ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)


Návrat

Pridané: 14.1.2008 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: Zbyněk
Zdroj: ČKD VAGONKA, a.s. Ostrava

Když byli zástupci redakce a přispěvatelů VLAKY.NET na loňské podzimní návštěvě v provozech ČKD VAGONKA, a.s. Ostrava, zrodila se myšlenka volného seriálu článků o tomto podniku a jeho produkci, který by navázal na reportáž z oné exkurze. Jeho první díly budou věnovány historii vagónky ve Studénce, na jejíž výrobní tradice dnešní ostravská dceřiná společnost a.s. ŠKODA HOLDING Plzeň navazuje.

Chci-li popsat alespoň ve stručnosti okolnosti vzniku vagonářské výroby ve Studénce, musím vlastně popřít titulek této stati. Ono to totiž začalo v Kopřivnici. Alespoň tam založil jistý Ignác Schustala v roce 1853 svou továrnu na vozy a kočáry, v níž začaly roku 1882 vyjíždět také první vozy železniční. Podnik se rozrůstal, změnil se v akciovou společnost, jeho výrobní náplň se rozrostla také o stavbu automobilů – a s tím vším rozvojem přišly i problémy a rozbroje ve vedení. Jejich vyústěním bylo mj. to, že syn zakladatele Adolf Schustala se svými bratry akciovou společnost Kopřivnická vozovka opustil s úmyslem založit vagonku novou.

Pro její umístění si vybral lokalitu na pomezí Studénky a Butovic (takže ani tady není titulek úplně přesný), v těsné blízkosti Severní dráhy císaře Ferdinanda a také v pohodlném dosahu ostravských dolů a hutí. „Staudinger Waggonfabrik A.G.“ byla zapsána do firemního rejstříku dne 12.12.1900, avšak výstavba továrny v té době už běžela na základě úředního povolení z 9.5.1900. Byla budována podle vzoru vagónky v maďarském Raabu, z níž také do Butovic přišel první ředitel „Studénské továrny na vagony“ Ing. Rudolf Feldbacher.

Továrna v Butovicích v létě roku1906 - archiv ČKD Vagonka

Výstavba probíhala takovým tempem a tak promyšleně, že výroba mohla být zahájena už v roce 1901. Prvním vyrobeným vagónem byl dvounápravový kotlový vůz s brzdařskou budkou a objemem 186 hl. Následovaly chladicí vozy pro dopravu piva, plošinové, otevřené i uzavřené nákladní vozy a v polovině roku 1902 byl vyroben také první vůz osobní. Už dne 15.12.1902 opustil brány závodu vagón výrobního čísla 1000.

Pozoruhodné je, že tento zdánlivě bouřlivý nástup nového výrobce probíhal v období počínající hospodářské krize, která naše země zachvátila v letech 1901 – 1903 a vagonářský průmysl postihla snad nejvíce. Ani vagónka ve Studénce se nevyhnula propouštění dělníků, zažila jejich stávky a další doprovodné jevy recese. Oživení výroby nastalo pak díky státním zakázkám až v roce 1906 a zejména pak v období 1. světové války.

Montovna spodků vagonů (kolem roku 1905) - archiv ČKD Vagonka

Další rozmach podniku se dostavil po roce 1918 v důsledku vzniku samostatného Československa, které začalo budovat své státní dráhy. ČSD, potřebné nových vagónů i jiných drážních vozidel, se staly hlavním zákazníkem vagónky. Ta ovšem nebyla jejich dodavatelem jediným, neboť na území republiky působilo dalších pět podniků s obdobným výrobním programem.

To se ale po čase mělo změnit. Butovická vagónka padla do oka Hansi Righofferovi a tomu se také po delším úsilí podařilo v roce 1928 získat většinu jejích akcií. Dne 9.11.1928 dostala vagónka název „Moravskoslezská vozovka, a.s.“, a dnem 28.1.1929 byla přičleněna ke koncernu Ringhofferovy závody, a.s. Nebyla ostatně sama, součástí koncernu se postupně staly také vagónky v Kopřivnici, Kolíně a České Lípě, takže na konci třicátých let minulého století jedinou další samostatnou vagónkou v Československu zůstala nadále jen Královopolská strojírna Brno.

Velká montovna truhlářů (po roce 1905) - archiv ČKD Vagonka

Nicméně nepředbíhejme v čase a podívejme se na změny, či spíše postupné rozšiřování výrobního programu, k nimž ve Studénce během let docházelo. Kromě rozvoje výroby dvounápravových nákladních a osobních vozů přišly do výroby postupně také osobní vozy čtyřnápravové a posléze se tady pustili i do výroby železničních hnacích vozidel. Prvními byly dvě elektrické lokomotivy řady Eg dodané v roce 1916 na místní dráhu Vídeň – Bratislava (LWP), po nichž následovaly v letech 1927 a 1928 dvě lokomotivy akumulátorové. V letech 1929 a 1931 - 1932 vyrobila vagónka také pět lehkých posunovacích motorových lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu pro ČSD (2 ks řady T 202.0 a 3 ks řady T 200.1).

Už v době předválečné se ve Studénce vyráběly také tramvaje; jejich výroba byla v roce 1904 zahájena dodávkou dvou letních vlečných vozů pro trať Ostrava – Karviná. První tramvajové vozy motorové byly dodány v roce 1905 do Opavy v počtu 9 kusů. O rok později následovala výroby 50 vlečných vozů pro Vídeň, kam mělo směřovat dalších 50 vozů v letech 1912 – 1914. Válkou přerušená dodávka byla naplněna jen 29 vozy a byla pak dokončena až v roce 1920, kdy však do rakouského hlavního města nakonec putovalo jen 11 vozů a zbývajících 10 bylo předáno do Brna. V letech 1920 – 1934 byly vyrobeny další motorové i vlečné vozy pro tramvajové tratě v Liberci, Vítkovicích, Bělehradě, Bratislavě a Jihlavě.

První vyrobený speciální vagon - dvounápravový chladicí vůz řady Gb na dopravu piva kkStB (1901) - archiv ČKD Vagonka

V roce 1927 se vagónka ve Studénce přiřadila k podnikům, které se podílely na počínající motorizaci osobní dopravy ČSD, a začala vyvíjet vozidla, která se pro ni v letech mnohem pozdějších stala charakterickým prvkem výrobního programu - motorové vozy. Dne 31.10.1927 předali její zástupci Československým státním drahám motorový vůz M 132.001. O rok později dostaly ČSD další čtyři vozy této řady a v navazujících letech se rozběhla výroba typů navazujících, takže do roku 1939 bylo ve Studénce vyrobeno celkem 96 motorových vozů řad M 132.0, M 131.0, M 120.3, M 122.0, M 232.2, M 232,1 a M 242.0.

K motorovým vozům byly do výrobního programu od roku 1928 zařazeny také vozy přípojné, v různých modifikacích, tedy také se služebním a poštovním oddílem. Těchto vozů bylo do roku 1938 vyrobeno celkem 179. Poté byla jejich produkce zastavena, avšak některé jejich typy byly vyráběny znovu ještě v době po osvobození Československa. Určitou zajímavostí je, že některé typy přípojných vozů vyvinutých ve Studénce vyráběly také vagónky jiné – a naopak. Něco z této kooperace na dodávkách pro ČSD bylo sice realizováno na bázi Ringhofferova koncernu, avšak do výroby některých řad se zapojovala také Královopolská strojírna Brno.

30.06.2007 - depozitář NTM Chomutov: přípojný vůz Blm 5-2361 (výr. Studénka a jiné vagónky 1932 - 1934) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Součástí výrobního programu vagónky byla také produkce nemající s oborem kolejových vozidel nic společného. Od samého svého vzniku dodávala výstroj a výzbroj pro armádu: polní kuchyně, dělové lafety, nábojové, kulometné a spojařské káry, polní vozy, stanové kostry a jiné nezbytnosti. Zásobovala tak postupně armádu monarchie, našeho samostatného státu i okupační vojsko německé.

Dalším oborem činnosti, který sice také nesouvisel s kolejemi, ale s vozovými skříněmi ano, byla výroba karosářská. Ve Studénce se karosovaly především autobusy, ale také osobní a nákladní automobily různých značek. V roce 1935 bylo pak v továrně zřízeno něco, co by asi v podniku tohoto výrobního zaměření málokdo čekal – letecké oddělení. Zabývalo se nejen stavbou licenčních dvouplošníků Bücker Bü-131, jichž bylo do roku 1938 vyrobeno pod označením Tatra T-131 celkem 35, ale vyvinulo i několik prototypů vlastních, o nichž se můžete dočíst na stránce uvedené dole v odkazech.

Jeden z prvních autobusů ČSD - Praga NO, karoserie Studénka (1928) - archiv ČKD Vagonka

V dalších letech, poznamenaných rozpadem Československa a okupací českých zemí, byla výroba ve vagónce podřízena válečnému hospodářství a zaměřila se především na výrobu nákladních a rekonstrukce osobních vagónů pro Německé říšské dráhy. Podstatnou část produkce vagónky tvořily kotlové vozy dvounápravové i čtyřnápravové, v různých modifikacích. Nový rozmach výroby a zejména vývoje ve Studénce nastal až po osvobození, ale to už si necháme zase na příště.

Na závěr si však ještě ukažme alespoň rámcově celkovou produkci vagónky za prvních 45 let její existence, tedy v letech 1900 – 1945:

druh vozidla
počet kusů
vozy nákladní a speciální
25 302
vozy kotlové
2 120
vozy osobní a přípojné
2 028
vozy služební a poštovní
1 423
vozy tramvajové motorové
78
vozy tramvajové vlečné
362
vozy motorové
96
lokomotivy elektrické a motorové
10
celkem
31 419

Poděkování:

Tento článek by nemohl vniknout bez informační pomoci pracovníků ČKD VAGONKA, a.s Ostrava, jimž touto cestou děkuji.

Prameny a odkazy:
  1. ČKD VAGONKA, a.s.
  2. Město Studénka - Historie města
  3. Město Studénka - Vagonářské muzeum
  4. "100 let vagonky ve Studénce; 1900 - 2000", Martin Šmída, Thrall Vagonka Studénka, a.s., Studénka 2000
  5. „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
  6. „Encyklopedie železnice. Motorové lokomotivy [1]“, J.Wagner, Corona, Praha 2007
  7. Osobní vozy
  8. Nákladní vozy
  9. Historie výroby motorových vozů
  10. Aviators.cz - Historie a současnost letadel TATRA

Titulní obrázek: Továrna v Butovicích v létě roku 1906 - archiv ČKD Vagonka

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku


Počet: 15


FotoTovárna v Butovicích v létě 1906 - archiv ČKD Vago ...
Foto Parní stroje a hlavní transmisní pohon (kolem r. 1 ...
Foto Soustružna kovů (kolem r. 1905) - archiv ČKD Vagon ...

FotoObrobna spodků vagonů (kolem r. 1905) - archiv ČKD ...
Foto Truhlárna (kolem r. 1905) - archiv ČKD Vagonka
Foto Velká montovna truhlářů (po roce 1905) - archiv ČK ...

FotoMontovna spodků vagonů (kolem roku 1905) - archiv ...
Foto Kovárna (1901) - archiv ČKD Vagonka
Foto Dvounápravový chladicí vůz řady Gb na dopravu piva ...

nasledujúce obrázky »

Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Pridaj príspevok

Príspevky: 27     Stránky: / 2     Výpis:    
JirkaKraťas VLAKY.NET Mail
[Posunovač]
Príspevky: 56
Body: 1184

20. 4. 2008 15:37:40
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

Prostě skvělé!

Clansman VLAKY.NET Mail
[Prednosta]
Príspevky: 1868
Body: 33504

20. 1. 2008 0:48:36
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

Zbyňku,

Zbyněk VLAKY.NET Mail
[ADMIN]
Príspevky: 19003
Body: 484580

17. 1. 2008 6:18:19
IP: Logged
 RE: Místní dráha Vídeň - Bratislava (Localbahn Wien – Pressburg; LWP)

vladdo:

Základní informace najdeš třeba ve Wikipedii.

vladdo VLAKY.NET Mail
[Majster]
Príspevky: 702
Body: 12934

16. 1. 2008 22:20:11
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

uz sa tesim na pokracovanie,pekne fotky,zaujimave ze sa vobec dali zohnat Co to bola za draha{z clanku}:....elektrické lokomotivy řady Eg dodané v roce 1916 na místní dráhu Vídeň – Bratislava (LWP).Ma niekto podrobnejsie info?

Padych VLAKY.NET Mail
[Posunovač]
Príspevky: 90
Body: 1362

16. 1. 2008 9:04:50
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

Krásný fotky, takovýhle "živý technický muzeum" bylo do poslední chvíle provozu i v ČKD Tatra v Praze na Smíchově. A přesto se tam tramvaje vyráběly, a jezdí dodnes! Měl jsem tam volný přístup, byl jsem jedním z externích pracovníků Tatry (zajíždění nových prototypů), ty sice byly deponovány ve vozovnách Hloubětín a Motol, ale na Smíchov jsem si chodil pro výplatu. A nikdy jsem si neodpustil jít druhou vrátnicí a celý objekt živého skansenu si projít!
Už se těším na další pokračování Vašeho seriálu!

Payus VLAKY.NET Mail
[Posunovač]
Príspevky: 23
Body: 741

15. 1. 2008 18:47:20
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

super čtení

marian007 VLAKY.NET Mail
[Majster]
Príspevky: 258
Body: 9035

15. 1. 2008 4:14:42
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

zaujímavé čítanie

Zbyněk VLAKY.NET Mail
[ADMIN]
Príspevky: 19003
Body: 484580

14. 1. 2008 22:04:43
IP: Logged
 RE: v odstavci o počátcích výroby tramvají je chyba

Díky za vysvětlení, jak to bylo, i když za chybu bych to v této souvislosti spíš nepovažoval. Jestli to takto v seznamu vyrobených vozidel figuruje, asi to tak vyrobeno bylo. Kde pak vozy opravdu skončily, to už je věc jiná.

zmar VLAKY.NET Mail
[Posunovač]
Príspevky: 172
Body: 1934

14. 1. 2008 21:40:34
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

Dovolil bych si upozornit, že v odstavci o počátcích výroby tramvají je chyba. Píše se tam o letních osobních vozech pro karvinskou tramvaj z roku 1904. Jenomže karvinská tramvaj začala jezdit až o pěkných pár let později a tyto vozy šly jinam (na ostravsko - hrušovskou místní dráhu) jak je uvedeno v téměř každé tramvajácké publikaci zabývající se ostravskými tramvajemi.

TomasKobra11 VLAKY.NET Mail
[Majster]
Príspevky: 331
Body: 14416

14. 1. 2008 17:21:57
IP: Logged
 RE: ČKD VAGONKA: Začalo to ve Studénce (1)

Zbyněk: jasně že sem trochu opomenul že v te době podíleli němci,češi,atd nějak sem se moc nikoho nechtěl dotknout:-)

nasledujúce príspevky »

TOPlist