Utorok, 13. 5. 2008
Práve prítomných: 1047
Prihlásených členov: 32
Chatujú: 0
Práve prítomných: 1047
Prihlásených členov: 32
Chatujú: 0
Naši partneri
Zaujímavé odkazy
VLAKY.NET Klub
Poloha vlakov
Aktuality
Fórum
Novinky na ŽELPAGE.CZ
Reportáže
Galérie
Kalendár
Odporuč nás
Partnerské stránky
ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4)
Návrat| Pridané: | 16.4.2008 8:00 |
| Autor: | PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: Zbyněk |
Můj seriál se stal tak rozvláčným, že se nechal předběhnout současným vývojem podniku, jehož historii mapuje. Jak si můžete všimnout v pozměněném titulku této části, došlo ke změně názvu ostravské vagónky. Stalo se tak dnem 26.3.2008, kdy se zápisem nového jména do obchodního rejstříku i formálně odpoutala od svého někdejšího vlastníka a zvýraznila své spojení s mateřským plzeňským holdingem.
Nicméně vraťme se zase do minulosti a k názvům dobovým. Jak jsme si již řekli v dílu předchozím, k 1.7.1965 byly Československé vagónky Tatra, n.p., Studénka zařazeny do VHJ Závody ťažkého strojárstva, Martin. Tento stav vydržel necelé čtyři roky a dnem 1.1.1969 se podnik pod novým názvem Vagónka Studénka, n.p. stal součástí VHJ Československé vagónky, Praha. My ale začneme už v roce 1966 a to tím, co nás zajímá z hlediska celého směřování seriálu nejvíce, tedy výrobou železničních vozidel pro osobní dopravu.
V tomto roce byla zahájena sériová výroba čtyřnápravových motorových vozů s hydraulickým přenosem výkonu pro dopravu motorových rychlíků a těžkých motorových osobních vlaků řad M 286.0 a M 286.1 (dnes 850 a 851), která pokračovala až do roku 1968. Na ni navázaly v letech 1968 - 1970 dodávky odvozených výkonnějších vozů s obdobným určením řad M 296.1 a M 296.2 (později 853 a 852), z nichž první byla určena pro mezinárodní provoz.
Pro vedení osobních vlaků na místních tratích pak na základě požadavku ČSD v roce 1973 vagónka ve Studénce postavila dva prototypové dvounápravové motorové vozy řady M 151.0, která měla nahradit neúspěšnou řadu M 240.0 (820) a stále ještě dožívající „Hurvínky“ řady M 131.1 v provozu na místních tratích. Vzhledem k překročení hmotnosti byl nový typ vozů posléze přeznačen na řadu M 152.0 (dnes 810) a jeho sériová výroba se rozběhla v roce 1975. V roce 1979 začaly být tyto vozy v poněkud modifikované podobě také exportovány do Maďarska, kde byly u společností MÁV (do r. 1986 celkem 205 kusů) a GySEV (2 kusy) označeny řadou Bzmot. Pozdější exportní záměry s tímto typem (např. do Alžírska) už nevyšly.
Od roku 1969 spolupracovali konstruktéři ze Studénky na vývoji nového čtyřnápravového motorového vozu s elektrickým přenosem výkonu pro vedení osobních vlaků na frekventovaných tratích, který měl být označen řadou M 474.0. Dva prototypy byly dokončeny až v roce 1974, pro překročení hmotnosti přeznačeny na řadu M 475.0 (později 860), ale sériové výroby se pro komplikace v dodavatelsko-odběratelských vztazích nedočkaly.
Do osobní dopravy to sice nepatří, ale k motorovým vozů ano: V roce 1972 bylo ze Studénky traťovému hospodářství ČSD dodáno 30 motorových vozů pro prohlídky a údržbu trakčního vedení, které byly postaveny na bázi „singrovky“ řady řady M 240.0 (820) a dostaly označení M 250.0 (později 893 a posléze u Českých drah MVTV-3).
Souběžně se sériově vyráběnými řadami motorových vozů byly ve Studénce stavěny i odpovídající vozy přípojné. V letech 1966 – 1968 obdržely ČSD k prototypům Balm 5228 a 5229 už ze sériové výroby dalších 180 „dlouhých balmů“ dnešní řady 050, které byly určeny ke spřahování s motorovými vozy řad M 286.0 a M 286.1 (dnes 850 a 851). Přípojné vozy, které byly určeny k „hydrám“ řad M 296.1 a M 296.2 (později 853 a 852), byly vyvinuty, vyrobeny a v letech 1969 a 1970 dodány už ve více typech:
|
ozn. původní
|
ozn. po r. 2001
|
charakteristika
|
provoz
|
počet
|
|
-
|
9 oddílů 1. třídy
|
mezinárodní
|
10
|
|
|
054 Bn
|
9 oddílů 2. třídy
|
mezinárodní
|
5
|
|
|
053 Btn
|
velkoprostorový 2. třídy
|
vnitrostátní
|
120
|
|
|
|
055 BRn
|
kombinovaný 2. třídy
s restauračním oddílem |
mezinárodní
|
6
|
|
vnitrostátní
|
5
|
Přípojné vozy pro mezinárodní provoz k řadě M 296.1 byly určeny především pro vedení prestižního mezinárodního motorového expresu „Vindobona“, jehož provoz těmito soupravami ČSD zajišťovaly v letech 1969 – 1972.
V letech 1973 a 1974 byly vyrobeny dva prototypové přípojné vozy k řadě M 152.0 (dnes 810) označené Blm 25-09 600 a 601, na jejichž základě pak byly od roku 1976 dodávány ČSD sériové vozy označené řadou Blm 24-29 (dnes 010 ČD resp. 011 ZSSK). Obdobné vozy byly dodávány od r. 1979 také do Maďarska pod řadovým označením Bzx.
Po určité době stagnace se do Studénky v roce 1969 vrátila také výroba osobních vozů pro klasické vlakové soupravy, a to výrobou čtyř restauračních vozů řady BRa, které byly určeny pro mezinárodní provoz. V témže roce pak byly postaveny dva prototypové čtyřnápravové velkoprostorové vozy řady Bai, které měly skříň shodnou s výše zmíněnými přípojnými vozy řady Baim; sériové vozy s již nově konstruovanou skříní byly vyráběny v letech 1972 – 1975.
Obdobně byla v tomto období ve vagónce obnovena také výroba vozů poštovních, a to dvěma čtyřnápravovými mírně odlišnými typy 501 (s výpravnou) a 502 (bez výpravny), které byly u ČSD označeny řadou Fa a dodány v letech 1971 a 1972 v celkovém počtu 100 kusů. Pokud jde o vozy nákladní, kotlové a speciální, omezím se jen na konstatování, že v letech 1966 – 1980 nebyly ve Studénce vyrobeny žádné vozy kryté ani plošinové a v roce 1966 byla ukončena produkce dvounápravových kotlových vozů. Výroba v tomto segmentu se tak zaměřila především na vozy speciální, zejména pro hutní a těžební průmysl, a kotlové vozy čtyřnápravové.
Nicméně vraťme se teď opět k osobní dopravě a v ní k vozidlům, která předznamenala hlavní výrobní program dnešního pokračovatele studénecké tradice, akciové společnosti ŠKODA VAGONKA Ostrava, tedy k elektrickým jednotkám. Ve sledovaném období pokračovala výroba jednotek řady EM 475.1 (dnes 451) a do roku 1968 bylo vyrobeno celkem 51 dopravních jednotek této řady (tvořených 2 elektrickými a dvěma vloženými vozy). Na ně navázala v letech 1972 a 1973 dodatečná (viz níže) dodávka 11 dopravních jednotek poněkud inovované řady EM 475.2 (dnes 452).
Už v roce 1962 byl objednán vývoj "elektrického motorového vlaku na střídavý proud 25 kV, 50Hz, složeného z jednoho vozu motorového, jednoho vozu vloženého a jednoho vozu řídicího", jak znělo zadání Ministerstva dopravy. Na tomto úkolu se podílela vagónka ve Studénce spolu s Výzkumným ústavem kolejových vozidel Praha a n.p. MEZ Vsetín. Dva prototypy jednotky s původně uvažovaným označením vozů SM 487.0 + Bam-e + Bam-ře byly výrobně dokončeny v roce 1966, ale už s označením SM 487.0 + N 487.0 + Ř 487.0. Jak už to tak bývá, i v tomto případě došlo k překročení hmotnosti, což našlo svůj výraz v přeznačení. Sériové jednotky řady SM 488.0 byly navíc objednány už bez řídících vozů ve složení SM 488.0 + 3x N 488.0 + SM 488.0 a byly vyrobeny v počtu 16 kusů (32 elektrických a 50 vložených vozů) v letech 1970 a 1971.
V onom roce 1962 Ministerstvo dopravy objednalo současně také vývoj obdobných elektrických jednotek schopných provozu na stejnosměrné trakci, jenže jejich vývoj se opozdil natolik, že k vykrytí momentálních provozních potřeb ČSD musela proběhnout původně neplánovaná dodávka výše zmíněných 11 jednotek řady EM 475.2 (dnes 452). Původní požadavek totiž zněl na jednotku „dvousystémovou“. Nové jednotky měly být třívozové, s elektrickým, řídicím a vloženým usměrňovacím vozem (řady U 488.0) vybaveným vlastními sběrači, z něhož by byl elektrický vůz napájen při jízdě na trati střídavé trakce. Tyto záměry byly ovšem v roce 1970 zavrženy a vyráběné vozy byly dokončeny jako elektrický vlak pouze pro stejnosměrnou trakci. Prototypová jednotka EM 488.0001 + N 488.0053 + N 488.0054 + N 488.0055 + EM 488.0002 byla dodána v roce 1971. Sériová výroba těchto jednotek pak proběhla v letech 1974 - 1978 a v jejím rámci bylo dodáno 42 elektrických jednotek (84 elektrických a 126 vložených vozů).
V onom období let 1966 – 1980 bylo ve Studénce vyrobeno i mnoho vozidel dalších, o nichž jsem se tu nezmínil. A nejen vozidel – zdejší vagónka se podílela i na dodávkách zařízení nedrážních, třeba technologických a ubytovacích celků pro ropné přečerpávací stanice v Sovětském svazu. To vše si ovšem vyžadovalo i značné investice do rozšiřování a modernizace výrobních prostorů, strojního vybavení i lidských zdrojů (jak se dnes říká). Nové vývojové, výrobní a skladovací kapacity přibyly zejména v letech 1967 – 1976. I do této fáze rozvoje podniku však zasáhl požár, který v dubnu roku 1969 zničil zcela prototypovou dílnu, zámečnickou dílnu a lakovnu a vážně poškodil i další provozy, zejména montážní plochy. Na rozdíl od velice rychlé výstavby nových objektů po prvním požáru se v tomto případě náhrada výrobních prostorů řešila zprvu provizorii a teprve v roce 1973 byla dokončena stavba nových definitivních dílen a provozů.
O vývoji n.p. Vagonka Studénka v těchto letech by se jistě dalo napsat mnohé, nicméně poslání tohoto seriálu je přece jen poněkud jiné. Proto si na závěr už jen opět ukažme rámcový přehled její produkce železničních vozidel za toto období:
|
druh vozidla
|
počet kusů
|
|
vozy nákladní a speciální
|
7 179
|
|
vozy kotlové
|
6 434
|
|
vozy měřicí
|
2
|
|
vozy osobní
|
533
|
|
vozy poštovní
|
100
|
|
vozy motorové
|
668
|
|
vozy přípojné
|
1 077
|
|
jednotky elektrické
|
104
|
|
celkem
|
16 097
|
Prameny a odkazy:
- ŠKODA VAGONKA, a.s.
- MSV Metal Studénka, a.s.
- Město Studénka - Historie města
- Město Studénka - Vagonářské muzeum
- "100 let vagonky ve Studénce; 1900 - 2000", M.Šmída, Thrall Vagonka Studénka, a.s., Studénka 2000
- „Atlas vozidel - Elektrické vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
- „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
- "Malý atlas lokomotiv 2007", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2006
- Atlas hnacích vozidel ČD, průmyslu a jiných dopravců
- Stránky o prototypech a lokomotivních unikátech v ČR a SR
- Stránky věnované příměstské dopravě v okolí Prahy
- Osobní vozy
- Nákladní vozy
- Historie výroby motorových vozů
- Traťové stroje
Titulní snímek: Výrobní štítek motorového vozu M 286.1031 (851.031-5) nalezený dne 30.6.2007 v PJ Ústí n.L. na elektrickém hnacím voze 460.082-1 © PhDr. Zbyněk Zlinský
PhDr. Zbyněk Zlinský
Galéria k článku
Počet: 30
Súvisiace odkazy
- ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (3), 20.3.2008 8:00
- ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (2), 8.2.2008 8:00
- ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1), 14.1.2008 8:00
Diskusia
Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET. Pridaj príspevok
Zbyněk  [ADMIN] Príspevky: 19003 Body: 484580 17. 4. 2008 4:31:58 IP: Logged |
RE: čím víc jsme v současnosti, tím víc si vystačím sám. Když to své tvrzení po sobě čtu, tak zní natolik nabubřele, že je musím objasnit: Tento seriál je sice historický, ale snažím se historii vagónky doprovodit fotografiemi zejména takovými, které ukazují, že s řadou v ní vyrobených vozidel se můžeme běžně setkat i v době současné. |
|
Zbyněk [ADMIN] Príspevky: 19003 Body: 484580 16. 4. 2008 21:09:07 IP: Logged |
RE: Budete-li potřebovat nějaké fotografie do dalšího pokračování, napište. Díky za moc nabídku, určitě se něco najde.  Bohužel ani já ještě nevím, co přesně bude další díl obsahovat. Původně jsem to neplánoval tak dlouhé, ale dějiny to byly bohaté a tak mi to nějak košatí.  |
|
masmi [Posunovač] Príspevky: 8 Body: 624 16. 4. 2008 21:01:18 IP: Logged |
foto fota pošli Zbyňkovy na další reportáže mě nemusíš mně šlo jen o to, doplnit chybějící fotografie podle předchozích diskusních příspěvků, takže jsem je dodal pro tazatele, tedy karel.f vzhledem k tomu, že netuším, jak se bude vyvíjet další pokračování reportáží, nemohu předjímat jaké fotografie bude Zbyněk potřebovat. Disponuji poměrně slušnou sbírkou továrních fotografií z vagonky ve Studénce. Tedy nejen prototypů ale i sériové výroby. Tedy pro Zbyňka >>> Budete-li potřebovat nějaké fotografie do dalšího pokračování, napište. Pokud je mám, poskytnu. |
|
Zbyněk [ADMIN] Príspevky: 19003 Body: 484580 16. 4. 2008 17:41:09 IP: Logged |
RE: fota pošli Zbyňkovy :-) No, já jsem rád, že čím víc jsme v současnosti, tím víc si vystačím sám. Nicméně masmi by to celé zvládl mnohem lépe a já jsem proti němu jen amatér. Jenže když jsem se dal na vojnu...  |
|
karel.f [Prednosta] Príspevky: 1974 Body: 43854 16. 4. 2008 17:32:33 IP: Logged |
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4) masmi : fota pošli Zbyňkovy na další reportáže mě nemusíš |
|
masmi [Posunovač] Príspevky: 8 Body: 624 16. 4. 2008 15:02:18 IP: Logged |
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4) pro karla.f našel jsem ve svých zásobách i motorové vozy AČ2 pro bývalý Sovětský svaz s označením AČ 2-16 v soupravě s dvěma přípojnými vozy APČ 2, tedy tak, jak souprava jezdila. Snímek pochází z roku 1988. 
|
|
masmi [Posunovač] Príspevky: 8 Body: 624 16. 4. 2008 14:53:49 IP: Logged |
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4) a protože Zbyňkovi chyběl "nějaký zelený vůz" řady Bai, tak tady jeden tovární snímek přidám. Jde o vůz Bai 21-19-093 z roku 1972 
|
|
masmi [Posunovač] Príspevky: 8 Body: 624 16. 4. 2008 14:50:49 IP: Logged |
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4) pro karla.f přidám jeden ze snímků zmiňovaných obytných komplexů, nevím jestli se to jmenovalo UNIMOBUŇKY, ale tento obytný komplex se skládal z dílů, představujících vždy jedno okno napříč celou budovou, byla to taková skládačka 
|
|
Zbyněk [ADMIN] Príspevky: 19003 Body: 484580 16. 4. 2008 14:26:04 IP: Logged |
RE: a jen předbíhám Předbíháš. |
|
karel.f [Prednosta] Príspevky: 1974 Body: 43854 16. 4. 2008 13:51:55 IP: Logged |
RE: ŠKODA VAGONKA: Začalo to ve Studénce (4) Pěkné pokračování a určitě budou ještě další. Já si pamatuji a škoda že nemám foto mám dojem že někdy v 80 letech se zde vyráběly i motorové vozy pro SSSR a taky unimo buňky taktéž pro SSSR. Třeba Zbyněk ví více a jen předbíhám. |
© 2008 VLAKY.NET. Všetky práva vyhradené. All rights reserved. Informácie o ochrane osobných údajov.
Tlač stránku 
|
Home | Contact