheníc zo zkušebného okruhu. Je ich viac aj z interiéru?
Ďakujem za info. Ostávam s pozdravom.
|
n0b0dY 
[Mechanik]
Príspevky: 96
Body: 3827
20. 5. 2008 14:59:30
IP: Logged
|
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (5)
velmi pekná reportáž
|